22.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 51/37

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a na své usnesení ze dne 7. května 2009 o nové úloze a odpovědnostech Parlamentu při provádění Lisabonské smlouvy (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2011 o strategii EU pro oblast Černého moře (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25.února 2010 o zelené knize o reformě společné rybářské politiky (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 o integrované námořní politice EU – hodnocení dosaženého pokroku a nové výzvy (4),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1256/2010 ze dne 17. prosince 2010, kterým se stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb v Černém moři na rok 2011 (5),

—

s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (7),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (KOM(2007)0575),

—

s ohledem na Úmluvu z roku 1992 o ochraně Černého moře před znečištěním (Bukurešťská úmluva) a její protokoly,

—

s ohledem na ministerské prohlášení z roku 1993 o ochraně Černého moře (oděské prohlášení),

—

s ohledem na přeshraniční diagnostickou analýzu Černého moře z roku 2007 (8),

—

s ohledem na zprávu Komise pro ochranu Černého moře před znečištěním z roku 2008 o stavu životního prostředí v regionu Černého moře,

—

s ohledem na strategický akční plán na ochranu a obnovu životního prostředí Černého moře z roku 2009, který vypracovala Komise na ochranu Černého moře před znečištěním,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982,

—

s ohledem na dohodu Organizace spojených národů o provedení ustanovení Úmluvy ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a populací vysoce stěhovavých ryb,

—

s ohledem na dohodu o provedení části XI Úmluvy o mořském právu,

—

s ohledem na Kodex chování pro zodpovědný rybolov, který přijala organizace FAO v roce 1995,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů z roku 1992 o biologické rozmanitosti,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mezinárodním obchodu ohroženými druhy,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva),

—

s ohledem na Úmluvu z roku 1979 o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva),

—

s ohledem na dohodu o ochraně kytovců v Černém moři, Středozemním moři a přilehlé oblasti Atlantské oceánu (ACCOBAMS),

—

s ohledem na dohodu Organizace spojených národů z roku 1995 o rybích populacích,

—

s ohledem na zprávu 32. zasedání Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) z roku 2008 nazvanou „Posílení spolupráce v regionu Černého moře“,

—

s ohledem na regionální studii GFCM z roku 2009 o tuňácích malých ve Středozemním moři včetně Černého moře,

—

s ohledem na Organizaci pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře,

—

s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009 (pražské prohlášení),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A7-0236/2011),

A.

vzhledem k tomu, že diskuse o reformě společné rybářské politiky (SRP) v EU stálé probíhá, a vzhledem k tomu, že by měla vzít v úvahu specifika a potřeby tohoto mořského prostoru, protože to bude první reforma SRP zahrnující i Černé moře,

B.

vzhledem k tomu, že dosud se tato oblast vyznačovala pouze volnou či dokonce žádnou spoluprací a kooperací mezi černomořskými státy, neexistencí konkrétního harmonizovaného legislativního rámce a neexistencí společného legislativního aktu, jímž by se řídily rybářské činnosti černomořských států, a to z důvodu, že vody této oblasti spadají do jurisdikcí různých pobřežních států, i z důvodu obecného nedostatku přiměřeného a systematického výzkumu a vědeckých informací o oblasti Černého moře,

C.

vzhledem k tomu, že řízení rybolovu v Černém moři je nesmírně obtížné, protože pouze dvě ze šesti zemí, které u něj leží, jsou členskými státy EU a i tyto dvě země jsou novými členskými státy, které přistoupily k EU až v roce 2007,

D.

vzhledem k tomu, že by z dlouhodobého hlediska mělo být zváženo vytvoření mechanismu společné politiky pro těchto šest zemí, které leží u Černého moře, aby byla mimo jiné zaručena ochrana životního prostředí a usnadnil se hospodářský a sociální rozvoj pobřežních oblastí,

E.

vzhledem k tomu, že cílem tohoto nového politického mechanismu pro Černé moře by mělo být uchování a zlepšení biologické rozmanitosti a prosperity osob, které pracují v odvětví rybolovu této oblasti, což jsou jedny z priorit Evropské unie,

F.

vzhledem k tomu, že by Černé moře s ohledem na skutečnost, že je nejmladším a nejdynamičtějším z polouzavřených moří, mělo zaujmout své náležité místo mezi hlavními mořskými oblastmi Evropy,

G.

