25.8.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 248/144

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o příležitostech a úkolech pro evropský film v digitálním věku“

KOM(2010) 487 v konečném znění

2011/C 248/25

Zpravodaj: pan BURADA

Dne 24. září 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o příležitostech a úkolech pro evropský film v digitálním věku

KOM(2010) 487 v konečném znění.

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 24. května 2011.

Na 472. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. června (jednání dne 15. června), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 142 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

Motto:

„Evropa musí být globálním aktérem a v žádném případě nesmí být ve vleku globalizace.“ (1)

PŘEDMLUVA

„ Evropský film hraje důležitou úlohu při utváření evropských identit, které jsou ve středu zájmu evropského programu pro kulturu. “

Tato věta ze začátku sdělení Komise výstižně představuje jeho záměr, jelikož od začátku zdůrazňuje skutečný rozměr problematiky a zároveň upozorňuje na její obrovský význam pro úspěch projektu Evropské unie, jak ji pojali a zahájili její zakladatelé. Kultura se všemi svými složkami a zvláště otázka filmu, kterou se zabýváme, je hlavním prostředkem komunikace, solidarity, demokracie a především evropské soudržnosti. Film je výsostnou podstatou existence, je třeba jej chránit a věnovat mu vysokou politickou a strategickou pozornost. Digitální film poskytuje příležitost, jak se může evropský film stát hlavním zprostředkovatelem myšlenek, kterou nesmíme promeškat, a rovněž jedinečnou možnost pro Evropskou unii vytvořit nástroje pro dosažení a zajištění souladu v EU formováním evropských identit, které je třeba využít. Tohoto cíle může obecně dosáhnout pouze umění a zvláště filmové umění. Řečeno z ekonomického hlediska, tento celkový postoj vyžaduje FINANČNÍ PROSTŘEDKY, tedy obrovské finanční úsilí, jinak by mohla být budoucnost Unie, této babylonské věže o sedmadvaceti valencích, ohrožena vzhledem k různému vnímání vlastnímu jednotlivým identitám členských států.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Otázka, kterou se nyní zabýváme, představuje složitou, citlivou a závažnou problematiku, jež je také a především politická. Je:

—	SLOŽITÁ z důvodu kulturní různorodosti evropských identit;

—	CITLIVÁ: každý členský stát, hrdý na bohatství a pestrost svého národního filmového dědictví, bude tuto novou fázi posuzovat s velkou obezřetností, ne-li skepticky;

—	ZÁVAŽNÁ z důvodu neexistence skutečné strategie na evropské úrovni a očekávaných výsledků, což může dlouhodobě ohrozit úsilí posílit EU prostřednictvím formování a sbližování evropských identit;

—	POLITICKÁ: sloužil-li film, jenž je výsostným kulturním počinem, nejprve k zábavě, časem získal nový a mnohonásobný význam jako morální podpora, komunikační nástroj, historické svědectví, nástroj propagandy atd.

1.2   Výbor doporučuje, aby všichni činitelé přijímající rozhodnutí, kteří mají na budoucnosti tohoto světově jedinečného projektu zájem, jednali obezřetně a vyvarovali se pesimistických srovnání v oblasti kultury stylu „americký film ovládá vše“, „diváci upřednostňují americké snímky“ atd. Konkurence musí být chápána jako dávka adrenalinu pro evropský digitální film. Divákům se líbí, je-li s nimi navazována komunikace, jsou-li okouzlováni, přesvědčováni, je-li jim nabízena podívaná a jsou-li vyzýváni k tomu, aby usedli v sále, kam dospějí s vlastními myšlenkami a odkud by měli odejít s těmi, které jim zprostředkovalo plátno. To je klíčem k úspěchu. Proto doporučujeme začít již dnes vyvíjet veškeré úsilí (sebedůvěru, odhodlání, evropské ambice) nutné pro získání nezbytných prostředků a financování s konkrétním cílem zaručit úspěch tohoto politicko-kulturního nástroje, jenž je nepochybně jedním z úhelných kamenů úspěšné evropské integrace.

