15.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 332/1

—

s ohledem na prohlášení učiněná na šesti summitech hlav států a předsedů vlád Latinské Ameriky, Karibiku a Evropské unie, které se konaly v Rio de Janeiru (28.-29. června 1999), v Madridu (17.-18. května 2002), v Guadalajaře (28.-29. května 2004), ve Vídni (12.-13. května 2006), v Limě (16.-17. května 2008) a v Madridu (17.–18. května 2010),

—

s ohledem na prohlášení přijaté na 21. iberoamerickém summitu hlav států a předsedů vlád, který se konal v Asunciónu (Paraguay) ve dnech 28.–29. října 2011,

—

s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), na Kjótský protokol k této úmluvě a na výsledky 15. konference smluvních stran UNFCCC, která se konala v Kodani, 16. konference, která se konala v Cancúnu, a 17. konference, která se konala v Durbanu,

—

s ohledem na Monterreyský konsensus (2002), konferenci o financování rozvoje konanou v Dohá (2008), Pařížskou deklaraci (2005) a Agendu pro změnu z Akkry (2008),

—

s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, v níž jsou uvedeny rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria pro odstranění chudoby kolektivně stanovená mezinárodním společenstvím,

—

s ohledem na prohlášení a akční plán, které byly přijaty na fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se konalo v Busanu v prosinci 2011,

—

s ohledem na přípravy na konferenci OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20),

—

s ohledem na společné prohlášení ze čtrnácté ministerské schůzky mezi skupinou z Ria a Evropskou unií, která se konala v Praze ve dnech 13.–14. května 2009,

—

s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž se stanoví, že „hlavním cílem politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce je snížení a výhledově i vymýcení chudoby. Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,

—

s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji (1) a zejména na bod 61 tohoto konsensu, v němž se uznává význam zemí se středními příjmy pro plnění rozvojových cílů tisíciletí a v němž jsou uvedeny problémy, jimž čelí tyto země, spolu s problémy zemí s vyššími středními příjmy,

—

s ohledem na Kodex chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky z roku 2007,

—

s ohledem na závěry Rady Evropské unie ze dne 8. prosince 2009 o vztazích mezi EU a Latinskou Amerikou,

—

s ohledem na akční plán přijatý v Madridu na summitu EU-LAK, který se konal v květnu 2010, a na 6 tematických os tohoto plánu: 1) věda, výzkum, inovace a technologie; 2) udržitelný rozvoj, životní prostředí, změna klimatu, biologická rozmanitost, energetika; 3) regionální integrace a vzájemné propojení za účelem podpory sociálního začlenění a sociální soudržnosti; 4) migrace; 5) vzdělání a zaměstnanost; 6) drogy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (2),

—

s ohledem na dokument Komise o regionálním programování pro Latinskou Ameriku (2007–2013) ze dne 12. července 2007 (E/2007/1417) a jeho hodnocení v polovině období,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2009 nazvané „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“ (COM(2009)0495),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2009 nazvané „Soudržnost politik ve prospěch rozvoje – vytvoření politického rámce pro přístup Unie jako celku“ (COM(2009)0458), na závěry Rady ve složení pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 17. listopadu 2009 na téma soudržnosti politik v zájmu rozvoje a na operační rámec pro účinnost pomoci,

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 10. listopadu 2010 nazvanou „Rozvojová politika EU pro udržitelný rozvoj a růst podporující začlenění – Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU“ (COM(2010)0629),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2011 nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“, (COM(2011)0637),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 20. srpna 2009 nazvané „Překročit HDP. Měření pokroku v měnícím se světě“ (COM(2009)0433),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Příprava víceletého finančního rámce v souvislosti s financováním spolupráce EU s africkými, karibskými a tichomořskými státy a zámořskými zeměmi a územími na období 2014–2020“ (COM(2011)0837, SEC(2011)1459, SEC(2011)1460),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (COM(2011)0843, SEC(2011)1475, SEC(2011)1476),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rozpočet strategie Evropa 2020“, ze dne 29. června 2011 (COM(2011)0500) a pracovní dokument Komise z téhož dne, nazvaný „Rozpočet strategie Evropa 2020: současný systém financování, výzvy, jimž čelíme, výsledky konzultací se zúčastněnými subjekty a možnosti týkající se hlavních průřezových a odvětvových otázek“ (SEC(2011)0868),

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Globální Evropa: nový přístup k financování vnější činnosti EU“, (COM(2011)0865),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (COM(2011) 0840, SEC(2011) 1469, SEC(2011) 1470),

—

s ohledem na usnesení Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění (EUROLAT), zejména usnesení přijatá na pátém řádném plenárním zasedání konaném ve dnech 18. a 19. května 2011 v Montevideu v Uruguayi, o vyhlídkách obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou a o strategiích na ochranu a podporu zaměstnanosti, zejména u žen a mládeže, a o vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou v oblasti bezpečnosti a obrany,

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 15. listopadu 2001 o globálním partnerství a společné strategii ve vztazích mezi EU a Latinskou Amerikou (3), ze dne 27. dubna 2006 o posíleném partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou (4) a ze dne 24. dubna 2008 o pátém summitu EU a Latinské Ameriky a Karibiku v Limě (5),

—

s ohledem na svá usnesení ze dne 5. května 2010 o strategii EU pro vztahy s Latinskou Amerikou (6), ze dne 21. října 2010 o obchodních vztazích mezi EU a Latinskou Amerikou (7) a ze dne 5. července 2011 o zvýšení dopadu rozvojové politiky EU (8),

—

s ohledem na studii o nové politice rozvojové spolupráce mezi EU a Latinskou Amerikou: důraz na sociální soudržnost, regionální integraci a spolupráci mezi jižními státy (prosinec 2011),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0159/2012),

A.

vzhledem k tomu, že jak je stanoveno v Lisabonské smlouvě, hlavním cílem rozvojové spolupráce je vymýcení chudoby a podpora udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje, včetně splnění rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015;

B.

