30.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 201/1

I.

A.

B.

C.

D.

E.

F.

G.

H.

H.1.

H.2.

H.3.

II.

A.

B.

C.

D.

E.

F.

G.

H.

I.

J.

K.

L.

M.

III.

A.

A.1.

A.2.

A.3.

A.4.

B.

B.1.

B.2.

B.3.

B.4.

B.5.

C.

D.

D.1.

D.2.

D.3.

D.4.

D.5.

D.6.

E.

E.1.

E.2.

E.3.

E.4.

F.

Příloha I –

Příloha II –

Příloha III –

1.

Tato zpráva obsahuje analýzu rozpočtového a finančního řízení v Evropském parlamentu v rozpočtovém roce 2013. Popisuje využívání finančních zdrojů i události, které měly na činnosti v tomto rozpočtovém roce významný vliv (části I a II), a souhrnně porovnává dosažené výsledky s cíli stanovenými pro rok 2013 (část III).

2.

Zpráva byla vypracována v souladu s článkem 142 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1), dále jen „finanční nařízení“, a článku 227 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (2). Analýza vychází z předběžné účetní závěrky osvědčené účetním.

3.

Konečná výše běžných prostředků Parlamentu na rok 2013 dosáhla 1  75 0 4 63  939 EUR, tedy 19,07 % stropu okruhu V finančního rámce (3). Níže uvedená tabulka 1 popisuje plnění rozpočtu Evropského parlamentu během rozpočtového roku 2013.

Tabulka 1

Využití prostředků

4.

Celková výše příjmů zahrnutých do účetnictví ke dni 31. prosince 2013 činila 15 8 1 17  371 EUR (v roce 2012: 17 5 5 41  860 EUR), z čehož 2 5 9 91  783 EUR činily účelově vázané příjmy (v roce 2012: 2 2 2 74  843 EUR).

5.

Celková výše běžných prostředků v konečném rozpočtu Parlamentu na rok 2013 činila 1  75 0 4 63  939 EUR, což představuje 1,9 % nárůst oproti rozpočtu na rok 2012 (1  71 7 8 68  121 EUR).

6.

Celková výše prostředků na závazky činila 1  73 5 9 63  486 EUR, tj. 99 % konečné výše prostředků (v roce 2012: 99 %). Prostředky na platby dosáhly celkem 1  45 8 1 88  881 EUR, tj. 84 % uzavřených závazků (2012: 82 %).

7.

Celková výše automatických přenosů do roku 2014 činila 27 7 7 74  604 EUR, tj. 16 % využitých prostředků na závazky (v roce 2012: 18 %). Celková výše neautomatických přenosů do roku 2014 podle článku 1 3 finančního nařízení dosáhla 7 34  000 EUR.

8.

Celková výše automatických přenosů do roku 2013 činila 30 5 4 57  875 EUR (v roce 2012: 22 2 9 00  384 EUR). Platby u těchto přenesených prostředků činily 28 6 1 09  573 EUR, tj. 94 % (v roce 2012: 89 %). Výše zrušených prostředků tedy dosáhla 1 9 3 48  302 EUR, což znamená snížení o 22 % oproti roku 2012 (2 4 9 09  308 EUR). Ke zrušení prostředků došlo zejména v těchto článcích: článek 2 0 0 „Budovy“, článek 2 0 2 „Náklady související s budovami“, článek 3 2 4 „Tvorba a šíření dokumentů“, článek 2 1 0 „Výpočetní technika a telekomunikace“, článek 1 4 0 „Ostatní zaměstnanci a externí služby“ et článek 3 0 0 „Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy“. Prostředky zrušené v těchto šesti článcích představují 74 % celkové výše zrušených částek.

9.

Zrušené částky a hlavní důvody jejich zrušení jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Hlavní důvody zrušení prostředků automaticky přenesených z roku 2012 do roku 2013

10.

Celková výše účelově vázaných příjmů, které byly v roce 2013 k dispozici, činila 2 5 9 91  783 EUR (v roce 2012: 2 2 2 74  843 EUR). Závazky dosáhly výše 1 6 9 07  174 EUR, procentní podíl závazků tudíž činil 65 % (2012: 81 %). Celková výše plateb činila 8 9 97  498 EUR, tj. 53 % uzavřených závazků (v roce 2012: 62 %).

11.

Zdroje prostředků z účelově vázaných příjmů v roce 2013 jsou graficky znázorněny na níže uvedeném obrázku.

Obrázek 1

Prostředky z účelově vázaných příjmů v roce 2013 podle kapitol

12.

Celková výše prostředků z účelově vázaných příjmů přenesených do roku 2013 činila 10 6 9 00  532 EUR (v roce 2012: 10 7 5 92  247 EUR). Významná část těchto prostředků (91 %) pochází z kapitoly 2 0 a vyplývá zejména z převodu částky 8 5 8 97  000 EUR, kterou dne 27. ledna 2010 Parlamentu poukázal belgický stát jako úhradu ceny pozemků na místech, kde stojí budovy D4 a D5, a nákladů na výstavbu střechy nad železniční stanicí Bruxelles-Luxembourg.

13.

Celkový podíl závazků na přenesených účelově vázaných příjmech dosáhl na konci roku 2013 10 4 1 47  894 EUR (2012: 10 5 4 82  187 EUR). Platby uskutečněné v roce 2013 představovaly 16 % závazků (v roce 2012: 10 %). Hlavní část závazků se týká koupi budovy TREBEL v souladu s rozhodnutím předsednictva ze dne 30. listopadu 2011.

14.

Do rozpočtového roku 2014 byla přenesena částka ve výši 10 6 9 34  452 EUR, z níž 1 6 4 94  703 EUR pocházelo z prostředků z účelově vázaných příjmů z roku 2013 (výše zrušených prostředků činí 4 99  582 EUR) a 9 0 3 35  056 EUR z prostředků z účelově vázaných příjmů přenesených z roku 2012 (výše zrušených prostředků činí 30 EUR). Částka 8 5 8 97  000 EUR převedená belgickým státem v lednu 2010 (viz bod 12) představuje vnější účelově vázaný příjem ve smyslu čl. 21 odst. 2 finančního nařízení. Přenesené prostředky z vnitřních účelově vázaných příjmů činí 2 1 0 37  452 EUR.

15.

Zrušena byla částka ve výši 1 3 7 66  453 EUR (v roce 2012: 2 4 8 30  106 EUR), tj. 0,8 % konečné výše prostředků (v roce 2012: 1,4 %). Hlavní důvody zrušení těchto prostředků uvádí následující tabulka:

Tabulka 3

Hlavní důvody zrušení běžných prostředků v roce 2013

16.

Během daného rozpočtového roku bylo schváleno deset převodů typu C (včetně tzv. sběrného převodu) podle článků 27 a 46 finančního nařízení (7). Celková výše těchto převodů činila 6 9 0 88  000 EUR, tj. 3,9 % konečné výše prostředků (v roce 2012: deset převodů ve výši 4,7 % konečné výše prostředků). Předseda schválil deset převodů typu P běžných prostředků podle čl. 25 odst. 1 finančního nařízení (8) v celkové výši 9 7 98  500 EUR, tj. 0,6 % konečné výše prostředků (v roce 2012: osm převodů ve výši 0,6 % konečné výše prostředků).

17.

Souhrnně bylo v roce 2013 schváleno dvacet převodů typu C a P běžných prostředků v úhrnné výši 7 8 8 86  500 EUR, tj. 4,5 % konečné výše prostředků (v roce 2012: osmnáct převodů v celkové výši 9 0 8 41  790 EUR, tj. 5,3 % konečné výše prostředků).

Tabulka 4

Převody podle právního základu

Tabulka 5

Přehled převodů C podle cílových položek

Tabulka 6

Přehled převodů C podle kategorie výdajů a účelu

18.

Tento oddíl se zabývá použitím prostředků z kapitoly 10 1 „Pohotovostní rezerva“ a z kapitoly 10 8 „Rezerva na EMAS“. O těchto kapitolách, které jsou součástí hlavy 10 „Ostatní výdaje“, se v této zprávě dále hovoří jako o „předběžných prostředcích“. Hlavním zdrojem převodů (bez sběrného převodu) byla hlava 10 „Ostatní výdaje“, jelikož z této hlavy pocházelo 59 % převáděných prostředků mimo sběrný převod (8 8 34  000 EUR z celkových 1 5 0 88  000 EUR).

19.

Z této částky bylo 6 0 74  000 EUR určeno pro poslance, 2 0 60  000 EUR na výpočetní techniku a 7 00  000 EUR na správní útvary. Cílové položky a účel převodů z předběžných prostředků jsou uvedeny níže.

Tabulka 7

Cílové položky a účel převodů předběžných prostředků

20.

Tento oddíl se zabývá převody (mimo sběrný převod) z ostatních zdrojů, než je hlava 10 „Ostatní výdaje“. Z ostatních hlav bylo na tyto převody převedeno celkem 6 2 54  000 EUR. Největší část těchto převodů představovaly výdaje související s poslanci (44 %), poté následují výdaje na informace (28 %), informační technologie (26 %) a výdaje na správní útvary (2 %). Tabulka 8 podává souhrnný přehled těchto převodů.

Tabulka 8a.