1.3   Tato skutečná digitální revoluce evropského filmu od základu otřese zvláště poklidnou rutinou četných zainteresovaných subjektů v tomto sektoru prostřednictvím změn programů, norem a pravidel, které přináší; prosadí nový pracovní rámec, nový životní rytmus a především zvýšený rozpočet. Představuje novou výzvu, kterou však provází riziko zániku řady malých a středních podniků, jak správně vysvětluje text Komise. Výbor vyzývá Evropskou unii, aby provedla všechna užitečná opatření, a podporuje ji v tom. Podle jeho názoru je nezbytné vyvinout úsilí, aby se udržely malé kinosály a kinosály ve venkovských oblastech i ve velkých městech, které mají velký význam pro územní soudržnost i pro odvětví artových filmů.

1.4   Obrovský krok v podobě digitální revoluce, nezbytný pro budoucnost Unie, důležitá součást evropské kultury, pevný most mezi národy a kulturami Unie, který jim umožňuje se setkávat, lépe se poznávat, objevovat se navzájem a možná v případě potřeby dokonce dospět ke zjištění, že můžeme žít spolu na základě vzájemného pochopení, respektu a třeba i obdivu; digitální film je tedy první duhou zvěstující družný, více konkurenční a méně nákladný život.

1.5   Výbor podporuje vytvoření specifického, jasného a stabilního právního rámce. Členské státy musí vyvinout zvláštní úsilí, aby do kinosálů přivedly miliony diváků, které je přestaly navštěvovat. Je nutné si uvědomit zásadní věc: v současnosti se stala návštěva kinosálu za účelem shlédnutí filmu luxusem, zatímco podívat se na DVD díky „domácímu kinu“ (s nezbytnou plasmovou obrazovkou) představuje každodenní pohodlí.

1.6   Při řešení této otázky nesmíme zapomínat, že informační a komunikační technologie – nové technologie, informace v reálném čase a přímá komunikace bez jazykových bariér – jsou nesmírně výhodné pro šíření tak rozmanitých kulturních a kreativních hodnot Evropy, a to bez překážek a za stále nižší ceny. Zároveň umožňují snadnou dostupnost pro osoby se zrakovým či sluchovým postižením.

1.7   Nebude však možné uskutečnit nic stálého ani udržitelného, pokud Evropská unie neposkytne finanční prostředky nezbytné pro provádění a vhodnou podporu tohoto světově jedinečného multikulturního projektu. Špatná správa tohoto programu bude jistě vyžadovat náklady, které budou příliš vysoké pro malé kinosály, některé kategorie pracovníků v tomto sektoru a zvláště pro diváky, naši hlavní cílovou skupinu. Vzhledem k tomu, že co se týče veřejných subvencí, neexistuje jednotný systém, jenž by byl vhodný pro všechny evropské země a regiony, EHSV zdůrazňuje, že je třeba v dostatečné míře financovat digitalizaci malých kinosálů, zvláště ve venkovských oblastech i velkých městech. Je třeba využívat strukturální fondy, zajišťovat vhodné národní spolufinancování a především učinit z fondu MEDIA záruku pro produkci, jež bude pro provozovatele kinosálů dostupnější. Nelze však uvažovat o jednotném přístupu k veřejným podporám, který by byl platný pro všechny země i regiony Evropy, a každá země či region musí mít možnost svobodně zavést systém, který vyhovuje současným trhům

1.8   Doporučuje se využít přechodu k digitální technologii, který se v nadcházejících letech určitě uskuteční, k digitalizaci filmových archivů, ať se jedná o dokumentární filmy, archivní záznamy či klasické filmy, aby budoucí generace nepřišly o tento poklad evropského filmu a měly snadný přístup k těmto snímkům.

1.9   Sdělení se úzce soustředí na digitalizaci kinosálů, spíše než na evropský film a audiovizuální politiku v digitálním světě. Digitalizace je komplexní proces, který zdaleka nespočívá pouze v nahrazení zařízení. K tomu, aby se evropský film stal hlavním strategickým prvkem Digitální agendy pro Evropu, bude třeba integrovanější přístup, který by zohlednil nejen technologické a průmyslové aspekty, ale také obecnější obavy a kulturní cíle, jako je tvorba. Přístup k digitálnímu filmu, ať již v rámci volného času či s cílem informovat, se musí stát prvkem Digitální agendy pro Evropu.

2.   Úvod

2.1   Digitální film využívá digitální technologie pro šíření a promítání filmů v kinosále. Digitální technologie zahrnuje digitální záznam, digitální postprodukci, digitální mastering (Digital Cinema Distribution Master, DCDM), promítání filmů v digitálním formátu (norma DCI), což je možné na základě dvojího rozlišení: 2K a 4K. Systém digitálního filmu musí zajistit co největší přesnost obrazu a zvuku.

