25.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 76/16

A.

vzhledem k tomu, že evropský sociální model je vybudován zejména na vysoké úrovni služeb, produktů a pracovních míst vytvořených sociální ekonomikou, zároveň však k jeho vzniku přispěly schopnosti jeho tvůrců předjímat a inovovat,

B.

vzhledem k tomu, že sociální ekonomika je založena na sociálním paradigmatu, které je v souladu se základními principy evropského sociálního modelu, a vzhledem k tomu, že sociální ekonomika hraje v současnosti klíčovou úlohu při zachování a posílení tohoto modelu tím, že reguluje produkci a poskytování četných sociálních služeb obecného zájmu,

C.

vzhledem k tomu, že v důsledku toho by modely sociální ekonomiky měly být rozvíjeny, aby bylo dosaženo cílů hospodářského růstu, zaměstnatelnosti, odborného vzdělávání a osobních služeb, které prostupují všemi politikami EU,

D.

vzhledem k tomu, že rozmanitost je zdrojem bohatství společnosti a její rovnováhy a že sociální ekonomika k této rozmanitosti aktivně přispívá zlepšováním a posilováním evropského sociálního modelu a tím, že nabízí osobitý model podniku, který jí umožňuje přispívat ke stabilnímu a udržitelnému růstu,

E.

vzhledem k tomu, že hodnoty sociální ekonomiky jsou do značné míry v souladu se společnými cíli sociálního začlenění, a vzhledem k tomu, že by s ní mělo souviset i důstojné zaměstnání, odborné vzdělávání a opětovné zařazení; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika ukázala, že může do značné míry zlepšit sociální postavení znevýhodněných osob (jak se ukázalo např. u mikroúvěrů pro družstva, které zavedl nositel Nobelovy ceny Muhammad Junus a které tím, že ženám umožnily finanční začlenění, zvýšily vliv žen), a vzhledem k tomu, že sociální ekonomika má značnou kapacitu pro sociální inovace a podporuje osoby, které se setkávají s obtížemi, aby nalezli řešení svých vlastních sociálních problémů např. s ohledem na sladění profesního a soukromého života, na rovnost mužů a žen, kvalitu rodinného života a péči o děti, starší osoby a osoby s postižením,

F.

vzhledem k tomu, že sociální ekonomika zahrnuje 10 % evropských podniků, tj. 2 miliony podniků, což představuje 6 % všech pracovních míst, a má vysoký potenciál pro vytváření a zachování stálých pracovních míst, hlavně díky tomu, že u těchto činností, je díky jejich povaze malá pravděpodobnost přesunu,

G.

vzhledem k tomu, že podniky v oblasti sociální ekonomiky jsou obvykle malé a střední podniky přispívající k udržitelnému hospodářskému modelu, podle něhož jsou jednotlivci důležitější než kapitál, a vzhledem k tomu, že tyto podniky často působí na vnitřním trhu, a musí proto zajistit, aby jejich činnosti byly v souladu s příslušnými právními předpisy,

H.

vzhledem k tomu, že sociální ekonomika se rozvinula ze zvláštních organizačních nebo právních forem podnikání, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, sdružení, sociální podniky a organizace, nadace a další formy existující v jednotlivých členských státech; vzhledem k tomu, že sociální ekonomika je v různých zemích označována jako „solidární ekonomika“ a „třetí sektor“, a že v celé Evropské unii existují srovnatelné činnosti se shodnými rysy, ačkoli ne ve všech členských státech se považují za součást „sociální ekonomiky“,

I.

vzhledem k tomu, že je třeba uznat status některých typů organizací, které tvoří součást sociální ekonomiky na úrovni EU, s přihlédnutím k pravidlům vnitřního trhu, aby bylo možno omezit byrokratické překážky pro získání financování ze strany Společenství,

J.