Zdrojové body převodů typu C ze zdrojů jiných než předběžné prostředky bez sběrného převodu

21.

Z předběžných prostředků a z jiných zdrojů byla převedena celková částka 5 4 0 00  000 EUR jako příspěvek na financování rozšíření a renovace budovy Konrad Adenauer (KAD), což je hlavní stavební projekt v Lucemburku. Tabulka 8b podává souhrnný přehled tohoto převodu.

Tabulka 8b.

Podrobná skladba tzv. sběrného převodu C 12

22.

Převody typu P shrnuje tabulka 9.

Tabulka 9

Účel převodů typu P

23.

Tento oddíl popisuje využívání prostředků podle jednotlivých rozpočtových kapitol, jejich relativní objem v rámci rozpočtu a jejich vývoj oproti předchozímu rozpočtovému roku. Čtyři kapitoly samy představují 70 % celkových prostředků na závazky. Jde o kapitolu 1 0 „Členové orgánu“, kapitolu 1 2 „Úředníci a dočasní zaměstnanci“, kapitolu 2 0 „Budovy a náklady s nimi spojené“ a kapitolu 4 2 „Výdaje na parlamentní asistenci“.

24.

Tabulka 10 popisuje podle jednotlivých kapitol vývoj využitých prostředků v roce 2013 oproti roku 2012. Obrázky 2 a 3 znázorňují relativní rozdělení rozpočtu a vývoj mezi roky 2012 a 2013.

Tabulka 10

Meziroční vývoj vynaložených prostředků 2012–2013

25.

Přímé náklady týkající se poslanců představovaly v roce 2013 částku 20 5 4 14  449 EUR, tj. 12 % všech výdajů v rozpočtovém roce. Vzrostly oproti roku 2012 o 1,1 milionu EUR, tj. o 0,6 %. V kapitole je pět hlavních bodů, z nichž plyne nejvíce výdajů: body 1 0 0 0 „Odměny“ a 1 0 0 6 „Příspěvek na všeobecné výdaje“ představují 34 % a 19 % výdajů, body 1 0 0 4 „Příspěvek na běžné cestovní výdaje“ a 1 0 0 5 „Ostatní cestovní výdaje“ představují 35 % a 3 % a bod 1 0 3 0 „Starobní důchody“ představuje 6 %.

26.

Výdaje z bodů 1 0 0 0 „Odměny“ a 1 0 0 6 „Příspěvek na všeobecné výdaje“ (určené na pokrytí nákladů vyplývajících z parlamentních činností poslanců) činí 10 8 6 33  749 EUR a představují 53 % celkových výdajů z této kapitoly. Ve srovnání s výdaji za rok 2012 se zvýšily o 0,5 % v důsledku přistoupení Chorvatska a příchodu dvanácti nových chorvatských poslanců (9). Měsíční odměna (hrubá mzda) činí 7  957 EUR na poslance a příspěvek na všeobecné výdaje činí 4  299 EUR; tyto částky se ve srovnání s rokem 2012 nezměnily.

27.

Výdaje z bodů 1004 „Příspěvek na běžné cestovní výdaje“ a 1005 „Ostatní cestovní výdaje“ činí 7 8 4 97  779 EUR, tj. 38 % celkových výdajů z kapitoly 10. Oproti roku 2012 tyto výdaje klesly o 0,4 %. Výši výdajů je však nutno vnímat s rezervou, neboť nepředstavuje definitivní výši skutečných ročních nákladů na cestovní výdaje a výdaje na pobyt poslanců (10). Nicméně strukturální opatření za účelem snížení cestovních výdajů přijatá předsednictvem přispěla ke snížení výše výdajů, a to navzdory příchodu nových chorvatských poslanců (11) a zvýšení nákladů na dopravu.

28.

V roce 2013 podnikli poslanci (12) celkem 29  142 (13) pracovních cest (14). Většina pracovních cest se uskutečnila do Bruselu (18  280) a do Štrasburku (8  407). Schůze jinde v Evropské unii představovaly 1  514 pracovních cest a schůze mimo Evropskou unii 941 pracovních cest.

29.

Výdaje z bodu 1 0 3 0 „Starobní důchody“ činí 1 1 9 41  558 EUR, tj. 6 % celkových výdajů v kapitole. Ve srovnání s rokem 2012 se zvýšily o 18 %, jelikož bylo nutno uhradit nedoplatky a úroky z prodlení související se starobními důchody vyplácenými bývalým poslancům zvoleným ve Francii.

30.

Náklady na úředníky a dočasné zaměstnance představovaly v roce 2013 částku 57 4 9 99  348 EUR, tj. byly největší kategorií výdajů s 33 % celkových vynaložených prostředků v rozpočtovém roce 2013. Vzrostly oproti předchozímu roku o 14,3 milionu EUR, tj. o 3 %. Dynamika této kapitoly vyplývá především z vývoje výdajů v bodě 1200 „Platy a příspěvky“, který představuje 99 % prostředků.

31.

Výdaje z bodu 1200 „Platy a příspěvky“ činí 57 0 6 69  888 EUR a ve srovnání s rokem 2012 se zvýšily o 3 % (1 5 2 94  817 EUR). Tento vývoj je výsledkem obsazování pracovních míst a kariérního postupu. Bod 1200 vykázal v roce 2013 přebytek prostředků a byl hlavní zdrojovou položkou pro sběrný převod (15) (6 3 00  000 EUR). Tento přebytek vznikl zejména v důsledku toho, že se při výpočtu prostředků do rozpočtu na rok 2013 počítalo s úpravou platů za roky 2011 a 2012, k níž nakonec v roce 2013 nedošlo. Ve svém rozsudku ze dne 19. listopadu 2013 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že má Rada Evropské unie právo zamítnout návrh Komise založený na „metodě úpravy platů“, podle nějž se měly platy evropských úředníků v roce 2011 zvýšit o 1,7 % (16).

32.

V roce 2013 bylo přijato 463 úředníků a dočasných zaměstnanců na generálním sekretariátu a 75 dočasných zaměstnanců v politických skupinách a 337 osob bylo zaměstnáno jako akreditovaní parlamentní asistenti. Celkem k 31. prosinci 2013 pracovalo v Evropském parlamentu 6  105 úředníků a dočasných zaměstnanců (z toho 5  308 na generálním sekretariátu a 797 v politických skupinách) a 1  763 akreditovaných parlamentních asistentů.

33.

Pokud jde o zastoupení žen a mužů, byly k 31. prosinci 2013 ženy zastoupeny ve 29 % případů ve funkci vedoucí oddělení, ve 34 % případů ve funkci ředitelky a ve 33 % případů ve funkci generální ředitelky. Následující obrázek znázorňuje rozdělení zaměstnanců podle funkční skupiny a pohlaví.

Obrázek 4

Přehled zaměstnanců generálního sekretariátu podle pohlaví

34.

Náklady týkající se ostatních zaměstnanců a externích služeb představovaly v roce 2013 částku 10 6 1 82  103 EUR, tj. 6 % výdajů. V kapitole jsou tři hlavní body, z nichž plyne nejvíce výdajů: bod 1 4 0 2 „Konferenční tlumočníci“ představuje 47 % výdajů, bod 1 4 0 0 „Ostatní zaměstnanci“ (17) 35 % a bod 1 4 2 0 „Externí služby“ (18) 11 %.

35.

Výdaje z této kapitoly se oproti roku 2012 zvýšily zhruba o 3,7 milionu EUR, tj. o 4 %. Tento vývoj je výsledkem zejména zvýšení počtu dní tlumočení u pomocných konferenčních tlumočníků a náboru smluvních zaměstnanců v rámci internalizace zajišťování bezpečnosti, zatímco v oblasti externích překladů došlo díky řadě opatření ke snížení nákladů.

36.

Pokud jde o bod 1 4 0 2 „Konferenční tlumočníci“, dosáhly výdaje výše 4 9 5 99  377 EUR na pokrytí odměn, příspěvků na sociální zabezpečení, cestovních výdajů a příspěvků na pobyt pomocných konferenčních tlumočníků, kteří jsou Parlamentem zaměstnáváni, aby zajistili tlumočení na schůzích pořádaných Parlamentem. Výše výdajů oproti roku 2012 vzrostla zhruba o 3 5 99  377 EUR, tj. o 8 %. Stalo se tak především v důsledku zvýšení počtu dní tlumočení u pomocných konferenčních tlumočníků (2013: 53  244 dní, 2012: 49  615 dní).

37.

Tlumočníci Parlamentu a pomocní konferenční tlumočníci v roce 2013 zajistili 1 03  550 dnů tlumočení (v roce 2012: 1 02  471 dnů tlumočení) a poskytovali služby Parlamentu a dalším orgánům (19) tam, kde měl Parlament zajišťovat tlumočení. Tlumočníci Parlamentu odpracovali 50  306 dní (o 5 % méně oproti roku 2012) a pomocní konferenční tlumočníci 53  244 dní (7 % zvýšení oproti roku 2012).

38.

