30.4.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/8

---

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 129/09

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti o změnu námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„NEUFCHÂTEL“

č. ES: FR-PDO-0117-0126-16.03.2006

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká:

—		Název produktu
—		Popis produktu
—		Zeměpisná oblast
—		Důkaz původu
—		Metoda produkce
—		Souvislost
—		Označování
—		Vnitrostátní požadavky
—		Jiná (uveďte)

2.   Druh změny (změn):

—		Změna jednotného dokumentu nebo přehledu
—		Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled
—		Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)
—		Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny):

3.1   Popis:

Tento bod byl za účelem větší jasnosti a přesnosti celý přepsán.

Doplnily se výrazy „mléčný, vláčný, bez propadů, pevný, ale ne tvrdý, mazlavý a hladký, nelepí, neteče a nedrobí se“, aby byla přesněji popsána hmota sýru.

Místo „V souladu se zvyklostmi se nabízí v těchto tvarech … 2,4 cm na výšku“ je uvedeno „Sýr „Neufchâtel“ se vyrábí ve tvarech: váleček, čtverec, cihlička, velký váleček, malé a velké srdce, jejichž velikost vychází z tvarů a rozměrů forem na sýr popsaných v kapitole 5.“.

Doplňuje se: „Po ukončení minimální doby zrání podle kapitoly 5 týkající se metod produkce.“

V kapitole 5 se uvádí povinná minimální doba zrání. V metodě produkce se upřesňuje, že hmotnost, minimální obsah tuku nebo sušiny se týkají konečného výrobku po ukončení minimální doby zrání.

3.2   Důkaz původu:

Tato část se věnuje určování všech hospodářských subjektů a vedení dokumentace a prohlášení, které umožňují zapsání jejich pracovních postupů a/nebo účetní záznamy surovin.

3.3   Způsob produkce:

Tento bod byl za účelem větší jasnosti a přesnosti celý přepsán. Žádá se o následující změny.

—

Doplňuje se: „Stádem se pro účely této specifikace rozumí veškeré dojnice z jednoho hospodářství v laktaci i zaprahlé. Stádo producenta mléka, z něhož se vyrábí sýr „Neufchâtel“ se skládá alespoň ze 60 % z normandského plemene“ a „Ve výrobnách sýrů „Neufchâtel“ je možné používat pouze mléko od výše definovaných stád, a to od přijetí mléka až po zrání sýrů.“ Doplnily se podmínky produkce mléka. Podle nich mají ve stádech producentů převažovat krávy místního plemene, tedy normandské krávy. V době, kdy bylo sýru „Neufchâtel“ uděleno CHOP (1969) nepovažovali odborníci za důležité uvádět do specifikace využívání normandského plemene a skutečnost, že se dobytek převážně pase, protože se jednalo o praxi všech chovatelů a nehrozilo, že by se změnila. Postupem času se objevily a vytvořily nové postupy, například krmení kukuřičnou siláží a chov plemene Prim’Holstein, producenti si stále více uvědomovali, jaký význam má pro „Neufchâtel“ a jeho image normandské plemeno a pastva. Sdružení chtělo tyto změny zastavit, vrátit se k původním podmínkám, na nichž byla známost sýrů založena, a tím posílit vazbu produktu na danou oblast. Proto stanovilo metodu produkce mléka – minimální poměr normandského plemene ve stádě a minimální poměr travnaté plochy na pastvu. Díky těmto novým ustanovením je označení „Neufchâtel“ těsněji spojené s danou zeměpisnou oblastí a zohledňuje někdejší vazbu místních chovatelů na zvířata, přizpůsobení se místního plemene prostředí a vhodnost mléka k výrobě sýrů.

—

Doplňuje se „Stádo se pase alespoň šest měsíců v roce. Během tohoto období tvoří pastva více než 50 % základní krmné dávky vyjádřené v sušině. (…) Za mimořádných, zejména nepředvídatelných klimatických podmínek lze udělit dočasné výjimky, aby výživa stáda zůstala zachována.“ Také stanovením podmínek pro krmení dojnic se má zdůraznit vazba mezi sýrem a místem jeho původu. Konkrétně se uvádí, že základní krmná dávka stáda vyjádřená v sušině musí z 80 % pocházet z příslušného podniku. Dále jsou stanoveny podmínky pro pastvu dojnic a pravidla zatížení v jednotlivých podnicích (minimální plocha pastvin na jednu dojnici, maximální plocha využívaná na kukuřičnou siláž na jednu dojnici, udržování pastvin). Cílem těchto ustanovení je také zachovat a zvýšit podíl trávy v krmivu dojnic.

