29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/25

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (3) k národnímu programu reforem Estonska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému programu stability Estonska na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (4) své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Estonska na rok 2014.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 dále Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování (5), ve které není Estonsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada jak priority pro zajištění finanční stability a fiskální konsolidace, tak opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 8. května 2014 předložilo Estonsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 29. dubna 2014 svůj program stability z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(8)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability z roku 2014 je dodržení střednědobého cíle v průběhu celého programu a vytvoření dostatečných rozpočtových rezerv pro ekonomicky náročná období. Program stability potvrzuje předchozí střednědobý cíl, který spočívá ve vytvoření strukturálního přebytku, což je ambicióznější než cíl požadovaný Paktem o stabilitě a růstu. Očekává se, že přepočítané strukturální saldo Estonska se nejdříve zhorší o 0,1 procentního bodu HDP v roce 2014, a tím se odchýlí od požadovaného postupu korekce, poté se v roce 2015 zlepší o 0,4 procentního bodu HDP a v letech 2016–2017 bude jeho stav téměř vyrovnaný. Program stability dále poukazuje na riziko odchylky od výdajové referenční hodnoty v roce 2014 a na riziko významného odchýlení se v roce 2015. Celkově je plánovaný postup korekce zaměřený na dosažení střednědobého cíle spojen s riziky ohrožujícími soulad s požadavky Paktu o stabilitě a růstu.

(9)

Makroekonomický scénář, který nebyl potvrzen nezávislým subjektem a na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu stability, je realistický a v zásadě v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2014. Tato prognóza předpokládá zhoršení strukturálního schodku o 0,1 % HDP v roce 2014, což povede k odchýlení se od požadované korekce o 0,3 % HDP a z hlediska hodnocení prováděného po dobu dvou let představuje významnou odchylku. V roce 2015 Komise předpokládá zhoršení strukturálního salda o další 0,2 % HDP, což poukazuje na významné odchýlení se od korekce požadované k plnění střednědobého cíle. Výrazná odchylka se očekává rovněž ve vztahu k výdajové referenční hodnotě v letech 2014–2015. Na základě posouzení programu stability z roku 2014 a prognózy Komise v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že v letech 2014 a 2015 existuje riziko významného odchýlení se od střednědobého cíle. Pravidlo souladu strukturálního salda s požadavky Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě, které vstoupilo v platnost prostřednictvím nového zákona o státním rozpočtu Estonska dne 23. března 2014, ještě musí být doplněno posílením závazné povahy víceletých cílů v oblasti výdajů.

(10)

Pokud jde o trh práce, došlo k zásadnímu pokroku při snižování nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat opatřením, která poskytují pobídky k práci pro osoby s nízkými příjmy. Je zapotřebí věnovat další úsilí řešení rostoucího nedostatku pracovní síly způsobeného mj. odchody z trhu práce z důvodů stáří, zdravotního postižení a ze zdravotních důvodů. Je proto velmi důležité, aby byla včas přijata a provedena reforma týkající se posuzování pracovní schopnosti a zajištěna dostupnost podpůrných služeb. Nákladová efektivita výdajů na rodinnou politiku by se mohla dále zlepšit, mimo jiné podporou přístupu k péči o dítě. Taková opatření by mohla uspíšit návrat žen na trh práce a snížit přetrvávající vysoké rozdíly v odměňování žen a mužů. Je třeba zvýšit úsilí na podporu podnikání a vytváření pracovních míst v regionech mimo města Tallinn a Tartu, aby se zabránilo narůstání rozdílů v ekonomickém rozvoji a snížila nezaměstnanost především mezi osobami s nízkou kvalifikací.

(11)

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy byly v nedávné době přijaty reformy s cílem sladit vzdělávání s požadavky trhu práce. Bude nutné další úsilí zaměřené na usnadnění přechodu z procesu vzdělávání do zaměstnání. Bude zapotřebí, aby bylo zejména se zapojením sociálních partnerů vyvíjeno úsilí s cílem zvýšit účast na odborném vzdělávání a přípravě a učení se založeném na pracovní činnosti, zejména na učňovských programech. Provádění strategie celoživotního učení si vyžádá značné úsilí v zájmu tolik potřebného zvyšování kvalifikace, rekvalifikace a zajišťování úrovní kvalifikace zejména pro osoby, které se na trhu práce nacházejí v oslabené pozici. Existuje rámec pro inteligentní specializaci, k němuž patří strategie pro podnikání a růst a strategie pro výzkum, rozvoj a inovace a jež klade důraz na sdílené priority a další specializaci tematických oblastí. Vzhledem k malé velikosti estonské ekonomiky by se mělo pokračovat ve snahách o internacionalizaci a upřednostňování systému výzkumu, rozvoje a inovací.

