29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/88

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Nizozemska na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (5) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Nizozemska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/20114 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Nizozemsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu týkajícího se Nizozemska, který vypracovala podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Tato analýza vede Komisi k závěru, že Nizozemsko je i nadále vystaveno makroekonomické nerovnováze, jež vyžaduje sledování a politická opatření. Pozornost si zaslouží zejména makroekonomický vývoj kolem zadlužení soukromého sektoru a trvající snižování páky doprovázené přetrvávajícími nedostatky na trhu s bydlením. Ačkoliv značný přebytek běžného účtu nepředstavuje rizika podobná velkým schodkům a je zčásti svázán s potřebou snižování páky, bude Komise vývoj běžného účtu v Nizozemsku v kontextu evropského semestru sledovat.

(8)

Dne 29. dubna 2014 předložilo Nizozemsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 30. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je zajistit udržitelnost nápravy nadměrného schodku provedené v roce 2013 a do roku 2015 dosáhnout stavu rozpočtu, jenž by se blížil střednědobému cíli. Střednědobým cílem je strukturální schodek na úrovni nejvýše 0,5 % HDP, což reflektuje požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Dodatečně byla sice provedena rozsáhlá fiskální opatření, plánuje se však, že (přepočítané) strukturální saldo se v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 nezmění, což poukazuje na významnou odchylku od požadované minimální korekce ve výši 0,5 % HDP. V roce 2015 by se (přepočítané) strukturální saldo mělo podle očekávání zlepšit o 0,3 procentního bodu HDP. Výdaje porostou tempem odpovídajícím výdajovému kritériu jak v roce 2014, tak v roce 2015. Podle celkového posouzení rozpočtové strategie Nizozemska je cesta k postupnému dosažení střednědobého cíle částečně v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Podle programu stability se hrubé veřejné zadlužení v roce 2015 stabilizuje a poté bude klesat. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekte v programu stability vycházejí a který byl vypracován Nizozemským úřadem pro analýzu hospodářské politiky, je reálný. Rizika pro rozpočtové cíle se zdají být sice značná, na druhé straně jsou ale poměrně vyrovnaná. Prognóza útvarů Komise z jara 2014 očekává stabilizaci strukturálního salda v roce 2014 a jeho zlepšení o 0,5 % HDP v roce 2015. Podle prognózy Komise Nizozemsko splní výdajové kritérium v roce 2014, ne však v roce 2015. V zájmu posílení růstového potenciálu Nizozemska je nesmírně důležité, aby při požadované konsolidaci byly zachovány prorůstové výdaje, například do inovací a výzkumu, včetně základního výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy. Na základě prognózy Komise a posouzení programu stability provedeného Radou podle nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada za to, že Nizozemsko v roce 2013 snížilo udržitelným způsobem svůj schodek veřejných financí pod úroveň 3 % HDP, ale hrozí mu, že se od roku 2014 začne významně odchylovat od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu.

(10)

Stěžejní výzvu představuje trh s bydlením, na němž se v průběhu desetiletí nashromáždily nepružné prvky a pobídky deformující trh, které se projevují u financování bydlení i u odvětvových úspor. Tendence domácností ručit za hrubý hypoteční dluh svým nemovitým majetkem do značné míry odráží dlouhodobé fiskální pobídky, zejména možnost úplného daňového odpočtu hypotečních úroků. Od dubna roku 2012 byla provedena řada opatření, jež mají tyto pobídky částečně řešit. Některá z těchto opatření se týkají úprav financování bydlení z fiskálního hlediska. Postupný přechod k omezení možnosti daňového odpočtu hypotečních úroků a ke zvýšení motivace k amortizaci je sice zajištěn, avšak postupné zavádění tohoto opatření je příliš pomalé na to, aby významně ovlivnilo chování při amortizaci. Poměr mezi úvěrem a hodnotou na úrovni 100 %, jehož má být dosaženo v roce 2018, je stále velmi vysoký. Trh s nájemním bydlením brzdí regulace a existence velice rozsáhlého sektoru sociálního bydlení, které se rovněž potýká s dlouhými pořadníky. Nedávné zavedení většího odstupňování výše nájmu podle příjmu v odvětví sociálního bydlení je krokem správným směrem, avšak jeho dopad je omezený. Společnosti působící v oblasti sociálního bydlení stále ještě smějí stavět byty s měsíčním nájmem překračujícím strop stanovený pro sociální nájemné. Doporučení v roce 2013 sice vybízela k zaměření pozornosti na podporu domácností, které jsou v největší nouzi, tato změna zaměření ale stále probíhá. Ačkoli se navrhovaná opatření ubírají žádoucím směrem, při řešení základních problémů je celkové tempo reforem pomalé, a musí tedy být zrychleno, jakmile to ekonomika dovolí, přičemž by měla být i nadále garantována dostupnost sociálního bydlení pro znevýhodněné občany, kteří nejsou schopni získat bydlení za tržních podmínek, a to i v lokalitách s vysokou poptávkou.