vzhledem k tomu, že tento region patří do skupiny zemí se středními příjmy a dosáhl výrazných úspěchů při snižování chudoby – ze 44 % na 33 % během jediného desetiletí – a nerovnosti prostřednictvím hospodářského růstu a zlepšováním sociálních politik, avšak přesto jeden ze tří obyvatel Latinské Ameriky žije v současné době pod hranicí chudoby, což představuje celkem 180 milionů osob, z nichž 52 milionů musí vystačit s méně než 2 EUR denně, a že 10 zemí v tomto regionu patří nadále mezi 15 zemí s největšími nerovnostmi na světě (9); vzhledem k tomu, že míra podvýživy překračuje v některých zemích 20 %, že 28 milionů občanů neumí číst ani psát a že 44 milionů osob není zapojeno do systému sociálního zabezpečení;

C.

vzhledem k tomu, že růst HDP v Latinské Americe dosahoval v roce 2011 podle odhadu MMF průměrné hodnoty 4,5 % a že na rok 2012 je předpokládáno celosvětové zpomalení hospodářského růstu, což souvisí se skutečností, že nadále přetrvává značná nejistota týkající se dopadu celosvětové hospodářské a finanční krize v tomto regionu;

D.

vzhledem k tomu, že země se středními příjmy představují motor rozvoje a regionální integrace, a ocitnou-li se v krizi, bude ohrožen i rozvoj zemí s nízkými příjmy v příslušných regionech;

E.

vzhledem k tomu, že zpomalení není ve všech zemích regionu rovnoměrné a že v Bolívii, Hondurasu, Nikaraguy a Surinamu představuje vnější pomoc nadále jeden z nejdůležitějších zdrojů financování rozvoje, spolu s příspěvky z příjmů emigrantů, které v těchto zemích představují 6 % až 25 % HDP;

F.

vzhledem k tomu, že při definování nové politiky spolupráce musí být zohledňovány zvláštní priority a potřeby jednotlivých zemí a že EU, která je vůdčím subjektem spolupráce mezi jižními státy, boje proti chudobě a boje za regionální i globální rozvoj, musí spolupracovat se všemi zeměmi Latinské Ameriky a zejména se zeměmi se středními příjmy;

G.

vzhledem k tomu, že sociální soudržnost se stala hlavním cílem strategického partnerství již v okamžiku, kdy bylo vyhlášeno na fóru v Guadalajaře v roce 2004, neboť pro tento region je důležité, aby bylo prostřednictvím vhodných politik zaměřených na podporu udržitelného rozvoje a na lepší soudnictví a sociální soudržnost dosaženo lepšího přerozdělování příjmů a bohatství;

H.

vzhledem k tomu, že v rámci Agendy pro změnu je kladen značný důraz na lidská práva, demokracii a řádnou správu věcí veřejných; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je světadílem, v němž má demokracie již zpravidla své místo a který sdílí s Evropou demokratické hodnoty a zásady, a že je nezbytné, aby na tomto světadílu docházelo k posilování správy státu a státních orgánů, jejichž role je ohrožena násilím a nedostatkem bezpečí;

I.

vzhledem k tomu, že v zemích se středními příjmy bude vhodnější přesměrovat pomoc na posilování institucionálních a legislativních kapacit, na vytváření veřejných politik, na podporu sociálních aktérů a na mobilizaci zdrojů, které doplní oficiální rozvojovou pomoc;

J.

vzhledem k tomu, že Latinská Amerika a EU se účastní biregionálního strategického partnerství, které se opírá o společné hodnoty a o dodržování lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že dva z devíti světových strategických partnerů EU představují země Latinské Ameriky (Brazílie a Mexiko); vzhledem k tomu, že EU je hlavním investorem, druhým největším obchodním partnerem a hlavním dárcem rozvojové pomoci, neboť poskytuje 53 % z celkového objemu oficiální rozvojové pomoci, kterou tento region přijímá;

K.

vzhledem k tomu, že většina chudých obyvatel světa žije v zemích se středními příjmy; vzhledem k tomu, že se tyto země často potýkají s nápadnými nerovnostmi a slabou správou věcí veřejných, což ohrožuje stálost jejich rozvojového procesu; vzhledem k tomu, že mnohé ze zemí se středními příjmy hrají důležitou úlohu v otázkách světové politiky, bezpečnosti a obchodu, přičemž vytvářejí a chrání světový veřejný majetek a mají v regionálním měřítku důležité postavení „stabilizátora“, a vzhledem k tomu, že tyto země jsou mimo období své konjunktury i nadále zranitelné vůči globálním rizikům v oblasti hospodářství, životního prostředí či bezpečnosti;

L.

vzhledem k tomu, že se některé země Latinské Ameriky začaly podílet na úsilí v oblasti rozvojové spolupráce, a sice tak, že se zapojily do programů regionální spolupráce a spolupráce mezi jižními státy;

M.

vzhledem k tomu, že Latinská Amerika musí i nadále zůstat pro EU prioritní oblastí, což se odráží i v biregionálních vztazích mezi EU a Latinskou Amerikou, které zaznamenaly v uplynulých letech značné úspěchy, mezi něž patří například uzavření dohod o přidružení se Střední Amerikou, Chile a Mexikem, uzavření vícestranné obchodní dohody s Kolumbií a Peru, jednání se skupinou Mercosur, přijetí akčního plánu z Madridu a zřízení nadace EU-LAK;

N.

vzhledem k tomu, že podle Evropského konsensu o rozvoji je podpora zemí se středními příjmy nadále považována za významný faktor pro splnění rozvojových cílů tisíciletí;

O.

vzhledem k tomu, že prostřednictvím dohod uzavřených s partnery v daném regionu, včetně dohod o přidružení a rozvojové pomoci by EU měla i nadále významně podporovat proces rozvoje a stabilizace regionu; vzhledem k tomu, že existují vážné obavy o to, aby tato podpora nebyla ukončena spolu s konsolidací výsledků tohoto procesu;

P.

vzhledem k tomu, že v současném návrhu nástroje rozvojové pomoci, který předložila Komise, je stanoveno, že má být omezena dvoustranná pomoc, kterou EU poskytuje zemím se středními příjmy v Latinské Americe, a že seznam priorit pro tento region již nezahrnuje základní služby;

Q.

vzhledem k tomu, že výše finančních prostředků vymezených pro rozpočet současného nástroje rozvojové spolupráce pro Latinskou Ameriku dokládá skutečnost, že se jedná o region, kterému je v ustanoveních kapitoly IV o rozpočtu Společenství věnována po finanční stránce mnohem menší pozornost než ostatním oblastem přijímajícím evropskou pomoc;