2.2   Distribuce filmu v digitálním formátu umožňuje filmovým distributorům dosáhnout značných úspor. 80 minut klasického filmového materiálu stojí od 1 500 do 2 500 dolarů. Vynásobíme-li tuto částku miliony kopií, dospějeme k obrovské sumě. Normální film na digitálním nosiči maximálně s 250 MB za sekundu může být uchován na pevném disku o velikosti pouze 300 GB za velmi nízkou cenu, nehledě na to, že s digitálním nosičem se snadno zachází, snadno se skladuje a převáží a navíc je znovu použitelný (zdroj: Wikipedie).

2.3   Šíření na digitálním nosiči (digitální film) by neexistovalo bez filmové produkce, která je pozadu, co se týče přizpůsobování natáčecích zařízení digitálnímu systému. Je třeba vyvinout značné finanční úsilí pro dohnání velkého zpoždění a dosažení rychlého pokroku vůči konkurenci.

V současnosti jsme v dosti paradoxní situaci, kdy se snažíme vybudovat síť digitálních kinosálů, ačkoli většina filmových producentů dosud používá celuloidový film jako nosič pro šíření svých filmů.

Totéž platí pro filmy 3D, kdy distributoři nebo provozovatelé kinosálů většinou prodávají evropským občanům za vstupné o několik euro dražší nedokonalou náhražku, která nedosahuje kvalit vyžadovaných normami digitálního přenosu. Pokud nebyla hlavní digitální kopie nafilmována digitálně, nelze hovořit o skutečném digitálním promítání. Např. film Avatar byl nafilmován ve 3D, což vysvětluje zájem milionů diváků.

3.   Nezbytné podmínky

3.1   Sdělení zohledňuje několik klíčových konceptů, jejichž smyslem je podporovat společný evropský kulturní prostor na základě zásady, že proces digitalizace musí být uskutečněn tak, jak bylo popsáno, a musí jej doprovázet nezbytná finanční podpora.

3.1.1   EVROPSKÝ PROGRAM PRO KULTURU má velký zájem na podpoře evropského filmu jako hnací síly vytváření evropských identit a sblížení kultur v Unii.

3.1.2   DIGITÁLNÍ AGENDA PRO EVROPU je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v rámci jednotného digitálního trhu.

3.1.3   Jednotný trh je klíčový prostor, který navzdory všem obtížím zajišťuje v rámci vnitřních hranic Unie volný pohyb kulturních obsahů, sociálních vztahů a obchodních služeb tím, že díky vytvoření jednotného digitálního trhu poskytuje evropským občanům možnost plně využívat výhod digitálního věku.

3.1.4   Úmluva UNESCO, kterou Evropská unie ratifikovala v roce 2006, navrhuje chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů a je nesmírně užitečná pro stanovení nezbytných kroků. Jedná se o cíl, který musí Evropská unie plně realizovat v oblasti digitalizace kinosálů.

3.1.5   Zelená kniha o „uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“. Kulturní a tvůrčí odvětví představují nejen přímý přínos pro HDP, ale jsou i důležitým motorem hospodářských a sociálních inovací v řadě dalších odvětví.

3.1.6   Program MEDIA 2007 je širokým programem, jehož součástí je i odborná příprava pracovníků evropského audiovizuálního odvětví. Jeho cílem je pomoci těm, kdo pracují v tomto odvětví, aby se přizpůsobili evropskému a mezinárodnímu rozměru audiovizuálního trhu tím, že podporuje další odborné vzdělávání a využívání nových technologií.

3.1.7   Chybí financování digitalizace malých kinosálů, zvláště ve venkovských oblastech. Je třeba jej provádět prostřednictvím strukturálních fondů, vhodného národního spolufinancování a tím, že fond MEDIA se stane zárukou pro produkci, jež bude pro provozovatele kinosálů dostupnější.

4.   Analýza situace

4.1   Digitální revoluce vyvolává politické otázky na regionální, celostátní a evropské úrovni:

—	konkurenceschopnost a oběh evropských děl;

—	pluralismus a jazyková i kulturní rozmanitost.

Tyto problémy je nepochybně třeba jednotně a spravedlivě analyzovat a řešit na úrovni všech subjektů EU.

