30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/86

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Švédska na rok 2012 a stanovisko ke konvergenčnímu programu Švédska na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Švédsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 Komise zveřejnila výsledky hloubkového přezkumu Švédska podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Komise ve své analýze dospěla k závěru, že Švédsko se potýká s makroekonomickými nerovnováhami, jež si vyžadují sledování a politické kroky. Pozornost si zasluhuje zejména makroekonomický vývoj, pokud jde o dluh soukromého sektoru a tlaky na snižování zadlužení, ve spojení s přetrvávající neefektivností trhu s rezidenčními nemovitostmi. Ačkoli vysoký přebytek běžného účtu nepřináší podobné riziko jako velké schodky, Komise bude vývoj běžného účtu ve Švédsku i nadále sledovat.

(9)

Dne 19. dubna 2013 předložilo Švédsko svůj konvergenční program na období 2012–2017 a národní program reforem na rok 2013. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení konvergenčního programu podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je pro rok 2013 realistický. Vláda předpokládá v roce 2013 růst HDP ve výši 1,2 % a v roce 2014 ve výši 2,2 %, zatímco růst HDP předpokládaný Komisí činí 1,5 % v roce 2013 a 2,5 % v roce 2014. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v konvergenčním programu je zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí na základě dodržování pravidel švédského fiskálního rámce včetně dosažení přebytku čistých půjček veřejných financí ve výši 1 % HDP v průběhu cyklu. Saldo veřejných financí pokleslo z mírného přebytku 0,2 % HDP v roce 2011 na deficit ve výši 0,5 % HDP v roce 2012. Dosavadní střednědobý rozpočtový cíl ve výši –1,0 % HDP je v programu potvrzen. Střednědobý rozpočtový cíl je v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Podle konvergenčního programu se má strukturální saldo veřejných financí nově vypočtené Komisí přeměnit z mírného deficitu ve výši přibližně 0,4 % HDP v období 2012–2013 na přebytek od roku 2014. Je proto pravděpodobné, že střednědobého rozpočtového cíle bude během programového období dosaženo. Podle informací obsažených v konvergenčním programu by míra růstu veřejných výdajů bez zohlednění diskrečních opatření na straně příjmů měla v letech 2012 a 2013 přesáhnout referenční střednědobou míru potenciálního růstu HDP, v roce 2014 by však měla zůstat pod její hranicí. I s přihlédnutím k dalším možným expanzivním diskrečním opatřením v roce 2014 jsou rizika pro rozpočtové cíle omezená. Konvergenční program předpokládá, že míra zadlužení, která je nižší než 60 % referenční hodnoty HDP, v roce 2013 dočasně stoupne na 42 % HDP, v roce 2015 však znovu poklesne pod 40 % HDP. Podle prognóz Komise poklesne míra zadlužení v roce 2014 na 39 %.

(11)

Vysoká zadluženost soukromého sektoru (235 % HDP v roce 2012) nadále vzbuzuje obavy. Zadlužení domácností, jež se pohybuje okolo 80 % HDP, resp. činí asi 170 % disponibilního příjmu, se stabilizovalo teprve nedávno a vzhledem k pokračujícímu růstu úvěrů a pomalému tempu umořování hypoték pravděpodobně neklesne ani v blízké budoucnosti. Stávající možnost daňového odpočtu plateb úroků a nízké periodické daně z nemovitostí přispívají k trendu zadlužení v oblasti zdanění rezidenčních nemovitostí ve Švédsku, což přispívá k vysoké míře celkového zadlužení. Poměrně velký rozdíl mezi efektivní mezní sazbou daně na závazky a na vlastní kapitál u nových investic navíc poukazuje na to, že v oblasti zdanění podniků nadále existuje tendence k dluhovému financování. Švédsko před nedávnem zavedlo omezení na možnost odpočtu úrokových nákladů uvnitř skupiny, nemá však k dispozici celkový systém pro nápravu daňového zvýhodnění závazků oproti vlastnímu kapitálu. Závazky podniků ve výši 149 % HDP zůstávají značně vysoké.

(12)

Ačkoli je švédský trh s rezidenčními nemovitostmi v poslední době stabilní, zůstává přesto potenciálním zdrojem nestability. Na straně nabídky se švédský trh s rezidenčními nemovitostmi v některých oblastech vyznačuje neefektivností, která může přispět k nárůstu cen rezidenčních nemovitostí a může mít za následek nežádoucí efekt zablokování (lock-in effect). Stavební investice ve Švédsku jsou v porovnání s jinými severskými zeměmi jak v poměru k HDP, tak i k celkovému počtu obyvatel, o polovinu nižší. Vzhledem ke zdlouhavým postupům na komunální úrovni uplyne nezřídka několik let, než dojde k zahájení nového projektu. Zjednodušením těchto postupů by se zvýšila flexibilita nabídky na trhu s rezidenčními nemovitostmi, podpořila by se hospodářská soutěž v odvětví stavebnictví a snížily by se stavební náklady. Je zapotřebí provést další reformy systému stanovení nájmů, aby tržní síly mohly vytvořit optimální nabídku v oblasti nájemního bydlení za přiměřené ceny. Vyřešení této neefektivnosti trhu s rezidenčními nemovitostmi by mohlo rovněž přispět ke snížení míry zadlužení domácností, neboť oba tyto aspekty jsou navzájem propojené.

