29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/115

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Slovinska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Slovinska na období 2012–2016. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Slovinska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Slovinsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Slovinska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že Slovinsko se nadále potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou, která vyžaduje sledování apokračující rozhodná politická opatření. I když v průběhu roku 2013 došlo díky makroekonomickým změnám a některým politickým opatřením, které Slovinsko přijalo, ke zmírnění nerovnováhy, rozsah potřebné korekce znamená, že stále přetrvávají významná rizika. Velmi velkou pozornost vyžadují konkrétně rizika pocházející z hospodářské struktury charakterizované slabou správou a řízením společností, z vysokého stupně zapojení státu do hospodářství, ze ztrát nákladové konkurenceschopnosti, z nadměrné výše podnikových dluhů a ze značného nárůstu veřejného zadlužení. Přestože bylo dosaženo značného pokroku při korekci rozvah bank, jsou stále zapotřebí rozhodné kroky s ohledem na úplné provedení ucelené strategie pro bankovní sektor, včetně restrukturalizace, privatizace a zvýšeného dohledu.

(8)

Dne 5. března 2014 podala Komise Slovinsku autonomní doporučení, v němž od orgánů vyžaduje další úsilí k zajištění plného souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku a podání zpráv o dalších opatřeních v samostatné části letošního programu stability.

(9)

Dne 15. dubna 2014 předložilo Slovinsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 24. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je napravit nadměrný schodek do roku 2015 a dosáhnout střednědobého cíle do roku 2017. Program potvrzuje předcházející střednědobý cíl dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, což je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Nepředpokládá se však, že (přepočtené) strukturální saldo dosáhne do roku 2017 střednědobého cíle. Podle programu stability se má v roce 2015 v souladu s cílem stanoveným v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku snížit deficit pod 3 % HDP. Po roce 2015 program stability předpokládá stálé snižování deficitu s tím, že v roce 2018 by mělo být dosaženo přebytku 0,3 % HDP. Podle programu stability má veřejný dluh dosáhnout vrcholu v roce 2015 na hodnotě 81,1 % HDP a v roce 2016 má klesnout na 76 %. Celkově je rozpočtová strategie popsaná v programu stability v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu stability vycházejí a který vypracoval nezávislý subjekt (Ústav pro makroekonomickou analýzu a rozvoj), je obezřetný. V programu stability jsou určena některá doplňující opatření, která pomohou překlenout rozdíly vůči požadovanému fiskálnímu úsilí. Na základě toho lze konstatovat, že program stability částečně dodržel autonomní doporučení Komise. Rizika horšího vývoje však přetrvávají vzhledem k tomu, že opatření, o něž se program stability opírá, nejsou dostatečně podrobná a mnohá z nich mají být teprve přijata.

Veškeré případné další potřeby rekapitalizace bank vyplývající z výsledků přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu provedených ve Slovinsku v roce 2013 by zvýšily deficit a míru zadlužení, zatímco veškeré výnosy z úspěšné privatizace subjektů nebo bank ve vlastnictví státu, které nebyly v projekcích programu zahrnuty, by snížily dluhové zatížení. Na základě prognózy Komise zaostává fiskální úsilí v období 2013–2014 o 1,4 % HDP, pokud jde o (korigovanou) změnu strukturálního salda, a o 0,5 % HDP, pokud jde o objem požadovaných opatření, která byla považována za nezbytná v době vydání doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku. Zatímco v programu stability se pro rok 2015 předpokládá deficit v souladu s doporučením v rámci postupu při nadměrném schodku, prognóza útvarů Komise z jara 2014 odhaduje deficit ve výši 3,1 % HDP.

(11)

Kromě toho se na základě prognózy Komise očekává, že fiskální úsilí měřené jak pomocí (korigované) změny strukturálního salda, tak objemu diskrečních opatření, která mají být provedena, bude poněkud nižší, než doporučuje pro rok 2015 Rada. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že v roce 2014 i v dalších letech je potřebné další úsilí, aby byl zajištěn úplný soulad s doporučením v rámci postupu při nadměrném schodku, včetně požadovaného strukturálního úsilí.