Výdaje z bodu 1 4 2 0 „Externí služby“ dosáhly částky 1 1 9 04  661 EUR, což znamená oproti roku 2012 snížení o 2 6 82  972 EUR, tj. o 18 %. Tento pokles je výsledkem řady opatření za účelem snížení nákladů. Rozhodnutí nepřekládat systematicky doslovný záznam zasedání umožnilo snížení výdajů na externí služby o 9 70  000 EUR. Počet pozměňovacích návrhů, které překládali externí překladatelé, se navíc snížil o 1 49  000 stran vzhledem k přechodu z průměrné velikosti dokumentu o 28 normostranách v roce 2012 na dokumenty o 21,5 normostranách v roce 2013. Také procento stran přeložených externími překladateli se snížilo z 30,1 % v roce 2012 na 28,9 % v roce 2013.

39.

V bodě 1 4 0 0 „Ostatní zaměstnanci“ dosáhly výdaje částky 3 7 2 96  239 EUR, tj. zvýšily se oproti roku 2012 o 7 %. Tento bod je určen na pokrytí odměn, příspěvků a náhrad ostatních zaměstnanců, zejména smluvních a místních zaměstnanců a zvláštních poradců, příspěvků zaměstnavatele na různé systémy sociálního zabezpečení a důsledků uplatňování opravných koeficientů u platů těchto zaměstnanců, a také přijímání dočasných zaměstnanců. Zvýšení lze vysvětlit zejména náborem smluvních zaměstnanců v rámci internalizace zajišťování bezpečnosti. Ke dni 31. prosince 2013 Parlament zaměstnával 691 smluvních zaměstnanců. Obrázek 5 uvádí rozdělení smluvních zaměstnanců podle funkčních skupin (20) a podle pohlaví.

Obrázek 5

Smluvní zaměstnanci podle funkčních skupin a pohlaví v roce 2013

40.

Náklady v kapitole 16 činí 1 7 8 29  236 EUR, tj. 1 % všech prostředků na závazky v rozpočtovém roce 2013. Oproti roku 2012 vzrostly o 1 1 29  413 EUR, tj. o 7 %.

41.

V rámci této kapitoly se 33 % prostředků na závazky týkalo bodu 1 6 5 4 „Středisko péče o děti předškolního věku a smluvně zajištěné jesle“, 26 % bodu 1 6 1 2 „Další odborné vzdělávání“ a 24 % bodu 1 6 5 2 „Běžné provozní výdaje na restaurace a jídelny“.

42.

Externí řízení parlamentních jeslí a rodinného centra v Bruselu a vedlejší výdaje představují většinu výdajů z bodu 1 6 5 4. Prostředky vynaložené v tomto bodě činily celkem 5 8 43  000 EUR, což se v porovnání s rokem 2012 nemění, a pokryly příspěvek Parlamentu na veškeré výdaje střediska péče o děti předškolního věku a externí jesle, s nimiž Parlament uzavřel dohodu (21).

43.

Výše prostředků v bodu 1 6 1 2 „Další odborné vzdělávání“ činila 4 6 82  180 EUR, což znamená zvýšení oproti roku 2012 o 12 %, a prostředky byly použity na pokrytí výdajů spojených s odbornou přípravou, jejímž účelem bylo zlepšení dovedností zaměstnanců a výkonu a efektivity orgánu. V roce 2013 studovalo v jazykových kurzech 4  766 osob (2012: 5  089), školení v oblasti IT se účastnilo 5  775 (22) osob (2012: 1  538) a vzdělávacích kurzů ve finanční oblasti se účastnilo 900 osob (2012: 1  126). Všeobecných vzdělávacích kurzů poskytovaných interně se zúčastnilo na 7  709 osob (2012: 6  963) a externích školení 343 osob (2012: 320).

44.

Pokud jde o bod 1 6 5 2 „Běžné provozní výdaje na restaurace a jídelny“, prostředky na závazky činily 4 2 60  000 EUR, tj. zvýšily se oproti roku 2012 o 8 %. Předsednictvo na své schůzi konané dne 10. června 2013 přijalo sdělení generálního tajemníka nazvané „Budoucí politika Parlamentu v oblasti stravovacích služeb na období 2014–2019 – pokyny pro modernizaci“, které strategicky nasměrovalo další vývoj v této oblasti. První výsledky strukturální reformy umožnily společně s přehodnocením cen (po 12 let byly stejné), k němuž na počátku roku 2013 došlo v restauracích, samoobslužných jídelnách, kavárnach a barech v prostorách Parlamentu, obecně stabilizovat situaci v rozpočtové položce 1 6 5 2 (viz bod 130). Nárůst prostředků oproti roku 2012 souvisí s organizací akce EYE (setkání evropské mládeže 2014), o níž rozhodlo předsednictvo dne 1. července 2013 (viz bod 106) a na níž byly převedeny prostředky ve výši 3 00  000 EUR (převod typu P6, viz tabulka č. 9).

45.

Prostředky na závazky v kapitole 20 činí 25 0 3 36  611 EUR, tj. 14 % všech prostředků v rozpočtovém roce 2013. Objem prostředků na závazky se zvýšil o 1 4 71  683 EUR, což znamená nárůst oproti jejich výši v roce 2012 o 1 %. Prostředky v této kapitole se v průběhu roku zvýšily o 41 milionů EUR (tj. o 19 % původní výše prostředků) v důsledku sběrného převodu (viz tabulka č. 8b).

46.

Následující obrázek znázorňuje rozdělení prostředků v kapitole 2 0 podle typu výdajů.

Obrázek 6

Rozdělení prostředků na závazky v kapitole 2 0 podle jednotlivých bodů

47.

Prostředky na závazky v bodě 2 0 2 2 „Údržba, obsluha a úklid budov“ činily 5 1 8 91  984 EUR (21 % této kapitoly). Tento bod pokrývá náklady na údržbu prostor, výtahů, topení a klimatizačních systémů a protipožárních dveří, a také na malířské práce a opravy atd. Tyto prostředky se oproti roku 2012 zvýšily o 7 % (+  3 2 53  340 EUR). Tento vývoj je především způsoben postupným uzavíráním smluv zajišťujících uplatňování nové politiky údržby (na základě Balochovy zprávy ze dne 22. prosince 2008), jejímž cílem je poskytovat lepší služby údržby s ohledem na odpovědnosti, které Evropský parlament coby majitel vykonává. Prostředky na tento bod byly nicméně v průběhu roku sníženy o 3,9 milionů EUR (7 % původní výše prostředků) z důvodu nenahrazení některého vybavení, odložení postupů zadávání veřejných zakázek a používání účelově vázaných příjmů.

48.

Prostředky na závazky v bodě 2 0 0 1 „Roční splátky“ (28 % této kapitoly) dosáhly výše 6 9 2 36  000 EUR, což je více než dvojnásobek výše prostředků v roce 2012. Příděl prostředků do tohoto bodu byl v průběhu roku zvýšen o 5 3 1 00  000 EUR, což představuje zvýšení o 329 % oproti původní výši prostředků, zejména v důsledku sběrného převodu (viz tabulky č. 8a a č. 8b). Celá částka byla vyčleněna na projekt rozšíření budovy KAD v Lucemburku.

49.

Prostředky na závazky v bodě 2 0 0 5 „Výstavba budov“ představovaly 8 0 65  316 EUR (3 % této kapitoly) a sloužily k uhrazení nákladů na práce související s projektem KAD s výjimkou prací financovaných v rámci ročních splátek dlouhodobého pronájmu (které jsou hrazeny z prostředků bodu 2 0 0 1). Zvýšení prostředků na závazky o 76 % oproti roku 2012 (+  3 4 81  701 EUR) je způsobeno posílením kontrolních prostředků (hlavní koordinátor, kontrolor nákladů), které požadovalo předsednictvo.

50.

Pokud jde o bod 2 0 0 7 „Zařízení prostor“ (15 % této kapitoly), prostředky na závazky činily 3 6 3 26  338 EUR, tj. zvýšily se oproti roku 2012 o 4 %. V roce 2013 bylo zahájeno a provedeno velké množství prací týkajících se nemovitostí a místních projektů v Bruselu. Mezi nejdůležitější patří projekt Dům evropských dějin, na nějž bylo v roce 2013 přiděleno 1 2 4 48  650 EUR, a práce na opravu jednacího sálu budovy PHS v Bruselu (renovace konstrukce), na něž bylo v roce 2013 vyčleněno celkem 2 0 79  600 EUR (ve smlouvě je stanovena dodatečná částka ve výši 15 % na úpravy a nepředvídatelné výdaje). Práce a projekty se prováděly i v budovách, v nichž Parlament sídlí. Tento rozpočtový bod je určen na správu konkrétních a jednotlivých projektů na úpravu jednorázové povahy. Je tudíž bezpředmětné srovnávat, jak se prostředky v jednotlivých rozpočtových letech vyvíjely.

51.

Prostředky na závazky v bodě 2 0 2 6 „Zabezpečení a ostraha budov“ (12 % prostředků v této kapitole) dosáhly celkové výše 3 1 0 97  983 EUR, což představuje 11 % pokles oproti roku 2012. Byly určeny zejména na pokrytí výdajů na hlídání a ostrahu budov využívaných Parlamentem v jeho třech obvyklých pracovních místech a v informačních kancelářích. Snížení prostředků je způsobeno především úsporami, jichž bylo dosaženo v rámci internalizace.

52.