vzhledem k tomu, že sociální ekonomika se vyznačuje modelem podniku, který nemá typickou velikost nebo oblast činnosti, ale odlišuje se dodržováním obecně přijímaných hodnot, ke kterým patří konkrétně upřednostňování demokracie, účasti sociálních subjektů, jednotlivce a sociálních cílů před ziskem; ochrana a uplatňování zásady solidarity a odpovědnosti; spojení zájmů členů/uživatelů a obecného zájmu; demokratická kontrola ze strany členů; dobrovolná a otevřená účast, samostatné řízení a nezávislost na veřejné moci; rozvržení podstatné části přebytků k dosažení cílů trvale udržitelného rozvoje a k poskytování služeb členům v souladu s obecným zájmem;

K.

vzhledem k tomu, že navzdory rostoucímu významu sociální ekonomiky a organizace, které jsou její součástí, je toto odvětví stále málo známé a je často cílem kritiky vyplývající z nesprávného technického přístupu, a vzhledem k tomu, že jednou z nejvýznamnějších překážek, s nimiž se sociální ekonomika v EU a v některých členských státech setkává, je její institucionální „neviditelnost“, která je částečně způsobena zvláštnostmi vnitrostátních systémů účetnictví;

L.

vzhledem k tomu, že skupina Parlamentu pro sociální ekonomiku se těmito otázkami podrobně zabývala,

1.

zdůrazňuje, že sociální ekonomika, která spojuje ziskovost a solidaritu, hraje prvořadou úlohu v evropském hospodářství tím, že vytváří kvalitní pracovní místa, posiluje sociální, hospodářskou a územní soudržnost, vytváří sociální kapitál, podporuje aktivní občanství, solidaritu a typ hospodářství s demokratickými hodnotami, které klade lidi na první místo, a kromě toho podporuje udržitelný rozvoj a sociální, environmentální a technické inovace;

2.

domnívá se, že sociální ekonomika je důležitá, a to jak symbolicky, tak i z hlediska výkonnosti, pro účely posílení průmyslové a hospodářské demokracie;

3.

uznává, že sociální ekonomika může prosperovat a využít veškerý svůj potenciál, pouze pokud je schopna využít náležitých politických, legislativních a technických podmínek a předpokladů s řádným přihlédnutím k bohaté rozmanitosti institucí sociální ekonomiky a k jejich specifik;

4.

domnívá se, že na podniky sociální ekonomiky by se nemělo vztahovat stejné uplatňování pravidel hospodářské soutěže jako na jiné podniky, a že tyto podniky potřebují bezpečný právní rámec založený na uznání jejich specifických hodnot, aby mohly fungovat za stejných podmínek jako jiné podniky;

5.

zdůrazňuje, že hospodářský systém, v němž podniky sociální ekonomiky hrají významnější úlohu, by snížil nebezpečí spekulací na finančních trzích, na nichž některé soukromé společnosti nepodléhají dohledu akcionářů a regulačních orgánů;

6.

připomíná, že existenci různých forem společností uznává jak Smlouva o ES, tak statut evropské družstevní společnosti;

7.

připomíná, že Komise již několikrát koncepci sociální ekonomiky uznala;

8.

vyzývá Komisi, aby podporovala sociální ekonomiku prostřednictvím nových politik a aby hájila „odlišný přístup k podnikání“ sociální ekonomiky, jehož prvotním hybatelem není ziskovost, ale společenský přínos, a aby tak byly zvláštní rysy sociální ekonomiky náležitě zohledňovány při přípravě právních rámců;

9.

domnívá se, že Evropská unie a členské státy by měly ve svých právních předpisech a politikách zohlednit sociální ekonomiku a její účastníky – družstva, vzájemné spolky, sdružení a nadace; domnívá se, že tato opatření by měla zahrnovat snadný přístup k úvěru a daňové úlevy, rozvoj mikroúvěrů, zavedení evropského statutu sdružení, nadací a vzájemných spolků a také financování ze strany EU přizpůsobené tomuto účelu a pobídky k poskytnutí lepší podpory organizacím sociální ekonomiky, které působí v tržních a netržních sektorech a byly vytvořeny za účelem vyvíjení sociálně prospěšné činnosti;