(12)

Co se týče fiskálních pravidel, v roce 2013 parlament schválil ústavní základ pro stanovení pravidla vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu veřejných financí ve strukturálním vyjádření. Avšak potřebné prováděcí právní předpisy, konkrétně zákon o fiskálních pravidlech, který měl být schválen do listopadu 2013, musí být teprve přijaty. Především je nutno vytvořit právní základnu, která by definovala úlohu, pravomoci a nezávislost fungující fiskální rady. Včasné dokončení komplexního přezkumu výdajů všech rozpočtových subjektů v hlavní oblasti výdajů na zdravotní péči by mohlo určit opatření na podporu fiskální konsolidace a určit možnosti pro zlepšení účinnosti a nákladové efektivnosti.

(13)

V roce 2013 bylo Slovinsku doporučeno posílit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a zlepšit účinnost, nákladovou efektivnost a kvalitu v oblasti dlouhodobé péče. Slovinsko dosáhlo omezeného pokroku, co se týče opatření přijatých na základě tohoto doporučení. Hodnocení důchodové reformy z roku 2012 bylo dokončeno v dubnu 2014 a první zjištění jsou pozitivní. I když byly realizovány určité fiskální úspory, úroveň důchodů zůstává nezměněna. Slovinsko je ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vystaveno vysokým rizikům v souvislosti s fiskální udržitelností, zejména kvůli zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva vyplývajícímu z tamější demografické situace. Jestliže se mají celkové výdaje ve střednědobém a dlouhodobém výhledu stabilizovat při zajištění přiměřených důchodů a dostatečného přístupu k službám dlouhodobé péče, budou muset být důchodový systém a systém dlouhodobé péče ve střednědobém výhledu reformovány. Příslušné orgány mají v plánu vypracovat bílou knihu pro komplexní důchodovou reformu. Návrh reformy dlouhodobé péče byl přijat na konci roku 2013 a příslušná legislativa se očekává do konce roku 2014. Existuje však riziko, že se reforma zpozdí kvůli tomu, že se opožďuje probíhající reorganizace zdravotního pojištění.

(14)

Situace na trhu práce se zhoršila. V roce 2013 dosáhla nezaměstnanost 10,3 % a nezaměstnanost mladých se vyšplhala na 21,6 %, zatímco podíl mladých lidí, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy, se mezi lety 2011 a 2013 zvýšil o 2,1 procentního bodu. Z hodnocení reformy trhu práce přijaté v roce 2013 je zřejmá klesající segmentace mezi smlouvami na dobu neurčitou a na dobu určitou, třebaže na základě většího využívání jiných netrvalých smluvních forem, zatímco účinek pobídek k zaměstnávání starších a mladších lidí je stále nejasný. Segmentace trhu práce je také řešena pomocí lepší regulace práce studentů. Přestože nový zákon čeká na schválení, přetrvávají obavy, zda bude dostatečně řešit nedostatky předcházejících předpisů. Vláda dosáhla omezeného pokroku v provádění doporučení z loňského roku k minimální mzdě, která se nadále upravuje pouze podle inflace, zatímco zákon o minimální mzdě umožňuje indexaci podle jiných ekonomických podmínek. Omezeného pokroku bylo dosaženo v přípravě účinných cílených opatření aktivní politiky na trhu práce a řešení nesouladu mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce.

(15)

Vláda dosáhla značného pokroku v realizaci doporučení týkajících se stability v bankovním sektoru, provedení spolehlivého přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu, včasných rekapitalizací a převodů úvěrů v selhání na společnost spravující aktiva bank. Práce však zdaleka není dokončena a jsou nezbytná rozhodná opatření k dokončení a provedení komplexní strategie pro bankovní sektor oznámené v prosinci 2013, včetně restrukturalizace, privatizace a zvýšeného dohledu. Množství úvěrů v selhání v bankovním systému zůstává vysoké. Je proto důležité, aby si banky vybudovaly interní kapacitu pro řešení úvěrů v selhání, včetně posílení vnitřních jednotek pro řízení aktiv a restrukturalizaci, za účelem zrychleného řešení úvěrů v selhání při maximalizaci hodnoty, která je získána zpět, a zachování životaschopných podniků. Každý další převod úvěrů v selhání na společnost spravující aktiva bank musí být pečlivě připraven, aby se usnadnila rychlá a účinná restrukturalizace úvěrů poskytnutých společnostem, zejména v případě složitých, vzájemně provázaných půjček uvnitř skupiny. Předpokládá se komplexní plán strategie řízení a podnikatelský plán, který by zdůvodnil cíle týkající se splácení dluhů pro společnost spravující aktiva bank. Na základě zkušeností získaných z přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu jsou potřebná další rozhodná opatření ke zlepšení správy a řízení všech bank a dohledu nad nimi, zejména těch, které zůstávají ve vlastnictví státu, a to posílení řízení rizik, zdokonalení postupů schvalování úvěrů a zlepšování kvality a dostupnosti dat s cílem snížit podíl úvěrů v selhání a omezit budoucí rizika.

