27.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 198/1

1.

1.1.

1.2.

1.3.

2.

2.1.

2.1.1.

2.1.2.

2.2.

2.2.1.

2.2.2.

2.3.

3.

4.

4.1.

4.1.1.

4.1.2.

4.2.

4.2.1.

4.2.2.

4.3.

4.3.1.

4.3.2.

4.4.

4.4.1.

4.4.2.

4.5.

4.5.1.

4.5.1.1.

4.5.1.2.

4.5.1.3.

4.5.1.4.

4.5.2.

4.6.

4.6.1.

4.6.1.1.

4.6.1.2.

4.6.1.3.

4.6.2.

4.6.3.

4.6.3.1.

4.6.3.2.

4.7.

5.

6.

7.

8.

1.

Aby státní subvence nenarušovaly hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a neovlivňovaly obchod mezi členskými státy způsobem, jenž je v rozporu se společným zájmem, stanoví čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) zásadu, že státní podpora je zakázána. V některých případech však může být tato podpora slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy.

2.

Podpora výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) je důležitým cílem Unie podle článku 179 Smlouvy, který uvádí, že „Unie má za cíl posilovat své vědecké a technologické základy vytvořením evropského výzkumného prostoru, ve kterém se vědci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují, a podporovat rozvoj své konkurenceschopnosti, včetně konkurenceschopnosti průmyslu, jakož i podporovat všechny výzkumné činnosti, které jsou […] pokládány za nezbytné“. V článcích 180 až 190 Smlouvy jsou vymezeny činnosti, které se mají v tomto ohledu provádět, a oblast působnosti a podrobnosti provádění víceletého rámcového programu.

3.

Strategie Evropa 2020 (1) označuje výzkum a vývoj (dále jen „VaV“) za klíčový předpoklad k dosažení cílů inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Komise stanovila v této souvislosti hlavní cíl, podle něhož by se do roku 2020 měla do VaV investovat 3 % hrubého domácího produktu Unie (dále jen „HDP“). V zájmu pokroku v oblasti VaVaI strategie Evropa 2020 navrhuje zejména stěžejní iniciativu „Unie inovací“ (2), jejímž cílem je zlepšit rámcové podmínky a přístup k financování výzkumu a inovací, aby se zajistilo, že se z inovativních nápadů budou moci stát výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa (3). Ve sdělení o strategii Evropa 2020 se uvádí, že politika státní podpory může „aktivně a pozitivně přispět […], pokud bude podněcovat a podporovat iniciativy zaměřené na inovativnější, účinnější a ekologičtější technologie a současně usnadňovat přístup k veřejné podpoře investic, rizikového kapitálu a výzkumu a vývoje“.

4.

Zatímco u konkurenčních trhů se obecně počítá s tím, že obvykle dosahují efektivních výsledků z hlediska cen, objemu výroby a využití zdrojů, v případě selhání trhu (4) může být nutný státní zásah s cílem zlepšit fungování trhu, a tak přispět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. V kontextu VaVaI může k selhání trhu dojít například proto, že tržní subjekty běžně nezohledňují (kladné) externality, které z jejich činnosti vyplývají pro jiné subjekty v rámci hospodářství, a zabývají se proto činnostmi v oblasti VaVaI v míře, jež je z hlediska společnosti příliš nízká. Projekty v oblasti VaVaI mohou rovněž trpět nedostatečným přístupem k financování (kvůli asymetrickým informacím) či problémy s koordinací mezi jednotlivými podniky. Státní podpora na VaVaI může být tedy slučitelná s vnitřním trhem, pokud lze očekávat, že zmírní selhání trhu podporou významného projektu společného evropského zájmu nebo usnadněním rozvoje určitých hospodářských činností, a pokud následné narušení hospodářské soutěže a obchodu není v rozporu se společným zájmem.

5.

Podpora na VaVaI bude oprávněná především na základě ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. b) a c) Smlouvy, podle kterých může Komise považovat za slučitelné s vnitřním trhem státní podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu nebo které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností v rámci Unie, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

6.

Ve sdělení o modernizaci státní podpory (5) Komise oznámila tři cíle, které touto modernizací sleduje:

7.

Ve sdělení se zejména zdůrazňuje potřeba společného přístupu při revizi různých pokynů a rámců, jenž bude mít na zřeteli posilování vnitřního trhu, účelnější vynakládání veřejných prostředků na základě výraznějšího zaměření státní podpory na cíle společného zájmu a podrobnější zkoumání motivačního účinku, omezení podpory na minimum a potenciálních negativních účinků podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Podmínky slučitelnosti stanovené v tomto rámci jsou založeny na tomto společném přístupu.

8.

Zásady stanovené tímto rámcem se použijí na státní podporu na VaVaI ve všech odvětvích, jež se řídí Smlouvou. Vztahují se proto na odvětví, která podléhají zvláštním pravidlům Unie pro státní podporu, nestanoví-li tato pravidla jinak.

9.

O státní podporu se nejedná v případě financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států (6). Je-li toto financování z prostředků Unie kombinováno se státní podporou, pak se bude brát v potaz při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory, nebo – v kontextu tohoto rámce – podrobovat posouzení slučitelnosti pouze státní podpora.

10.

Z oblasti působnosti tohoto rámce je vyňata podpora na VaVaI pro podniky v obtížích, definované pro účely tohoto rámce v pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (7) v pozměněném či nahrazeném znění.

11.

Při posuzování podpory na VaVaI poskytnuté příjemci, na kterého byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vezme Komise v úvahu částku podpory, kterou zbývá inkasovat (8).

12.

Komise určila několik opatření v oblasti VaVaI, u nichž může být státní podpora za určitých podmínek slučitelná s vnitřním trhem:

13.

Členské státy musí v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy oznámit veškerou podporu na VaVaI s výjimkou opatření, jež splňují podmínky stanovené v obecném nařízení o blokových výjimkách přijatém Komisí podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98 (11).

14.

Tento rámec stanoví kritéria slučitelnosti pro režimy podpory a jednotlivé podpory na VaVaI, které podléhají oznamovací povinnosti a musí být posuzovány na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy (12).

15.

Pro účely tohoto rámce se použijí tyto definice:

16.

Jakékoli opatření, které splňuje kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, v zásadě představuje státní podporu. Zatímco samostatné sdělení Komise o pojmu státní podpory objasňuje, jak Komise chápe pojem státní podpory obecně, tento oddíl se zabývá situacemi, které jsou typické pro činnosti v oblasti VaVaI, aniž by tím byl dotčen výklad Soudního dvora Evropské unie.

17.

Organizace pro výzkum a šíření znalostí (dále jen „výzkumné organizace“) a výzkumné infrastruktury jsou příjemci státní podpory, pokud jejich veřejné financování splňuje všechny podmínky čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Podle sdělení o pojmu státní podpory a v souladu s judikaturou Soudního dvora musí příjemce splňovat podmínky pro to, aby mohl být považován za podnik, což však nezávisí na jeho právním postavení, tj. zda byl zřízen podle veřejného, nebo soukromého práva, ani na jeho ekonomické povaze, tj. zda usiluje o zisk, či nikoliv. Rozhodujícím faktorem pro uznání příjemce jako podniku je spíše to, zda vykonává hospodářskou činnost spočívající v nabízení výrobků nebo služeb na daném trhu (16).

18.

Pokud tentýž subjekt provádí činnosti jak hospodářské, tak nehospodářské povahy, pak se nebude na veřejné financování nehospodářských činností vztahovat čl. 107 odst. 1 Smlouvy, lze-li v zájmu účinného zabránění křížovému subvencování hospodářských činností jasně oddělit oba uvedené druhy činností, jakož i příslušné náklady, financování a příjmy. Dokladem o náležitém rozdělení nákladů, financování a příjmů mohou být roční finanční výkazy příslušného subjektu.