R.

vzhledem k tomu, že sociální soudržnost zahrnuje mnoho aspektů, mimo jiné i boj proti chudobě, snižování nerovností, zajištění neomezeného přístupu k základním službám, mezi něž patří zdravotnictví, vzdělávání, důchody či bydlení, a také uznání a ochranu sociálního dialogu a pracovních práv; vzhledem k tomu, že by měl být uzavřen daňový pakt, který spravedlivým způsobem zajistí nejlepší rozdělování prostředků;

S.

vzhledem k tomu, že se Čína stala v Latinské Americe třetím největším investorem a že se pro některé produkty stala hlavním, či dokonce jediným vývozním trhem; vzhledem k tomu, že by EU z těchto důvodů měla zastávat aktivnější úlohu s cílem posílit své vztahy s Latinskou Amerikou v oblasti obchodu a investic v rámci systému WTO;

T.

vzhledem k tomu, že bez ohledu na to, jaké konotace může pojem sociální soudržnosti vyvolávat na evropské úrovni či v Latinské Americe, lze jej v obou těchto regionech považovat za výchozí zásadu veřejných politik, díky níž je možné zaměřit rozvojové strategie na zajišťování blahobytu pro všechny obyvatele, a vyhnout se tak polarizaci, nevraživosti a ztrátě důvěry vůči demokratickým institucím;

U.

vzhledem k tomu, že jednou z hlavních výzev, před nimiž stojí dárci v tomto regionu, je zajištění soudržnosti politik spolu s lepší koordinací a vzájemnou doplňkovostí v rámci lepší dělby práce, která by znamenala vyšší koncentraci a předvídatelnost pomoci;

V.

vzhledem k tomu, že hlavní prioritou strategického partnerství EU-LA je i nadále vytváření blahobytu a boj proti chudobě, nerovnosti, vyloučení a diskriminaci – zejména žen, mládeže a etnických menšin – a podpora sociální soudržnosti a lidských práv;

W.

vzhledem k tomu, že pokud jde o boj s vysokou mírou úmrtnosti dětí a matek, vykazuje region neuspokojivé výsledky a že zásadními předpoklady snižování chudoby jsou rovnost žen a mužů a posílení politické a hospodářské úlohy žen;

X.

vzhledem k tomu, že všeobecný systém preferencí EU (GSP) je klíčovým nástrojem, který by rozvojovým zemím umožnil, aby se více zapojily do světového obchodu, a vytvořily tak dodatečné příjmy z vývozu na podporu hospodářského růstu a provádění politických strategií pro rozvoj a snižování chudoby;

Y.

vzhledem k tomu, že výše HDP nemůže být jediným kritériem při posuzování míry nerovností a při rozhodování o poskytnutí rozvojové pomoci EU zaměřené především na vymýcení chudoby;

Z.

vzhledem k tomu, že vývoz zemí Latinské Ameriky do sousedních států je mnohem nižší, než jak je tomu na jiných kontinentech; vzhledem k tomu, že relativně nízká obchodní výměna je způsobena velkými vzdálenostmi, vysokými poplatky, cly, samostatnými obchodními dohodami a nedostatečnými sítěmi infrastruktury;

AA.

vzhledem k zásadní úloze, kterou v boji proti chudobě a při podpoře sociální soudržnosti hraje vzdělání a odborná příprava, stejně tak jako neomezený přístup k veřejným zdravotnickým službám;

AB.

vzhledem k tomu, že zhoršení životního prostředí má přímý vliv na vznik chudoby; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je oblastí, která představuje významné přírodní bohatství planety, jelikož Brazílie, Mexiko, Peru či Kolumbie patří mezi země s nejvyšší mírou biologické rozmanitosti na světě, ale že se současně jedná o světadíl, kde má změna klimatu velmi závažné důsledky;

AC.

vzhledem k tomu, že zlepšení výběru daní je zásadní pro vybudování kompetentního státu schopného poskytovat svému obyvatelstvu základní služby, například v oblasti zdravotnictví, hygieny a vzdělávání;

AD.

vzhledem k tomu, že nejhorší účinky změny klimatu a globálního oteplování se do značné míry týkají právě Latinské Ameriky a Karibiku, jejichž státy patří v tomto ohledu k nejohroženějším zemím světa; vzhledem k tomu, že přírodní pohromy způsobily ve Střední Americe ztrátu 54 % regionálního HDP;

AE.

vzhledem k tomu, že v Agendě pro změnu se soukromý sektor výslovně uvádí jako zásadní činitel udržitelného rozvoje, který zároveň přispívá k vytváření sociální soudržnosti;

AF.

vzhledem k významu strukturovaného a uceleného biregionálního dialogu o migraci mezi EU a Latinskou Amerikou a vzhledem k tomu, že je důležité, aby politiky i praxe v oblasti migrace v obou regionech zajistily dodržování základních práv všech migrantů;

AG.

vzhledem k tomu, že některé země Latinské Ameriky patří mezi země s nejvyšší mírou násilí na světě a že zde nadále přetrvávají problémy vysoké míry trestné činnosti spojené s takovými jevy, jako je obchodování s drogami, organizovaná trestná činnost, praní peněz, obchodování se zbraněmi a korupce, což představuje hrozbu pro rozvoj regionu;

AH.

vzhledem k tomu, že návrh nástroje partnerství, který předložila Komise, se zaměřuje na provádění strategie Evropa 2020 v regionu; vzhledem k tomu, že tento návrh se soustředí přednostně na strategické partnery a na rozvíjející se ekonomiky, ale že přináší i globální přístup zaměřený na celosvětové výzvy a hrozby;

AI.

vzhledem k tomu, jakou hrozbu představuje pro demokratické systémy a pro kolektivní bezpečnost Latinské Ameriky korupce, která je vázána na zločinecké sítě, zejména v oblasti distribuce omamných látek a obchodování s těmito látkami, a která proniká i do struktury institucí, vytváří na daném území oblasti vlivu, působí vedlejší škody a vede k závažným problémům týkajícím se politické nestability a politického vládnutí;

1.

připomíná, že dopady světové hospodářské a finanční krize byly sice v Latinské Americe méně citelné než v jiných regionech, avšak míra nerovnosti a chudoby je nadále velmi vysoká a šest z osmi rozvojových cílů tisíciletí je plněno jen nedostatečně;

