26.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 56/100

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Evropskou úmluvu o lidských právech a Listinu základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/60/251 o zřízení Rady OSN pro lidská práva (UNHRC),

—

s ohledem na prohlášení předsednictví Rady Evropské unie ze dne 16. března 2006 o zřízení UNHRC učiněné jménem Evropské unie,

—

s ohledem na své usnesení zde dne 10. března 2011 o 16. zasedání UNHRC (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2010 o stavu lidských práv ve světě v roce 2009 a o politice EU v této oblasti (2),

—

s ohledem na předchozí společná prohlášení a deklarace OSN, včetně společného prohlášení o skoncování s násilnými činy a souvisejícím porušováním lidských práv na základě sexuální orientace a genderové identity přijatého na zasedání Rady OSN pro lidská práva dne 22. března 2011 a deklaraci Valného shromáždění o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě ze dne 18. prosince 2008,

—

s ohledem na rezoluci UNHRC A/HRC/17/19 ze dne 17. června 2011 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě,

—

s ohledem na 17. zasedání UNHRC, které přijalo rezoluci A/HRC/17/19 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě, a 19. zasedání UNHRC, kde bude uspořádána panelová diskuse ustanovená v rezoluci A/HRC/17/19,

—

s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1728 ze dne 29. dubna 2010 týkající se diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity a doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)5 ze dne 31. března 2010, které se týká opatření v boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity,

—

s ohledem na rezoluci Organizace amerických států AG/RES. 2653 ze dne 7. června 2011 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě,

—

s ohledem na zprávu Agentury pro základní práva s názvem „Homofobie, transfobie a diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity“ (z listopadu 2010),

—

s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a články 18, 21 a 27 Smlouvy o Evropské unii a článek 10 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na soubor nástrojů Rady Evropské unie na podporu a ochranu veškerých lidských práv lesbických žen, gayů, bisexuálů a transsexuálů (LGBT),

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě v OSN,

—

s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dodržování, propagace, ochrana a obecná povaha lidských práv je součástí etického a právního acquis Evropské unie a jedním ze základních kamenů evropské jednoty a celistvosti;

B.

vzhledem k tomu, že v Evropské unii i ve třetích zemích dochází denně k mnoha případům porušování lidských práv, které souvisejí se sexuální orientací a genderovou identitou;

C.

vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy by měly garantovat dodržování lidských práv ve svých vlastních politikách a postupech, aby tak pozici Evropské unie v UHNRC posílily a zvýšily její přesvědčivost;

D.

vzhledem k tomu, že Evropská unie přikládá všeobecným a nedělitelným lidským právům prvořadý význam;

E.

vzhledem k tomu, že Evropská unie již zařadila téma sexuální orientace a genderové identity do své činnosti při Organizaci spojených národů v rámci regionálních orgánů a některých ze svých dvoustranných dialogů o lidských právech;

F.

vzhledem k tomu, že rezoluce UNHRC o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě je první rezolucí přijatou OSN, která se věnuje konkrétně sexuální orientaci a genderové identitě;

G.

vzhledem k tomu, že státy ze všech regionů, včetně všech členských států EU v UNHRC, hlasovaly pro rezoluci o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě a 21 členských států EU rezoluci podpořilo;

H.

vzhledem k tomu, že několik subjektů smluv o lidských právech OSN, zvláštní zpravodajové a agentury, stejně jako generální tajemník OSN a vysoká komisařka pro lidská práva, vyjádřili vážné znepokojení nad porušováním lidských práv, které zažívají lesbické ženy, gayové, bisexuálové a transsexuálové na celém světě;

I.

vzhledem k tomu, že další regionální instituce, včetně Rady Evropy a Organizace amerických států, nedávno přijaly rezoluce, v nichž odsuzují porušování lidských práv na základě sexuální orientace a genderové identity;

1.

znovu připomíná, že je znepokojen mnohými případy porušování lidských práv a rozšířenou diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity, a to jak Evropské unii, tak i ve třetích zemích;

2.

uznává a podporuje práci, kterou již vykonala Rada pro lidská práva, generální tajemník OSN, vysoká komisařka pro lidská práva, subjekty OSN zřízené smlouvami v oblasti lidských práv, zvláštní zpravodajové a ostatní agentury OSN s cílem zajistit, aby byla mezinárodní lidská práva uplatňována v plné míře, bez ohledu na sexuální orientaci a genderovou identitu osob;

3.

vítá přijetí rezoluce A/HRC/17/19 o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě Radou pro lidská práva;

4.

upozorňuje na skutečnost, že tuto rezoluci podpořily státy ze všech regionů a vypracovala ji Jihoafrická republika; znovu opakuje, že lidská práva jsou všeobecná a nedělitelná a že se vztahují na všechny bez ohledu na sexuální orientaci či genderovou identitu;

5.