V této kapitole byly poskytnuty prostředky na závazky ve výši 13 1 8 05  904 EUR, což představuje 8 % prostředků v roce 2013. Bylo přiděleno o 1 0 9 98  530 EUR méně než v roce 2012, což představuje snížení o 8 %. Prostředky této kapitoly byly v průběhu roku navýšeny o 3 8 78  200 EUR, tedy o 3 % původní výše rozpočtových prostředků. (Zrušené prostředky představují pouhých 1,2 % konečné výše prostředků, tedy technický zůstatek).

53.

Body 2 1 0 0 „Zařízení a software“ a 2 1 0 2 „Externí pomoc v souvislosti s informačními a inovačními technologiemi“ představují společně 79 % závazků této kapitoly.

54.

Rozdělení výdajů v kapitole 2 1 je uvedeno na následujícím obrázku.

Obrázek 7

Rozdělení výdajů v kapitole 2 1

55.

Prostředky na závazky v bodě 2 1 0 0 „Zařízení a software“ s částkou 3 0 7 92  197 EUR představují 23 % kapitoly 2 1, což je oproti roku 2012 snížení o 31 %. Tento bod je určen k pokrytí výdajů na nákup, pronájem, servis a údržbu zařízení a softwaru pro orgán a na práce s tím související. Tato zařízení a software jsou určeny zejména pro systémy ve výpočetním a telekomunikačním centru, počítače na úrovni oddělení a v politických skupinách a pro elektronické hlasovací zařízení. Hlavním důvodem tohoto snížení je skutečnost, že v roce 2012 byla výše prostředků na závazky v tomto bodě mimořádně vysoká: byly přijaty dva převody typu C, které na konci roku 2012 umožnily navýšit prostředky tohoto bodu o více než 11 milionů EUR s cílem finanancovat pokrytí Wi-Fi v budovách Parlamentu a obnovu velké části infrastruktur sítě.

56.

Prostředky na závazky v bodě 2 1 0 2 „Externí pomoc v souvislosti s informačními a inovačními technologiemi“ představují s částkou 7 2 9 84  023 EUR 55 % kapitoly 2 1, tj. nárůst o 4 % oproti roku 2012. Tento nárůst je způsoben několika dodatečnými projekty, které vyžadují externí služby. Kromě toho došlo rovněž ke zpožděním souvisejícím s internalizací některých úkolů v důsledku obtíží při přijímání kvalifikovaných zaměstnanců k obsazení nových stálých míst. Prostředky tedy byly v průběhu roku navýšeny o 5 5 86  300 EUR (8 % původní výše rozpočtových prostředků). Tyto prostředky pokryly především náklady na externí pomoc od firem a poradců z oboru výpočetní techniky, která se využívá pro činnost výpočetního centra a obsluhu sítě, na zavedení a obsluhu aplikačních programů, na podporu uživatelů včetně poslanců a politických skupin, na provádění studií a na vytváření a ukládání technické dokumentace.

57.

V roce 2013 představovala tato kapitola s částkou 9 5 48  021 EUR 1 % prostředků na závazky. Oproti roku 2012 výše závazků vzrostla o 1 %.

58.

Rozdělení prostředků na závazky v této kapitole je následující: 49 % odpovídá článku 2 3 5 „Telekomunikace“, 24 % článku 2 3 0 „Kancelářské potřeby“ a 10 % článku 2 3 2 „Soudní výdaje a náhrady škody“. Zbývajících 17 % je rozděleno mezi články 2 3 1 „Poplatky za finanční služby“, 2 3 6 „Poštovné a doručné“, 2 3 7 „Stěhování“, 2 3 8 „Ostatní správní výdaje“ a 2 3 9 „Kompenzace emisí uhlíku v Evropském parlamentu“.

59.

S výjimkou bodu 2 3 8 0 „Ostatní správní výdaje“ a bodu 2 3 0 0 „Kancelářské potřeby“ byly prostředky ze všech bodů této kapitoly použity pro převody typu C8 a C12 (viz tabulky č. 8.a a 8.b). Účelem těchto převodů bylo snížit objem počátečních prostředků v této kapitole o 24 %, což dokládá snahu o omezení běžných výdajů na fungování správy.

60.

Prostředky článku 2 3 9 „Kompenzace emisí uhlíku v Evropském parlamentu“, jejichž původní výše byla 1 0 64  000 EUR, byly v důsledku sběrného převodu z důvodu výrazného snížení ceny za tunu CO2 sníženy o 98 %.

61.

Tato kapitola v roce 2013 představovala 2 % prostředků na závazky, s částkou 3 2 8 16  473 EUR, což znamená oproti roku 2012 nárůst o 1 %. Rozdělení prostředků na závazky v této kapitole je následující: 78 % se týká článku 3 0 0 „Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy“, 19 % článku 3 0 4 „Různé výdaje na schůze“ a 3 % článku 3 0 2 „Výdaje na recepce a reprezentaci“.

62.

V roce 2013 se uskutečnilo 32  736 služebních cest (2012: 33  616 služebních cest), což představovalo celkovou délku 97  161 dní (2012: 99  377 dní). Služební cesty se z naprosté většiny uskutečnily mezi třemi pracovními místy Parlamentu (Brusel: 4  094 služebních cest, Štrasburk: 19  427 služebních cest a Lucemburk: 1  886 služebních cest).

63.

Prostředky na závazky v této kapitole představovaly 7 % výdajů v roce 2013, s částkou 12 5 6 72  031 EUR, tj. nárůst o 19 % oproti roku 2012. Přibližně 25 % prostředků na závazky v této kapitole spadá do bodu 3 2 44 „Organizace a přijímání skupinových návštěv, program Euroscola a pozvání osob významných pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí“, 20 % do bodu 3 2 4 2 „Výdaje na publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích“ a 16 % se týká bodu 3 2 4 8 „Výdaje na audiovizuální informační materiály“.

64.

Rozdělení prostředků na závazky je uvedeno na následujícím obrázku.

Obrázek 8

Rozdělení prostředků na závazky v kapitole 3 2

65.

Pokud jde o bod 3 2 4 4 „Organizace a přijímání skupinových návštěv, program Euroscola a pozvání osob významných pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí“, činily prostředky na závazky 3 1 6 67  743 EUR, což znamená nárůst oproti roku 2012 (+ 13 %). Tyto prostředky byly určeny k pokrytí finančních příspěvků poskytovaných skupinovým návštěvám a jejich doprovodu a nákladů na zajištění infrastruktury, dále na pokrytí provozních nákladů programu „Euroscola“ a financování stáží pro osoby významné pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí. Nárůst prostředků je mimo jiné způsoben účastí Parlamentu na financování nové výstavy EU-PHORIA v muzeu Schirmeck pořádané ve spolupráci s regionem Alsasko a památníkem Alsasko-Moselle, jakož i pořádáním akce „EYE“ (setkání evropské mládeže 2014) a zvýšením počtu skupinových návštěv a účastníků programu Euroscola.

66.

Výše prostředků na závazky zapsaných v bodu 3 2 4 2 „Výdaje na publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích“ činila 2 5 4 53  635 EUR a prostředky byly využity zejména na pokrytí výdajů na informační publikace, zejména elektronické, na informační činnosti, na vztahy s veřejností a na účast na veřejných akcích, veletrzích a výstavách konaných v členských státech a v kandidátských zemích, včetně výdajů spojených s aktualizací legislativního přehledu (OEIL). Prostředky na závazky se oproti roku 2012 zvýšily o 15 %. Tento vývoj souvisí s informační činností při přípravě voleb v roce 2014.

67.

V bodu 3 2 4 8 „Výdaje na audiovizuální informační materiály“ dosáhly prostředky na závazky výše 2 0 5 33  306 EUR. Tyto prostředky pokryly následující výdaje:

Tyto prostředky na závazky se oproti roku 2012 zvýšily o 54 %. Tento vývoj souvisí s informační činností v audiovizuálním odvětví v souvislosti s volbami v roce 2014.

68.

Pokud jde o produkci audiovizuálních informačních materiálů, bylo na internetu přenášeno 1  375 akcí, z toho 1  134 schůzí výborů. Ve vztahu k dokumentu „Evropa přes satelit“ byla produkce následující: 829 příspěvků o aktuálním dění v EP bylo znovu vysíláno 27  563krát na 187 televizních kanálech, 79 informačních klipů s legislativní tématikou, 75,5 celodenních přenosů z plenárního zasedání, 527 přímých přenosů, 321 aktuálních námětů vyrobených pro Eurovizi (určených k vysílání v jejích členských státech) a 26 akcí přenášených Eurovizí z EP v Bruselu a ve Štrasburku.

69.

Je rovněž třeba uvést, že prostředky na závazky v bodě 3 2 4 3 „Parlamentarium – návštěvnické centrum Evropského parlamentu“ (3 8 44  123 EUR) vzrostly oproti předchozímu roku o 11 %. Parlamentarium patří k nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím v Bruselu; v roce 2013 ho navštívilo 3 37  000 osob (2012: 2 50  000 osob).

70.

Tato kapitola v roce 2013 představovala 5 % prostředků na závazky, s celkovou částkou 9 2 6 83  288 EUR, což znamená oproti roku 2012 nárůst o 5 %.

71.