2.

zdůrazňuje, že je třeba zlepšit koordinaci mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou při plnění rozvojových cílů tisíciletí, zejména u těch činností, jejichž cílem je boj proti chudobě, vytváření nových pracovních míst a sociální začlenění vyloučených skupin; zdůrazňuje, že rozvojový cíl tisíciletí zaměřený na globální partnerství pro rozvoj (cíl 8) by se měl stát ústředním bodem politiky EU pro spolupráci s Latinskou Amerikou, přičemž by měly být vybrány oblasti Latinské Ameriky, ve kterých bude prováděna nová strategie „růstu podporujícího začlenění“; zdůrazňuje, že Nadace Evropa-Latinská Amerika a Karibik může výrazně přispět ke splnění těchto cílů;

3.

domnívá se, že vzhledem k hospodářskému a technologickému rozvoji, jímž procházejí některé země Latinské Ameriky, je nezbytné revidovat cíle dvoustranné rozvojové spolupráce EU; požaduje, aby spolupráce byla přesměrována tam, kde je jí nejvíce zapotřebí ke snižování chudoby; zdůrazňuje, že máme společné problémy, jimž musíme čelit posílením zásady mnohostrannosti; zdůrazňuje však, že vzájemná závislost růstu, obchodu, rozvoje a snižování chudoby není ani přímá ani samozřejmá; z tohoto důvodu a v souvislosti s diskusí o budoucí politice EU v oblasti rozvojové spolupráce vybízí Komisi k obsáhlému a důkladnému zvážení stávajícího rozvojového modelu a k tomu, aby si vzala ponaučení z minulých desetiletí s cílem účinně zmírnit chudobu a nerovnost, aniž by byl zužován a omezován politický rozměr;

4.

věří, že politika EU v oblasti spolupráce a rozvoje by měla být definována při důkladné konzultaci s Latinskou Amerikou, aby tak bylo dosaženo udržitelné, spravedlivé a dobře vyvážené rozvojové politiky vůči této oblasti;

5.

zdůrazňuje, že ačkoli pomoc může mít v zemích Latinské Ameriky pákový efekt, nestačí k tomu, aby zaručila udržitelný a trvalý rozvoj; z toho důvodu vyzývá země Latinské Ameriky, aby posílily a mobilizovaly své domácí zdroje, vytvořily transparentní daňové systémy a formy daňové správy, v nichž nebude panovat korupce a podvody, aby do agendy vztahu EU-Latinská Amerika zahrnuly soukromý sektor, místní vlády a občanskou společnost, a to zejména prostřednictvím spolupráce, technické pomoci a zavedení odborného vzdělávání v právní a daňové oblasti při orgánech místní samosprávy, a podpořily jejich účast na projektech;

6.

domnívá se, že významné asijské investice, zejména do využívání zásob surovin a uhlovodíků a do zemědělských zdrojů v mnoha zemích Latinské Ameriky, by měly Evropskou unii přimět k urychlenému a účinnému navýšení pomoci udržitelnému rozvoji v regionu;

7.

vzhledem k potřebě vyvážit rozvojovou politiku mezi Latinskou Amerikou a EU se domnívá, že Latinská Amerika musí obzvláště usilovat o posílení své regionální politické, hospodářské a obchodní integrace;

8.

zdůrazňuje, že rozvíjení vztahů s Latinskou Amerikou musí být postaveno na soudržné rozvojové politice; proto považuje za nezbytné, aby byly nástroje a cíle spolupráce vymezovány pro každou zemi zvlášť, aby byly prostředky soustředěny do nejzranitelnějších zemí a aby byla zlepšena soudržnost politik ve prospěch rozvoje;

9.

vyzývá Komisi a Radu, aby objem spolupráce pro Latinskou Ameriku v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci byl v období 2014–2020 zachován ve výši jedné třetiny celkové zeměpisné částky;

10.

vítá návrh Komise týkající se zavedení zásady diferenciace a koncentrace pomoci; trvá na tom, aby k diferenciaci docházelo postupně během stadia programování – jak v přijímajících zemích, tak i v rámci stávajících nástrojů spolupráce – a to rozvíjením dalších forem spolupráce, které budou lépe přizpůsobeny zemím se středními příjmy; doporučuje, aby kritéria pro zavedení zásady diferenciace byla objektivní a pro všechny země společná;

11.

připomíná, že přístup založený na diferenciaci by neměl vést k výraznému snižování významu daného regionu z hlediska aktivní pomoci EU, která je globálním hráčem a měla by podle toho jednat, což znamená, že by měla vystupovat jako aktivní člen mezinárodního společenství, nikoliv pouze jako hlavní světový dárce; domnívá se, že v opačném případě může EU vlastním přičiněním ztratit vliv v celých regionech a ponechat v nich volné působiště zásahům jiných globálních hráčů;

12.

zdůrazňuje, že veškeré přesuny finančních prostředků musí být prováděny ve prospěch geograficky vymezených programů určených k vymýcení chudoby v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy v tomtéž regionu;

13.

vyjadřuje své obavy ohledně nedostatečné důslednosti v provádění stanovených kritérií, které jsou obsaženy v návrhu Komise na nástroj pro rozvojovou spolupráci, podle něhož by mělo jedenáct zemí LAK se středními příjmy ztratit přístup k dvoustranným programům; připomíná, že některé země Latinské Ameriky patří k zemím s největšími rozdíly v příjmech na obyvatele na světě a že tato nerovnost vyplývá z nedostatečné sociálně-ekonomické mobility; zdůrazňuje, že se jedná o velmi různorodou skupinu zemí, vůči nimž by měla být nadále zachována diferencovaná spolupráce založená na koordinaci a na politickém dialogu;

14.

domnívá se, že poselství EU vůči tomuto regionu je velmi znepokojující, neboť jej lze v praxi vyložit tak, že mu nepřikládá takový význam, jaký by si zasluhoval, a to i přes značné množství přijatých politických a obchodních závazků a navzdory společným globálním zájmům;

15.

zdůrazňuje, že jak je uvedeno v bodu 66 Evropského konsensu o rozvoji, je třeba věnovat patřičnou pozornost zemím se středními příjmy, zejména zemím s nižšími středními příjmy, z nichž mnohé čelí stejným problémům jako země s nízkými příjmy;

16.

