Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o migraci“

KOM(2011) 248 v konečném znění

2011/C 248/23

Hlavní zpravodaj: pan PARIZA CASTAÑOS

Dne 4. května 2011 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o migraci

KOM(2011) 248 v konečném znění.

Přípravou podkladů na toto téma pověřilo dne 14. června 2011 předsednictvo Evropského hospodářského a sociálního výboru specializovanou sekci Zaměstnanost, sociální věci, občanství.

Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval pana Parizu Castañose hlavním zpravodajem na 472. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. června 2011 (jednání dne 15. června), a přijal následující stanovisko 109 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 6 členů se zdrželo hlasování.

1.   Úvod

1.1   Evropská rada má v úmyslu projednat na svém červnovém zasedání některé aspekty společné migrační politiky. Předseda Van Rompuy navrhl, aby se jednání soustředila na:

1.2   Evropská komise zveřejnila dne 4. května, jako svůj příspěvek pro zasedání Evropské rady, Sdělení o migraci. (1)

2.   Obecné poznámky

2.1   Prostřednictví řady svých stanovisek (viz příloha) spolupracoval EHSV s ostatními institucemi, aby EU měla společnou politiku a legislativu týkající se azylu a přistěhovalectví. Navzdory dosaženému pokroku není situace uspokojivá. Společná legislativa pro přijímání přistěhovalců a osob, které potřebují mezinárodní ochranu, se v Radě a Evropském parlamentu přijímá velmi těžko.

2.2   Společná migrační politika musí mít všeobecné zaměření a vztahovat se na různé aspekty jako demografickou situaci a pracovní trhy, dodržování lidských práv, rovné zacházení a nediskriminaci, legislativu týkající se přijímání nových přistěhovalců, přijímání a ochranu žadatelů o azyl, boj proti zločineckým sítím nelegálního obchodování s lidmi, spolupráci se třetími zeměmi, evropskou solidaritu, sociální politiku a integraci.

2.3   V průběhu posledních měsíců došlo k událostem, prohlášením a politickým rozhodnutím, které EHSV pozoroval s velkým znepokojením, jelikož se mezi námi šíří stará známá nemoc Evropanů: xenofobie a výlučný nacionalismus. Menšiny a přistěhovalci jsou oběťmi ponižování, urážek a agresivních a diskriminačních politik.

2.4   Po léta se xenofobie a populismus šířily z extremistických, ale minoritních politických uskupení. Avšak dnes jsou tyto politiky součástí agend a programů řady evropských vlád, které je využívají jako předvolební zbraň na úkor přistěhovalců a menšin. EHSV doufá, že červnové zasedání Evropské rady zabrání tomu, aby byla evropská agenda nakažena xenofobií a populismem.

2.5   V posledních týdnech jsme byli svědky nepřijatelné situace, kdy došlo k evropské politické krizi způsobené mírným nárůstem přílivu přistěhovalců do oblasti Středomoří. Dříve s příchodem velkého počtu osob prchajících před válkou a bídou Evropa jednala solidárně, garantovala ochranu lidských práv a posilovala hodnoty evropské integrace.

2.6   Vznik schengenského prostoru je pro Výbor a pro velkou část Evropanů jedním z nejvýznamnějších úspěchů evropské integrace. Přesto některé členské státy zavádějí uvnitř evropského území hraniční kontroly, což je proti tomu, co stanovují Smlouvy.

2.7   EHSV je znepokojen, protože malá krize týkající se přistěhovalců, kteří potřebují ochranu, vyvolává pochybnosti nad trvanlivostí hodnot některých vlád a celé EU.

2.8   EHSV by rád vyzval k umírněnosti politických vystoupení, ke znovunastolení rovnováhy a opětovnému dodržování demokratických principů svobodné a otevřené společnosti. Evropské vlády musí mít na paměti, že integrace přistěhovalců je obousměrný proces, který je rovněž založen na tom, že evropské hostitelské společnosti musí přistupovat na kompromisy a usnadňovat integraci. Společnost však nepodporuje integraci, pokud připustí, aby její vysocí političtí představitelé využívali populismus a xenofobii na úkor přistěhovalců a menšin v předvolebních kampaních a ve svých politických rozhodnutích.

