29.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 247/17

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro růst a zaměstnanost, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby braly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodli o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec pro přijímání opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny za použití všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Dánska na rok 2013 a stanovisko k aktualizovanému konvergenčnímu programu Dánska na období 2013–2016.

(5)

Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2014. Dne 13. listopadu 2013 Komise též na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování, ve které je Dánsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila, že je zapotřebí usilovat o diferencovanou fiskální konsolidaci podporující růst, obnovit standardní podmínky pro poskytování úvěrů ekonomice, podporovat růst a konkurenceschopnost, řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize a modernizovat veřejnou správu.

(7)

Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise výsledky hloubkového přezkumu Dánska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vede k závěru, že makroekonomické problémy Dánska týkající se soukromého zadlužení a vnější konkurenceschopnosti již nejsou považovány za nerovnováhu ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zejména nápravná opatření na trhu s bydlením a dopady vysoké zadluženosti soukromého sektoru na reálnou ekonomiku a stabilitu finančního sektoru se zdají být pod kontrolou. Stávající vývoj, jakož i klíčové faktory ovlivňující vnější konkurenceschopnost však vyžadují trvalé sledování.

(8)

Dne 15. dubna 2014 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2014 a svůj konvergenční program z roku 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu z roku 2014 je zajistit udržitelnost nápravy nadměrného schodku a udržet strukturální saldo rozpočtu na úrovni nebo nad úrovní střednědobého cíle. Střednědobý cíl ve výši - 0,5 % HDP odráží požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Schodek veřejných financí Dánska byl v roce 2013 udržitelně snížen na úroveň pod 3 % HDP. Cílem konvergenčního programu je celkový schodek veřejných financí ve výši 1,3 % HDP v roce 2014 a 2,9 % v roce 2015, což je v souladu s (nově vypočteným) strukturálním saldem na úrovni nebo nad úrovní střednědobého cíle. Celkově je rozpočtová strategie nastíněná v konvergenčním programu v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Úroveň zadlužení, která v roce 2013 představovala 44,5 % HDP, by se měla v roce 2015 dočasně zvednout a poté klesnout. Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce v programu vycházejí, je reálný. Scénář počítá s růstem HDP ve výši 1,6 % v roce 2014 a 1,9 % v roce 2015, což je vesměs v souladu s prognózou útvarů Komise z jara 2014, která pro uvedené roky předpokládá růst ve výši 1,5 % a 1,9 %. Na základě prognózy Komise a posouzení konvergenčního programu z roku 2014, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/97, má Rada za to, že veřejné finance Dánska jsou zdravé a lze předpokládat, že cílů konvergenčního programu bude dosaženo.

(10)

Dánsko dosáhlo určitého pokroku v řešení situace skupin na okraji trhu práce a pokročilo ve zvýšení nákladové efektivnosti vzdělávacího systému. První výsledky začíná přinášet reforma systému invalidních důchodů a systému dotovaného zaměstnávání (tzv. flex-job), v platnost vstoupila reforma peněžitých dávek, byla schválena reforma nemocenských dávek a v dubnu vláda předložila návrh reformy aktivních politik na trhu práce. Zbývá zajistit dostatečnou nabídku učňovských míst a zvýšit kvalitu a atraktivitu tohoto typu vzdělávání, zdokonalit systémy odborného vzdělávání a přípravy a řešit problém vysokého počtu případů předčasného ukončení studia. Vzhledem k tomu, že se tyto reformy začaly provádět teprve nedávno, ještě se plně neprojevil jejich účinek. Pokud jde o odborné vzdělávání a přípravu, dohoda o jejich reformě byla dosažena v únoru 2014 a měla by vstoupit v platnost v polovině roku 2015 s cílem zvýšit kvalitu odborného vzdělávání a přípravy prostřednictvím celé řady iniciativ.

(11)

Doposud se nepodařilo obnovit produktivitu dánské ekonomiky. Posouzení Komise se do značné míry shoduje se zjištěními komise pro produktivitu. V dubnu 2014 komise pro produktivitu zveřejnila 25 hlavních doporučení a více než 100 konkrétních návrhů například v oblastech hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, vzdělávání, internacionalizace, inovací, zdanění a infrastruktury. Opatření k řešení problému nízkého růstu výkonnosti by měla být přijata v rámci plnění doporučení komise pro produktivitu.

(12)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska. Posoudila národní program reforem i konvergenční program. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku Dánska, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, jelikož je třeba posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro budoucí rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 3.

(13)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program a její stanovisko (5) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

(1)

Po nápravě nadměrného schodku pokračovat v provádění fiskální politiky podporující růst a udržet zdravou fiskální pozici zajišťující, že se bude po celou dobu trvání konvergenčního programu pokračovat v plnění střednědobého rozpočtového cíle.

(2)

Podniknout další kroky ke zlepšení zaměstnatelnosti osob na okraji trhu práce. Zlepšit výsledky ve vzdělávání, zejména mladých lidí z přistěhovaleckého prostředí, a zvýšit efektivnost odborného vzdělávání. Usnadnit přechod ze vzdělávání na trh práce, například větším využíváním odborné praktické přípravy a učňovského vzdělávání.

(3)

Zvýšit úsilí k odstranění překážek bránících vstupu na trhy a snížit regulační zátěž, aby se podle doporučení komise pro produktivitu zvýšila hospodářská soutěž v odvětví služeb na domácím trhu, zejména v maloobchodě a stavebnictví.