19.

Komise má za to, že nehospodářské povahy jsou obecně tyto činnosti:

20.

Je-li výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura využívána pro hospodářské i nehospodářské činnosti, vztahují se na veřejné financování pravidla státní podpory pouze tehdy, pokud toto financování pokrývá náklady spojené s hospodářskými činnostmi (22). Je-li výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura využívána téměř výhradně pro nehospodářskou činnost, může její financování zcela spadat mimo působnost pravidel státní podpory za předpokladu, že její hospodářské využití je čistě vedlejší, tj. jedná se o činnost, která přímo souvisí s provozem výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury a je pro její provoz nezbytná či je neoddělitelně spojena s jejím hlavním nehospodářským využitím a je omezena co do rozsahu. Pro účely tohoto rámce bude podle Komise tato podmínka splněna v případě, že pro hospodářské činnosti budou využívány naprosto stejné vstupy (např. materiál, zařízení, pracovní síla a fixní kapitál) jako u nehospodářských činností a kapacita přidělená každý rok na tyto hospodářské činnosti nepřesáhne 20 % celkové roční kapacity daného subjektu.

21.

Aniž by byl dotčen bod 20, v případě, že jsou výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury využívány k vykonávání hospodářských činností, jako je pronájem vybavení či laboratoří podnikům, poskytování služeb podnikům nebo provádění smluvního výzkumu, bude se veřejné financování těchto hospodářských činností zpravidla považovat za státní podporu.

22.

Komise však nebude výzkumnou organizaci nebo výzkumnou infrastrukturu považovat za příjemce státní podpory, pokud tato organizace či infrastruktura jedná jako pouhý zprostředkovatel, který převádí veškeré veřejné financování, jakož i výhodu plynoucí z tohoto financování na konečné příjemce. Obecně se jedná o případy, kdy:

23.

Jsou-li splněny podmínky uvedené v bodě 22, uplatní se pravidla státní podpory na úrovni konečných příjemců.

24.

Otázku, zda a za jakých podmínek získávají podniky výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy v případě smluvního výzkumu nebo výzkumných služeb poskytovaných výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou či v případě spolupráce s výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou, je třeba zodpovědět v souladu s obecnými zásadami státní podpory. Za tímto účelem může být podle sdělení o pojmu státní podpory nutné zejména posoudit, zda lze chování výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury přičítat státu (23).

25.

Pokud je výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura využívána k provádění smluvního výzkumu nebo poskytování výzkumné služby určitému podniku, který obvykle stanoví podmínky smlouvy, vlastní výsledky výzkumných činností a nese riziko neúspěchu, nebude na tento podnik v případě, že výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura obdrží za své služby přiměřenou odměnu, zpravidla převedena žádná státní podpora. Jedná se zejména o situace, kdy je splněna jedna z následujících podmínek:

26.

Pokud si výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura ponechá vlastnictví práv duševního vlastnictví nebo příslušná přístupová práva, lze jejich tržní hodnotu odečíst od ceny, jež má být zaplacena za dotčené služby.

27.

Má se za to, že projekt je realizován prostřednictvím účinné spolupráce, pokud alespoň dvě nezávislé strany sledují společný cíl na základě dělby práce, společně stanoví rozsah projektu, podílejí se na jeho koncipování, přispívají k jeho provádění a sdílejí finanční, technologická, vědecká a jiná rizika projektu, jakož i jeho výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Podmínky projektu spolupráce, zejména co se týče příspěvků na jeho náklady, sdílení rizik a výsledků, šíření výsledků, přístupu k právům duševního vlastnictví a pravidel pro přidělení těchto práv, je třeba stanovit před zahájením projektu (25). Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb.

28.

Jsou-li projekty spolupráce prováděny společně podniky a výzkumnými organizacemi nebo výzkumnými infrastrukturami, má Komise za to, že zúčastněným podnikům není prostřednictvím těchto subjektů kvůli příznivým podmínkám spolupráce poskytnuta nepřímá státní podpora, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

29.

Pro účely bodu 28 písm. d) bude mít Komise za to, že obdržená náhrada odpovídá tržní ceně, pokud dotčeným výzkumným organizacím nebo výzkumným infrastrukturám umožňuje požívat všech hospodářských výhod spojených s těmito právy, za předpokladu, že je splněna jedna z následujících podmínek:

30.

Pokud není splněna žádná z podmínek v bodě 28, bude se celá hodnota příspěvku výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur na projekt považovat za výhodu pro spolupracující podniky, na kterou se vztahují pravidla státní podpory.

31.

Veřejní zadavatelé mohou zadávat zakázky na služby podniků ve výzkumu a vývoji, a to jak v rámci výhradního vývoje, tak v rámci zadávání zakázek v předobchodní fázi (26).

32.

Pokud se pro zadání veřejné zakázky uskuteční otevřené zadávací řízení v souladu s platnými směrnicemi (27), Komise obvykle uzná, že podnikům dodávajícím příslušné služby není poskytnuta státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (28).

33.

Ve všech ostatních případech včetně zadání zakázky v předobchodní fázi bude mít Komise za to, že podnikům není poskytnuta státní podpora, pokud cena zaplacená za příslušné služby plně odráží tržní hodnotu přínosů, jež vyplývají ze zakázky pro veřejného zadavatele, a rizika, která nesou zúčastnění dodavatelé. Jedná se zejména o případy, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:

34.

Pokud nejsou splněny podmínky v bodě 33, mohou členské státy vycházet z individuálního posouzení ustanovení smlouvy mezi veřejným zadavatelem a podnikem, aniž je dotčena obecná povinnost oznámit podporu na VaVaI v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

35.

Při posuzování slučitelnosti oznámeného opatření podpory s vnitřním trhem Komise obvykle zkoumá, zda je opatření podpory koncipováno tak, aby pozitivní dopad podpory z hlediska cíle společného zájmu převažoval nad jejími potenciálními negativními účinky na obchod a hospodářskou soutěž.

36.

Ve sdělení o modernizaci státní podpory ze dne 8. května 2012 se uvádí, že je třeba určit a vymezit společné zásady, které by Komise při posuzování slučitelnosti uplatňovala u všech opatření podpory. Za tímto účelem bude Komise považovat opatření podpory za slučitelné se Smlouvou pouze v případě, že jsou splněna všechna tato kritéria:

37.

Celkové výsledky některých kategorií režimů podpory mohou dále podléhat požadavku hodnocení ex post popsaného v oddíle 5. V těchto případech může Komise omezit dobu trvání uvedených režimů (obvykle na čtyři roky či méně) a stanovit možnost, aby bylo následně oznámeno jejich prodloužení.

38.

Pokud opatření státní podpory nebo podmínky, které jsou s ním spojeny (včetně metody jeho financování, je-li nedílnou součástí tohoto opatření), nutně vedou k porušení práva Unie, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem (30).

39.

Při posuzování slučitelnosti jednotlivé podpory s vnitřním trhem vezme Komise v úvahu řízení o porušení článků 101 nebo 102 Smlouvy, jež se mohou týkat příjemce podpory a mohou být relevantní pro posouzení podpory podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy (31).

40.

Státní podporu na VaVaI lze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy tehdy, pokud na základě společných zásad posuzování stanovených v oddíle 3 vede ke zintenzivnění činností v oblasti VaVaI a nemění přitom podmínky obchodu způsobem, jenž by byl v rozporu se společným zájmem.

41.