4.2   Co se týče pomoci poskytované orgány členských států, konstatujeme, že finanční podpora byla doposud vyhrazena kinematografické tvorbě a produkci, což je podle našeho názoru chvályhodná a naprosto nezbytná možnost, jak podporovat filmovou kulturu v jednotlivých státech pod podmínkou, že se přejde k digitální produkci.

4.3   Sdělení dále klade důraz na to, že je nyní nezbytné zavést doplňující finanční podporu pro zhotovování hlavní kopie (mastering) i pro instalování digitálních obrazovek, aby filmy mohly být šířeny a shlédnuty co největším počtem diváků, a to s tou podmínkou, že bude financována rekvalifikace osob, které z důvodu technologické změny ztratí zaměstnání.

4.4   Text se zabývá otázkou širokého zapojení distributorů a provozovatelů kinosálů, což je nezbytná podmínka zaručující oběh evropských děl a pestrost evropského filmu. Skutečnost, že distributoři jsou zároveň producenty filmu, pro nás nesmí být problém, pokud vstupné není příliš vysoké. Je třeba využít jejich zájmu o obchodní aspekty, aby z něj mohl těžit národní nebo evropský digitální film.

4.5   Na jaře 2008 zahájila Evropská komise a členské státy stálou činnost prostřednictvím zřízení skupiny specialistů v oblasti digitálního filmu. Debaty prokázaly potřebu alternativy k existujícímu modelu VPF (Virtual Print Fee – poplatek za virtuální kopii), jakož i význam, jaký má pro zajištění digitalizace vnitrostátní veřejná podpora a finanční pomoc Evropské unie.

4.6   Zprostředkující investoři dopředu financují celé digitální vybavení kinosálů. Distributor musí již s prvním promítáním splatit financování – VPF –, což vlastně odpovídá koupi digitálního vybavení.

4.7   Ve sdělení se uvádí několik příkladů financování, na jejichž základě se zdá, že digitální film se úspěšně šíří, ale nemáme ještě konkrétní představu o jeho běžném provozu, účinnosti, stabilitě vybavení a zvláště rozsahu spojené sítě digitálních kin, která je jedním z pilířů realizace jednotného trhu, jehož cílem je zajistit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

4.8   V rámci veřejné konzultace, kterou Evropská komise zahájila 16. října 2009 o příležitostech a úkolech pro evropský film v digitálním věku, bylo obdrženo více než 300 odpovědí od provozovatelů kin, distributorů, producentů, obchodních zástupců, filmových agentur, profesních organizací a společností působících v oblasti digitálních služeb.

4.9   Výbor soudí, že pokud si přejeme tento úkol splnit, je třeba toto dlouhodobé monitorování uzpůsobit velké pestrosti evropského kulturního obsahu.

4.10   V průběhu času musel film čelit řadě výzev: němý film, Technicolor, systém Dolby Sound atd. Velkou výzvou současnosti je digitální revoluce.

4.11   Výbor zdůrazňuje, že digitalizace představuje rovněž závažné technické a finanční výzvy související se skladováním a dlouhodobým uchováváním a přístupem, kterými se sdělení nezabývá. Neexistuje žádný dlouhodobý plán pro digitální uchovávání ani žádný postup s prokázanou účinností, který by umožnil dlouhodobě uchovávat digitální obsahy za účelem pozdějšího využití. Digitálně uchované médium má kratší životnost než film, související náklady jsou daleko vyšší a digitální obsah narůstá geometrickou řadou. Vyvstávají rovněž otázky přístupu, originality a pravosti.

4.12   Výbor doporučuje řešit tyto výzvy prostřednictvím spolupráce v rámci tohoto odvětví, do níž by byly zapojeny všechny zainteresované strany a jejímž účelem by bylo zavést odpovídající systémy uchovávání a archivování, stanovit společné normy a rozhodnout o stabilním a spolehlivém financování. Doporučení týkající se soudržného rámce digitálního uchovávání a archivování se týkají zejména zaručení přístupu po dobu 100 let, opatření předcházejících dlouhým obdobím nouze či finančních problémů, schopnosti vyrábět kopie za účelem budoucích potřeb distribuce, otázky kvality obrazu a zvuku, která by odpovídala kvalitě originálu či ji překračovala, a také ochrany vůči závislosti na nestabilních technologických platformách.

