Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2012/C 288/09

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„WALBECKER SPARGEL“

č. ES: DE-PGI-0005-0857-08.02.2011

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Walbecker Spargel“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Německo

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodu 1:

Čerstvý bílý, zelený nebo fialový chřest (Asparagus officinalis). Jedlé výhonky (pazochy) se k prodeji nabízejí buď neoloupané, nebo oloupané. Chřest „Walbecker Spargel“ se produkuje podle osvědčených odborných postupů. Při prodeji v neoloupané podobě musí odpovídat minimálně požadavkům normy UNECE FFV04 (chřest).

Délka výhonků činí u světlého chřestu nejvýše 22 cm. Chřest musí být celý a nepoškozený. Nesmí být nahnilý ani vykazovat jiné vady a musí mít čerstvou vůni a vzhled.

Chřest „Walbecker Spargel“ je jedinečný jemností vláken, lehce ořechovou a výraznou chřestovou chutí a křehkostí výhonků.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Chřest „Walbecker Spargel“ se musí od zasazení až po sklizeň produkovat ve vymezené zeměpisné oblasti.

Pěstování začíná odbornou přípravou půdy před sadbou. Půda se při tom obohatí příslušnými podíly humusu (zelené hnojivo, kompost). Příprava trvá jeden rok, přičemž se půda prokypří do hloubky 80 cm, aby mohly rostliny zapustit hluboké kořeny a optimálně růst. Sazenice chřestu se sází obvykle v polovině dubna, při brzkém příchodu jara i v březnu. Současně se řádky (hrůbky) pečlivě vyčistí od zbytků kořenů a kamenů, aby tyto tvrdé části nebránily rovnému růstu chřestových výhonků.

Po dvouleté fázi růstu se chřest poprvé sklízí až ve třetím roce.

Pěstuje-li se chřest pod černobílou fólií, je třeba striktně dbát na to, aby se fólie při intenzivním slunečním záření včas otočila z černé strany na bílou, a zabránilo se tak ztrátě kvality, kterou by způsobilo změknutí hlaviček chřestu.

Pole, z nichž se chřest sklízí, lze hnojit dusíkatým hnojivem pouze po skončení doby sklizně. Zhruba 21 dní před koncem chřestové sezóny se odeberou vzorky půdy, aby bylo možné zjistit, jaké látky jí chybí, a po sklizni použít vhodné dusíkaté hnojivo. Na podporu kvality a růstu se provedou kultivační opatření, jako je šetrné obdělání půdy a vhodné hnojení mj. hnojivem obsahujícím hořčík a draslík.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Balení

Obsah každého balení musí být stejný. Každé balení smí obsahovat pouze chřest z oblasti, v níž je pěstování chřestu „Walbecker Spargel“ povoleno. Chřest obsažený v jednom balení musí mít stejnou jakost, barvu a velikost. Z viditelné části obsahu balení musí být patrný celkový obsah.

Za účelem zachování kvality je chřest „Walbecker Spargel“ prudce ochlazen. Nejpozději čtyři hodiny po sklizni musí být vychlazen v pramenité nebo ledové vodě o teplotě 1 až 12 stupňů. Poté by se měl co nejrychleji dostat do prodeje. Neměl by se skladovat déle než tři dny, a to v chladírně při 1 až 4 °C.

Chladicí řetězec může být u výrobce přerušen jen krátkodobě při balení, dodání a vyložení.

Prostory určené k úpravě, chlazení a případně k prodeji musí splňovat hygienické požadavky.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Oblast pěstování chřestu „Walbecker Spargel“ leží na severozápadě německého spolkového státu Severní Porýní-Vestfálsko. Rozprostírá se podél německo-nizozemské hranice. Na západě je hranice oblasti totožná se státní hranicí. Na severu od průsečíku státní hranice s dálnicí A 57 probíhá hranice podél dálnice A 57 směrem na východ. V průsečíku A 57 se spolkovou silnicí B 9 se hranice stáčí na jihovýchod a probíhá podél silnice B 9 až k průsečíku silnice B 9 se spolkovou silnicí B 58. Odtud se hranice oblasti pěstování otáčí na jihozápad a probíhá podél silnice B 58. Od průsečíku spolkové silnice B 58 se silnicí L 221 hranice pokračuje podél silnice L 221 až do jejího průsečíku s dálnicí A 61. Odtud kopíruje dálnici A 61 až do jejího průsečíku se státní hranicí.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Oblast pěstování je součástí Dolnorýnské nížiny. Vyznačuje se ideálními klimatickými podmínkami pro pěstování chřestu. Právě v důležitých měsících březnu, dubnu, květnu a červnu spadne při vesměs mírných teplotách takové množství srážek, které je pro růst chřestu potřebné.