(16)

Vláda dosáhla omezeného pokroku v provádění doporučení ke správě a řízení státních podniků, které představují jednu šestinu celkové přidané hodnoty a tvoří komplexní vzájemně provázanou soustavu domácích bank, pojišťovacích skupin a nefinančních podniků s významným vzájemným vlastnictvím podílů. Míra státního vlivu představuje významná rizika pro veřejné finance, a to přímá i nepřímá prostřednictvím závazků plynoucích ze záruk. Promyšlená strategie řízení státních podniků spolu se zlepšenou správou a řízením společností by vytvořila příznivější prostředí pro přilákání přímých zahraničních investic. Přestože byly provedeny první kroky a v květnu 2013 byl vypracován výchozí seznam patnácti společností pro zrychlenou privatizaci, pokrok k dnešnímu dni je neurčitý a existuje značné riziko, že lhůty nebudou dodrženy. V dubnu 2014 byly po určitém zpoždění zavedeny nové právní předpisy na podporu slovinského státního holdingového úřadu, který je nástrojem pro konsolidaci správy státního majetku. Předpokládá se komplexní strategie a přesná klasifikace hlavních a vedlejších aktiv, včetně aktiv vyčleněných k privatizaci. Je nutno určit a provést příslušná opatření k zabezpečení procesu restrukturalizace a dosažení jeho cílů, včetně mimo jiného maximalizace hodnoty, kterou věřitelé získají zpět, a vypracování seznamu nejnaléhavějších případů k restrukturalizaci pro rychlé dosažení výsledku.

(17)

V roce 2013 byl změněn insolvenční rámec, aby se usnadnilo včasné vyřešení úvěrů v selhání, ale nový rámec nebyl zatím z velké části využit. Vysoká míra zadlužení a finanční problémy omezily schopnost podnikatelského sektoru investovat do budoucích projektů. Naléhavě potřebná finanční a provozní restrukturalizace podnikatelského sektoru ve větším rozsahu teprve čeká na zahájení. Pro urychlené vyřešení situace kolem úvěrů v selhání a pro usnadnění jednání o restrukturalizaci, zejména v případě složitých, vzájemně provázaných půjček uvnitř skupiny, je potřebný konsolidovaný přehled o jednotlivých úvěrových expozicích v bankovním systému. Pro podporu a urychlení tohoto procesu by mohla převzít iniciativu centralizovaná pracovní skupina se zkušenými zástupci všech zúčastněných stran. Mezitím je zásadně důležité rychle a efektivně uzavřít několik probíhajících naléhavých případů v rámci společnosti pro správu bankovních aktiv.

(18)

Přes svůj potenciál má Slovinsko jeden z nejnižších stavů přímých zahraničních investic v Unii (34,1 % HDP v porovnání s průměrem Unie ve výši 47,1 % HDP v roce 2012). I když privatizace a restrukturalizace podniků nabízí soukromým investorům mnoho nových možností, vše nasvědčuje tomu, že nedostatečně rozvinuté podnikatelské prostředí a kultura brání Slovinsku těchto možností plně využít. V roce 2012 byl zahájen proces deregulace regulovaných povolání a doposud poklesl počet regulovaných povolání z 323 na 262. Další deregulace regulovaných povolání by přispěla ke zvýšení počtu domácích i zahraničních poskytovatelů služeb a tím také ke zvýšení konkurenceschopnosti. Existuje potenciál ke zvýšení konzistentnosti opatření navržených ke zlepšení podnikatelského prostředí a podnikatelských činností. V této souvislosti poskytne strategie pro inteligentní specializaci připravovaná v rámci evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020 příležitost zaměřit se na nejdůležitější opatření, jako je vytváření obchodovatelných, inovativních výrobků.