4.13   V témže sdělení se zdůrazňuje možnost plynoucí z digitální distribuce: zaručit zachování filmových archivů a dále v široké míře distribuovat klasické snímky, jimž hrozí, že z důvodu zastaralé technologie upadnou v zapomnění.

4.14   Digitalizace kromě toho umožňuje značně snížit náklady při produkci a postprodukci. Digitální hlavní kopie (DSM, Digital Source Master) tak může být využívána v několika oblastech: pro film, video na požádání (VOD), DVD a digitální televizi.

4.15   Digitální distribuce rovněž poskytuje velice důležitou možnost, jelikož usnadňuje překračování fyzických, kulturních, ale zvláště jazykových bariér při pouhém uvedení původního filmu přeloženého do jazyka zemí, v nichž bude promítán. Stále více DVD má též titulky v několika jazycích.

4.16   Tento digitální proces rovněž umožňuje režisérovi filmu kontrolovat až do poslední chvíle kvalitu digitální hlavní kopie (obraz, speciální efekty, světlo, hudba, zvukové efekty atd.).

4.17   Výbor vítá, že se Evropská komise snaží povzbuzovat členské státy podporující svou vlastní filmovou tvorbu k tomu, aby využily této možnosti poskytované digitální distribucí a díky tomu, že se trvale podílejí na této digitální revoluci, zajistily jistou budoucnost digitálnímu filmu, který přibližuje multikulturální rozmanitost občanům EU.

4.18   EHSV poukazuje na potenciál zaměstnanosti v tomto odvětví a na specifičnost pracovních míst, jež nabízí. V současnosti je zásadně důležité investovat do lidských zdrojů, aby se zajistilo úspěšné šíření digitálního filmu v Evropě, což zaručí budoucnost kvalitě a specifičnosti evropského filmového průmyslu. Je rovněž třeba co nejvíce snížit (např. vhodnými opatřeními v oblasti odborné přípravy či náhrady) sociální náklady související s přechodem k digitalizaci, jako je ztráta zaměstnání promítačů či laboratorních techniků.

4.19   Čl. 3 odst. 1 písm. c) rozhodnutí o programu MEDIA 2007 předpokládá odbornou přípravu, jež již od počátku zahrne digitální technologie při produkci, postprodukci, distribuci, uvádění na trh a archivaci evropských audiovizuálních programů. Je třeba program MEDIA 2007 přepracovat a rozšířit, aby byla dána priorita novým požadavkům kromě těch, které již byly stanoveny, a tyto požadavky byly splněny.

4.20   MEDIA 2007 rovněž podporuje jiný aspekt digitálního filmu, jímž je distribuce a šíření (článek 5).

4.21   Státní podpory udělované v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie představují další zdroj financování. Příkladů je docela mnoho, což vyplývá z kontextu.

4.22   Normalizace: v roce 2002 vytvořilo šest velkých amerických filmových studií soubor technických specifikací pro digitální film: Digital Cinema Initiative (DCI).

4.23   Specifikace DCI v roce 2005 zveřejnila společnost Society of Motion Picture and Television Engineers (SMPTE). Poté se z nich staly normy pro digitální film a byly přijaty jako mezinárodní normy Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). V roce 2011 Komise navrhuje přijmout doporučení, které je s velkým zájmem očekáváno a týká se podpory specifických evropských norem pro evropský digitální film.

4.24   V Evropě je procento produkcí filmů natočených digitálně či těch s digitální postprodukcí ve srovnání s USA znepokojivě nízké. Jsme pozadu za tímto velkým konkurentem. Uveďme výmluvný příklad: ze všech digitálních filmů promítaných ve Francii (30 filmů v roce 2007,50 v roce 2008) pocházelo 35 ze severoamerické produkce, 10 z evropské a 5 z nezávislé.

4.25   Úsilí, které vyvíjíme za účelem vybudování digitálních kinosálů, aniž bychom podporovali evropskou produkci digitálních filmů, znamená totéž, jako bychom svázali ruce evropské filmové tvorbě a ponechali volné pole cizím digitálním produkcím.

4.26   V případě neúspěchu tohoto rozsáhlého evropského programu by digitální film představoval zánik myšlenky evropské soudržnosti založené na utváření multikulturního evropského obsahu.

4.27   Poučení: Evropa má v oblasti digitálního filmu mnoho co dohánět.

---

(1)  Setkání předsedy Staffana NILSSONA a evropského komisaře Michela BARNIERA 6. ledna 2011.

---