—

Doplňuje se „V produkci mléka se mléko nesmí v podniku skladovat déle než 48 hodin od prvního dojení. (…) Uchovávání čerstvých sýrů a sýrů v procesu zrání v ochranné atmosféře je zakázáno.“ Aby se lépe zachovaly charakteristické vlastnosti sýrů, podrobněji se popisují podmínky jeho výroby: přísně vymezeny jsou podmínky skladování mléka v podniku až do okamžiku zpracování, dále podmínky sýření, odkapávání a lisování sýřeniny. Přesně se stanovuje odlévání do forem, přenášení hmoty a také podmínky zrání. Úprava sýrů a používání přísad je předmětem všeobecných právních předpisů. Zjistilo se, že nové techniky, jež se v určitém počtu týkají úprav a přísad, jako je mikrofiltrace, částečné zahušťování mléka nebo enzymy pro zrání, mohly mít dopad na vlastnosti sýrů s označením původu. Zejména některé enzymatické přísady se jeví jako neslučitelné s udržením základních vlastností produktů s CHOP. Ukázalo se tedy, že je ve specifikaci každého označení původu nezbytné upřesnit, jaké se v současnosti používají postupy u úprav a použití přísad do mléka a při výrobě sýrů. Díky tomu se budoucími neregulovanými postupy nezmění vlastnosti sýrů s označením původu. V této části se také přesně vymezily tvary forem. Této změně předcházel průzkum sdružení o rozměrech používaných forem. Navrhuje se změnit původní rozměry zapsané ve specifikaci, které se týkaly konečného výrobku, na rozměry přesnější.

3.4   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

Tato část byla zpřesněna a je strukturována do tří bodů. Komentuje se v nich zvláštnost sýru „Neufchâtel“ vyráběného různými povolenými způsoby. Dále je v nich vysvětleno dřívější využívání normandského plemene a jeho význam pro zvláštnost sýru „Neufchâtel“ (historické plemeno v oblasti Pays de Bray, jehož mléko je mimořádně vhodné k výrobě sýrů díky vysokému obsahu kaseinu a tuku).

3.5   Označování:

Podrobněji se uvádí, co musí být uvedeno na štítku. Ruší se povinnost uvádět logo INAO.

Zavádí se povinnost uvádět logo Společenství.

3.6   Vnitrostátní požadavky:

Doplňuje se tabulka s hlavním body, jež je třeba kontrolovat, jejich referenční hodnoty a metody hodnocení.

4.   Aktualizovaný přehled (je-li to nutné).

Odkaz na zveřejnění specifikace:

https://www.inao.gouv.fr/fichier/Cahier-des-Charges-Neufchatel.pdf

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„NEUFCHÂTEL“

č. ES: FR-PDO-0117-0126-16.03.2006

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

Název:	Institut national de l’origine et de la qualité
Adresa:	51 rue d’Anjou 75008 Paris FRANCE
Tel.	+33 153898000
Fax	+33 153898060
E-mail:	info@inao.gouv.fr

2.   Skupina:

Název:	Syndicat de défense et de la qualité du fromage Neufchâtel
Adresa:	Mairie — BP 88 76270 Neufchâtel FRANCE
Tel.	+33 232975301
Fax	+33 232975306
E-mail:	syndicatdufromage@neufchatel-aoc.org
Složení:	producenti/zpracovatelé ( X ) ostatní ( )

3.   Druh produktu:

Třída 1.3 –

Sýry

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název:

„Neufchâtel“

4.2   Popis:

„Neufchâtel“ je měkký sýr vyráběný výlučně ze sýřeného kravského mléka, který má mléčné jemně slané těsto bez bublin. Sýr je vláčný, bez propadů, pevný, ale ne tvrdý, mazlavý a hladký, nelepí, neteče a nedrobí se. Kůrku tvoří tenká bílá plíseň bez dutin.