vzhledem k tomu, že by Černé moře mělo zaujmout své místo v reformované SRP a v integrované námořní politice, a vzhledem k tomu, že by potřeby rybářů a rybářského, výrobního a zpracovatelského odvětví měly být odpovídajícím způsobem zohledněny v novém finančním rámci Evropského rybářského fondu po roce 2013,

H.

vzhledem k tomu, že by stávající zpráva mohla být zohledněna nejen jako doporučení pro reformu SRP, ale mohla by se také stát součástí budoucí politiky spolupráce EU s jejími východními partnery, aby se maximálně využilo existující sdělení Komise o černomořské synergii (KOM(2007)0160)) s cílem zintenzivnit spolupráci v oblasti Černého moře, v níž hraje rybolov a rozvoj různých odvětví významnou roli,

I.

vzhledem k tomu, že řízení rybolovu v oblasti Černého moře by mělo výrazný prospěch jak z koordinovanější vědecké spolupráce mezi pobřežními státy, tak ze soudržné politiky zaměřené na zachování a zlepšení stavu populací ryb na evropské úrovni,

J.

vzhledem k tomu, že mnohé mořské ekosystémy obecně, a ekosystém Černého moře konkrétně, jsou vážně postiženy dynamickými změnami přímo se týkajícími rybolovu, změny klimatu a znečištění,

K.

vzhledem k tomu, že populace rapany dravé (Rapana venosa) má negativní dopad na ekologickou rovnováhu Černého moře a ohrožuje ji, protože ničí přirozené vodní filtry, jako je slávka modrá (Mythilus galloprovincialis) a chionka slepičí (Chamelea gallina),

L.

vzhledem k tomu, že většina rybářských lodí, které používají v Černém moři rybáři z EU, má délku menší než 12 metrů, a proto mají tyto lodě omezený dopad na mořské prostředí Černého moře; měly by však respektovat úsilí, které bylo vynaloženo k dosažení udržitelného rybolovu a převzít v tomto ohledu svou odpovědnost;

M.

vzhledem k tomu, že by měl být okamžitě řešen nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov v Černém moři,

N.

vzhledem k tomu, že neexistenci společné dohody mezi těmito šesti zeměmi ležícími u Černého moře by bylo možné napravit rámcovou dohodou sjednanou například na základě sdělení Komise, v níž by byly vyjádřeny a zohledněny zájmy všech stran,

O.

vzhledem k tomu, že velká část problémů Černého moře vyplývá z neexistence vhodné institucionální struktury, která by koordinovala a řídila rybolov v Černém moři na profesionální a specializované úrovni; vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech probíhají jednání mezi vnitrostátními správními orgány zabývajícími se prováděním rybářské politiky o vytvoření takové institucionální struktury i o podobě a povinnostech této struktury a do dnešního dne nebyla tato jednání úspěšná; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu nebyla přijata žádná odpovídající opatření na kontrolu odlovu a zejména přeshraničního rybolovu,

P.

vzhledem k tomu, že Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), jejíž mandát zahrnuje oblast Černého moře, ještě neplní v dostatečném měřítku potřeby a očekávání zúčastněných stran, především rybářů, a měla by využít všech dostupných nástrojů, které se vztahují na tuto oblast,

Q.

vzhledem k tomu, že se Černé moře výrazně liší od Středozemního moře, pokud jde o populace ryb, míru znečištění, různorodost druhů, dominantní druhy, celkovou biomasu a produktivitu,

R.

vzhledem k tomu, že v lednu 2011 přijal Evropský parlament zprávu o strategii EU pro oblast Černého moře (9), která také zdůrazňuje nutnost uplatňovat víceleté plány řízení rybolovu a zřídit samostatný regionální orgán pro řízení rybolovu v Černém moři,

1.

poukazuje na to, že by na evropské úrovni měl být vytvořen životaschopný, stabilní a udržitelný rybolov a že zejména Černé moře potřebuje zvláštní politiku pro udržení a zlepšení stavu rybolovných zdrojů a zajištění odvětví rybolovu vhodného pro Černé moře při zohlednění specifik této oblasti i skutečnosti, že rybářská politika v oblasti Černého moře by měla být nedílnou součástí nadcházející reformy SRP;

2.

zdůrazňuje potřebu přesnějšího analytického a vědeckého výzkumu koordinovaného na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni s cílem udržet a zlepšit rybolovné zdroje a ekosystémy v Černém moři;

3.