Článek 4 0 0 „Správní výdaje na chod a na politické a informační činnosti politických skupin a nezařazených poslanců“ představoval 63 % prostředků v kapitole 4 0 (2012: 65 %). Výše prostředků na závazky v tomto článku činila 5 8 6 97  494 EUR. U politických skupin a nezařazených poslanců měly sloužit k pokrytí:

Tyto výdaje byly oproti roku 2012 navýšeny o 3 % z důvodu dodatečných potřeb vyplývajících z přistoupení Chorvatska k EU.

72.

Na článek 4 0 2 „Financování evropských politických stran“ bylo vynaloženo 23 % (2012: 21 %) prostředků kapitoly 40, tedy 2 1 5 85  794 EUR, což oproti roku 2012 představuje nárůst o 14 %. Tento nárůst je způsoben skutečností, že rok 2013 byl rokem před volbami.

73.

Na článek 4 0 3 „Financování evropských politických nadací“ s částkou 1 2 4 00  000 EUR bylo vynaloženo 13 % (2012: 14 %) prostředků na závazky v kapitole 4 0.

Obrázek 9

Rozdělení prostředků na závazky v kapitole 40

74.

V roce 2013 představovala tato kapitola 11 % prostředků na závazky, s částkou 18 8 3 01  020 EUR, což znamená oproti roku 2012 nárůst o 4 %.

75.

Přidělené prostředky se během roku zvýšily o 3,7 milionů EUR (2 % původní výše prostředků), aby bylo možné pokrýt vzrůstající výdaje na akreditované parlamentní asistenty (+ 3,5 milionů EUR) a kurzové ztráty, které byly vyšší, než se původně předpokládalo (+ 0,2 miliony EUR).

76.

Na následujícím obrázku je uvedeno rozdělení prostředků na závazky v této kapitole.

Obrázek 10

Rozdělení prostředků na závazky v kapitole 4 2

77.

Prostředky na závazky týkající se „místních asistentů“ činily 8 3 8 40  699 EUR, což představuje nárůst o 4 % oproti roku 2012.

78.

Prostředky na závazky týkající se „akreditovaných asistentů“ podle statutu činily 10 3 7 97  680 EUR, což představuje 5 % nárůst oproti roku 2012. Zahrnovaly mzdy, příspěvky a výdaje na služební cesty těchto zaměstnanců, stejně jako náklady na externí vzdělávací kurzy. Průměrná měsíční výše odměn činila 7,9 milionu EUR (v průměru 7,5 milionu EUR v roce 2012).

79.

K 31. prosinci 2013 pracovalo v Parlamentu 1  785 akreditovaných parlamentních asistentů a 4  860 místních asistentů mělo pracovní smlouvu s poslanci (z toho 162 prostřednictvím skupin). V průměru zaměstnával každý poslanec 2,33 akreditovaných asistentů a 6,34 místních asistentů (23). Počet místních asistentů, které jednotliví poslanci zaměstnávají, se značně liší a v roce 2013 se pohyboval od 0 do 43. Zatímco 16 poslanců služeb místních asistentů nevyužilo, 84 poslanců zaměstnalo ve svém členském státě v průběhu roku 2013 více než 10 asistentů. Přibližně 45 poslanců zaměstnávalo v průběhu roku 2013 pouze místní asistenty.

80.

Platby vztahující se k místním parlamentním asistentům s bydlištěm mimo eurozónu byly v roce 2013 provedeny za použití pevného směnného kurzu na celý rok mezi eurem a ostatními měnami (kurzu platného v prosinci 2012).

81.

V roce 2013 představovala tato kapitola 0,02 % prostředků na závazky ve výši 3 75  000 EUR, což znamená nárůst o 4 % oproti roku 2012.

82.

Kapitoly této hlavy obsahují pouze předběžné prostředky, které je možné vynakládat až po předchozím převodu do provozní položky. Na tyto převody (2 2 9 12  765 EUR) se zaměřuje 1. část této zprávy. Původní výše prostředků v této hlavě činila 2 2 9 12  765 EUR (v roce 2012 to bylo 2 9 5 42  652 EUR), což představuje 1,3 % celkového rozpočtu na rok 2013.

83.

Rozpočtový rok 2013 byl ve znamení úsilí o strukturální zlepšení započatého již v roce 2011, jehož cílem je poskytnout orgánu veškeré potřebné prostředky k tomu, aby mohl plně hrát svou úlohu v legislativním procesu, a umožnit mu, aby plně využil svých rozšířených pravomocí, jež mu svěřuje Lisabonská smlouva.

84.

Orgán rovněž usiloval o plnění víceletých programů s cílem racionalizovat a modernizovat klíčové oblasti své správy, zejména v oblasti bezpečnosti, a přikročil k provedení důležitých změn v oblasti informační a komunikační politiky s ohledem na volby v roce 2014.

85.

Institucionální změny související s přistoupením Chorvatska proběhly bez výraznějších problémů.

86.

Sledované cíle a výsledky dosažené v roce 2013, jež jsou prezentovány níže, vycházejí z priorit a rozhodnutí přijatých předsednictvem v roce 2013, ze směrů, které přijal Parlament ve svých rozpočtových usneseních, a z cílů a výsledků administrativního pracovního plánu na období 2012–2014.

87.

Komparativní studie srovnávající Evropský parlament se čtyřmi vnitrostátními parlamenty a Kongresem Spojených států amerických ukázala, že v Evropském parlamentu existuje značný prostor pro zlepšení jeho podpůrné struktury, zejména pokud jde o poskytování nezávislého odborného poradenství. Na základě doporučení, která k rozpočtu Parlamentu vydaly společná pracovní skupina předsednictva a Rozpočtový výbor, se předsednictvo na své schůzi konané dne 20. května 2013 rozhodlo vytvořit nové Generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby (GŘ EPRS), které by politickým orgánům Parlamentu i jednotlivým poslancům poskytovalo nezávislé odborné poradenství.

88.

Toto generální ředitelství, jehož činnost byla zahájena dne 1. listopadu 2013, spojuje původní Ředitelství pro knihovnu a správu dokumentů (s výjimkou Oddělení pro úřední poštu, které zůstává pod GŘ PRES) a Ředitelství pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu, jež původně patřilo pod GŘ IPOL, ke kterému bylo připojeno nové tematicky organizované Ředitelství pro parlamentní výzkumné služby.

89.

Nová služba parlamentního výzkumu bude poskytovat podporu jednotlivým poslancům a doplňovat tematické sekce (24), jež budou i nadále poskytovat služby osobám pověřeným konkrétním mandátem či zastávajícím konkrétní funkci, např. zpravodajům. Jejich výstupy mají odlišný charakter, neboť tematické sekce byly výslovně vytvořeny za účelem poskytování okamžitých informací parlamentním výborům a delegacím. Obě tyto služby však budou v co nejužší míře spolupracovat a vyměňovat si informace, jako kdyby byly skutečně součástí jednoho útvaru. Budou se dělit i o stávající rozpočtovou položku vyčleněnou na odborné poradenství.

90.

Předsednictvo na své schůzi dne 15. dubna 2013 svolilo, aby bylo v rámci rozpočtového procesu pro rok 2014 vedeno jednání s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů za účelem zefektivnění překladatelských služeb; část zdrojů, které byly v Parlamentu takto získány, byla využita k posílení služby parlamentního výzkumu. Po úspěšném ukončení jednání udělilo předsednictvo na své schůzi dne 9. prosince předsedovi mandát, aby s oběma výbory podepsal dohodu o spolupráci; tato dohoda zejména poskytuje zaměstnancům, jichž se dotkla restrukturalizace překladatelské služby v obou výborech a kteří mají požadovaný profil, možnost, aby byli převedeni do Parlamentu a zaměstnáni v novém Generálním ředitelství pro služby parlamentního výzkumu (maximálně 80 zaměstnanců).

91.

Spolupráce výborů s tematickými sekcemi má velmi úzký, trvalý a mnohostranný charakter; informace poskytované těmito sekcemi, jejich politické dokumenty, studie a semináře pravidelně přispívají k rozpravám ve výborech a zajišťují cenné propojení mezi odbornými znalostmi a tvorbou politik. Aby byla posílena viditelnost a dostupnost výstupů tematických sekcí, byl v roce 2013 vytvořen jejich společný zpravodaj. Nabízí měsíční přehled hlavních nadcházejících akcí pořádaných v Evropském parlamentu, shrnutí připravovaných klíčových studií a přímý odkaz na vybrané studie, jež byly v poslední době zveřejněny. Před začátkem volebního roku provedly tematické sekce rozsáhlou aktualizaci parlamentních „Fakt a čísel o Evropské unii“.

92.

Na základě Lisabonské smlouvy podléhají nyní všechny obchodní dohody souhlasu EP, zatímco na prováděcí opatření společné obchodní politiky se vztahuje řádný legislativní postup. V roce 2013 pracoval Výbor pro mezinárodní obchod (INTA) na významných legislativních zprávách týkajících se nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, nařízení o vymáhání, dohod o souhrnném aktu o obchodu I a II ve druhém čtení (jež uvádí právní předpisy Unie v oblasti obchodu do souladu s Lisabonskou smlouvou) a rovněž nástroje o veřejných zakázkách a modernizace nástrojů Unie na ochranu obchodu. Monitorovací skupiny výboru INTA pokračovaly ve svém monitorování obchodních jednání. Byla přijata usnesení o všech mandátech k jednání, které Komise navrhla.