žádá Komisi a Radu, aby v rámci zásady diferenciace provedly objektivní a transparentní analýzu s cílem revidovat a rozšířit ukazatele, které jsou používány pro hodnocení rozvoje, a aby se neomezily pouze na výši příjmů, ale aby hospodářská kritéria interpretovaly ve světle dalších faktorů, k nimž patří index chudoby, zranitelnosti a krize v rámci ECHO, Giniho koeficient a koeficient nerovnosti; upozorňuje, že dělení zemí podle výše jejich příjmů se opírá o výpočty, které nezohledňují nerovnost a chudobu;

17.

s ohledem na zmíněné ukazatele trvá na tom, aby v rámci budoucího nástroje rozvojové spolupráce EU dále dvoustranně spolupracovala alespoň s Kolumbií, Ekvádorem a Peru;

18.

žádá Komisi, aby předložila soudržnou strategii postupného ukončení dvoustranné pomoci zemím se středními příjmy, díky níž budou tyto země schopny konsolidovat své postavení v rámci této odstupňované pomoci, což je v souladu se zásadou předvídatelnosti pomoci přijatou Fórem o účinnosti pomoci, které se konalo v Busanu;

19.

žádá Komisi, aby zajistila, že v rámci tohoto postupného snižování dvoustranné pomoci, které se začne uplatňovat poté, co vstoupí v platnost nový nástroj rozvojové spolupráce, budou zohledňována následující kritéria:

20.

zdůrazňuje, že nástroj partnerství by měl být navýšen o více než 1 miliardu EUR s cílem podpořit nový rozměr spolupráce se zeměmi se středními a vyššími středními příjmy a současně zajistit i předvídatelnost, kvantifikaci a sledování finančních prostředků; podtrhuje nutnost zajistit, aby tento nástroj posílil schopnost EU řešit takové globální výzvy, jako je boj proti nerovnosti, změna klimatu, zajištění bezpečnosti či boj proti obchodování s drogami;

21.

domnívá se, že největší překážku v procesu konsolidace demokracie a spravedlivého a udržitelného hospodářského růstu regionu představuje vysoká míra nerovnosti a neexistence účinného nástroje sociální ochrany; požaduje proto, aby byla věnována větší pozornost souvislosti mezi demokratickou správou a sociální soudržností;

22.

domnívá se, že cíl sociální soudržnosti, který je vytčen v rámci partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou, nebude možné splnit, dokud nebude dosaženo vysokého stupně rozvoje a spravedlivého rozdělování příjmů a bohatství, a že pro dosažení tohoto cíle je třeba zajistit vymýcení chudoby zavedením spravedlivějších a pokrokovějších daňových politik a větším důrazem na schopnost odvádět daně a na boj proti podvodům a daňovým únikům;

23.

zdůrazňuje význam rozvojové pomoci poskytované prostřednictvím obchodu; připomíná, že obchodní styky mezi zeměmi Latinské Ameriky a EU jsou zásadním faktorem při zmírňování chudoby a zajišťování tvorby bohatství na obou světadílech; varuje před protekcionistickými tendencemi v důsledku stávající hospodářské a finanční krize;

24.

zdůrazňuje, že je důležité zachovat cíl, podle něhož má být 20 % pomoci vyhrazeno na programy v oblasti vzdělávání a zdraví, a trvá na tom, že je nezbytné na pracovní trh i do společnosti obecně zavést zásadu rovnosti pohlaví; opakuje, že vzdělání a investice do lidského kapitálu jsou základem sociální soudržnosti a společenského a hospodářského rozvoje; žádá, aby byly uplatňovány účinné politiky a vhodné financování v boji s negramotností, která je v některých zemích regionu i nadále vysoká, zejména u dívek a žen, a dále žádá prosazování přístupu k veřejnému a bezplatnému základnímu a střednímu vzdělání, které je omezeno v důsledku nedostatku odpovídajících prostředků v některých státních rozpočtech; v této souvislosti podporuje projekt Organizace iberoamerických států „Cíle v oblasti vzdělávání 2021: vzdělání, které chceme poskytnout generaci, jež oslaví dvousté výročí vyhlášení nezávislosti“;

25.

zdůrazňuje, že rozpočet na vzdělávání i počet vzdělávaných osob se v Latinské Americe v posledních desetiletích vytrvale zvyšují, přesto však kvalita vzdělávání zůstává i nadále nízká a přístup k němu nerovnoměrný; oceňuje úsilí, které vynaložila Evropská unie v rámci programů Erasmus, Alban a Alfa, a žádá Komisi, aby dosavadní financování z rozpočtu udržela na stejné výši;

26.

zdůrazňuje, že se značné rozdíly ve studijních výsledcích v Latinské Americe v posledních letech dále zvyšují, pokud jde o rozdíly mezi venkovskými oblastmi a městy a druhy škol – veřejnými či soukromými –, rozdíly mezi muži a ženami či o socioekonomickou úroveň, čímž se ještě zhoršuje problém nedostatečné sociální soudržnosti;

27.

zdůrazňuje, že sociální soudržnost je úzce spojena s dalšími politikami, například v oblasti obchodu, investic a financí; domnívá se, že v rámci nástroje rozvojové spolupráce je do vytváření tematických, vnitrostátních a regionálních programů třeba účinněji začlenit cíle sociální soudržnosti a zaměřit se přitom především na prosazování spravedlivějších fiskálních, daňových a sociálních politik podporujících rovnost, přístup k veřejným službám, důstojnou práci a reformu soudního systému;

28.

poukazuje na význam takových programů, jako je EuroSocial, URB-AL a AL.-INVEST, COPOLAD, a také programů zaměřených na posílení dialogu a spolupráce mezi EU a Latinskou Amerikou v zájmu zavádění modelů řízení v oblasti migrace a rozvojových politik; konstatuje, že v novém nástroji rozvojové spolupráce by měly být tyto programy posíleny a měly by být prozkoumány možnosti, jež nabízejí v oblasti třístranné spolupráce;

29.

konstatuje, že Evropská unie musí prostřednictvím nástroje rozvojové spolupráce uvolnit nezbytné zdroje, aby se zlepšily životní podmínky dětí, a ty tak mohly naplno rozvíjet své schopnosti a potenciál, zejména v rámci své rodiny;