Sýr „Neufchâtel“ se vyrábí ve tvarech: váleček, čtverec, cihlička, velký váleček, malé a velké srdce.

Po ukončení minimální doby zrání váží „Neufchâtel“ ve tvaru válečku, čtverce a cihličky alespoň 100 g; srdce a velký váleček váží alespoň 200 g a velké srdce alespoň 600 g.

Sýr po úplném vysušení obsahuje na 100 gramů minimálně 45 gramů tuku a na 100 gramů sýra 40 gramů sušiny.

4.3   Zeměpisná oblast:

Oblast Pays de Bray, v části departementů Oise a Seine-Maritime. V departementu Oise (60) do oblasti patří obec Quincampoix-Fleuzy; v departementu Seine-Maritime (76) do oblasti spadají obce Argueil, Aubéguimont, Aubermesnil-aux-Érables, Aumale, Auvilliers, Avesnes-en-Bray, Bailleul-Neuville, Baillolet, Beaubec-la-Rosière, Beaussault, Beauvoir-en-Lyons, La Bellière, Bois-Guilbert, Bois-Héroult, Bosc-Bordel, Bosc-Édeline, Bosc-Mesnil, Bosc-Roger-sur-Buchy, Bouelles, Bradiancourt, Brémontier-Merval, Buchy, Bully, Bures-en-Bray, Callengeville, Le Caule-Sainte-Beuve, La Chapelle-Saint-Ouen, Clais, Compainville, Conteville, Criquiers, Croixdalle, Cuy-Saint-Fiacre, Dampierre-en-Bray, Dancourt, Doudeauville, Elbeuf-en-Bray, Ernemont-sur-Buchy, Esclavelles, Fallencourt, Ferrières-en-Bray, La Ferté-Saint-Samson, Fesques, La Feuillie, Flamets-Frétils, Fontaine-en-Bray, Forges-les-Eaux, Le Fossé, Foucarmont, Fréauville, Fresles, Fresnoy-Folny, Freulleville, Fry, Gaillefontaine, Gancourt-Saint-Etienne, Gournay-en-Bray, Grandcourt, Graval, Grumesnil, La Hallotière, Haucourt, Haudricourt, Haussez, Héronchelles, Hodeng-Hodenger, Illois, Landes-Vieilles-et-Neuves, Londinières, Longmesnil, Lucy, Marques, Massy, Mathonville, Maucomble, Mauquenchy, Ménerval, Ménonval, Mésangueville, Mesnières-en-Bray, Mesnil-Follemprise, Le Mesnil-Lieubray, Mesnil-Mauger, Meulers, Molagnies, Montérolier, Mortemer, Nesle-Hodeng, Neufbosc, Neufchâtel-en-Bray, Neuville-Ferrières, Nolléval, Notre-Dame-d'Aliermont, Nullemont, Osmoy-Saint-Valery, Pommereux, Pommeréval, Preuseville, Puisenval, Quièvrecourt, Réalcamp, Rétonval, Ricarville-du-Val, Richemont, Roncherolles-en-Bray, Ronchois, Rouvray-Catillon, Sainte-Agathe-d'Aliermont, Sainte-Beuve-en-Rivière, Sainte-Croix-sur-Buchy, Sainte-Geneviève, Saint-Germain-sur-Eaulne, Saint-Jacques-d'Aliermont, Saint-Léger-aux-Bois, Saint-Martin-au-Bosc, Saint-Martin-l'Hortier, Saint-Martin-Osmonville, Saint-Michel-d'Halescourt, Saint-Pierre-des-Jonquières, Saint-Riquier-en-Rivière, Saint-Saëns, Saint-Saire, Saint-Vaast-d'Équiqueville, Saumont-la-Poterie, Serqueux, Sigy-en-Bray, Smermesnil, Sommery, Le Thil-Riberpré, Vatierville, Ventes-Saint-Rémy, Villers-sous-Foucarmont, Wanchy-Capval.