Komise v tomto oddíle objasňuje, jak bude používat tyto společné zásady posuzování, a v případě potřeby stanoví konkrétní podmínky pro režimy podpory a dodatečné podmínky pro jednotlivé podpory, jež podléhají oznamovací povinnosti (32).

42.

Obecným cílem podpory na VaVaI je napomoci rozvoji VaVaI v Unii. Podpora na VaVaI by tím měla přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

43.

Členské státy, které zvažují poskytnutí státní podpory na VaVaI, musí přesně vymezit sledovaný cíl, a zejména objasnit, jak má dané opatření napomoci rozvoji VaVaI. U opatření spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů mohou členské státy vycházet z argumentace v příslušných operačních programech.

44.

Pokud jde o režimy podpory podléhající oznamovací povinnosti, Komise nahlíží příznivě na opatření podpory, která jsou nedílnou součástí komplexních programů nebo akčních plánů na podporu činností v oblasti VaVaI nebo strategií inteligentní specializace a která jsou podložena pečlivým vyhodnocením podobných dřívějších opatření podpory, jež prokazuje jejich efektivnost.

45.

Pokud jde o státní podporu poskytnutou na projekty nebo činnosti, které jsou přímo nebo nepřímo financovány také Unií (tj. Komisí, jejími výkonnými agenturami, společnými podniky zřízenými na základě článků 185 a 187 Smlouvy nebo dalšími prováděcími subjekty v případě, že toto financování z prostředků Unie není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států), bude Komise považovat příspěvek k dosažení jasně vymezeného cíle společného zájmu za prokázaný.

46.

Aby členské státy prokázaly, že jednotlivá podpora podléhající oznamovací povinnosti přispívá ke zintenzivnění činností v oblasti VaVaI, mohou použít následující ukazatele spolu s dalšími relevantními kvantitativními nebo kvalitativními prvky:

47.

Má-li Komise konstatovat, že podpora přispívá ke zintenzivnění činností v oblasti VaVaI v Unii, zohlední nejen čistý nárůst činností v oblasti VaVaI prováděných daným podnikem, ale také to, nakolik podpora přispívá k celkovému růstu výdajů na VaVaI v dotčeném odvětví, jakož i k lepšímu postavení Unie v oblasti VaVaI v mezinárodním kontextu. Komise zaujme příznivé stanovisko v případě opatření podpory, u nichž se předpokládá zveřejnění hodnocení ex post týkající se jejich příspěvku k dosažení cílů společného zájmu.

48.

Jak je uvedeno v oddíle 3, státní podpora může být za účelem zintenzivnění činností v oblasti VaVaI v Unii nutná v situaci, kdy samotný trh nemá efektivní výsledky. Aby bylo možné posoudit, zda je státní podpora účinná při dosahování cíle společného zájmu, je nejdříve nezbytné určit, jaký problém je třeba řešit. Státní podpora by se měla zaměřovat na situace, v nichž může přinést podstatné zlepšení, které trh sám není schopen zajistit. Členské státy by měly objasnit, jak může opatření podpory účinně zmírnit selhání trhu spojené s naplňováním cíle společného zájmu bez této podpory.

49.

V rámci VaVaI se uskutečňuje mnoho činností, na něž obvykle navazuje řada výrobkových trhů a jež využívají dostupných kapacit k vývoji nových nebo zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů na těchto výrobkových trzích či zcela nových trzích, čímž napomáhají růstu hospodářství, přispívají k územní a sociální soudržnosti nebo podporují obecný zájem spotřebitelů. Vzhledem k dostupným kapacitám VaVaI však mohou selhání trhu bránit tomu, aby trh dosáhl optimálního výkonu, a vést k neefektivním výsledkům z těchto důvodů:

—    kladné externality / přelévání znalostí : přínos VaVaI pro společnost má často podobu kladných vedlejších účinků, mezi něž patří přelévání znalostí či větší možnosti pro další hospodářské subjekty, jež mohou vyvíjet doplňkové výrobky a služby. Řada projektů by však v případě, že by jejich realizace byla ponechána na trhu, mohla mít z pohledu soukromého subjektu neatraktivní návratnost, ačkoli by tyto projekty byly prospěšné pro společnost; je tomu tak proto, že podniky při rozhodování o objemu VaVaI, který by měly provádět, usilují o zisk a nedokážou přínosy svých činností dostatečně zúročit. Státní podpora proto může přispívat k realizaci projektů, jež jsou celkově prospěšné pro společnost či hospodářství a jež by se jinak neuskutečnily.

Ne všechny přínosy činností v oblasti VaVaI jsou však externalitami a existence externalit sama o sobě automaticky neznamená, že státní podpora je slučitelná s vnitřním trhem. Spotřebitelé jsou zpravidla ochotni zaplatit za přímý přínos nových výrobků a služeb a podniky mohou zúročit přínosy své investice prostřednictvím jiných stávajících nástrojů, například práv duševního vlastnictví. V některých případech jsou však tyto prostředky nedokonalé a ponechávají prostor pro zbytkové selhání trhu, jež může napravit státní podpora. V případě základního výzkumu se například často uvádí, že může být obtížné zabránit ostatním v přístupu k výsledkům některých činností, jež tak mohou mít charakter veřejného statku. Konkrétnější poznatky související s výrobou mohou být na druhé straně často dobře chráněny (například patenty), a vynálezy tak mohou vynálezcům poskytovat vyšší návratnost,

—    nedokonalé a asymetrické informace : pro činnosti v oblasti VaVaI je příznačná vysoká míra nejistoty. Kvůli nedokonalým a asymetrickým informacím se mohou soukromí investoři za určitých okolností zdráhat financovat hodnotné projekty a vysoce kvalifikovaní pracovníci si nemusí být vědomi možnosti získat zaměstnání v inovativních podnicích. V důsledku toho mohou být přidělené lidské a finanční zdroje nedostatečné a projekty, jež mohou být hodnotné pro společnost či hospodářství, se nemusí uskutečnit.

Nedokonalé a asymetrické informace mohou v některých případech také bránit v přístupu k finančním prostředkům. Neznamená to však, že nedokonalé informace a existence rizika automaticky odůvodňují nutnost státní podpory. Skutečnost, že projekty s nižší soukromou návratností investic nejsou financovány, může být totiž známkou účinnosti trhu. Riziko je kromě toho součástí každé podnikatelské činnosti a není samo o sobě selháním trhu. V případě asymetrických informací však může riziko zhoršit problémy s financováním,

—    nedostatečná koordinace a selhání sítě : schopnost podniků navzájem se koordinovat nebo komunikovat při provádění VaVaI může být narušena z různých důvodů, včetně potíží s koordinací velkého počtu spolupracujících partnerských subjektů, z nichž některé mají odlišné zájmy, jakož i problémů při koncipování smluv a obtíží při koordinaci spolupráce například kvůli nutnosti sdílet citlivé informace.

50.

Ačkoli může selhání trhu v některých případech omezovat celkovou úroveň VaVaI v Unii, ne všechny podniky a hospodářská odvětví jsou jím postiženy stejně. U jednotlivé podpory podléhající oznamovací povinnosti by tedy členské státy měly poskytnout náležité informace o tom, zda podpora řeší obecné selhání trhu s ohledem na VaVaI v Unii, nebo specifické selhání trhu, jež se týká například určitého odvětví či oblasti podnikání.

51.