2.9   Evropa musí mít střednědobou i dlouhodobou vizi. Belgické předsednictví EU požádalo EHSV o vypracování průzkumného stanoviska (2) o úloze přistěhovalectví v rámci demografické situace v Evropě. Závěry byly jednoznačné: v průběhu následujících let je třeba zvýšit mobilitu pracovníků uvnitř EU a také zvýšit počet přistěhovalých pracovníků a jejich rodin pocházejících ze třetích zemí. Tento scénář nás upozorňuje na nové výzvy související s vypořádáním se s větší různorodostí v podnicích a ve městech. Výbor vyzývá Komisi, aby neprodleně představila novou evropskou agendu pro integraci, s ohledem na práci Evropského fóra pro integraci.

2.10   Události, ke kterým nedávno došlo v jižním Středomoří, a diskuze a konflikty v rámci Unie, nabízejí příležitost upevnit hodnoty a principy EU a stávající společná pravidla a zajistit evropštější přístup evropských politik v oblasti ochrany hranic, volného pohybu, azylu a přistěhovalectví.

3.   Konkrétní připomínky

3.1   Volný pohyb osob – vnitřní hranice

3.1.1   EHSV má za to, že volný pohyb osob je základním principem a právem v procesu evropské integrace a je jedním z hlavních pilířů, na kterém stojí prostor svobody, bezpečnosti a práva. EHSV sdílí s Komisí názor, že je třeba vyvinout jasnější a solidnější systém správy Schengenu prostřednictvím nezávislého a objektivního evropského systému hodnocení a uplatňování hraničního kodexu členskými státy. Takový systém by měl být řízen a koordinován Komisí a měli by k němu přispívat externí odborníci.

3.1.2   Členské státy musí respektovat své povinnosti uvedené v hraničním kodexu a znovu přistupovat k dočasným kontrolám na vnitřních hranicích v mimořádných případech, kdy zachování veřejného pořádku vyžaduje přijetí okamžitých opatření, obzvláště povinnost poskytovat předběžné informace Komisi, stejně jako dodržování procesních práv (odůvodnění) stanovených kodexem a zásad proporcionality, solidarity a vzájemné důvěry.

3.1.3   Výbor souhlasí s tím, aby byl na evropské úrovni spuštěn mechanismus pro koordinované znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích ve „skutečně kritických situacích“ nebo v případech, kdy se budou vnější hranice nacházet pod nečekanými migračními tlaky. Projednání takového mechanismu v Radě by nemělo umožnit vládám opětovně vyjednávat nebo upravovat obecná procesní práva, stanovená v schengenském kodexu, za účelem jejich omezení.

3.1.4   EHSV podporuje návrh Evropského parlamentu, aby Komise vypracovala nový mechanismus pro případ porušení (mechanismus pro včasné odhalení případného porušení základních práv a svobod v EU), jehož hlavní funkcí by bylo pozastavit opatření přijatá členskými státy v rámci evropského práva, která porušují základní práva a svobody jedinců, aby se mezitím stanovila jejich zákonnost prostřednictvím zrychleného postupu u Soudního dvora v Lucemburku. (3)

3.2   Vnější hranice

3.2.1   Evropská unie potřebuje hodnověrnou, účinnou a legitimní politiku v oblasti vnějších hranic, podléhající pečlivé demokratické kontrole a nezávislým hodnocením. Výbor žádá Radu a Evropský parlament, aby se shodly na návrhu Komise z února 2010 o posílení nařízení o agentuře Frontex.

3.2.2   EHSV má za to, že by členské státy měly udělit agentuře Frontex více operativních pravomocí a širší autonomii v rámci její činnosti a zdrojů (technické vybavení). Uskutečnění společných operací koordinovaných agenturou (a jejich vliv na základní práva a procesní práva stanovená v hraničním kodexu) musí nicméně podléhat demokratické kontrole ze strany Evropského parlamentu a Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA). K tomu by mělo docházet spolu se soustavným hodnocením, obzvláště co se týče činnosti agentury Frontex a jejích dohod se třetími zeměmi, účinnosti společných operací a kvality analýz rizika.

3.2.3   EHSV považuje za nutné, aby agentura Frontex plnila své závazky, pokud jde o mezinárodní ochranu, například zásadu nenavracení, nezávislou kontrolu dodržování základních práv a práci na etickém kodexu jednání v případě nuceného navracení.