uznává úsilí Komise o podporu důkladnějšího a strukturovanějšího dialogu s nečlenskými státy ležícími u Černého moře a vybízí Komisi, aby zesílila své úsilí do doby, než bude sjednán strukturovanější společný rámec týkající se celé oblasti Černého moře a následně regionální přístup k řízení rybolovu v této oblasti;

4.

zastává názor, že všechna rozhodnutí a politiky týkající se Černého moře by měly být založeny na důkladných vědeckých údajích, a za tímto účelem vyzývá ke spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami;

5.

zdůrazňuje, že je nezbytná průběžná vědecká analýza stavu populací ryb a stabilní, dlouhodobý systém pozorování rybolovu, a konstatuje, že je třeba, aby se na této analýze podílely všechny pobřežní země Černého moře;

6.

vybízí Komisi, aby využila veškeré diplomatické a finanční prostředky, které má k dispozici a které ji pomohou dosáhnout konkrétních výsledků, pokud jde o úspěšný a udržitelný rybolov v zájmu EU, včetně nejlepšího využití Parlamentního shromáždění Euronest a iniciativy Východního partnerství, vzhledem k zásadní úloze bezprostředních sousedů EU;

7.

požaduje posílený systém sledování, kontroly a dohledu nad činnostmi v oblasti rybolovu, který účinněji přispěje k dlouhodobě udržitelnému využívání populací ryb a k boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

8.

podporuje mezinárodní úlohu operací Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu a vyzývá k aktivnější účasti a účinnější spolupráci na kontrole a inspekcích oblasti Černého moře a dohledu nad ní;

9.

zastává názor, že by měly být pečlivě a podrobně přezkoumány techniky rybolovu bentických ryb, aby se určily druhy, které nepoškozují nebo poškozují co nejméně mořské dno; zdůrazňuje, že přiměřené využití technik rybolovu bentických ryb má velký význam pro zabránění nárůstu populací rapany dravé (Rapana venosa), která ohrožuje přirozený filtr mořské vody, jímž je slávka modrá (Mythilus galloprovincialis), chionka slepičí (Chamelea gallina) i populace ústřice jedlé (Ostrea edulis) a mnoho dalších měkkýšů;

10.

zastává názor, že by Černé moře mělo mít v rámci politik Společenství náležité postavení a že by za tímto účelem mělo být vyvíjeno odpovídající diplomatické a vědecké úsilí a měly by být poskytnuty přiměřené finanční zdroje na zajištění udržitelného rybolovu v této oblasti; je přesvědčen, že rozpočtové zdroje EU by měly být flexibilní, přístupné a transparentní, aby mohla EU zajistit udržitelnost rybolovu v Černém moři;

11.

zdůrazňuje, že základem úspěšného prosazování integrované námořní politiky v oblasti Černého moře je dialog mezi zúčastněnými stranami; konstatuje, že integrovaná námořní politika by měla rovněž usnadnit vytvoření bezkonfliktní a bezproblémové vazby mezi námořními odvětvími při současném zohledňování udržitelného rozvoje pobřežních oblastí;

12.

zdůrazňuje důležitou úlohu dvoustranné spolupráce a mezinárodních dohod vzhledem k tomu, že většina černomořských států není členem EU a není tudíž povinna dodržovat právní předpisy Společenství;

13.

je přesvědčen, že všechny černomořské státy, zejména ty, které jsou členskými státy EU nebo kandidátskými zeměmi, by měly dodržovat právní předpisy EU a mezinárodní právní předpisy, jež se vztahují na činnosti v oblasti rybolovu, jejichž cílem je zaručit udržitelnost nejen populací ryb, ale i odvětví rybolovu;

14.

vyzývá Komisi k další podpoře rozvoje pobřežních oblastí prostřednictvím rozvoje udržitelného rybolovu, což je obzvláště důležité pro černomořský region postižený vysokou nezaměstnaností;

15.

vyjadřuje uspokojení nad úsilím Komise o vytvoření pracovních skupin v oblasti řízení rybolovu ve spolupráci s Tureckem a Ruskou federací, které by se mohly stát základnou další diskuse o spolupráci; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí a posílila dialog se všemi zeměmi ležícími u Černého moře; vyzývá Komisi, aby plně využila stávajících organizací i náležitých nástrojů s cílem dosáhnout lepší koordinace politik; zastává názor, že samostatná regionální organizace pro řízení rybolovu pro Černé moře by na druhou stranu mohla v dlouhodobém horizontu posílit a podpořit komunikaci mezi vědeckými institucemi a profesními organizacemi rybářů, producentů a zpracovatelů v zájmu řešení problémů a prohloubení spolupráce v oblasti Černého moře; vybízí Komisi, aby se zeměmi černomořské oblasti spolupracovala na bilaterální úrovni s vědomím, že mnohé z nich nejsou členskými státy Evropské unie;