Podle toho, jaký konkrétní druh selhání trhu je třeba řešit, vezme Komise v úvahu tyto skutečnosti:

—    přelévání znalostí : předpokládaná úroveň šíření znalostí; specifičnost získaných poznatků; dostupnost ochrany práv duševního vlastnictví; míra doplňkovosti s jinými výrobky a službami,

—    nedokonalé a asymetrické informace : míra rizika a složitost činností v oblasti VaVaI; potřeba externího financování; charakteristika příjemce podpory, pokud jde o přístup k externímu financování,

—    nedostatečná koordinace : počet spolupracujících podniků; intenzita spolupráce; odlišné zájmy různých spolupracujících partnerských subjektů; problémy při koncipování smluv; problémy při koordinaci spolupráce.

52.

Ve své analýze údajného selhání trhu Komise přihlédne zejména k dostupným odvětvovým srovnáním a dalším studiím, jež by měl poskytnout dotčený členský stát.

53.

Budou-li členské státy podávat oznámení investiční nebo provozní podpory pro klastry, musí poskytnout informace o plánované nebo předpokládané specializaci inovačního klastru, stávajícím regionálním potenciálu a přítomnosti klastrů s podobnými cíli v Unii.

54.

Pokud jde o státní podporu poskytovanou na projekty nebo činnosti, které jsou přímo nebo nepřímo financovány také Unií (tj. Komisí, jejími výkonnými agenturami, společnými podniky zřízenými na základě článků 185 a 187 Smlouvy nebo dalšími prováděcími subjekty v případě, že toto financování z prostředků Unie není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států), bude Komise považovat potřebu státního zásahu za prokázanou.

55.

Jedná-li se naopak o státní podporu poskytovanou na projekty nebo činnosti, jež se z hlediska technického obsahu, míry rizika a velikosti podobají projektům a činnostem, které se v rámci Unie již uskutečňují za tržních podmínek, bude mít Komise v zásadě za to, že k selhání trhu nedochází, a bude požadovat další důkazy a odůvodnění potřeby státního zásahu.

56.

Státní podpora není jediným politickým nástrojem, s jehož pomocí mohou členské státy napomoci rozvoji činností v oblasti VaVaI. Je třeba mít na paměti, že mohou být k dispozici také jiné, vhodnější nástroje, například opatření na straně poptávky, jež zahrnují regulaci, zadávání veřejných zakázek či normalizaci, jakož i vyšší objem financování veřejného výzkumu a vzdělávání a obecná fiskální opatření. Vhodnost politického nástroje v dané situaci obvykle souvisí s povahou řešeného problému. Je-li třeba řešit problém nových účastníků na trhu se zúročením výsledků VaVaI, vhodnější než státní podpora může být například snížení překážek trhu. Zvýšení investic do vzdělávání může být zase lepším řešením než státní podpora v případě, že problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

57.

Podporu na VaVaI lze povolit jako výjimku z obecného zákazu státní podpory tehdy, je-li nezbytná k dosažení cíle společného zájmu. V tomto ohledu je tedy důležité zvážit, zda a do jaké míry lze podporu na VaVaI považovat za vhodný nástroj ke zintenzivnění činností v oblasti VaVaI, když stejných výsledků je možné dosáhnout i jinými nástroji s méně rušivými účinky.

58.

Při analýze slučitelnosti bude Komise věnovat zvláštní pozornost posouzení dopadů navrhovaného opatření, které provedl dotčený členský stát. Za vhodný nástroj se považují opatření, u nichž členské státy zvážily i jiné politické možnosti a u nichž byly zjištěny a Komisi oznámeny výhody plynoucí z použití selektivního nástroje, jako je státní podpora.

59.

Pokud jde o státní podporu poskytovanou na projekty nebo činnosti, které jsou přímo nebo nepřímo financovány také Unií (tj. Komisí, jejími výkonnými agenturami, společnými podniky zřízenými na základě článků 185 a 187 Smlouvy nebo dalšími prováděcími subjekty v případě, že toto financování z prostředků Unie není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států), bude Komise považovat vhodnost opatření podpory za prokázanou.

60.

Státní podporu na VaVaI lze poskytovat v různých formách. Členské státy by proto měly zajistit, aby byla podpora poskytnuta ve formě, která pravděpodobně nejméně naruší hospodářskou soutěž a obchod. V této souvislosti musí dotčené členské státy v případech, kdy je podpora poskytnuta ve formě, která znamená přímou finanční výhodu (např. ve formě přímých dotací, osvobození od daní nebo jiných povinných poplatků či jejich snížení nebo poskytnutí pozemků, výrobků nebo služeb za příznivou cenu), předložit rovněž analýzu jiných možností a objasnit, proč a jak jsou jiné formy podpory s potenciálně méně rušivými účinky – např. vratné zálohy nebo formy podpory založené na dluhových nebo kapitálových nástrojích (např. státní záruky, nákup podílů nebo jiné formy poskytnutí dluhového financování nebo kapitálu za výhodných podmínek) – méně vhodné.

61.

Nástroj podpory je třeba vybrat s ohledem na selhání trhu, které se snaží řešit. Pokud selhání trhu spočívá například v obtížném přístupu k externímu dluhovému financování kvůli asymetrickým informacím, měly by členské státy místo dotace obvykle zvolit podporu likvidity, např. formou úvěru nebo záruky. Je-li rovněž nutné podniku do určité míry zajistit sdílení rizika, zvoleným nástrojem podpory by obvykle měla být vratná záloha. Pokud je zejména v případě činností blízkých trhu podpora poskytnuta v jiné formě než ve formě podpory likvidity nebo vratné zálohy, musí členské státy zdůvodnit vhodnost vybraného nástroje k řešení konkrétního selhání trhu. V případě režimů podpory, které provádějí cíle a priority operačních programů, se nástroj financování, jenž byl v těchto programech zvolen, považuje v zásadě za vhodný nástroj.

62.

Podporu na VaVaI lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, má-li motivační účinek. Tento účinek má podpora v případě, že změní chování podniku tak, aby se zabýval dalšími činnostmi, které by bez podpory nevykonával nebo které by vykonával v omezeném rozsahu či jiným způsobem. Podpora však nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí kompenzovat běžné podnikatelské riziko hospodářské činnosti (33).

63.

Komise se domnívá, že podpora nemá pro příjemce motivační účinek v případech, kdy byly příslušné činnosti v oblasti VaVaI (34) zahájeny již před podáním žádosti příjemce o podporu u vnitrostátních orgánů (35). Jestliže k zahájení prací dojde dříve, než příjemce předloží žádost o podporu vnitrostátním orgánům, projekt nebude pro poskytnutí podpory způsobilý.

64.

Žádost o podporu musí obsahovat alespoň název a velikost žadatelského subjektu, popis projektu, včetně místa jeho realizace a data jeho zahájení a ukončení, výši státní podpory nezbytné k jeho provedení a seznam způsobilých nákladů.

65.

Pokud opatření v daňové oblasti představují státní podporu, může Komise dospět na základě hodnoticích studií (36) poskytnutých členskými státy k závěru, že mají motivační účinek, jelikož podněcují podniky k vyšším výdajům v oblasti VaVaI.

66.

U jednotlivé podpory podléhající oznamovací povinnosti musí členské státy Komisi prokázat, že podpora má motivační účinek, a proto musí poskytnout jasné důkazy, že tato podpora má pozitivní dopad na rozhodnutí podniku vykonávat činnosti v oblasti VaVaI, jež by jinak vykonávány nebyly. Aby mohla Komise provést komplexní posouzení daného opatření podpory, musí dotčený členský stát poskytnout nejen informace týkající se podporovaného projektu, ale také co nejúplnější popis toho, co by se dělo – nebo co by se dalo oprávněně očekávat, že by se dělo – bez podpory, tj. srovnávací scénář. Srovnávací scénář může být založen na neexistenci alternativního projektu nebo na jasně vymezeném a dostatečně předvídatelném alternativním projektu, k němuž příjemce přihlíží v rámci svého interního rozhodovacího postupu, a může se týkat alternativního projektu, který je plně nebo zčásti realizován mimo Unii.