(19)

Slovinsko je na počátku přípravy návrhů komplexní reformy veřejného sektoru (která má být přijata do ledna 2015). V této souvislosti musí Slovinsko obnovit kvalitu a důvěryhodnost veřejné správy. Slovinsko dosáhlo určitého pokroku ve zlepšování kvality soudního systému a snížilo počet nevyřízených případů. Reforma správy případů v obchodním a civilním soudnictví zlepšila fungování soudního systému. Pozitivní trendy v občanskoprávních a obchodních sporech z poslední doby zůstaly zachovány.

(20)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Slovinska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v České republice, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(21)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability Slovinska, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(22)

Na základě hloubkového přezkumu provedeného Komisí a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 8.

(23)

V kontextu evropského semestru provedla Komise také analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Slovensko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Posílit rozpočtovou strategii pomocí dostatečně specifikovaných strukturálních opatření pro rok 2014 a následující léta, zajistit nápravu nadměrného schodku do roku 2015 udržitelným způsobem dosažením strukturálního přizpůsobení specifikovaného v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Trvalá náprava fiskální nerovnováhy vyžaduje věrohodné provádění ambiciózních strukturálních reforem ke zvýšení přizpůsobivosti a na podporu růstu a zaměstnanosti. Po nápravě nadměrného schodku každoročně provádět strukturální korekce ve výši nejméně 0,5 % HDP a za příznivých ekonomických podmínek více, nebo zajistit, aby bylo splněno pravidlo týkající se zadlužení za účelem udržitelného snižování vysokého veřejného zadlužení. Pro zlepšení důvěryhodnosti fiskální politiky v co nejkratší době dokončit přijetí pravidla vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu veřejných financí ve strukturálním vyjádření, učinit střednědobý rozpočtový rámec závazným, všezahrnujícím a transparentním a vytvořit nezbytnou právní základnu pro fungující fiskální radu, která by definovala její pravomoci v rámci rozpočtového procesu a zavedla jasná procesní pravidla pro sledování rozpočtových výsledků. Do konce roku 2014 zahájit komplexní přezkum výdajů zahrnující státní i místní úroveň správy, přímé i nepřímé rozpočtové subjekty a poskytovatele veřejných služeb a jiných služeb v oblasti zdravotní péče, kteří jsou ve vlastnictví obcí, za účelem realizace rozpočtových úspor v roce 2015 a v dalších letech.

2.

Na základě veřejné konzultace dohodnout opatření k zajištění udržitelnosti důchodového systému a přiměřenosti důchodů po roce 2020 zahrnující úpravy hlavních parametrů, např. propojení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu se zvyšováním střední délky života, a podporující soukromé příspěvky do druhého pilíře důchodového systému. Udržet kontrolu nad náklady spojenými se stárnutím obyvatelstva v oblasti dlouhodobé péče přidělováním prostředků těm, kteří je nejvíce potřebují a přesměrováním poskytování péče z institucionální na domácí.

3.

Po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy vypracovat do konce roku 2014 komplexní dohodu o sociální politice zajišťující, aby vývoj mezd, včetně minimální mzdy, podporoval konkurenceschopnost, domácí poptávku a vytváření pracovních míst. Znovu definovat skladbu minimální mzdy a přezkoumat systém její indexace. Přijmout opatření k dalšímu snížení segmentace, zejména se zaměřením na účinnost pobídek k přijímání mladých a starších pracovníků a využívání smluv občanského práva. Přijmout zákon o práci studentů. Stanovit jako prioritu aktivní pomoc mladým lidem neregistrovaným v evidenci úřadů práce a zajistit dostatečné kapacity veřejných služeb zaměstnanosti. Zvýšit zaměstnanost pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků, přizpůsobit pracovní prostředí delšímu produktivnímu životu a soustředit zdroje na cílená opatření aktivní politiky na trhu práce při současném zlepšení jejich účinnosti. Řešit nesoulad mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce tím, že se zlepší atraktivita odborného vzdělávání a přípravy a více se rozvine spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami při posuzování potřeb trhu práce.