podporuje uspořádání panelové diskuse, která se má konat v průběhu 19. zasedání Rady pro lidská práva na jaře 2012 a má být „konstruktivním, informovaným a transparentním dialogem o otázce diskriminačních zákonů a postupů a násilí páchaného na jednotlivcích z důvodu jejich sexuální orientace a genderové identity“; zastává názor, že uspořádání otevřeného a ohleduplného dialogu o lidských právech, sexuální orientaci a genderové identitě, jehož se zúčastní členské státy OSN ze všech regionů, je nezbytné;

6.

vítá skutečnost, že členské státy EU a místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dlouhodobě podporují zahrnutí sexuální orientace a genderové identity do práce Rady pro lidská práva a dalších orgánů OSN, a to i v případě dříve přijatých společných prohlášení;

7.

připomíná, že soubor nástrojů na podporu a ochranu veškerých lidských práv lesbických žen, gayů, bisexuálů a transsexuálů, který vytvořila pracovní skupina pro lidská práva Rady Evropské unie, uvádí jako klíčové priority dekriminalizaci homosexuality ve světě, rovnoprávnost, nediskriminaci a ochranu zastánců lidských práv; zastává názor, že vysoká představitelka, všechny orgány EU a členské státy by měly tyto priority systematicky obhajovat doma a ve svých mezinárodních vztazích;

8.

vyzývá vysokou představitelku a členské státy, aby v partnerství se třetími zeměmi v OSN a v rámci dalších mnohostranných fór, jakož i dvoustranně v dialozích o lidských právech, systematicky prosazovaly dodržování lidských práv v souvislosti se sexuální orientací a genderovou identitou;

9.

vybízí členské státy, aby se konstruktivně a v partnerství se třetími zeměmi zapojily do všeobecného pravidelného přezkumu a do postupů subjektů založených smlouvami, které mají v plné míře zajistit ochranu lidských práv v souvislosti se sexuální orientací a genderovou identitou, a to v Evropské unii i ve třetích zemích; za tímto účelem vybízí členské státy a vysokou představitelku, aby v souladu s čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii zajistily soudržnost vnější a vnitřní činnosti EU v oblasti lidských práv;

10.

vyzývá vysokou představitelku, Komisi a členské státy, aby v partnerství se třetími zeměmi nadále podporovaly lidská práva v souvislosti se sexuální orientací a genderovou identitou, a to prostřednictvím dvoustranných dialogů o lidských právech a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a dalších finančních nástrojů vnější pomoci;

11.

vyjadřuje politování nad skutečností, že práva lesbických žen, gayů, bisexuálů a transsexuálů v Evropské unii nejsou vždy plně obhajována, což platí i pro jejich právo na tělesnou integritu, právo na soukromý a rodinný život, právo na svobodu názoru a projevu, právo na svobodu shromažďování, právo na nediskriminaci, právo na svobodu pohybu včetně práva na svobodu pohybu párů stejného pohlaví a jejich rodin, právo na přístup k preventivní zdravotní péči, právo na lékařské ošetření a právo na azyl;

12.

připomíná, že členské státy mají povinnost chránit státní příslušníky třetích zemí, kteří utíkají před pronásledováním, jemuž jsou ve své zemi původu vystaveni z důvodu své sexuální orientace nebo jim takové pronásledování hrozí, nebo jim poskytovat azyl, jak stanoví směrnice Rady 2004/83/ES (3) ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany;

13.

jednoznačně odsuzuje skutečnost, že homosexualita, bisexualita a transsexualita jsou v některých zemích, včetně některých členských států, dodnes vnímány jako mentální porucha, a žádá některé státy, aby proti tomuto jevu bojovaly; žádá zejména, aby se přestalo s psychiatrizací transsexuality a transgendenderismu, a požaduje svobodnou volbu poskytovatelů zdravotní péče, zjednodušení změny identity a hrazení výdajů ze systémů sociálního zabezpečení;

14.

upozorňuje na závěry zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Homofobie, transfobie a diskriminace na základě sexuální orientace a genderové identity“; vyzývá Komisi a členské státy, aby v nejvyšší možné míře jednaly v souladu se stanovisky vyjádřenými v této zprávě;

15.

vyzývá členské státy, Komisi a ESVČ, aby se těmito nerovnostmi v plné míře zabývaly; znovu opakuje svoji výzvu, aby Komise vytvořila komplexní plán boje proti homofobii, transfobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity;

16.

vyzývá Komisi a Světovou zdravotnickou organizaci, aby stáhly poruchy pohlavní identity ze seznamu duševních poruch a poruch chování a aby při jednáních o 11. verzi Mezinárodní statistické klasifikace nemocí (ICD-11) zajistily, že tyto poruchy nebudou klasifikovány jako patologické;

17.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnost, Komisi, Radě Evropské unie, vládám a parlamentům členských států, vysoké komisařce OSN pro lidská práva a generálnímu tajemníkovi OSN.