67.

Ve své analýze Komise přihlédne k těmto skutečnostem:

—    specifikace zamýšlené změny : je třeba dostatečně upřesnit změnu chování, která se očekává v důsledku poskytnutí státní podpory, tj. zda se zahájí nový projekt nebo se zvýší velikost, rozsah či rychlost dokončení projektu,

—    srovnávací analýza : je třeba určit změnu chování porovnáním očekávaných výsledků a úrovně zamýšlené činnosti s podporou a bez ní. Rozdíl mezi oběma scénáři ukazuje dopad opatření podpory a jeho motivační účinek,

—    míra ziskovosti : podpora má s větší pravděpodobností motivační účinek tehdy, pokud by projekt sám o sobě nebyl dost ziskový na to, aby jej podnik uskutečnil, ačkoli by znamenal značný přínos pro společnost,

—    výše investice a peněžní toky v čase : za pozitivní prvky se při posuzování motivačního účinku budou považovat vysoké počáteční investice, malý objem disponibilních peněžních toků a významný podíl peněžních toků, které vzniknou ve velmi vzdálené budoucnosti nebo velmi nejistým způsobem,

—    míra souvisejícího rizika : při posuzování rizik se přihlédne zejména k nezvratnosti investice, pravděpodobnosti obchodního neúspěchu, riziku, že projekt bude méně produktivní, než se očekávalo, riziku, že provádění projektu ohrozí jiné činnosti příjemce podpory, a riziku, že náklady projektu ohrozí jeho finanční životaschopnost.

68.

Členské státy se zejména vyzývají, aby vycházely z dokumentů vedení, posouzení rizik, finančních zpráv, interních podnikatelských záměrů, odborných posudků a jiných studií souvisejících s posuzovaným projektem. K prokázání motivačního účinku by členským státům mohly posloužit dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které podrobně popisují různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytované finančním institucím.

69.

Aby byl motivační účinek prokázán na objektivním základě, může Komise ve svém posouzení porovnat údaje týkající se konkrétního podniku s údaji, jež se vztahují na odvětví, v němž příjemce podpory působí. Členské státy by měly pokud možno poskytnout pro dané odvětví zvláště údaje, jež prokazují, že srovnávací scénář příjemce, jeho požadovaná míra ziskovosti a očekávané peněžní toky jsou přiměřené.

70.

V této souvislosti lze míru ziskovosti posuzovat na základě metodik, jež prokazatelně používá podnik, který je příjemcem podpory, nebo jež se běžně uplatňují v dotčeném odvětví a jež mohou zahrnovat metody hodnocení čisté současné hodnoty projektu (NPV) (37), vnitřního výnosového procenta (IRR) (38) nebo průměrné rentability investovaného kapitálu (ROCE).

71.

Pokud podpora nemění chování příjemce tím, že by jej podněcovala k dalším činnostem v oblasti VaVaI, nemá z hlediska podpory VaVaI v Unii pozitivní účinky. Podpora se tedy nebude považovat za slučitelnou s vnitřním trhem v případech, kdy by se tytéž činnosti podle všeho vykonávaly nebo mohly vykonávat i bez jejího poskytnutí.

72.

Aby bylo možné podporu na VaVaI považovat za přiměřenou, musí být její výše omezena na minimum nezbytné k provedení podporované činnosti.

73.

Má-li být úroveň podpory přiměřená selhání trhu, které má řešit, musí být podpora stanovena ve vztahu k předem danému souboru způsobilých nákladů a omezena na určitý podíl těchto způsobilých nákladů (intenzita podpory). Intenzitu podpory je nutno určit pro každého příjemce podpory včetně všech subjektů v rámci projektů spolupráce.

74.

K zajištění předvídatelnosti a rovných podmínek Komise uplatňuje maximální intenzitu podpory na VaVaI, která se stanoví na základě těchto tří kritérií: i) blízkost podpory trhu jako ukazatel jejích předpokládaných negativních účinků a její potřebnosti, přičemž se berou v úvahu možné vyšší příjmy, jež lze očekávat u podporovaných činností; ii) velikost příjemce jako ukazatel vážnějších obtíží, jimž obvykle čelí menší podniky při financování rizikových projektů, a iii) závažnost selhání trhu, např. očekávané externality z hlediska šíření znalostí. Intenzita podpory by proto měla být obecně nižší u činností spojených s vývojem a inovacemi než u výzkumných činností.

75.

Způsobilé náklady pro každé opatření podpory, na něž se vztahuje tento rámec, jsou uvedeny v příloze I. Pokud projekt v oblasti VaV zahrnuje různé úkoly, musí každý způsobilý úkol spadat do kategorií základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje (39). Při zařazování různých činností do příslušných kategorií se bude Komise řídit svými vlastními postupy, jakož i konkrétními příklady a vysvětlivkami uvedenými v manuálu Frascati (OECD) (40).

76.

Hodnoty maximální intenzity podpory, které lze obecně použít u všech způsobilých opatření v oblasti VaVaI, jsou uvedeny v příloze II (41).

77.

Pokud jde o státní podporu na projekt prováděný ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, nesmí přímá veřejná podpora společně s příspěvky výzkumných organizací na tentýž projekt – pokud představují podporu – překročit použitelnou intenzitu podpory pro každý podnik, který je příjemcem podpory.

78.

Pokud členský stát poskytne vratnou zálohu, která se považuje za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, použijí se pravidla stanovená v tomto oddíle.

79.

Je-li členský stát na základě platné metodiky vycházející z dostatečných a ověřitelných údajů schopen prokázat, že je možné vypočítat hrubý grantový ekvivalent vratné zálohy, může režim podpory a související metodiku oznámit Komisi. Jestliže Komise tuto metodiku přijme a uzná režim za slučitelný, podpora může být poskytnuta na základě hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy, není-li překročena intenzita podpory uvedená v příloze II.

80.

Ve všech ostatních případech je vratná záloha vyjádřena jako procentní podíl způsobilých nákladů a může překročit příslušnou maximální intenzitu podpory o 10 procentních bodů za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

81.

Aby mohla Komise opatření posoudit, musí být jeho součástí podrobná ustanovení týkající se splácení zálohy v případě úspěchu, v nichž bude na základě přiměřené a obezřetné hypotézy jasně vymezeno, co se bude považovat za úspěšný výsledek.

82.

Intenzitu podpory v případě daňového opatření, které představuje státní podporu, je možné vypočítat buď na základě jednotlivých projektů, nebo na úrovni podniku jako poměr mezi celkovou daňovou úlevou a výší všech způsobilých nákladů na VaVaI vzniklých za období nejvýše tří po sobě jdoucích fiskálních let. V posledně jmenovaném případě se může opatření v daňové oblasti vztahovat bez rozdílu na všechny způsobilé činnosti, avšak nesmí překročit příslušnou intenzitu podpory na experimentální vývoj (43).

83.

Podporu lze poskytnout současně v rámci několika režimů nebo kumulovat s podporou ad hoc, pokud celková výše státní podpory na určitou činnost nebo projekt nepřekročí stropy podpory stanovené v tomto rámci. Jak je uvedeno v bodě 9, financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států, nepředstavuje státní podporu a nemělo by se brát v úvahu. Pokud se však toto financování z prostředků Unie kombinuje se státní podporou, nesmí celková výše veřejného financování poskytnutého na tytéž způsobilé náklady překročit nejvýhodnější míru financování stanovenou v platných právních předpisech Unie.

84.