(13)

Ve Švédsku je míra nezaměstnanosti mladých lidí, lidí z přistěhovaleckých skupin a pracovníků s nízkou kvalifikací obecně daleko vyšší než u ostatního obyvatelstva v produktivním věku a nachází se nad průměrem EU. Švédsko přijalo za účelem vyřešení tohoto problému velký počet nových opatření. Opatření zaměřená na integraci lidí z přistěhovaleckých skupin do trhu práce již přinášejí první výsledky, jež se odrážejí ve snížení míry nezaměstnanosti, je však zapotřebí dalšího úsilí, aby se propast mezi nimi a ostatním obyvatelstvem snížila. Mladí lidé dosud nepocítili znatelné výhody těchto opatření. Byla však zavedena celá řada slibných opatření nebo se taková opatření připravují. Patří mezi ně podpora dohod o vstupu do zaměstnání v rámci švédského modelu stanovení mezd plně nezávislými sociálními partnery. Snahy o posílení učňovských programů a jiných druhů praktické odborné přípravy jsou rovněž velmi významné, budou však muset být zintenzivněny, mají-li dosáhnout požadovaného účinku. Další pokrok by zaručil přezkum právních předpisů o ochraně zaměstnanosti a využívání výhod záruky pracovního místa pro mladé lidi. Úzce vymezeným opatřením, která se zaměřují na nejvíce potřebné skupiny, by se měla dávat přednost před všeobecnými dotacemi. V rámci švédského systému záruky pracovního místa jsou mladým lidem, kteří hledají práci prostřednictvím veřejné služby zaměstnanosti a kteří jsou bez práce již více než 90 dní, nabízeny cílené služby s cílem zlepšit jejich šance získat pracovní místo a příležitosti ke vzdělávání. Tato záruka však v současnosti podle všeho není příliš účinná v případě mladých lidí, kteří se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy a nejsou zaregistrováni u veřejné služby zaměstnanosti. V souladu s doporučením z roku 2012 zadalo Švédsko přezkum účinků snížené sazby DPH pro restaurační a stravovací služby na ceny, mzdy a zaměstnanost mladých lidí; předběžné výsledky tohoto přezkumu by měly být k dispozici v lednu 2014 a konečné závěry v roce 2016. Vzhledem k obavám vyjádřeným v souvislosti s nákladovou efektivností tohoto opatření bude tomuto přezkumu přikládán velký význam.

(14)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu švédské hospodářské politiky. Posoudila konvergenční program a národní program reforem a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku ve Švédsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(15)

Na základě tohoto posouzení Rada přezkoumala konvergenční program a její stanovisko (5) je zohledněno níže v doporučení č. 1.

(16)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení Rada přezkoumala národní program reforem a jeho konvergenční program. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2 a 3,

1.

Provést opatření nezbytná k tomu, aby pokračovalo v provádění fiskální politiky orientované na růst a udržovalo zdravou fiskální pozici, která zajistí dodržování střednědobého cíle během programového období.

2.

Pokračovat v řešení rizik spojených se zadlužeností soukromého sektoru tím, že se sníží tendence k zadlužování v oblasti zdanění rezidenčních nemovitostí postupným zrušením možnosti daňového odpočtu plateb úroků u hypoték nebo zvýšením daní z nemovitostí. Přijmout další opatření na podporu opatrné úvěrové politiky prostřednictvím opatření podporujících umořování hypoték. Dále snížit tendenci k zadlužování v oblasti zdaňování podniků.

3.

Zvýšit účinnost trhu s rezidenčními nemovitostmi postupnými reformami systému stanovení nájemného a posílením možnosti volného uzavírání smluv mezi jednotlivými nájemníky a pronajímateli. Ve zvýšené míře podporovat hospodářskou soutěž ve stavebním sektoru a přezkoumat postupy plánování, zónování a schvalování s cílem zvýšit transparentnost, zkrátit dobu potřebnou pro realizaci projektů a snížit překážky vstupu na trh pro stavební společnosti.

4.

Zintenzivnit úsilí o lepší integraci mladých lidí s nízkou pracovní kvalifikací a lidí z přistěhovaleckých skupin na trhu práce s pomocí účinnějších a cílenějších opatření, která zlepší jejich uplatnitelnost na trhu práce a poptávku po těchto skupinách pracovní síly. Zvýšit snahy o usnadnění přechodu ze školy do pracovního života, včetně širšího využívání možnosti učení se prací, učňovských programů a jiných forem smluv kombinujících zaměstnání a vzdělávání. Dokončit program záruky pro mladé lidi za účelem lepšího začlenění mladých lidí, kteří nejsou zapojeni do systému vzdělávání nebo odborné přípravy. Doplnit a vyvodit závěry z přezkumu účinnosti stávající snížené sazby DPH na restaurační a stravovací služby, jež má podpořit tvorbu pracovních míst.