30.

znovu upozorňuje na význam Fóra o sociální soudržnosti EU-Latinská Amerika a žádá, aby byla posílena jeho úloha prostoru pro biregionální politický dialog v oblasti sociální soudržnosti, a to podporou ambicióznějších mechanismů a mechanismů pro koordinaci spolupráce v této oblasti, a aby byla v programech hlavních mezinárodních fór věnována větší pozornost sociální soudržnosti;

31.

upozorňuje, že nadace EU-LAK by mohla hrát významnou úlohu v koordinaci a podpoře činnosti a diskusí občanské společnosti zaměřených na úlohu mezinárodní spolupráce při posilování sociální soudržnosti v regionu;

32.

připomíná význam politiky rozvojové spolupráce, definované v článku 208 SFEU, pro vymýcení chudoby, prosazování hospodářských a sociálních práv, ochranu životního prostředí, řádnou správu věcí veřejných a pro udržitelný rozvoj podporující začlenění;

33.

vyzývá Komisi, aby zvýšila viditelnost projektů, jež realizuje v zemích Latinské Ameriky, a aby tyto projekty učinila srozumitelnějšími pro jejich občany a ukázala na přidanou hodnotu spolupráce s EU;

34.

zdůrazňuje, že dohody o přidružení/volném obchodu uzavřené EU nesmí být v rozporu s cílem soudržnosti politik v zájmu rozvoje; naléhavě proto žádá Komisi, aby zajistila náležité zohlednění rozvojových potřeb a otázek v kapitolách týkajících se obchodu, například pokud jde o finanční služby, zadávání veřejných zakázek a práva duševního vlastnictví a zavedením silného nástroje zaručila, že v průběhu každého procesu jednání nebo v okamžiku jeho revize budou plněny běžné normy upravující sociální, pracovní a environmentální práva;

35.

vyjadřuje politování nad tím, že návrh nařízení Komise o uplatňování systému všeobecných celních preferencí nebere v potaz strategickou povahu vztahů s Latinskou Amerikou, jelikož mnoho zemí v této oblasti nemá tento nástroj k dispozici, ačkoli je pro rozvoj regionu zásadní;

36.

žádá ESVČ a Komisi, aby upevnily své snahy o přípravu budoucí plnohodnotné dohody o přidružení s Andským společenstvím, a to v zájmu hospodářského růstu a sociálního rozvoje jeho zakládajících členských států a v souladu s hodnotami, zásadami a cíli EU, které vždy podporovaly latinskoamerickou integraci;

37.

vyzývá EU, aby zajistila, aby prostředky vyčleněné na rozvoj nebyly přesunuty na podporu jiných zájmů;

38.

domnívá se, že uzavření dohody o přidružení mezi EU a skupinou Mercosur by mohlo posílit a zintenzívnit spolupráci mezi Latinskou Amerikou a Evropskou unií za předpokladu, že bude založena na zásadě spravedlivého obchodu a dodržování mezinárodních pracovních a environmentálních norem a principu právní jistoty v otázkách investic a také za předpokladu, že se partneři budou chovat důvěryhodně.

39.

zdůrazňuje, že nový nástroj pro rozvojovou spolupráci by měl posílit proces regionální integrace; v tomto ohledu připomíná, že silným motivačním faktorem v procesu rozvojové a regionální integrace mohou být dohody o přidružení a mnohostranné obchodní dohody, pokud budou správně nastaveny s ohledem na existující nerovnosti, ale tvrdí, že uvedený proces je narušován nesoudržností politik; naléhavě vyzývá EU, aby zajistila, aby žádná z dvoustranných dohod neoslabila proces integrace Latinské Ameriky; připomíná také, že dvoustranné vztahy zaznamenaly nárůst na úkor vztahů meziregionálních a tento posun k bilateralismu má tendenci posilovat roztříštěnost a rivalitu v rámci regionálních bloků Latinské Ameriky;

40.

zdůrazňuje, že v rámci delegací EU by měla být zřizována kontaktní místa pro otázky soudržnosti politik v zájmu rozvoje a že by v této oblasti měly být zaváděny nástroje pro dohled;

41.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropská unie rozvíjela obchodní politiku, která bude soudržnější s politikou rozvojovou, aby se tak obchod stal rovněž nástrojem prosazování spravedlivých sociálních norem, zejména prostřednictvím začleňování sociálních ustanovení respektujících lidská práva do dohod o partnerství;

42.

zdůrazňuje význam posilování soudržnosti v rámci oficiální rozvojové pomoci a domnívá se, že zastoupení EU a tří latinskoamerických zemí ve skupině G20 by mělo přispívat ke sbližování postojů, díky němuž bude možné společné provádění soudržnosti politik v zájmu rozvoje;

43.

připomíná, že je třeba dodržovat zásadu uvedenou v článku 208 o politice rozvojové spolupráce a zamezit nepříznivým dopadům, které by na tento region mělo vyloučení 11 zemí z dvoustranné spolupráce s EU a zrušení obchodních preferencí stanovených v rámci režimu GSP+;

44.

připomíná, že významnou úlohu při konsolidaci demokracie a vymezování, provádění a kontrole rozvojových politik v Latinské Americe hraje občanská společnost; lituje, že ve stávajících programech spolupráce je těmto politikám přikládán jen malý význam a jejich finanční podpora je nedostatečná;

45.

zdůrazňuje, že ve smyslu koncepce demokratické odpovědnosti je zapotřebí podporovat úsilí parlamentů, místních a regionálních orgánů a občanské společnosti o náležité plnění jejich úkolů při stanovování rozvojových strategií, volání vlád k odpovědnosti a sledování a hodnocení dosavadního výkonu a dosažených výsledků; zdůrazňuje zejména význam zvýšení pravomocí poslanců parlamentů Latinské Ameriky posílením jejich úlohy v rozhodovacím procesu;

46.

je tudíž rozhořčen tím, že v nově dojednané dohodě o přidružení a dohodě o volném obchodu se zeměmi Latinské Ameriky se konzultace občanské společnosti výslovně omezují na otázky spojené s kapitolou o udržitelném rozvoji;

47.

