30.7.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/59

(1)

Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na posílené koordinaci hospodářských politik, která se zaměřuje na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření k posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2)

Dne 13. července 2010 přijala Rada doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3), které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3)

Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád členských států rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni jednotlivých členských států, Unie a eurozóny využívajících všech dostupných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým státům.

(4)

Dne 10. července 2012 přijala Rada doporučení (4) k národnímu programu reforem Malty na rok 2012 a stanovisko k programu stability Malty na období 2012–2015.

(5)

Dne 28. listopadu 2012 přijala Komise roční analýzu růstu, která zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2013. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování, ve které je Malta uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6)

Evropský parlament byl řádně zapojen do evropského semestru v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97 a dne 7. února 2013 přijal usnesení o hledisku zaměstnanosti a sociálním hledisku v roční analýze růstu na rok 2013 a usnesení o příspěvku k roční analýze růstu na rok 2013.

(7)

Dne 14. března 2013 potvrdila Evropská rada priority pro zajištění finanční stability, fiskální konsolidace a opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám pro poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(8)

Dne 10. dubna 2013 zveřejnila Komise výsledky svého hloubkového přezkumu Malty podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011. Analýza Komise vedla k závěru, že se Malta potýká s makroekonomickou nerovnováhou, která si zaslouží sledování a žádá politické kroky. Je oprávněné pečlivě sledovat především vývoj v bankovním sektoru a na trhu s nemovitostmi. Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí si vyžaduje pozornost politiky.

(9)

Dne 30. dubna 2013 předložila Malta svůj národní program reforem na rok 2013 a program stability na období 2012–2016. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(10)

Na základě posouzení programu stability podle nařízení (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že makroekonomický scénář, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Rada dne 4. prosince 2012 zrušila své rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na Maltě (5) vzhledem k jeho nápravě v roce 2011, která se na základě prognózy útvarů Komise z podzimu 2012 zdála být trvalá. V roce 2012 však Malta zaznamenala schodek veřejných financí ve výši 3,3 % HDP, opět nad referenční hodnotou 3 % HDP. Cílem rozpočtové strategie nastíněné v programu stability je postupně snížit schodek z 3,3 % HDP v roce 2012 na 0,8 % HDP v roce 2016, což znamená postupné směřování k střednědobému rozpočtovému cíli. Program stability potvrzuje střednědobý cíl strukturálně vyrovnaného stavu, který je ambicióznější než cíl vyžadovaný Paktem o stabilitě a růstu, avšak jeho dosažení se neplánuje během období programu stability. Cílový schodek v programu stability pro rok 2013 vychází z poměrně vysokého nárůstu daňových příjmů, který se ovšem nezdá být příslušným makroekonomickým scénářem plně vysvětlen. Kromě toho nemá dostatečnou podporu v podrobných opatřeních a stejně je tomu i v následujících letech. V důsledku toho je změna plánovaného (nově vypočteného) strukturálního salda podstatně vyšší než v prognóze útvarů Komise. Podle ní se při nezměněné politice strukturální saldo zlepší v roce 2013 jen o ¼ procentního bodu a v roce 2014 pouze nepatrně.

Očekává se, že dluh veřejných financí zůstane po celou dobu trvání programu stability nad prahovou hodnotou 60 % HDP. Vnitrostátní orgány předpokládají, že v roce 2014 dluh vzroste na 74,2 % HDP a následně začne klesat na 70 % do roku 2016. Prognóza útvarů Komise z jara 2013 očekává, že poměr dluhu k HDP poroste o něco rychleji, na 74,9 % v roce 2014, protože primární deficit se bude pravděpodobně nadále zvyšovat. Vzhledem k nápravě nadměrného schodku v roce 2011 se Malta nachází v tříletém přechodném období pro uplatňování referenční hodnoty pro snížení dluhu, zahájeném v roce 2012. V roce 2012 nevykázala Malta dostatečný pokrok směrem k dosažení kritéria dluhu a podle prognóz se tak nestane ani v letech 2013–2014. Přestože fiskální rámec Malty je dosti pružný, jeho nezávaznost a krátkodobost fiskálního plánování nepodporují zdravou fiskální situaci. Směrnice 2011/85/EU (6) doposud nebyla provedena a pravidlo strukturálně vyrovnaného rozpočtu stanovené ve Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, podepsané dne 2. března 2012 v Bruselu, stále není zavedeno do vnitrostátního práva. Program stability uvádí, že vláda hodlá zřídit fiskální radu, neobsahuje však žádné konkrétní plány.