3.2.4   Výbor rovněž souhlasí s budoucím rozvojem evropské služby pohraniční stráže, která by byla složená z evropského sboru příslušníků pohraniční stráže, jenž by v budoucnu tvořil centralizovanou evropskou správu. Její hlavní funkcí by bylo provádění společných pravidel stanovených hraničním kodexem.

3.3   Pracovní přistěhovalectví

3.3.1   EU musí dát politický impuls společné politice týkající se legálního přistěhovalectví a podporovat mobilitu a spravedlivé zacházení s občany třetích zemí přicházejícími za účelem zaměstnání v Evropě. V různých členských státech, obzvláště v některých sektorech a pracovních odvětvích, musí podniky zapojit nové přistěhovalé pracovníky s ohledem na jejich vlohy a kvalifikaci. Unie musí disponovat společným právním rámcem na evropské úrovni v oblasti pracovního přistěhovalectví, jenž by byl ucelený, souhrnný a horizontální a který by se zakládal na dodržování práv pracovníků, rovném zacházení a potřebách podniků.

3.3.2   Výbor již vypracoval stanoviska ke směrnici týkající se sezónních, vyslaných, vysoce kvalifikovaných a výzkumných pracovníků. Ve spolupráci se zeměmi původu, s cílem vyhnout se úniku mozků, musí EU zapojit nové talenty, jež jsou potřeba pro dynamickou, inovativní a konkurenceschopnou ekonomiku.

3.3.3   EHSV považuje za nezbytné dosažení dohody mezi Radou a Evropským parlamentem o směrnici o „souboru práv a jediném povolení“ (4). Musí se na úrovni EU odstranit rozdíly ve stávajících právech pro různé kategorie pracovníků ze třetích zemí. Současný společný právní rámec je charakteristický odvětvovým přístupem, který podporuje nerovné a diskriminační zacházení s různými kategoriemi přistěhovalých pracovníků, co se týče práv a podmínek vstupu a pobytu.

3.3.4   EHSV vítá plán Evropské komise na představení společného kodexu pro přistěhovalectví v roce 2013. Kodex by měl posílit legislativu prostřednictvím jednotného a transparentního souboru práv a povinností přistěhovalců. Kodex by se měl zakládat na zásadě rovnosti a spravedlivého zacházení. EU by měla aktivněji podporovat provádění mezinárodních a evropských úmluv a smluv ze strany členských států v rámci organizací jako OSN, Rada Evropy a MOP.

3.4   Dialog a partnerství mobility se třetími zeměmi

3.4.1   EHSV podporuje hlavní myšlenky vytyčené ve sdělení Komise o „dialogu se zeměmi jižního Středomoří o migraci, mobilitě a bezpečnosti“. (5) EU musí nadále rozvíjet globální přístup k migraci a prioritně usnadňovat využívání legálních cest v rámci migrace a mobility.

3.4.2   EHSV vítá iniciativu zřídit partnerství mobility mezi EU, Tuniskem, Egyptem a Libyí. Bylo by však nutné provést nezávislou studii o účinnosti a dopadu partnerství mobility, která jsou v současnosti uzavřena. EHSV podporuje návrh Komise zajistit, aby partnerství mobility obsahovala účinné hodnotící mechanismy. Na druhou stranu by se měla partnerství mobility, která představují společná politická prohlášení, jež nejsou pro zúčastněné státy právně závazná, přetvořit na mezinárodní smlouvy.

4.   Mezinárodní ochrana

4.1   EHSV očekává, že Rada a Evropský parlament v roce 2012 schválí společné právní předpisy, které chybějí k vytvoření společného azylového systému.

4.2   Kromě toho Výbor považuje za nutné zlepšit solidaritu mezi členskými státy, co se týče přijímání osob, které přicházejí do Evropy a potřebují mezinárodní ochranu. Navrhuje také, aby EU mohla nabízet programy pro znovuusídlení, jak navrhla Komise.

(1)  KOM(2011) 248 v konečném znění.

(2)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 6–13.

(3)  Usnesení Evropského parlamentu ze dme 15. prosince 2010 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (2009) – účinné provádění po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (2009/2161(INI)) – P7_TA(2010)0483, odstavec 39.

(4)  KOM(2007) 638 v konečném znění.

(5)  KOM(2011) 292 v konečném znění.