domnívá se, že podpora občanské společnosti musí být i nadále považována za jednu z priorit budoucího nástroje rozvojové spolupráce; zdůrazňuje, že tato podpora by měla být zakotvena ve strategiích tohoto nástroje pro jednotlivé země a v regionálních programech, a poukazuje tak na rozhodující úlohu této podpory v boji proti nerovnosti, korupci a při kontrole vynakládání finančních prostředků;

48.

vyzývá Komisi, aby administrativním orgánům parlamentů zemí Latinské Ameriky poskytla v rámci regionálních strategických programů větší finanční, technickou a odbornou podporu pro zlepšení jejich efektivity, transparentnosti a odpovědnosti, což je zásadní, pokud mají parlamenty řádně plnit svou úlohu v demokratickém rozhodovacím procesu;

49.

připomíná, že v bodu 18 Evropského konsenzu o rozvoji se uvádí, že „EU zesílí svou podporu při vytváření kapacity nevládních činitelů v zájmu posílení jejich účasti na procesu rozvoje a v zájmu dosažení pokroku v politickém, sociálním a hospodářském dialogu“; lituje toho, že v zelené knize o zvýšení dopadu rozvojové politiky EU není ani zmínka o tom, jakým způsobem lze zajistit účast a vlivnější roli občanské společnosti v budoucí politice rozvojové spolupráce EU;

50.

vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistily jednotnost, soulad a účinnost vnějších činností EU vůči Latinské Americe, jak je uvedeno v Lisabonské smlouvě;

51.

vyjadřuje své znepokojení nad sociálním dopadem vysoké kriminality a násilí v regionu, zejména nad vraždami žen; domnívá se, že je nezbytné vypracovat nové, účinnější strategie, které odstraní tyto jevy, jakož i jejich hospodářské, sociální a politické příčiny;

52.

žádá Komisi, aby výrazně podporovala postup konzultací s místními společenstvími, na něž mají vliv těžební projekty; v této souvislosti rovněž znovu zdůrazňuje význam podávání zpráv jednotlivých zemí o těžebním průmyslu, jak je stanoveno v návrhu směrnice o odpovědnosti a transparentnosti, jakožto nástroje pro potlačení korupce, úplatkářství a daňových úniků;

53.

připomíná, že trestná činnost a nedostatek bezpečí velmi narušuje důvěru občanů k veřejným a demokratickým orgánům i ochranu lidských práv;

54.

připomíná, že jedním z ústředních cílů vnější činnosti Unie je podpora konsolidace demokratických režimů a ochrana lidských práv ve světě, a tedy i v Latinské Americe;

55.

vyjadřuje znepokojení nad značným rozšířením násilí páchaného na základě pohlaví v tomto regionu;

56.

žádá Komisi, aby boj proti beztrestnosti byl ve vztazích s Latinskou Amerikou prioritní otázkou a aby do konce roku 2012 předložila sdělení na toto téma, jež bude obsahovat kapitoly o soudní spolupráci, finanční spolupráci, výměně informací a ochraně obětí;

57.

vyjadřuje obavu z nárůstu násilí páchaného na ženách; žádá Komisi, aby v rámci ESVČ stanovila jednoznačné oblasti odpovědnosti a koordinovala příslušné kroky delegací EU s vyslanectvími členských států v dotčených zemích tak, aby prostřednictvím konkrétních politických opatření a přidělení dostatečných finančních prostředků bylo realizováno prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové z června 2010 o vraždách žen a dívek;

58.

žádá Komisi, aby poskytla politickou a finanční podporu práci Meziamerického soudu pro lidská práva v záležitostech vražd žen a dívek a aby napomáhala k provádění jeho rozsudků;

59.

naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby konzultovala s Evropským parlamentem a podávala mu zprávy o stávajících rozhovorech o lidských právech a aby v kontextu biregionálního partnerství spolupracovala při hledání řešení, která by ukončila vraždění žen a jiné formy násilí páchaného na ženách;

60.

vyzývá Komisi, aby se aktivně účastnila politických dialogů – zejména probíhajících rozhovorů o lidských právech – a pravidelně při nich otevírala toto téma a aby v rámci biregionálního partnerství nabízela spolupráci při hledání způsobu, jak odstranit násilí páchané na ženách a vraždy žen či dívek;

61.

vyjadřuje znepokojení nad dopadem změny klimatu na udržitelný rozvoj, ochranu biologické rozmanitosti, odlesňování a zemědělskou produkci v Latinské Americe;

62.

trvá na tom, že EU by prostřednictvím své rozvojové spolupráce neměla propagovat ani podporovat velkovýrobu biopaliv, neboť ta má negativní dopad na zajištění dodávek potravin, odlesňování, přístup k půdě a životní prostředí;

63.

vyzývá místní orgány latinskoamerických zemí, aby věnovaly zvýšenou pozornost rostoucím investicím, které by mohly narušit udržitelný rozvoj a ekosystém jejich zemí, zejména v souvislosti s nepříznivými dopady změn klimatu;

64.

připomíná, že změna klimatu je pro Latinskou Ameriku další zátěží a že je naléhavě nutné financovat opatření zaměřená na boj proti změně klimatu, na její zmírnění a na to, jak se jí přizpůsobit;

65.

žádá o podporu výměny zkušeností a informací mezi EU a Latinskou Amerikou v rámci programu EuroClima a spolupráce mezi jižními regiony, což je v souladu s ustanoveními akčního plánu přijatého v Madridu; připomíná význam vzdělání pro udržitelnost životního prostředí;

66.

uvádí, že navzdory skutečnosti, že se v Latinské Americe nachází 30 % vodních zdrojů planety, dodávky vody jsou zde velmi nepravidelné a nerovnoměrné; vyzývá Komisi, aby byla partnerským zemím i nadále nápomocna, pokud jde o zlepšení dodávek vody a čištění vodních zdrojů;

67.

připomíná, že se EU zavázala přispívat k posilování úlohy energií z obnovitelných zdrojů, které lze považovat za jednu z hnacích sil udržitelného rozvoje;

68.