Oblast pěstování se vyznačuje písčitými, na jihovýchodě také jílovitými a sprašovými půdami. Pro plochy tradičně vybírané pro pěstování chřestu je typická půda s vysokým podílem písků. Jedná se o přesypové písky z duny v oblasti řek Máza a Niers. Struktura půdy mezi řekami Niers a Máza se vytvořila v době ledové. Charakterizují ji místy lehce písčité minerální půdy dobře propustné pro vzduch a déšť s mírným obsahem spraše, vyššími podíly humusu a příznivým obsahem vápna. Tyto půdy považovali zemědělci v oblasti pěstování tradičně za velkou nevýhodu oproti bohatým půdám v okolních oblastech Pont, Nieuwkerk, Aldekerk a Baersdonk, které se obecně hodí lépe k pěstování užitkových rostlin než půdy ve vymezené zeměpisné oblasti. Půdy ve vymezené zeměpisné oblasti jsou však ideální právě pro pěstování chřestu.

5.2   Specifičnost produktu:

Chřest „Walbecker Spargel“, který se smí uvádět na trh pouze jako čerstvý bílý, zelený nebo fialový chřest, je jedinečný jemností vláken, lehce ořechovou a výraznou chřestovou chutí a křehkostí výhonků. Místní producenti ovládají speciální dovednosti pro pěstování chřestu, které jim umožňují správně připravit půdu i provést výsadbu a zvolit vhodný okamžik pro sklizeň, a tak zajistit obzvláště zdařilý rovný růst a dobrou konzistenci chřestu „Walbecker Spargel“. Díky dlouhé tradici a obzvláště dobrým vlastnostem se „Walbecker Spargel“ těší i daleko za hranicemi oblasti pěstování vynikající pověsti.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Jemnost vláken, ořechová a výrazná chuť chřestových výhonků, jejich křehkost a rovný růst jsou dány ideálními půdními podmínkami walbeckské oblasti a klimatickými podmínkami Dolnorýnské nížiny. Právě u chřestu existuje obzvláště úzké propojení mezi vlastnostmi produktu a přírodními podmínkami. U chřestu totiž chuť závisí ze 70 procent na půdě, z 20 procent na způsobu pěstování a hnojení a pouze z 10 procent na odrůdě chřestu. Přesypové písky obohacené humusem, které se pro pěstování chřestu upřednostňují, získávají právě v měsících březnu, dubnu, květnu a červnu potřebnou vláhu v podobě vydatných dešťových srážek při vesměs mírných teplotách. Kromě toho zaručují kvalitu produktů i pravidla osvědčené zemědělské praxe.

Zvláštní kvalita chřestu „Walbecker Spargel“ vyplývá z pěstitelského know-how producentů budovaného po několik generací, které spočívá zejména ve správném čase sadby a začátku a konce sklizně, v druhu a rozsahu použití krycích fólií, náležité přípravě hrůbků, včetně odstranění kořenových balů a kamenů, a v určování potřeby hnojení na základě odběru vzorků půdy.

„Walbecker Spargel“ se těší vynikající pověsti. O pěstování chřestu v okolí zámku Walbeck se poprvé pokusil v roce 1923 v dobách inflace právník a major ve výslužbě Dr. Walther Klein-Walbeck. Jeho úspěchy rychle vzbudily zájem místních zemědělců, kteří s jinými polními plodinami nedosahovali na písčitých půdách moc dobrých výnosů. V listopadu 1927 oznámilo 33 zemědělců z Walbecku, že jsou připraveni začít pěstovat chřest na jaře 1928. V první sezóně bylo obděláno 200 jiter chřestových polí (50 hektarů). Dne 1. ledna 1929 založil pan Dr. Walther Klein-Walbeck s 55 walbeckskými pěstiteli chřestu družstvo, které nyní předkládá tuto žádost, s názvem Spargelbaugenossenschaft Walbeck und Umgegend e.G.. Od té doby produkují zemědělci spolupracující v tomto družstvu chřest na družstevním základě a uvádějí ho na trh pod názvem „Walbecker Spargel“. Od roku 1932 do roku 1938 dodali k dražbě do města Straelen 36 000 centů chřestu, což tehdy chudé vsi Walbeck přineslo výnosy ve výši 1,3 milionu říšských marek. V roce 1936 navštívilo vesnici v chřestové sezóně 40 000 milovníků chřestu.

Během druhé světové války bylo pěstování chřestu přerušeno. Obnovilo se po měnové reformě z roku 1948. Dnes má družstvo předkládající žádost 50 členů, kteří chřest pěstují na 80 hektarech.

Píseň „Walbecker Heimatlied“ od autorů Jakoba Schopmanna (text, 1935, zveřejněn v dolnorýnském deníku „Niederrheinische Landeszeitung“ dne 5. července 1935) a jeho syna Helmuta (hudba, 1977) poukazuje na význam, který chřest má pro identitu vesnice Walbeck a jejího okolí:

Každý rok je u příležitosti dvoudenní chřestové slavnosti ve velkém slavnostním průvodu divákům představena chřestová princezna usazená na trůnu na slavnostním voze, která se volí na daný chřestový rok. Reprezentuje chřestovou vesnici Walbeck v rádiu a televizi, na veletrzích a mnoha lidových slavnostech v dolnorýnské oblasti.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://register.dpma.de/DPMAregister/geo/detail.pdfdownload/13251

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.