4.4   Důkaz původu:

Každý producent mléka, každá zpracovatelská provozovna a každá provozovna na zrání sýra musí vyplnit prohlášení o způsobilosti zaregistrované sdružením, které mu umožňuje svazu identifikovat všechny hospodářské subjekty. Ty musí pro potřeby příslušných orgánů zpřístupňovat záznamy a veškerou dokumentaci potřebnou ke kontrole původu, kvality a podmínek produkce mléka a sýrů.

V rámci kontroly charakteristik produktu s chráněným označením původu se provádí analytická a organoleptická kontrola, jež má zajistit jakost a typické vlastnosti kontrolovaných produktů.

Zemědělci vyrábějící sýr zaznamenávají denní množství sýřeného mléka nebo hmotnost získané sýřeniny, počet a typ vyrobených sýrů, počet sýrů prodaných pod názvem „Neufchâtel“ a nejedná-li se o přímý prodej spotřebiteli, jejich určení podložené fakturami.

Producenti mléka zaznamenávají zejména denní množství koupeného mléka nebo těsta podle jednotlivých producentů, množství použitého mléka nebo těsta, počet sýrů vyrobených ve všech provozovnách, dále počet sýrů prodaných pod názvem „Neufchâtel“ a jejich určení podložené fakturami.

Kupující mléka nebo těsta musí pro potřeby kontrolních útvarů zpřístupňovat seznam svých dodavatelů mléka a jakékoliv změny tohoto seznamu.

4.5   Způsob produkce:

„Neufchâtel“ se vyrábí z plnotučného, naprosto čerstvého kravského mléka ze stád, jež tvoří převážně krávy normandského plemene. Tyto krávy se krmí většinou na pastvě, což je dáno povinností nechat stádo na pastvě alespoň šest měsíců v roce, dále minimální rozlohou pastviny jeden hektar na čtyři dojnice v blízkosti dojírny a ročním omezením koncentrovaného krmiva na 1 800 kg na jednu krávu. Základní krmná dávka stáda vyjádřená v sušině musí z 80 % pocházet z daného hospodářství.

Mléko se naočkuje a jemně sýřené se poté 18 až 36 hodin sráží. Sýřenina se vloží do pytlů nebo pláten na odkapávání, poté se lisuje, hněte, mele a osolí se na povrchu nebo celá hmota, případně se osuší a následně dozrává. Umístí se do sklepů nebo do hal s teplotou 10 až 14 °C, dozrává alespoň deset dní od dne formování a během této doby se na povrchu vytvoří typická bílá plíseň.

4.6   Souvislost:

Původ sýru „Neufchâtel“ sahá do 10. století. Ghislain Gaudefroy považuje „Neufchâtel“ za jeden z nejstarších sýrů v Normandii, který se podobá sýrům vyráběným v oblasti Pays de Bray. Ty jsou poprvé zmiňovány v listině z roku 1037. Ale prvním písemným dokladem o sýru „Neufchâtel“ jsou účetní knihy kláštera Saint-Amand v Rouen z let 1543–1544 – „jedná se o velkém sýru Neufchâtel“.

Podle Figuiera, autora knihy „Merveilles de l'industrie“ (Zázraky průmyslu, 1876) byl „Neufchâtel“ proslulý již od 16. století. Abbé Decorde (1843) uvádí, že v roce 1700 se v Neufchâtel konaly třikrát týdně trhy a na nich se sýry čile obchodovalo.

Napoleon I. obdržel v roce 1802 na důkaz oddanosti koš se sýry z Neufchâtel. Během kongresu v Neufchâtel v roce 1845 se ukázalo, že obchod s tímto sýrem vzkvétá a že jeho cena je čtyřikrát vyšší než cena másla.

Díky rozvoji dopravy a zejména díky vzniku železnice se poptávka prudce zvýšila, a 19. století tak pro tento sýr znamená období rozmachu. Objevuje se na pařížských trzích (Husson v roce 1856 uvádí, že se v Paříži ročně spotřebovaly téměř tři miliony sýrů ve tvaru válečku), ale i v Belgii, ve Velké Británii a dokonce i v koloniích. V roce 1865 vyhrál sýr „Neufchâtel“ zlatou medaili na soutěži v Paříži.