Pokud jsou výdaje způsobilé pro podporu na VaVaI také zcela nebo zčásti potenciálně způsobilé pro podporu k jiným účelům, bude tato překrývající se část podléhat nejpříznivějšímu stropu podle jakýchkoli z příslušných pravidel.

85.

Podpora na VaVaI se s ohledem na tytéž způsobilé náklady nesmí kumulovat s podporou de minimis, pokud by tak došlo k překročení intenzity podpory stanovené v tomto rámci.

86.

U jednotlivých podpor podléhajících oznamovací povinnosti nestačí k zajištění přiměřenosti jen dodržet předem stanovené maximální intenzity podpory.

87.

Aby Komise zjistila, zda je podpora přiměřená, obvykle prověří, že výše podpory nepřekračuje minimum nezbytné k tomu, aby byl podporovaný projekt dostatečně ziskový, například tím, že bude možné dosáhnout vnitřního výnosového procenta (IRR), které odpovídá referenční nebo minimální úrovni pro dané odvětví nebo podnik. Pro tento účel lze použít rovněž běžné hodnoty návratnosti, jež příjemce požaduje u jiných projektů v oblasti VaVaI, jeho náklady na kapitál jako celek nebo obvykle dosahovanou návratnost v dotčeném odvětví. Je třeba zohlednit všechny očekávané náklady a přínosy za celou dobu trvání projektu, včetně nákladů a příjmů vyplývajících z výsledků činností v oblasti VaVaI.

88.

Prokáže-li se (například prostřednictvím interních dokumentů společnosti), že příjemce podpory si může jednoznačně vybrat mezi možností realizovat podporovaný projekt, nebo alternativní projekt bez podpory, bude se podpora považovat za omezenou na minimum pouze tehdy, pokud výše podpory nepřekročí čisté dodatečné náklady na provádění dotčených činností v porovnání se srovnávacím projektem, který by se uskutečnil bez podpory. Ke stanovení čistých dodatečných nákladů Komise porovná předpokládanou čistou současnou hodnotu investice do podporovaného projektu a srovnávacího projektu, přičemž přihlédne k pravděpodobnosti různých obchodních scénářů (44).

89.

Jestliže se jedná o podporu na projekty v oblasti VaV či na výstavbu nebo modernizaci výzkumné infrastruktury a Komise může na základě metodiky podle bodu 87 nebo 88 potvrdit, že je podpora omezena jen na nezbytné minimum, lze povolit vyšší maximální intenzitu podpory, než je intenzita stanovená v příloze II, a to do úrovně uvedené v následující tabulce.

90.

Aby členské státy prokázaly, že je podpora omezena na nezbytné minimum, musí objasnit, jak byla stanovena výše podpory. K posouzení přiměřenosti podpory je možné použít také dokumentaci a výpočty použité pro analýzu motivačního účinku. Pokud se zjištěná potřeba podpory týká spíše obtíží se získáním dluhového financování na trhu než nedostatečné ziskovosti, může být obzvláště vhodným způsobem, jak zajistit omezení podpory na minimum, poskytnutí této podpory ve formě úvěru, záruky nebo vratné zálohy, a nikoli v nevratné formě (např. dotace).

91.

Existuje-li několik potenciálních kandidátů na provedení podporované činnosti, splnění požadavku přiměřenosti je pravděpodobnější, pokud je podpora poskytnuta na základě transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií.

92.

S cílem řešit skutečné nebo potenciální přímé či nepřímé narušení mezinárodního obchodu lze povolit vyšší intenzity podpory, než jsou obecně přípustné podle tohoto rámce, pokud konkurenti usazení mimo Unii přímo či nepřímo v posledních třech letech obdrželi nebo mají obdržet podporu stejné intenzity na podobné projekty. Je-li však pravděpodobné, že k narušení mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze dotčeného odvětví po více než třech letech, lze referenční období náležitě prodloužit. Je-li to možné, poskytne dotčený členský stát Komisi dostatečné informace, aby mohla posoudit situaci, zejména nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má konkurent ze třetí země. Pokud Komise nemá důkazy týkající se poskytnuté nebo navrhované podpory, může ve svém rozhodnutí vycházet také z nepřímých důkazů.

93.

Při shromažďování důkazů může Komise využít svých vyšetřovacích pravomocí (45).

94.

Aby byla podpora na VaVaI slučitelná s vnitřním trhem, musí být negativní účinky opatření podpory v podobě narušení hospodářské soutěže a vlivu na obchod mezi členskými státy omezené a vyvážené pozitivními účinky, pokud jde o příspěvek k cíli společného zájmu.

95.

Komise zjišťuje dva hlavní druhy potenciálního narušení hospodářské soutěže a obchodu mezi členskými státy způsobeného podporou na VaVaI, a to narušení výrobkových trhů a účinky na umístění činnosti. Oba druhy narušení mohou vést k neefektivitě při přidělování prostředků, což zhoršuje hospodářské výsledky vnitřního trhu, a k obavám kvůli distribuci, jelikož podpora ovlivňuje rozdělení hospodářské činnosti mezi regiony.

96.

Co se týče narušení výrobkových trhů, může mít státní podpora na VaVaI dopad na hospodářskou soutěž v inovačních procesech a na výrobkových trzích, na nichž se využívají výsledky činností v oblasti VaVaI.

97.

Státní podpora na VaVaI může omezovat hospodářskou soutěž v souvislosti s inovačními procesy a výrobkovými trhy třemi způsoby: narušením procesu vstupu konkurence na trh a jejího odchodu z trhu, narušením dynamických investičních pobídek a vytvořením či udržováním tržní síly.

98.

Podpora na VaVaI může zabránit tomu, aby tržní mechanismy odměňovaly nejefektivnější výrobce a vyvíjely tlak na ty nejméně efektivní ke zlepšování, restrukturalizaci nebo odchodu z trhu. Kvůli poskytnutí podpory tak může dojít k tomu, že konkurenti, kteří by jinak byli schopni zůstat na trhu, jsou nuceni tento trh opustit nebo že konkurenti na daný trh vůbec nevstoupí. Podobně může státní podpora ochránit neefektivní podniky před odchodem z trhu nebo může dokonce vést k jejich vstupu na trh a získání tržních podílů od jinak efektivnějších konkurentů. Podpora na VaVaI může tedy při nesprávném zacílení pomáhat neefektivním podnikům a dát vzniknout tržním strukturám, kde mnoho subjektů funguje do značné míry v nedostatečně efektivním rozsahu. Z dlouhodobého hlediska může zasahování do procesu vstupu konkurence na trh a procesu jejího odchodu z trhu potlačovat inovace a zpomalovat růst produktivity v rámci celých odvětví.

99.

Podpora na VaVaI může narušovat dynamické investiční pobídky konkurentů příjemce podpory. Pokud podnik získá podporu, obecně to zvyšuje pravděpodobnost úspěchu jeho činností v oblasti VaVaI a v budoucnu vede k větší přítomnosti tohoto podniku na příslušném výrobkovém trhu či trzích. Tato větší přítomnost může konkurenty přimět k omezení rozsahu svých původních investičních plánů (efekt vytěsnění).

100.

Poskytnutí podpory může navíc vést k tomu, že potenciální příjemci jsou příliš optimističtí nebo ochotnější riskovat. Dlouhodobý dopad na celkovou výkonnost odvětví pak bude pravděpodobně negativní. Podpora na VaVaI může tedy při nesprávném zacílení pomáhat neefektivním podnikům a dát vzniknout tržním strukturám, kde mnoho subjektů funguje do značné míry v nedostatečně efektivním rozsahu.

101.