93.

Výbory pokračovaly v monitorování jednání o mezinárodních dohodách. V případě Výboru pro zahraniční věci se jednalo zejména o dosud neuzavřený rámec dohod o přidružení se třetími zeměmi. Výbor AFET rovněž zpochybnil běžný postup Rady, kdy žádá o souhlas Parlamentu až v okamžiku, kdy už je téměř dokončena ratifikace v členských státech EU. Výbor AFET přijal v souladu se zavedeným postupem usnesení o všech kandidátských a potenciálních kandidátských zemích.

94.

Bylo rovněž posíleno sledování vývoje na Ukrajině s cílem stanovit postoj Parlamentu k podpisu dohody o přidružení. Výbor AFET uspořádal informační setkání se zúčastněnými stranami z EU a Ukrajiny a připravil usnesení o politice sousedství EU, které se vztahovalo i na dohodu o přidružení s Ukrajinou (a rovněž s Moldavskem a Gruzií).

95.

Dne 26. února 2013 rozhodlo předsednictvo o tom, že program „Euronest scola“ (25) bude organizován a řízen Generálním ředitelstvím EXPO v souladu se zásadami již fungujícího programu „Euromed scola“ (26), a dne 15. dubna 2013 rozhodlo o rozšíření programu pro mladé politické vůdce z Evropy, Palestiny a Izraele i na sousední země. Poprvé byl v listopadu až prosinci 2013 úspěšně zorganizován program „Euronest scola“ spolu se dvěma novými fóry mladých politických vůdců (Maghreb-EU a Východní partnerství-EU), jež prostřednictvím administrativních opatření konkrétně vyjádřily prioritní závazek EP posilovat občanskou společnost v sousedství Unie.

96.

Byla přijata opatření s cílem zlepšit vnímání Parlamentu a přitažlivost plenárních zasedání, a to vytvořením důvěryhodné databáze statistických údajů o činnosti na plenárním zasedání, zavedením změn jednacího řádu a úpravou vnitřních postupů, např. písemných prohlášení, zpráv a hlasovacích postupů. Navíc stále probíhá modernizace IT aplikací souvisejících s plenárním zasedáním.

97.

Pokud jde o tvorbu legislativních aktů, umožnilo zevšeobecnění postupu pro finalizaci textů před jejich přijetím, díky němuž je možné rychleji podepsat a zveřejnit právní předpisy, stejně jako vytvoření velkých plánovacích kapacit, aby do konce roku vstoupila v platnost většina složek VFR. Dalšího pokroku bylo mimo jiné dosaženo v redakčních službách „na objednávku“, např. vytvořením nástrojů „e-parlamentu“ (27), jako je „Drafting Support Tool“ (28).

98.

Je třeba poznamenat, že počet legislativních textů přijatých Parlamentem (připravených Ředitelstvím pro legislativní akty) se ve srovnání s rokem 2012 zdvojnásobil. Úspěchem byla i integrace chorvatštiny (zveřejnění legislativních a parlamentních textů od data přistoupení).

99.

Kreativní koncept informační a institucionální komunikační kampaně pro volby v roce 2014 byl schválen předsednictvem dne 20. května 2013 a konkrétní smlouva týkající se provádění kampaně byla podepsána dne 7. června 2013. Kampaň se zaměřuje na politický charakter Evropského parlamentu a nové pravomoci, jež mu byly svěřeny Lisabonskou smlouvou; toto těžiště je vyjádřeno heslem: „Tentokrát je to jiné“. Koncept vychází ze čtyřfázového přístupu, který se odvíjí od základního sloganu: „JEDNAT OVLIVŇOVAT. ROZHODOVAT“ (ACT. REACT. IMPACT.). Toto základní heslo, jehož cílem je učinit z Evropského parlamentu zavedenou značku, zajistí dlouhodobý odkaz kampaně dlouho po skončení roku 2014.

100.

Institucionální informační a komunikační kampaň byla zahájena ve Štrasburku dne 10. září 2013 v kontextu projevu o stavu Unie. Tento symbolický okamžik byl vybrán, aby zdůraznil novou úlohu Evropského parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Událost se těšila velké pozornosti sdělovacích prostředků – zahajovací tiskové konference se zúčastnilo přibližně 160 novinářů. Jejich zpravodajství spolu s intenzivní interakcí v sociálních médiích je důkazem toho, že toto zahájení je možné považovat za skutečný úspěch, pokud jde o zvyšování informovanosti. V prosinci roku 2013 byly spuštěny oficiální internetové stránky kampaně.

101.

Poslední měsíce roku 2013 byly věnovány realizaci druhé fáze kampaně („tematická fáze“) a přípravě fází následujících („Jděte k volbám!“ a „povolební fáze“).

102.

Kromě používání tradičních komunikačních kanálů je součástí tematické fáze kampaně rovněž několik inovačních aktivit zaměřených na oslovení širší veřejnosti, např. organizace akcí „ReACT“ v pěti velkých evropských městech.

103.

První z těchto akcí, jež byly uspořádány v Paříži, ve Varšavě a Frankfurtu, se zabývaly zásadními tématy, jako jsou pracovní místa, ekonomika, rozpočet EU a strukturální fondy, a těšily se velkému zájmu občanské společnosti a zúčastněných stran. Další dvě akce o kvalitě života a úloze EU ve světě se uskuteční v Římě a Madridu v roce 2014.

104.

Klíčovou úlohu při realizaci kampaně hrály informační kanceláře, a to prostřednictvím propagace centrálně vytvořených nástrojů ve všech členských státech, zapojením zúčastněných stran a sdělovacích prostředků v roli šiřitelů informací s cílem oslovit větší okruh osob a řízením sociálních médií na místní úrovni.

105.

Souběžně s institucionální informační a komunikační kampaní bude uspořádáno Evropské setkání mládeže (EYE). Předsednictvo přijalo koncept této akce dne 1. července 2013. Cílem setkání bude zvýšit povědomí o evropské identitě mezi mladými lidmi.

106.

Akce s ústředním heslem „Nápady pro lepší Evropu“ se uskuteční v květnu 2014 ve Štrasburku a zúčastní se jí až 5  000 mladých lidí z celé Evropy. Registrace je možná od října 2013.

107.

Předsednictvo přijalo koncepci základních rysů stálé expozice na své schůzi dne 22. října 2012. V roce 2013 byla tato koncepce dále rozvíjena s designerskou společností a v současné době je již hotová.

108.

Současně s prací na podobě stálé expozice zahájil tým Domu evropských dějin vývoj budoucí nabídky návštěvníkům, jež bude zahrnovat dočasné a putovní výstavy, akce a konference, rozsáhlou on-line nabídku a výukové programy zaměřené na různé věkové skupiny. Projekt Domu evropských dějin tvoří neoddělitelnou součást nabídky služeb Evropského parlamentu jeho návštěvníkům a jeho strategie v této oblasti, která se v současnosti stále rozvíjí.

109.

Práce v budově Eastman, v níž se bude Dům evropských dějin nacházet, v roce 2013 značně pokročily a očekává se, že budou dokončeny do konce roku 2014. Budova bude připravena na pořádání výstav. Otevření Domu evropských dějin je plánováno na konec roku 2015 zahájením stále expozice a první dočasná výstava by se měla uskutečnit v roce 2016.

110.

Ve zlepšování služeb poskytovaných návštěvníkům bylo v roce 2013 dosaženo pokroku díky dvěma dohodám o spolupráci, které byly v návaznosti na rozhodnutí předsednictva ze dne 18. listopadu 2013 uzavřeny se štrasburským autonomním přístavem a s alsaským regionem/památníkem Alsace-Moselle: dojde k navýšení kapacity pro přijímání návštěvníků v prostorách EP ve Štrasburku s ohledem na očekávaný nárůst jejich počtu ve volebním roce a občanům, kteří do EP ve Štrasburku zavítají, bude v rámci nového projektu EU-PHORIA v Schirmecku poskytnut širší historický přehled.

111.

V souladu s výše uvedeným rozhodnutím byly provedeny přípravné práce na zřízení omezeného panoramatického kina ve Štrasburku a Berlíně a na pořádání simulačních her ve Štrasburku, podobně jako tomu je v Bruselu.

112.

Obsazení pracovních míst stanovených v rozpočtu (celkem 124) bylo provedeno jmenováním dočasných zaměstnanců s platností od 1. července 2013 a jejich postupným nahrazováním za úředníky ve zkušební době v závislosti na zveřejňování seznamů úspěšných účastníků konkrétních výběrových řízení vyhlášených pro občany chorvatské národnosti.

113.

Od 1. dubna 2012 se parlamentní činnosti (plenárních zasedání, schůzí výborů a politických skupin) účastnilo dvanáct chorvatských pozorovatelů, kteří se k 1. červenci 2013 stali řádnými poslanci.

114.

V rámci provádění střednědobé strategie v oblasti nemovitostí, kterou schválilo předsednictvo dne 24. března 2010, bylo rozhodnuto o několika významných projektech, nebo již došlo k jejich zahájení:

115.