Aby se zabránilo jeho padělání, byl na sýr „Neufchâtel“ dne 20. října 1936 vydán dekret. Výrobci sýra a mléka „Neufchâtel“ založili v roce 1957 svaz.

Spojitost sýru „Neufchâtel“ se zeměpisnou oblastí vyplývá z toho, že je oblast velmi vhodná k produkci mléka. V oblasti se pasou převážně krávy normandského plemene a jejich mléko se zpracovává jednoduchým způsobem přizpůsobeným selské výrobě. Oblast je vhodná k pastvě dobytka zejména díky převažující vlhké, jílovité půdě a pravidelným a hojným srážkám. Tento typ půdy vede spolu se zvlněnou krajinou k tomu, že se zde vyskytuje a dobře roste tráva, zároveň však není možné půdu obdělávat. Navíc bylo odjakživa možné stáda na pastvě napájet, protože v oblasti je hustá síť vodních toků a řada kaluží. Díky rozlehlým pastvinám se mohou zemědělci z Pays de Bray dostatečně zásobovat senem a trávou na dlouhé a tuhé zimy, které dobytek musí trávit v chlévech. Navíc je díky tomu, že místní půdy vznikly na vápenném podkladu cenomanu a portlandu (stratotypy druhohor), možné kromě pastvin také obdělávat pole – chovy určené k produkci mléka jsou tedy soběstačné, pokud jde o objemná krmiva jiná než tráva. Tak se rozvinuly specifické znalosti spojené s produkcí mléka.

Normandské plemeno je výsledkem šlechtění zemědělců z Normandie. Krávy jsou přizpůsobené místním podmínkám (zelené krmivo a pastva), jejich mléko je bohaté na tuky a bílkoviny a výborně se hodí na produkci měkkých sýrů. Zemědělci z Pays de Bray vyvinuli jednoduchou metodu výroby sýra, která se podobá výrobě čerstvého sýra a je přizpůsobená rytmu práce a množství mléka a surovinám dostupným v rámci podniku. Za výjimečností a jedinečným postavením sýru „Neufchâtel“ mezi měkkými sýry s plísní na povrchu stojí know-how místních sýrařů, zejména po sobě jdoucí krátké úkony (kromě formování), mezi nimiž je vždy 6 až 24 hodin, a skutečnost, že se sýřenina odkapává a lisuje před formováním. Vývoj know-how s typickým rychlým zráním je z velké části spojený se zeměpisnou situací Pays de Bray, která umožňuje rychlý a pravidelný odbyt. Způsob výroby je výborně slučitelný s produkcí řady malých provozoven, což je jedním ze specifik sýru „Neufchâtel“, protože díky němu mají producenti dostatek času na další chovatelské činnosti.

4.7   Kontrolní subjekt:

Název:	Institut national de l’origine et de la qualité
Adresa:	51 rue d’Anjou 75008 Paris FRANCE
Tel.	+33 153898000
Fax	+33 153898060
E-mail:	info@inao.gouv.fr

Institut national de l’origine et de la qualité (INAO) je veřejnou institucí správní povahy, občanskoprávním subjektem, který působí pod dozorem ministerstva zemědělství.

INAO je jedním z příslušných orgánů ve smyslu nařízení (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat.

Jeho úkolem je zejména kontrolovat dodržování specifikace a v případě nedodržování stanoví sankce.

Název:	Direction générale de la concurrence, de la consommation et de la répression des fraudes (DGCCRF)
Adresa:	59 Boulevard Vincent Auriol 75703 Paris Cedex 13 FRANCE
Tel.	+33 144871717
Fax	+33 144973037

DGCCRF je útvarem ministerstva hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti.

4.8   Označování:

Nehledě na platná pravidla týkající se všech sýrů jsou všechny prodávané sýry s chráněným označením původu „Neufchâtel“ označeny údajem CHOP, a to písmem, jehož velikost odpovídá nejméně dvěma třetinám velikosti největších písmen na označování.

Při označování sýrů, které mají CHOP „Neufchâtel“ se povinně uvádí označení „Appellation d’origine protégée“ (Chráněné označení původu) a logo EU „AOP“ (CHOP).

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---