(11)

V oblasti kvality veřejných financí jsou nadále problémem nedodržování daňových předpisů a daňové úniky. Vnitrostátní orgány zavedly řadu významných opatření a další se připravují, je však třeba pečlivě sledovat jejich provádění, neboť konkrétní výsledky se zatím neprojevily. Daňové pobídky vybízející k zadlužování firem zůstávají nadále velice vysoké. V roce 2012 se Malta vyznačovala druhým největším rozdílem v daňovém zacházení s dluhovým financováním a financováním vlastním kapitálem u nových investic. Toto zvýhodnění dluhu může vést k příliš vysokému zadlužení firem a neefektivní alokaci kapitálu. Malta je jedním z mála členských států, které nemají žádná ustanovení proti zvýhodňování zadlužení.

(12)

Malta se stále potýká s problémy v oblasti udržitelnosti veřejných financí vzhledem k rozpočtovým dopadům stárnutí populace, které budou podle prognóz podstatně vyšší, než je průměr Unie. Nárůst výdajů na důchody představuje více než polovinu očekávaného zvýšení výdajů spojených se stárnutím, přitom ve srovnání s jinými členskými státy je zákonem stanovený věk odchodu do důchodu nadále nízký a jeho zvyšování stanovené v rámci reformy z roku 2006 je pomalé. Je zapotřebí dalších reforem, aby se zajistila udržitelnost a zároveň zabezpečila přiměřenost a vyřešily se otázky mezigenerační spravedlnosti. Přestože proběhly diskuse se sociálními partnery, žádné konkrétní návrhy na další reformu důchodů předloženy nebyly. Zaměstnanost starších pracovníků je nízká a doposud nebyla dokončena komplexní strategie pro aktivní stárnutí. Omezené poskytování primární péče může spolu s předpokládaným stárnutím obyvatel vést v dlouhodobém horizontu k nárůstu nákladů na zdravotní péči. Správní kapacita v oblasti zadávání veřejných zakázek je nedostatečná, což má za následek složité a zdlouhavé postupy.

(13)

Je třeba uvítat opatření ke snížení míry předčasného ukončení školní docházky, včetně nedávného zahájení přípravného procesu vedoucího ke strategii proti předčasnému ukončování školní docházky, i s ohledem na omezení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikací. Účinnost vynaloženého politického úsilí bude závislá na řádném a včasném provedení, které bude nutné pečlivě sledovat. Nedostatečná propojenost vzdělávání a odborné přípravy s potřebami trhu práce však představuje zásadní překážku. Očekává se, že ke vzniku pracovní síly, která odpovídá potřebám trhu práce, přispěje rovněž plánované vytvoření jednotného systému učňovského školství, který zahrne více kvalifikačních stupňů.

(14)

Malta také učinila významné kroky ke zvýšení účasti žen na trhu práce, zejména s cílem zlepšit možnosti sladění pracovního a rodinného života. Míra zaměstnanosti žen nadále stoupá, též s přispěním příznivého kohortního efektu. Stále je však prostor pro zlepšení: míra zaměstnanosti žen zůstává stále nízká, účast žen na trhu práce nadále výrazně ovlivňuje jejich rodičovská role a rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen je nejvyšší v celé Unii. K dalšímu zvyšování zaměstnanosti žen může přispět posílení podpory pružné organizace práce a zvýšené poskytování dostupné předškolní a mimoškolní péče pro širší skupinu obyvatel.

(15)

Maltský mechanismus úpravy životních nákladů má jisté zvláštní rysy, které zřejmě zmírňují jeho negativní dopady na celkovou výkonnost trhu práce a úpravu mezd: mechanismus stanoví paušální zvyšování, takže u mezd přesahujících „referenční“ základní mzdu představuje pouze částečné vyrovnání inflace, existuje možnost odchylek na mikro- i makroúrovni a vyjednávání o mzdách je plně decentralizováno. Avšak v případě velmi nepříznivých fází hospodářského cyklu může v systému přesto nastat problém s flexibilitou reálných mezd, což by bránilo přizpůsobení trhu práce a oslabovalo konkurenceschopnost. Kolísavost cen některých složek cenového indexu, který mechanismus využívá, zejména cen energií, by mohla vést k tlaku na inflaci vznikem inflační spirály. Pro zmírnění potenciálních rizik proto bude mít zásadní význam shromažďování údajů o mzdách a produktivitě na úrovni odvětví a pečlivé sledování dopadů systému indexace mezd. Maltské orgány by měly vliv mechanismu na ekonomiku pečlivě sledovat a být připraveny jej podle potřeby reformovat.