Pokud jde o projekt Trebel, dne 30. dubna 2013 bylo uděleno stavební povolení, které zmenšilo původně plánovanou plochu o přibližně 8 %. V návaznosti na tuto změnu projektu se očekává, že do roku 2017 vznikne další nedostatek kancelářských ploch v rozsahu 2  562 m2.

116.

Při hledání dočasného řešení pro překlenutí období do převzetí budovy Trebel, k němuž by mělo dojít v roce 2017, byla jako nejvhodnější varianta určena budova Square de Meeûs č. 8 (viz rozhodnutí předsednictva ze dne 30. listopadu 2011, 14. ledna 2013 a 11. března 2013, stejně jako rozhodnutí Rozpočtového výboru ze dne 28. února 2013). Dne 28. března 2013 byla podepsána smlouva o užívacím právu k této budově na 12 let, přičemž převzetí budovy je plánováno na 31. března 2014. V roce 2013 bylo započato plánování postupného vystěhovávání útvarů, jež v současné době sídlí v jiných budovách, ke kterému dojde v průběhu roku 2014 (minimálně 1  000 osob), i stavební práce v současných a budoucích kancelářích poslanců a jejich asistentů.

117.

Pokud jde o projekt Konrad Adenauer, byla v rámci partnerství s lucemburským státem podepsaného dne 16. ledna 2012 provedena celková analýza činnosti kanceláře původně zajišťující řízení projektu, v jejímž důsledku došlo k ukončení spolupráce s touto kanceláří. Dne 2. ledna 2013 byla zveřejněna výzva k předkládání nabídek na posílené řízení projektu se stavebním dozorem, která vedla ke jmenování pěti subjektů tvořících strukturu výkonného řízení pod vedením hlavního koordinátora. Činnosti související s novým řízením projektu byly zahájeny v polovině roku 2013. Hledání úsporných opatření na úrovni projektu a nová výzva k předkládání nabídek na provedení hrubé stavby východní části staveniště umožnilo získat nabídky, které dodržují přidělené finanční prostředky. Stavební práce byly zahájeny v září 2013. Dne 20. prosince 2013 mohl být přidělen dodatečný soubor zakázek (fasády), což vedlo dne 6. ledna 2014 k podpisu příslušné smlouvy.

118.

Kromě toho bylo poprvé v praxi uplatněno finanční uspořádání zavedené pro financování projektu. První faktury proplatila stavebním firmám developerská společnost, která byla k tomuto účelu zřízena. Dne 25. listopadu 2013 byla s bankou BGL podepsána svěřenecká smlouva. Jejím účelem je zaručit se za částky připsané na účty realitní společnosti a umožnit jejich bezpečné převedení na projekt Konrad Adenauer rozpočtovým orgánem. Na daný svěřenecký účet tak mohly být převedeny první prostředky v prosinci 2013. V souladu se smluvními požadavky došlo dne 31. prosince 2013 k prvnímu čerpání půjčky.

119.

Před zprovozněním nové budovy Konrad Adenauer je nutné prodloužit do 31. prosince 2017 pronájem budovy Goldbell a pronajmout budovu Geos místo budovy Président. Pokud jde o budovu Goldbell, podařilo se na základě jednání s majitelem získat oproti současným podmínkám pronájmu značné úspory a v prosinci 2013 byl v návaznosti na souhlas předsednictva, který udělilo na své schůzi dne 21. října 2013 (29), podepsán dodatek k nájemní smlouvě. Analýza nákladů a přínosů navíc ukázala, že přestěhování z budovy Président do budovy Geos v roce 2014 přinese v období od 1. dubna 2014 do 31. prosince 2017 úspory, které předčí ty, jež by byly získány, pokud by se pokračovalo v pronájmu budovy Président za nových podmínek nabízených jejím majitelem. V důsledku toho byla dne 13. srpna 2013 podepsána nájemní smlouva na budovu Geos, a to v návaznosti na souhlas předsednictva, který udělilo na své schůzi dne 2. července 2013 (30).

120.

Dne 7. července 2011 byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí na nákup nové budovy v Sofii v hodnotě 9 milionů EUR. Budovu nebylo možno převzít v roce 2012 kvůli závadám a špatnému provedení prací při stavebních úpravách. Poté, co majitel napravil všechny konstrukční vady, vyústil postup převzetí budovy podpisem kupní smlouvy, k němuž došlo v Sofii za přítomnosti notáře dne 4. června 2013. Nastěhování proběhlo dne 11. června 2013 a od července 2013 je Evropský dům v plném provozu.

121.

Stále se pracuje na uzavření dohody o spolupráci mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ve věci společné správy Evropských domů, aby byl na jedné straně vytvořen rámec pro víceleté plánování v oblasti vyhledávání nemovitostí vhodných ke koupi či pronájmu a na straně druhé aby byly zjednodušeny správní a finanční postupy každodenní správy těchto nemovitostí.

122.

V roce 2013 byl zahájen externí audit, aby bylo možno při příležitosti nového volebního období předložit první hodnocení politiky rozšířené údržby budov. Dne 26. února 2013 schválilo předsednictvo systém interního a externího auditu, který má být uplatňován pravidelně v každém volebním období, a v návaznosti na něj bude stanovena výše prostředků, které bude nutno uvolnit.

123.

Poté, co byly v rámci politiky preventivní průběžné kontroly a údržby infrastruktury Parlamentu při kontrole v září 2012 objeveny praskliny ve třech nosnících konstrukce jednacího sálu, bylo rozhodnuto o dočasném uzavření sekce A budovy Paul-Henri Spaak. Po vypracování podrobné analýzy výhod a nevýhod řešení, která by vedla k obnovení bezpečnosti konstrukce sálu, vybrali odborníci řešení, které vzhledem ke lhůtám potřebným pro vypracování studií, provedení kontroly, vyhlášení výběrového řízení, realizaci prací a uvedení jednacího sálu do pořádku znamená, že uvedený sál nebude moci být znovu používán před začátkem roku 2014. Dne 26. června 2013 byla podepsána smlouva o provedení prací za účelem obnovení bezpečnosti jednacího sálu (oprava konstrukce a obnova jednacího sálu), což umožnilo zahájení prací na zpevnění konstrukce.

124.

Co se týče stavu ochranné protipožární vrstvy na konstrukci střechy budovy Louise Weiss, bude odborné posouzení, které provádí kolegium jmenované soudem prvního stupně ve Štrasburku, probíhat až do konce prvního čtvrtletí roku 2014. Nicméně závěry kolegia, které vyplynuly ze studií provedených v rámci tohoto odborného posouzení, umožnily Evropskému parlamentu uvažovat o provedení prvních prací na opravu konstrukce jednacího sálu s ohledem na právní předpisy týkající se protipožární bezpečnosti. V tomto směru byla zahájena dvě výběrová řízení. První výběrové řízení, které se týká výše uvedených prací, bylo pozastaveno do doby, než budou k dispozici závěry odborné zprávy, a rozhodnutí by mělo být přijato do května 2014. Druhé výběrové řízení je ve finální fázi a umožní vypracování inženýrské studie, díky níž bude možno lépe určit způsoby provedení zbývajících prací. Činnosti vyplývající z tohoto druhého výběrového řízení by měly být dokončeny v prvním čtvrtletí roku 2014.

125.

Parlament jde příkladem v boji proti změně klimatu, neboť zavedl komplexní strategii na snížení a kompenzace emisí CO2, v níž si stanovil ambiciózní cíl snížit své emise do roku 2020 o 30 %. V roce 2013 byly emise EP sníženy o 26,4 % a 28 % uhlíkové stopy bylo kompenzováno (budovy, pracovní cesty, služební vozy).

126.

EP poprvé od roku 2007, kdy bylo v programu EMAS zapsáno prvních devět budov, zvýšil počet budov s touto registrací. V roce 2013 se k nim přidaly budovy WIB, JAN a PFL. Tento krok si vyžádal provedení environmentální analýzy a auditů uvedených budov. Kromě toho byl na základě této dohody zadán značný počet kontrol, aby se usnadnilo uplatňování environmentálních právních předpisů a aby se zajistilo, aby jednotlivé útvary EP plně dodržovaly nařízení o programu EMAS. Po provedení externích auditů v květnu a červnu roku 2013 mohl Parlament požádat o prodloužení své registrace v programu EMAS o další tři roky.

127.

Dne 7. listopadu 2013 byla podepsána smlouva se společností ECOACT o kompenzaci 28  747 tun CO2 v rámci projektu zvýšení energetické účinnosti systému dálkového vytápění v bulharském městě Pernik. Kompenzační kredity byly zakoupeny v souladu pravidly systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS).

128.

Mimo to byly během roku 2013 uspořádány ve třech pracovních místech následující akce: „zelený“ týden, týden mobility a týden redukce odpadu.

129.

V roce 2013 byly zahájeny strukturální reformy činností souvisejících s poskytováním stravovacích služeb v Parlamentu, jejichž kompletní modernizace má být ukončena v roce 2019. V této souvislosti přijalo předsednictvo na své schůzi konané dne 10. června 2013 sdělení generálního tajemníka nazvané „Nová strategie Parlamentu pro stravovací služby v období 2014–2019 – pokyny pro modernizaci“, které poprvé od roku 1979 strategicky nasměrovalo další vývoj v této oblasti.