(12)

Náročnost na zdroje zůstává v Estonsku velmi vysoká. Při řešení energetické náročnosti veřejných budov došlo k určitému pokroku, avšak je třeba v tomto úsilí pokračovat a zintenzívnit jej, a to zejména v rezidenčním sektoru a průmyslových odvětvích. K zásadnímu pokroku došlo u nakládání s odpady a u skládek, je však nutné zajistit ekonomickou životaschopnost recyklace. Aby se Estonsku podařilo výrazně zamezit růstu emisí CO2 v odvětvích, která nejsou součástí systému obchodování s emisemi, je nutné provést opatření obsažená v plánu rozvoje dopravy. Zaváděním udržitelnějších způsobů dopravy lze zlepšit energetickou účinnost nákladní dopravy. Je možné dále zvýšit využívání veřejné dopravy posílením doplňkovosti regionálních dopravních sítí a propojenosti mezi autobusovou a železniční přepravou cestujících. Zvyšuje se využívání soukromých vozidel, přičemž průměrné stáří osobních vozidel je téměř dvakrát vyšší než průměr EU a nová osobní vozidla zde patří mezi ta, která znečišťují ovzduší nejvíce v Unii. Je nezbytné zásadním způsobem posílit environmentální pobídky, mj. v oblasti daní. Přes slibné kroky při vytváření přeshraničních propojení v oblasti energetiky bude k plnému propojení estonského trhu s energií s Unií zapotřebí času a investic.

(13)

Prohlubující se rozdíly mezi regiony v kombinaci s nepříznivým demografickým vývojem, neefektivností a nedostatkem spolupráce orgánů místní správy omezují rozvojový potenciál Estonska. V tom se zčásti odráží trvalý rozpor mezi fiskální kapacitou a přenesenou odpovědností v malých obcích, jakož i omezenost úspor z rozsahu. Účinnější a dostupnější poskytování kvalitních veřejných služeb na místní úrovni zejména v oblasti dopravy, dlouhodobé péče, předškolního vzdělávání a sociálních služeb, které by bylo založeno na oblastech služeb a minimálních standardech služeb, je předpokladem účinnosti aktivačních opatření a opatření prováděných na trhu práce.

(14)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska. Posoudila národní program reforem i program stability. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(15)

Na základě tohoto posouzení projednala Rada program stability, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(16)

V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na tomto základě Rada vydala konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (7). Jako země, jejíž měnou je euro, by Estonsko mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Posílit rozpočtová opatření na rok 2014 s ohledem na to, že podle prognózy útvarů Komise z jara 2014, která poukazuje na riziko významné odchylky od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, hrozí vznik rozdílu ve výši 0,3 % HDP. V roce 2015 významně posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo, že bude splněn střednědobý cíl a následně udržována jeho úroveň. Doplnit rozpočtové pravidlo o závaznější pravidla pro víceleté výdaje v střednědobém rozpočtovém rámci a pokračovat ve zvyšování efektivity veřejných výdajů.

2.

Zlepšit motivaci k práci prostřednictvím opatření zaměřených na osoby s nízkými příjmy. Zajistit cílené aktivační úsilí prostřednictvím včasného přijetí a provádění reformy týkající se posuzování pracovní schopnosti. Zvýšit účinnost a nákladovou efektivitu rodinné politiky a současně zlepšit dostupnost a dosažitelnost péče o dítě. Zavést koordinovaná opatření na podporu hospodářského rozvoje a podnikání v regionech s vysokou nezaměstnaností.

3.

Zajistit, aby systémy vzdělávání a odborné přípravy odpovídaly potřebám pracovního trhu, zvyšovat úroveň kompetencí a kvalifikace širší nabídkou opatření v oblasti celoživotního učení a systematicky zvyšovat účast na odborném vzdělávání a přípravě, včetně účasti na učňovských programech. Dále posilovat upřednostňování a specializaci v systémech výzkumu a inovací a posilovat spolupráci mezi podnikovým sektorem a vysokoškolskými a výzkumnými institucemi s cílem podpořit jejich mezinárodní konkurenceschopnost.

4.

Zvýšit úsilí o zlepšení energetické účinnosti, a to zejména u rezidenčních a průmyslových budov. Významně posílit environmentální pobídky v odvětví dopravy s cílem přispět k mobilitě, jež by byla méně náročná na zdroje. Pokračovat v rozvoji přeshraničních propojení se sousedními členskými státy s cílem diverzifikovat zdroje energie a podpořit hospodářskou soutěž lepší integrací pobaltských trhů s energií.

5.

Lépe vyvážit poměr mezi příjmy orgánů místní správy a jejich přenesenou odpovědností. Zlepšit efektivitu orgánů místní správy a zajistit poskytování kvalitních místních veřejných služeb, zejména sociálních služeb coby doplňku aktivačních opatření.