(16)

Konkurenceschopnost Malty je nadále v ohrožení vzhledem k velmi nízké diverzifikaci a chabé environmentální výkonnosti dodávek energie, která má za následek vysoké sazby za elektřinu. Tuto nejistotu zhoršuje neutěšená finanční situace hlavního dodavatele elektřiny (Enemalta), očekává se však, že propojení rozvodných soustav elektřiny se Sicílií situaci po roce 2014 zlepší. Přestože se pokročilo v řadě iniciativ, například zavádění fotovoltaické energie, podíl obnovitelných zdrojů energie stále zůstává obzvláště nízký a zdá se, že proveditelnost velkých projektů, jako je budování větrných elektráren, je ohrožena. Byl zaznamenán pokrok v oblasti energetické účinnosti, zejména u veřejných budov, s podporou financování Unie. Environmentální výkonnost dopravního systému na Maltě je rovněž špatná. Malta by potřebovala komplexní dopravní strategii zaměřenou na zlepšení veřejné dopravy, silniční sítě a uhlíkových emisí a na další podporu využívání jiných druhů dopravy, než jsou osobní vozidla.

(17)

Bankovní sektor na Maltě má v porovnání s domácí ekonomikou značnou velikost. To je dáno zejména přítomností neklíčových domácích a zahraničních bank s nízkou expozicí vůči domácí ekonomice, přesto je však nutné pokračovat v přísném dohledu nad nimi, aby se zabránilo negativním dopadům jejich aktivit na finanční stabilitu. Domácí banky jsou nadále vystaveny silnému vlivu trhu s nemovitostmi a rezervy určené na krytí úvěrových ztrát jsou poměrně nízké. Proběhla sice diskuse o politikách, je však ještě třeba uskutečnit příslušná regulační opatření. Soudní systém trpí nedostatky, které představují další riziko pro finanční stabilitu. Přílišná délka projednávání konkurzních věcí zabraňuje účinnému prosazování práv ze zajištění. To může v období hospodářského tlaku dále zatěžovat rozvahy bank a zvyšovat jejich ztráty, což vede k nutnosti rekapitalizace.

(18)

V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Malty. Posoudila národní program reforem a program stability a předložila hloubkový přezkum. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku na Maltě, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni Unie. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 5.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Malty a její stanovisko (7) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě výsledků hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta zejména do níže uvedených doporučení č. 2 a 5.

(21)

V kontextu evropského semestru provedla Komise rovněž analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro (8). Jako země, jejíž měnou je euro, by Malta měla rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

1.

Specifikovat a provést opatření nutná k dosažení roční strukturální korekce stanovené v doporučeních Rady v rámci postupu při nadměrném schodku tak, aby došlo k nápravě nadměrného schodku do roku 2014 udržitelným způsobem podporujícím růst a s co nejmenší potřebou využívat jednorázová či dočasná opatření. Po nápravě nadměrného schodku pokračovat přiměřeným tempem ve strukturální korekci tak, aby bylo do roku 2019 dosaženo střednědobého rozpočtového cíle. V roce 2013 zavést závazný víceletý fiskální rámec založený na pravidlech. Zajistit konkrétní výsledky opatření, jejichž cílem je zlepšit dodržování daňových předpisů a bojovat s daňovými úniky, a podniknout kroky, které omezí zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob.

2.

Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a dále reformovat důchodový systém s cílem omezit předpokládaný nárůst výdajů, mimo jiné prostřednictvím opatření, jako je zrychlení zvyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, zvýšení skutečného věku odchodu do důchodu přizpůsobením věku odchodu do důchodu nebo důchodových dávek změnám ve střední délce života a podpora soukromého důchodového spoření. Přijmout opatření, která zvýší míru zaměstnanosti starších pracovníků dokončením a prováděním komplexní strategie pro aktivní stárnutí. Reformovat zdravotnictví s cílem zvýšit nákladovou efektivnost odvětví, zejména posílením poskytování veřejné primární péče. Zlepšit účinnost a zkrátit délku postupů při zadávání veřejných zakázek.

3.

Pokračovat v politickém úsilí s cílem omezit předčasné ukončování školní docházky, zejména zřízením komplexního systému sledování, a zvýšit relevanci vzdělání a odborné přípravy pro trh práce, aby se řešil nesoulad mezi nabídkou a poptávkou v oblasti kvalifikací, mimo jiné ohlášenou reformou systému učňovského školství. Nadále podporovat stoupající účast žen na trhu práce prosazováním pružné organizace práce, zejména zlepšením poskytování a finanční dostupnosti zařízení předškolní a mimoškolní péče.

4.

Pokračovat v úsilí o diverzifikaci zdrojů energie, zejména větším využíváním obnovitelné energie a včasným dokončením propojení rozvodných soustav elektřiny se Sicílií. Nadále se věnovat podporování energetické účinnosti a snižování emisí v odvětví dopravy.

5.

Přijmout opatření, která dále posílí vytváření větších rezerv určených na krytí úvěrových ztrát v bankovním sektoru, s cílem zmírnit potenciální rizika vyplývající z expozice vůči realitnímu trhu. Pokračovat v politickém úsilí o zajištění přísného dohledu nad bankovním sektorem včetně neklíčových domácích i mezinárodně zaměřených bank. Zlepšit celkovou účinnost soudního systému, například zkrácením délky projednávání konkurzních věcí.