Podpora na VaVaI může mít rušivé účinky také v tom smyslu, že zvyšuje nebo udržuje stupeň tržní síly na výrobkových trzích. Tržní síla je schopnost ovlivňovat po značnou dobu na úkor spotřebitelů tržní ceny, objem výroby, sortiment nebo kvalitu výrobků a služeb či další parametry hospodářské soutěže. I v případech, kdy podpora nezvyšuje tržní sílu přímo, může tak činit nepřímo tím, že odrazuje stávající konkurenty od rozšiřování, vede k jejich odchodu z trhu nebo brání vstupu nových konkurentů na trh.

102.

Státní podpora na VaVaI může narušit hospodářskou soutěž také v případě, že ovlivní volbu umístění činnosti. K tomuto narušení může dojít na úrovni různých členských států, pokud podniky soutěží s konkurenty z jiných členských států nebo pokud zvažují různé možnosti umístění činnosti. Podpora určená na přemístění činnosti do jiného regionu v rámci vnitřního trhu nemusí vést přímo k narušení výrobkového trhu, přemisťuje však činnosti nebo investice z jednoho regionu do druhého.

103.

Opatření podpory a kontext, v němž je uplatněno, je třeba v zásadě analyzovat proto, aby se zjistilo, do jaké míry by mohlo narušovat hospodářskou soutěž. Lze však určit situace, v nichž negativní účinky zcela zjevně převažují nad účinky pozitivními, což znamená, že podporu není možno považovat za slučitelnou s vnitřním trhem.

104.

Podle obecných zásad Smlouvy nelze státní podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem především tehdy, je-li opatření podpory diskriminační v míře, která není odůvodněna charakterem státní podpory. Jak je vysvětleno v oddíle 3, Komise tedy nepovolí opatření, pokud toto opatření nebo podmínky, které jsou s ním spojeny, nutně vedou k porušení práva Unie. Platí to zejména v případě opatření, která podmiňují poskytnutí podpory povinností, aby měl příjemce ústředí v příslušném členském státě (nebo aby v tomto členském státě převážně působil) či aby používal výrobky vyrobené v daném státě nebo služby v něm poskytované, jakož i opatření, jež omezují možnost příjemce využívat výsledků VaVaI v jiných členských státech.

105.

Za slučitelnou se nebude považovat ani podpora, která vede jen ke změně umístění činností v oblasti VaVaI v rámci vnitřního trhu, aniž by se zároveň změnila povaha, velikost nebo rozsah projektu.

106.

Mají-li být režimy podpory podléhající oznamovací povinnosti slučitelné s vnitřním trhem, nesmějí vést k výraznému narušení hospodářské soutěže a obchodu. Zejména se jedná o to, že i v případě, kdy lze narušení na individuální úrovni považovat za omezené (za předpokladu, že je podpora nezbytná a přiměřená k dosažení společného cíle), na kumulativním základě mohou mít režimy podpory přesto výrazně rušivý dopad. Toto narušení může být způsobeno například podporou, jež negativně ovlivňuje dynamické pobídky k inovacím ze strany konkurentů. V případě režimu zaměřeného na určitá odvětví je riziko takového narušení ještě výraznější.

107.

Aniž by byl dotčen bod 122, musí členské státy proto prokázat, že jakékoli negativní účinky budou omezeny na minimum, a to s přihlédnutím např. k velikosti daných projektů, k výši jednotlivých podpor a výši kumulované podpory, k počtu očekávaných příjemců a charakteru cílových odvětví. Aby mohla Komise posoudit pravděpodobné negativní účinky režimů podpory podléhajících oznamovací povinnosti, mohou členské státy předkládat posouzení dopadů a hodnocení ex post vypracovaná pro podobné předchozí režimy.

108.

U jednotlivých podpor podléhajících oznamovací povinnosti by měly členské státy pro účely zjištění a vyhodnocení potenciálního narušení hospodářské soutěže a obchodu Komisi poskytnout informace týkající se i) dotčených výrobkových trhů (tj. trhů dotčených změnou chování příjemce podpory) a ii) dotčených konkurentů a zákazníků nebo spotřebitelů.

109.

Při posuzování negativních účinků opatření podpory se Komise ve své analýze narušení hospodářské soutěže zaměří na předvídatelný dopad podpory na VaVaI na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených výrobkových trzích. Komise bude přikládat větší váhu rizikům pro hospodářskou soutěž a obchod, která vzniknou v blízké budoucnosti a jsou obzvláště pravděpodobná.

110.

Pokud bude určitá inovační činnost spojena s několika budoucími výrobkovými trhy, bude dopad státní podpory posuzován na všech dotčených trzích. V některých případech se s výsledky činností v oblasti VaVaI, např. v podobě práv duševního vlastnictví, obchoduje na trzích s technologiemi, např. udělováním licencí na patenty nebo prodejem. Komise může v těchto případech zvážit rovněž účinek podpory na hospodářskou soutěž na trzích s technologiemi.

111.

Při posuzování potenciálního narušení hospodářské soutěže bude Komise používat různá kritéria, konkrétně kritéria týkající se narušení dynamických pobídek, vytvoření nebo udržování tržní síly a zachování neefektivních tržních struktur.

112.

Ve své analýze potenciálního narušení dynamických pobídek Komise přihlédne k těmto skutečnostem:

—    růst trhu : čím větší růst trhu se v budoucnu očekává, tím menší je pravděpodobnost, že budou pobídky konkurentů podporou negativně ovlivněny, jelikož bude stále dostatek příležitostí k rozvoji ziskového podnikání,

—    výše podpory : opatření, která zahrnují významné částky podpory, pravděpodobněji povedou k výraznému efektu vytěsnění. Významnost částky podpory se bude měřit především podle výše prostředků, jež vynaložili hlavní účastníci trhu na projekty podobného druhu,

—    blízkost trhu / kategorie podpory : čím více je opatření podpory zaměřeno na činnosti blízké trhu, tím je pravděpodobnější, že povede k výraznému efektu vytěsnění,

—    otevřené výběrové řízení : je-li podpora poskytnuta na základě transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií, bude postoj Komise příznivější,

—    překážky odchodu : konkurenti s větší pravděpodobností zachovají, nebo dokonce navýší své investiční plány, jsou-li překážky ukončení inovačního procesu velké. Může se jednat o případy, kdy je mnoho minulých investic konkurentů vázáno v určitém směru VaVaI,

—    pobídky k soutěži o budoucí trh : podpora na VaVaI může vést k situaci, kdy konkurenti příjemce podpory upustí od soutěže o budoucí trh, na němž „vítěz bere vše“, jelikož výhoda poskytnutá podporou, pokud jde o stupeň technického pokroku, úspory z rozsahu, síťové účinky či načasování, snižuje možnost, že by na tento budoucí trh potenciálně vstoupili úspěšně,

—    diferenciace výrobků a intenzita hospodářské soutěže : týkají-li se inovace výrobků spíše vývoje diferencovaných výrobků (v souvislosti např. s odlišnými značkami, normami, technologiemi či skupinami spotřebitelů), je dopad na konkurenty méně pravděpodobný. Totéž platí v případě, že je na trhu mnoho efektivních konkurentů.

113.

Komise je znepokojena zejména těmi opatřeními v oblasti VaVaI, jež příjemci podpory umožňují zvýšit tržní sílu, kterou má na stávajících výrobkových trzích, nebo ji převést na výrobkové trhy budoucí. Komise proto pravděpodobně nezjistí problémy týkající se hospodářské soutěže v souvislosti s tržní silou v případech, kdy má příjemce podpory tržní podíl nižší než 25 %, a v případě trhů, jejichž koncentrace měřená Herfindahl-Hirschmanovým indexem (HHI) je nižší než 2 000.

114.