130.

Rozhodnutí předsednictva se zabývá nejen otázkami spojenými s infrastrukturami, provozními a výživovými aspekty, ale také ekonomickými cíli. První výsledky strukturální reformy se dostavily v podobě přehodnocení cen (po 12 let byly stejné), k němuž na počátku roku 2013 došlo v restauracích, samoobslužných jídelnách, kavárnách a barech v prostorách Parlamentu a jež umožnilo zlepšit situaci v rozpočtové položce 1656 „Běžné provozní výdaje na restaurace a jídelny“.

131.

Díky lepší správě nákladů, zvýšené produktivitě, vytvoření konkurence mezi různými dodavateli a stanovení realistických cen se očekává, že na konci volebního období 2014–2020 bude dosaženo rovnováhy.

132.

Realizace programů, jako je eParliament (předkládání pozměňovacích návrhů elektronickou cestou, elektronické podpisy, elektronický portál poslanců EP apod.), „Bez papíru“(iniciativy eCommittee  (31), eMeeting  (32) atd.) a Knowledge Management, umožňuje uvést do života zcela propojený a mobilní Parlament. Tyto změny jsou završeny (právě probíhajícím) zaváděním tabletů jako standardního pracovního nástroje. Tento proces doprovázela modernizace softwaru (přechod na vyšší verzi programů W7 a Outlook 2010) a výrazné posílení sítě pro videokonference a bezdrátového připojení (Wi-Fi).

133.

V reakci na články v tisku, které se zabývaly proniknutím do otevřené sítě Wi-Fi EP, byl proveden průzkum, jenž měl posoudit rozsah a povahu útoků. Předsednictvo na své schůzi konané dne 9. prosince 2013 jednomyslně schválilo okamžitá a střednědobá opatření navržená generálním tajemníkem, jež mají zpřísnit bezpečnostní předpisy Parlamentu pro používání mobilních zařízení.

134.

Vztahy s vnitrostátními parlamenty byly dále upevněny prostřednictvím evropského parlamentního týdne, jenž proběhl ve dnech 28. až 30. ledna 2013 a během nějž poslanci EP a poslanci vnitrostátních parlamentů diskutovali o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik.

135.

První meziparlamentní konference o správě ekonomických a finančních záležitostí Evropské unie podle článku 13 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v HMU, se konala ve Vilniusu ve dnech 16. a 17. října 2013.

136.

Pokud jde o technické změny, je nutné zmínit vytvoření databáze EP „Connect“, v níž jsou evidovány dokumenty vnitrostátních parlamentů s cílem lépe zprostředkovat jejich stanoviska a příspěvky v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými Smlouvou. Dále byl spěšně dokončen pilotní projekt videokonferencí, jenž byl velmi přínosný pro spolupráci mezi parlamenty. Díky vytvoření databází CERDP (Evropské centrum pro parlamentní výzkum a dokumentaci) a IPEX (Síť Společenství pro výměnu informací mezi parlamenty) se významně zlepšily informace, jež mají k dispozici poslanci EP a třetí osoby.

137.

Od června 2012, kdy předsednictvo přijalo rozhodnutí o celkové internalizaci bezpečnostních služeb, byl přijat soubor přípravných opatření na zahájení tohoto procesu; nejprve bylo uspořádáno výběrové řízení, kdy z 2  443 žádostí bylo vybráno 1  212 uchazečů, což umožní postupně přijímat smluvní zaměstnance ve třech pracovních místech Parlamentu v naprostém souladu s akčním plánem schváleným předsednictvem.

138.

Od září 2013 pracují na oddělení dispečinku výhradně zaměstnanci Parlamentu a od října zajišťují bezpečnostní služby v jeslích, Parlamentáriu a budově ASP taktéž interní zaměstnanci.

139.

Internalizace je složitý a mnohovrstevný proces, jehož součástí je nejen přijímání velkého počtu zaměstnanců Parlamentu, ale také jejich školení, adaptace a začlenění, jakož i organizace činností a úkolů, jež doposud nebyly zajišťovány interními pracovníky. Tento proces dále komplikuje skutečnost, že během přechodné fáze až do jeho úplného dokončení budou stávající externí bezpečnostní agentury a zaměstnanci Parlamentu muset pracovat vedle sebe.

140.

Jak je uvedeno v akčním plánu schváleném předsednictvem, proces internalizace v Bruselu a ve Štrasburku bude probíhat postupně v období 2013–2016. V případě Lucemburku je proces internalizace podmíněn politikou v oblasti nemovitostí a zejména probíhajícími pracemi na budově KAD. Jeho vyhodnocení a zahájení tedy budou záviset na postupu těchto prací.

141.

Předsednictvo na své schůzi konané dne 9. prosince 2013 vzalo na vědomí záměr vytvořit jednotné kontaktní místo pro poskytování parlamentních služeb poslancům a tento záměr schválilo. Toto rozhodnutí vychází ze závěrů konzultací vedených s poslanci a zaměstnanci Parlamentu o zlepšení a modernizaci organizačních struktur Parlamentu. Toto oddělení bude spadat pod ředitelství pro logistiku a nábor jeho pracovníků se uskuteční formou interního převedení pracovních míst. Postupně bude uváděno do provozu od počátku roku 2014, tak aby bylo plně funkční po proběhnutí voleb.

142.

Portál poslanců věnovaný jejich sociálním a finančním nárokům má být jednotným vstupním místem na intranetu, kde se poslanci mohou informovat o aktuálním stavu a vývoji svých finančních a sociálních práv, které zakládá statut poslanců a jeho prováděcí opatření. Tímto způsobem se pro všechny poslance usnadní správa jejich finančních a sociálních nároků. V roce 2013 byl portál zprovozněn pro určitý soubor formulářů a údajů a v prostorách Parlamentu jej mohou používat poslanci EP po dobu výkonu svých mandátů. Plánuje se provedení dalších kroků (jako je přidání dalších funkcí sloužících poslancům EP, včetně používání elektronických podpisů, zpřístupnění portálu i mimo prostory Parlamentu, vytvoření portálu pro bývalé poslance a s nimi spojené příjemce dávek, osoby pověřené prováděním plateb či zkompletování archívů) a celý systém by měl být dokončen v prosinci 2015.

143.

V roce 2013 Parlament v rámci rozpočtového procesu na rok 2014 (33) přijal na základě návrhů předsednictva a po konzultacích se společnou pracovní skupinou předsednictva a Rozpočtového výboru rozhodnutí, že je třeba zintenzivnit činnost v těchto čtyřech oblastech činnosti:

144.

Společná pracovní skupina kromě toho určila sedm oblastí, v nichž Parlament může zlepšit své výsledky, aby bylo možné finančně zodpovědným způsobem rozvíjet výše uvedené čtyři oblasti činností:

145.

V průběhu celého roku 2013 bylo připravováno zavedení nových ustanovení služebního řádu. Ve velmi krátké době byla přijata převážná většina nových ustanovení, jež se začala uplatňovat od 1. ledna 2014, a byla provedena revize platných pravidel, určitých postupů a informačních systémů. Tyto práce (především přizpůsobení legislativního rámce a práce na informačních technologiích) budou částečně pokračovat i v roce 2014 v oblastech, které v roce 2013 nebyly označeny za prioritní.

146.

V rámci příprav na nové volební období byla dále přijata opatření na ukončování smluv s asi 1  700 akreditovaným parlamentními asistenty, na jejich podporu při vyřizování správních postupů a na začlenění několika stovek nových parlamentních asistentů a dále na podporu politických stran při postupech, které budou muset absolvovat, pokud na základě výsledků evropských voleb v roce 2014 bude nutné provést výrazné změny v obsazení sekretariátů určitých skupin. Z tohoto důvodu byla vytvořena platforma APA-People pro stahování potřebných dokumentů a otevřeny přepážky pro odcházející a nově příchozí pracovníky, jež mají fungovat po delší dobu, aby byla parlamentním asistentům a pracovníkům politických skupin poskytnuta lepší podpora.

147.

Předsednictvo na své schůzi konané dne 2. července 2012 přijalo nový model pro správu dokumentů a archívů. Tento model spočívá v identifikaci různých etap během existence dokumentu a vhodné správy během celého jeho životního cyklu. Parlamentu rovněž umožňuje snadněji dodržovat pravidla upravující přístup veřejnosti k dokumentům.

148.

Byla připravena prováděcí pravidla pro správu dokumentů. Předsednictvo na své schůzi konané dne 15. dubna 2013 schválilo rozhodnutí o nakládání s důvěrnými dokumenty v rámci EP a dne 10. června 2013 přijalo výroční zprávu o správě utajených dokumentů. Rada schválila technické aspekty prací, které bylo třeba provést na vytvoření zabezpečené čítárny, která je dnes v provozu.

149.

Celkem bylo v roce 2013 vytvořeno 59 nových pracovních míst s cílem uspokojit zásadní potřeby, které lze shrnout následovně:

150.

Hlavní změny v organizační struktuře a řízení EP jsou shrnuty v následující tabulce:

Tabulka 11

Souhrn strukturálních změn v generálním sekretariátu v roce 2013