4.

V roce 2014 podle plánu dokončit privatizaci NKBM, připravit Abanku na privatizaci v roce 2015, pokračovat bez prodlení s prováděním plánů restrukturalizace bank, které jsou příjemci státní podpory, a s nezbytnou konsolidací bankovního sektoru. V srpnu 2014 na základě zkušeností získaných z přezkumu kvality aktiv a zátěžového testu dokončit komplexní akční plán pro banky, včetně konkrétních opatření ke zlepšení správy a řízení, dohledu, řízení rizik, procesu schvalování úvěrů a kvality a dostupnosti dat. Zlepšit způsobilost bank řešit úvěry v selhání posílením vnitřních jednotek pro řízení aktiv a restrukturalizaci. Do září 2014 vyjasnit mandát společnosti spravující aktiva bank zveřejněním komplexního plánu strategie řízení a podnikatelského plánu, ve kterém bude podrobně uvedena její úloha při restrukturalizaci jejích aktiv, cíle týkající se splácení dluhů, rozpočty, plány řízení aktiv a očekávané návratnosti při současném zajištění přiměřených zdrojů.

5.

Pokračovat v provádění privatizací oznámených v roce 2013 ve stanovených lhůtách. Přijmout strategii pro slovinský státní holdingový úřad s jasným členěním aktiv v souladu s časovým plánem a definicemi stanovenými v zákoně o slovinském státním holdingovém úřadu z roku 2014. Do listopadu 2014 závazně přijmout krátkodobý (horizont jednoho až dvou let) harmonogram odprodeje řady vhodně vybraných aktiv s jasným časovým vymezením. Zajistit jeho úplné fungování jako nástroje pro řízení aktiv, která zůstávají ve vlastnictví státu, a odprodej aktiv vyčleněných podle aktů řízení v časovém rámci stanoveném právními předpisy. Do září 2014 přijmout a provést kodex správy a řízení pro státní podniky, aby bylo zajištěno odborné, transparentní a nezávislé řízení.

6.

Do konce roku 2014 dokončit hlavní plán restrukturalizace podniků v rámci jasných priorit a účinného postupu provádění. Zřídit centralizovanou pracovní skupinu pro restrukturalizaci podniků, která bude sledovat a koordinovat celkový proces restrukturalizace, poskytovat nezbytné odborné znalosti, vedení a poradenství a zprostředkovávat jednání mezi všemi zúčastněnými stranami. Zpracovat seznam nejnaléhavějších případů restrukturalizace při maximalizaci hodnoty, kterou věřitelé získají zpět. Podporovat využití dostupných zákonných mechanismů a mezinárodních osvědčených postupů všemi zúčastněnými stranami v procesu restrukturalizace. Do září 2014 vyhodnotit poslední změny právních předpisů týkajících se platební neschopnosti a zajistit připravenost k zavedení jakýchkoli dalších nezbytných opatření. Dále snížit délku soudních řízení na prvním stupni v občanskoprávních a obchodních sporech, včetně případů, které se řídí právními předpisy týkajícími se platební neschopnosti, a snížit počet nevyřízených případů, zejména případů exekuce a insolvenčních řízení.

7.

Odstraňovat překážky pro podnikání ve Slovinsku v oblastech důležitých pro hospodářský rozvoj a tím učinit Slovinsko atraktivnější zemí pro přímé zahraniční investice, zejména prostřednictvím urychlené liberalizace regulovaných povolání a snížení administrativní zátěže včetně jednodušších režimů udělování oprávnění. Zajistit dostatečnou rozpočtovou autonomii agentury na ochranu hospodářské soutěže a zvýšit její institucionální nezávislost. Zjednodušit priority, zajistit konzistenci mezi strategií pro výzkum a inovace z roku 2011 a strategií pro průmyslovou politiku z roku 2013 s připravovanými strategiemi pro inteligentní specializaci a dopravu a zajistit jejich bezodkladné provedení a posouzení účinnosti.

8.

Přijmout účinná opatření pro boj s korupcí, zvýšení transparentnosti a odpovědnosti a zavedení externího hodnocení výsledků a postupů řízení kvality.