konstatuje, že význam mechanismů, jako je latinskoamerická investiční facilita, se má v rámci rozvojové spolupráce EU stále zvyšovat, neboť jejími prioritami jsou energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů, doprava, ochrana biologické rozmanitosti a podpora malých a středních podniků, a zdůrazňuje případnou významnou roli této facility při podpoře regionální integrace a v regionálních programech zaměřených na dosažení mezinárodní konkurenceschopnosti; podtrhuje skutečnost, že občanská společnost hraje ústřední a náležitou úlohu při kontrole rozvojových politik, ale poukazuje na to, že v rámci struktury latinskoamerické investiční facility (LAIF) není stanoven mechanismus pro zajištění zastoupení a účasti občanské společnosti; vyzývá proto Komisi, aby zajistila zastoupení a účast parlamentů a občanské společnosti s cílem zaručit účinné sledování a následné hodnocení využívání finančních prostředků EU určených na rozvojovou spolupráci;

69.

zdůrazňuje, že je potřeba důkladněji prostudovat zkušenosti s facilitou LAIF, a trvá na tom, že budoucí projekty musí podléhat jasně stanoveným a transparentním mechanismům kontroly jejich uplatňování a že musí být předmětem studií o sociálních a environmentálních dopadech;

70.

zejména poukazuje na význam podpory malých a středních podniků, jelikož ty přispívají k rozvoji, hospodářskému růstu regionu a k sociální a hospodářské konsolidaci; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou hlavními zdroji pracovních míst; domnívá se, že bude nezbytné podporovat rovněž činnosti týkající se společenské odpovědnosti jeho evropských partnerů s cílem prosadit cíle politiky EU zaměřené na růst podporující začlenění;

71.

zdůrazňuje, že existuje naléhavá potřeba přistoupit k výstavbě infrastruktury na území Latinské Ameriky, aby bylo možné udržet současnou vysokou míru růstu a podpořit sociální začlenění; doporučuje, aby byly v rámci podpory projektů v oblasti dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury uplatňovány takové nástroje, jako je latinskoamerická investiční facilita, neboť latinskoamerické země investují v současnosti do těchto oblastí mnohem méně, než by bylo zapotřebí; připomíná, že oficiální rozvojovou pomoc lze pro tyto projekty použít pouze za předpokladu, že přispívají ke snižování chudoby, k posílení sociální soudržnosti a poskytování vysoce kvalitních veřejných služeb obyvatelstvu;

72.

trvá na tom, že Komise musí vypracovat jasné pokyny k transparentnímu rozhodovacímu procesu o výběru projektů a zajistit soudržnost s Evropským konsenzem o rozvoji, zásadou odpovědnosti země a závazkem EU k uvolnění její pomoci;

73.

trvá na tom, že je potřeba zaměřit kombinování grantů a úvěrů na oblasti, jako je drobná výroba a místní výroba energie a místní zemědělská výroba menšího rozsahu, a na malé a střední podniky a mikropodniky v soukromém sektoru rozvojových zemí;

74.

vyzývá ke spolupráci s některými zeměmi se středními příjmy v oblasti vědy, technologie a inovací, a sice v rámci programu Horizont 2020;

75.

věří, že zahájení pečlivého dialogu o otázkách vědy, vysokoškolského a odborného vzdělávání, technologií a inovací podpoří vytvoření evropsko-latinskoamerického prostoru inovace a znalostí a pomůže posílit konkurenceschopnost;

76.

domnívá se, že je třeba prosazovat dočasnou mobilitu výzkumníků a podporovat univerzity a výzkumná střediska v následujících oblastech: zdraví, bezpečnost potravin, mořský a námořní výzkum, energie z obnovitelných zdrojů, boj proti změně klimatu a přizpůsobení se této změně;

77.

připomíná, že by Evropská unie měla lépe posoudit a využívat potenciál, jaký představuje geostrategické postavení některých jejích nejvzdálenějších regionů, jež se nacházejí v blízkosti Latinské Ameriky;

78.

konstatuje, že podpora stávající činnosti institucí pro výzkum zemědělských postupů je zásadní pro rozvoj kontinentu;

79.

vyzývá Komisi, aby důkladněji zvážila začlenění spolupráce mezi jižními státy do své politiky spolupráce;

80.

připomíná, že Latinská Amerika je v oblasti spolupráce mezi jižními regiony nejdynamičtějším světovým regionem, z čehož je patrné, že země se středními příjmy hrají významnou úlohu v podpoře regionální integrace a mezinárodních rozvojových cílů;

81.

připomíná, že v EU není zatím jednoznačně definována strategie spolupráce mezi jižními státy (10), která by jí umožnila uplatňovat v této oblasti aktivnější politiku; zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést ukazatele, které prokáží sociální a hospodářský dopad jednotlivých variant spolupráce mezi jižními regiony a třístranné spolupráce;

82.

opět vyzdvihuje význam obchodních styků v rámci regionu a třístranné spolupráce a její klíčovou úlohu, pokud jde o plnění rozvojových cílů tisíciletí, vymýcení chudoby, podporu zaměstnanosti a rovnosti žen a mužů, vzdělávání, sociální soudržnosti, zemědělství a udržitelného rozvoje;

83.

domnívá se, že by měly být rozšířeny iniciativy zaměřené na biregionální spolupráci, spolupráci mezi jižními regiony a třístrannou spolupráci v takových oblastech, jako je věda a výzkum, udržitelný rozvoj, životní prostředí, změna klimatu, energetika, sociální soudržnost, vzdělávání a zaměstnanost;

84.

zdůrazňuje, že je třeba rozšířit politický dialog mezi EU a Latinskou Amerikou na různých úrovních, například na úrovni vrcholné schůzky hlav států a Parlamentního shromáždění EUROLAT, což jsou důležité nástroje pro budování politické shody; požaduje opatření, která by zajistila, aby politické závazky učiněné na summitech EU a Latinské Ameriky byly doprovázeny přidělením potřebných finančních prostředků;

85.

připomíná shromáždění EUROLAT a nadaci EU-LAK, aby ve svých programech činnosti přikládaly patřičný strategický význam spolupráci mezi jižními regiony a třístranné spolupráci;

86.

domnívá se, že spolupráce mezi jižními státy by se spolu s třístrannou spoluprací měla stát jedním z ústředních témat sedmého summitu EU-LAK konaného v Chile, a jednoznačně tak reagovat na závěry madridského summitu;

87.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi a také vládám a parlamentům členských států a zemí Latinské Ameriky a Karibiku, nadaci EU-LAK, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Latinskoamerickému parlamentu, Středoamerickému parlamentu, Andskému parlamentu a parlamentnímu shromáždění skupiny Mercosur.