Ve své analýze tržní síly Komise přihlédne k těmto skutečnostem:

—    tržní síla příjemce podpory a struktura trhu : má-li již příjemce podpory na výrobkovém trhu dominantní postavení, opatření podpory může toto dominantní postavení posílit dalším oslabením konkurenčního tlaku, který mohou na podnik, jenž je příjemcem podpory, vyvíjet konkurenti. Stejně tak mohou mít opatření státní podpory významný dopad na oligopolních trzích, na nichž působí jen několik málo účastníků,

—    úroveň překážek vstupu : v oblasti VaVaI mohou noví účastníci narážet na značné překážky vstupu na trh. K těmto překážkám patří právní překážky vstupu (zejména pokud jde o práva duševního vlastnictví), úspory z rozsahu a sortimentu, překážky přístupu k sítím a infrastruktuře a jiné strategické překážky vstupu nebo rozšíření,

—    síla na straně poptávky : tržní síla podniku může být omezena rovněž postavením kupujících na trhu. Přítomnost silných kupujících může sloužit jako protiargument ke zjištění silného postavení na trhu, pokud je pravděpodobné, že tito kupující budou usilovat o zachování dostatečné hospodářské soutěže na trhu,

—    výběrové řízení : obavy Komise budou pravděpodobně vzbuzovat opatření podpory, jež umožňují podnikům se silným postavením na trhu ovlivňovat výběrové řízení například tím, že mají právo doporučovat podniky ve výběrovém řízení nebo ovlivňovat cestu výzkumu způsobem, který bezdůvodně znevýhodňuje alternativní možnosti.

115.

Ve své analýze tržních struktur Komise zváží, zda je podpora poskytována na trzích s nadměrnou kapacitou nebo v upadajících odvětvích. Je méně pravděpodobné, že obavy vyvolají situace, kdy trh roste nebo kdy státní podpora na VaVaI pravděpodobně změní celkovou dynamiku růstu odvětví, především zavedením nových technologií.

116.

Zejména v případech, kdy je podpora na VaVaI blízká trhu, může dojít k tomu, že některá území mají příznivější podmínky z hlediska následné výroby, především kvůli relativně nižším výrobním nákladům v důsledku podpory či kvůli vyšší úrovni činností v oblasti VaVaI vykonávaných díky podpoře. Podniky se proto mohou na tato území přemisťovat.

117.

Účinky na umístění činnosti mohou být významné také v případě výzkumných infrastruktur. Pokud je podpora použita hlavně k přilákání infrastruktury do určitého regionu na úkor jiného, nepřispěje k rozvoji dalších činností v oblasti VaVaI v Unii.

118.

Ve své analýze jednotlivých podpor podléhajících oznamovací povinnosti Komise náležitě zohlední důkazy o tom, že příjemce podpory zvažoval alternativní umístění činnosti.

119.

Od 1. července 2016 – s výjimkou jednotlivých podpor ve výši méně než 500 000 EUR – musí členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni zveřejnit o opatřeních státní podpory podléhajících oznamovací povinnosti na ucelených internetových stránkách věnovaných hospodářské soutěži alespoň tyto informace: úplné znění režimu podpory a jeho prováděcí ustanovení nebo právní základ pro jednotlivou podporu či příslušný odkaz; totožnost orgánu, jenž poskytuje podporu; totožnost jednotlivých příjemců; druh a výši podpory poskytnuté jednotlivým příjemcům; datum poskytnutí podpory; kategorii příjemce (malý a střední podnik nebo velký podnik); region, v němž příjemce sídlí (na úrovni NUTS II); hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce působí (na úrovni skupiny NACE) (46). Tyto informace musí být zveřejněny do šesti měsíců od přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory nebo v případě opatření v daňové oblasti do jednoho roku od data podání daňového přiznání, musí být uchovávány po dobu alespoň deseti let a musí být bez omezení dostupné široké veřejnosti (47).

120.

S cílem dále zajistit, aby bylo narušení hospodářské soutěže a obchodu omezené, může Komise požadovat, aby režimy podpory podléhající oznamovací povinnosti byly předmětem časového omezení a hodnocení uvedeného v bodě 37. Hodnocení je třeba provádět zejména v případě režimů, jejichž potenciální rušivé účinky jsou obzvláště významné, tj. režimů, u nichž může hrozit výrazné omezení hospodářské soutěže, pokud se včas nepřezkoumá jejich provádění.

121.

Vzhledem k cílům hodnocení, a aby nevznikala neúměrná zátěž pro členské státy, jakož i neúměrná zátěž v případě menších opatření podpory, se požadavek uvedený v bodě 120 uplatní pouze u režimů podpory s vysokými rozpočty, jež se vyznačují novými vlastnostmi, nebo pokud se předpokládají významné změny v oblasti trhu, technologií nebo předpisů. Hodnocení, které na základě společné metodiky stanovené Komisí (48) provede odborník nezávislý na orgánu, jenž poskytuje podporu, je třeba zveřejnit. Členské státy musí společně s příslušným režimem podpory předložit i návrh plánu hodnocení, jenž se stane nedílnou součástí posouzení režimu, které provede Komise.

122.

Slučitelnost režimů podpory vyňatých z oblasti působnosti nařízení o blokových výjimkách výhradně z důvodu jejich vysokého rozpočtu Komise posoudí pouze na základě plánu hodnocení.

123.

Hodnocení je nutné Komisi předložit včas, aby mohla posoudit možné prodloužení režimu podpory, a v každém případě po uplynutí platnosti režimu. Přesný rozsah a způsoby každého hodnocení budou vymezeny v rozhodnutí o schválení daného režimu podpory. Výsledky tohoto hodnocení je třeba vzít v úvahu u jakéhokoli následného opatření podpory s podobným cílem, včetně jakékoli změny režimů podpory podle bodu 122.

124.

Členské státy musí v souladu s nařízením Rady (ES) č. 659/1999 (49) a nařízením Komise (ES) č. 794/2004 (50) a jejich následnými změnami předkládat Komisi výroční zprávy.

125.

Členské státy musí vést o všech opatřeních podpory podrobné záznamy. Tyto záznamy musí obsahovat veškeré nezbytné informace, jež prokazují, že byly splněny podmínky týkající se způsobilých nákladů a maximální intenzity podpory. Musí se uchovávat po dobu deseti let od data poskytnutí podpory a na vyžádání musí být předloženy Komisi.

126.

Komise bude používat zásady stanovené tímto rámcem při posuzování slučitelnosti všech oznámených podpor v oblasti VaVaI, o nichž bude muset rozhodnout po 1. červenci 2014. Protiprávní podpora na VaVaI bude posuzována v souladu s pravidly platnými ke dni, kdy byla podpora poskytnuta.

127.

V souladu s čl. 108 odst. 1 Smlouvy Komise navrhuje, aby členské státy v případě potřeby provedly změny ke sladění svých stávajících režimů podpory v oblasti VaVaI s tímto rámcem nejpozději do 1. ledna 2015.

128.

Členské státy se vyzývají, aby do dvou měsíců od data zveřejnění tohoto rámce v Úředním věstníku Evropské unie udělily svůj výslovný, bezpodmínečný souhlas s příslušnými opatřeními navrženými v bodě 127. Pokud se některý z členských států k navrhovaným opatřením nevyjádří, bude mít Komise za to, že tento členský stát s opatřeními nesouhlasí.

129.

Komise může kdykoli rozhodnout o přezkumu nebo úpravě tohoto rámce, pokud to bude nutné z důvodů spojených s politikou hospodářské soutěže, v zájmu zohlednění dalších politik nebo mezinárodních závazků Unie či z jakéhokoli jiného opodstatněného důvodu.