16.

zdůrazňuje nezbytnost zvážit v dlouhodobém horizontu vytvoření regionální organizace pro řízení rybolovu, která by koordinovala vědecký výzkum, vyhodnocovala by stav rybích populací a prováděla by zvláštní politiku v oblasti dohledu nad ohroženými druhy; konstatuje, že tato organizace by dále mohla předkládat návrhy týkající se úrovní rybolovu v rámci víceletých plánů řízení rybolovu a přidělovat kvóty zemím ležícím u Černého moře;

17.

naléhavě žádá EU, aby využila své diplomatické zdroje a přesvědčila co největší počet černomořských zemí, které nejsou členskými státy EU, aby dodržovaly zásady společné rybářské politiky EU, a to zejména pokud jde o uplatňování víceletých plánů řízení;

18.

je přesvědčen, že nástroje EU by měly být ve vědecké činnosti využity jako nástroj k posílení a usnadnění spolupráce a společných projektů evropských vědeckých týmů a jejich ukrajinských, ruských, gruzínských a tureckých protějšků;

19.

je přesvědčen, že činnost EU související s rybolovem v Černém moři a zejména integrovaná námořní politika by měla být zaměřena hlavně na drobný rybolov, který je pro tuto oblast a hospodářskou situaci pobřežních oblastí zásadní;

20.

zdůrazňuje, že společná námořní politika EU by měla podporovat zřizování profesních organizací rybářů a meziprofesních organizací v sektorech rybolovu a akvakultury v oblasti Černého moře, kde buď neexistují nebo jsou velmi málo rozvinuté;

21.

je přesvědčen, že zásady dodržování ročních celkových přípustných odlovů a kvót, které jsou v současnosti uplatňovány, by neměly být jedinou možností řízení rybolovu v Černém moři; je přesvědčen, že víceleté plány řízení by měly být podpořeny a mohly by lépe objasnit, jaké jsou cíle EU, pokud jde o rybolov v oblasti Černého moře, a jaká je vize EU o budoucnosti této oblasti;

22.

zdůrazňuje, že všechny zúčastněné strany této oblasti by měly koordinovaně a dlouhodobě uplatňovat stejný postup, aby o udržitelný rybolov usilovaly všechny strany černomořské oblasti, a proto vítá výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami;

23.

připomíná, že je důležité zavést řízení rybolovu umožňující zaručit životaschopnost a udržitelnost ekosystémů, rozvoj legálního rybolovu a boj proti nedovolenému, neřízenému a nehlášenému rybolovu; požaduje, aby byl vytvořen evropský útvar pobřežní stráže s cílem účinně rozvíjet spolupráci členských států zaměřenou na posílení námořní bezpečnosti a boj proti novým hrozbám na moři, obzvláště v oblasti Černého moře;

24.

je přesvědčen, že víceleté plány řízení jsou mimořádně zajímavé jak z hlediska hospodářské situace odvětví rybolovu, tak z hlediska environmentálního stavu černomořských ekosystémů; je přesvědčen, že přijímání víceletých plánů řízení by měla doprovázet účinná kontrola úlovků;

25.

zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat vědecký výzkum problémů týkajících se Černého moře, aby rozhodnutí přijímaná příslušnými evropskými, regionálními a vnitrostátními orgány mohla zohlednit hospodářské, sociální a ekologické důsledky těchto problémů; je přesvědčen, že je nutné provádět pečlivý, koordinovaný výzkum, který přinese jasnou a nezpochybnitelnou odpověď na otázky týkající se řízení rybolovu a možného dopadu rybolovných metod (např. rybolov prováděný pomocí vlečných sítí tažených po mořském dně), neboť bez studií posuzujících jejich dopad nelze vyvodit žádné seriózní závěry; zastává názor, že výzkumné programy a projekty zabývající se otázkou rybolovu v černomořské oblasti, jako jsou SESAME, KNOWSEAS, WISER a BlackSeaFish, by měly být nadále podporovány;

26.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům Ukrajiny, Ruské federace, Gruzie a Turecka.