(11)

Dlouhodobá udržitelnost důchodového systému se zlepšila postupným zvyšováním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu z 65 let v roce 2012 až na 67 let v roce 2023. Nizozemsko zahájilo komplexní reformy veřejného i soukromého pilíře důchodového systému a systému dlouhodobé péče. K tomu se připojily reformní kroky, které povzbuzují starší pracovníky, aby déle pracovali, a které vedou ke zvýšení mobility na trhu práce. Reformy systému dlouhodobé péče přenesly odpovědnost na obce, čímž dosáhly snížení celkových výdajů a zaměření na úspory z důvodu vyšší efektivity. Části těchto zásadních reforem ještě musí být přijaty. Mezi zbývající výzvy patří přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi a nutnost sledovat kvalitu a dostupnost dlouhodobé péče. Provedení plánů na reformu systému dlouhodobé péče by pomohlo omezit rychle rostoucí náklady v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, a tedy i podpořilo udržitelnost veřejných financí. V tomto ohledu by měla být kvalita a dostupnost dlouhodobé péče zachována na odpovídající úrovni.

(12)

Reformy trhu práce navrhované vládou mají za cíl zvýšit na tomto trhu zapojení a mobilitu. Cílem zákona o účasti na trhu práce je stimulovat zapojení na tomto trhu. Reformy však dosud nejsou právně zakotveny. Kromě toho je třeba přijmout další opatření zaměřená na odstranění fiskálních faktorů, které odrazují od zapojení do pracovního procesu, a na zlepšení uplatnitelnosti lidí na okraji trhu práce, včetně žen, osob přistěhovaleckého původu, osob se zdravotním postižením a starších osob. Nizozemsko oznámilo reformy systému dávek v nezaměstnanosti a svých relativně přísných právních předpisů na ochranu zaměstnání, včetně daňové pobídky ke zvýšení zapojení. Jakkoli se tato opatření ubírají správným směrem, nemohou být v plném rozsahu posouzena dříve, než dojde k jejich skutečnému provedení. Potenciál pro další zmírnění nedostatečné budoucí nabídky pracovních sil má i rychlejší odstraňování zbývajících faktorů, které druhé výdělečně činné osoby domácnosti demotivují od většího počtu odpracovaných hodin. Lepší využití stávající flexibility uvnitř institucionálního rámce, pokud jde o diferencovanější nárůst mezd, může napomoci celkovým příjmům domácností a tím idomácí poptávce, aniž by došlo k narušení konkurenceschopnosti.

(13)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Nizozemska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Nizozemsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(14)

Na základě tohoto posouzení Rada projednala program stability, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(15)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2 a 4.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Nizozemsko mělo rovněž zajistit úplné a včasné provedení uvedených doporučení,

1.

V návaznosti na odstranění nadměrného schodku posílit rozpočtová opatření pro rok 2014 s ohledem na odchylku ve výši 0,5 % HDP, k jejímuž vzniku podle prognózy útvarů Komise z jara 2014 dochází a která poukazuje na riziko významného odchýlení od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 významně posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle, udržet střednědobý cíl i v následujících letech a zajistit splnění pravidla týkajícího se dluhu s cílem trvale snižovat míru veřejného zadlužení. Zachovat výdaje v oblastech bezprostředně důležitých pro růst, jako jsou vzdělávání, inovace a výzkum.

2.

Umožňují-li to ekonomické podmínky, zvýšit úsilí o reformu trhu s bydlením rychlejším snižováním možnosti daňového odpočtu hypotéčních úroků, tím, že se na trhu s nájemním bydlením zavede tržněji orientovaný cenový mechanismus, a že v odvětví sociálního bydlení bude výše nájmu lépe odrážet příjmy domácností. Sledovat účinky reforem sociálního bydlení, pokud jde o jeho dosažitelnost a cenovou dostupnost pro domácnosti s nízkými příjmy. Pokračovat v úsilí o změnu zaměření politik v oblasti sociálního bydlení na podporu domácností, které jsou v největší nouzi.

3.

Provést reformu druhého pilíře důchodového systému a zajistit přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi. Podpořit postupné zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu prostřednictvím opatření ke zlepšení uplatnitelnosti starších pracovníků na trhu práce. Provést plánovanou reformu v oblasti dlouhodobé péče s cílem zajistit udržitelnost, spravedlivý přístup a kvalitu služeb a sledovat její přínosy.

4.

Přijmout další opatření pro zlepšení zapojení na trhu práce, zejména u lidí na okraji trhu práce, a omezovat daňové faktory, které odrazují od zapojení do pracovního procesu. Provést reformy právních předpisů na ochranu zaměstnání a systému dávek v nezaměstnanosti a dále řešit nepružné prvky na trhu práce. V konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy umožnit diferencovanější nárůst mezd prostřednictvím plného využití stávajícího institucionálního rámce.