10.

konstatuje, že uznání statutu evropských sdružení, evropských vzájemných spolků a nadací je nezbytné, aby se zajistilo stejné zacházení se sociálními podniky v právních předpisech pro vnitřní trh; domnívá se, že to, že stažení návrhů Komise na nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropského vzájemného spolku a nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu evropského sdružení (KOM(1991)0273), je závažným krokem zpět v rozvoji těchto forem sociální ekonomiky v Evropské unii; naléhavě proto Komisi žádá, aby svůj pracovní program odpovídajícím způsobem zrevidovala;

11.

vyzývá Komisi, aby navázala na zprávu o proveditelnosti týkající se statutu evropské nadace, která měl být zveřejněn před koncem roku 2008, a aby zahájila hodnocení dopadu statutu evropského sdružení a evropského vzájemného spolku;

12.

„vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily právní rámec, který uznává součásti sociální ekonomiky“;

13.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby evropská soukromá společnost byla formou společnosti, kterou mohou přijmout všechny typy podniků;

14.

vyzývá Komisi, aby ustanovila jasná pravidla pro určení jaké subjekty mohou zákonně působit jako sociální podniky, a pro zavedení účinných právních překážek vstupu do sociální ekonomiky tak, aby z finančních prostředků určených pro sociální podniky mohly čerpat pouze organizace sociální ekonomiky a aby pouze tyto podniky mohly využívat veřejné politiky určené na podporu sociálních podniků;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytvoření vnitrostátních statistických rejstříků podniků činných v sociální ekonomice, aby zřídily vnitrostátní satelitní účty podle institucionálních sektorů a odvětví činnosti a aby umožnily shromáždění těchto údajů systémem Eurostat, také využitím znalostí univerzit;

16.

upozorňuje na to, že hodnocení sociální ekonomiky je komplementární k hodnocení neziskových organizací; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly používání příručky OSN o neziskových organizacích v systému národních účtů a připravily satelitní účty, které umožní lepší informovanost o neziskových organizacích a organizacích sociální ekonomiky;

17.

zdůrazňuje skutečnost, že činitelé působící v sociální ekonomice by měli být uznáni v rámci odvětvového a meziodvětvového sociálního dialogu EU, a navrhuje, aby Komise i členské státy rozhodně podporovaly postupné začleňování subjektů sociální ekonomiky do vyjednávání v sociální oblasti a do občanského dialogu;

18.

upozorňuje na skutečnost, že sociální podniky a organizace podporují podnikavost, umožňují lepší demokratické fungování podnikatelského prostředí, vnášejí prvek sociální odpovědnosti a podporují aktivní sociální začlenění ohrožených kategorií obyvatelstva;

19.

zdůrazňuje, že zaměstnavatelé v sociální ekonomice jsou významnými činiteli při opětovném začlenění, a vítá jejich snahu vytvářet a zachovávat vysoce kvalitní, dobrá a stabilní pracovní místa a investovat do zaměstnanců; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily a posílily sociální ekonomiku v její úloze dobrého zaměstnavatele a aby respektovaly její zvláštní status;

20.

zdůrazňuje, že sociální ekonomika napomáhá k nápravě tří největších nedostatků na pracovním trhu: nezaměstnanosti, nestability pracovních míst a sociálního a vyloučení nezaměstnaných z trhu práce; konstatuje dále, že sociální ekonomika hraje nezanedbatelnou úlohu při zlepšování zaměstnatelnosti a vytváří pracovní místa, u nichž obvykle nedochází k přesídlení, což přispívá ke splnění cílů stanovených lisabonskou strategií;

21.

domnívá se, že podpora členských států poskytovaná sociálním podnikům by se měla vykládat jako skutečná investice do vytváření sítí solidarity, která může posílit úlohu místních společenství a orgánů při tvorbě sociálních politik;

22.

domnívá se, že sociální problémy vyžadují analýzu, ale za současných okolností je nejdůležitější začít jednat; domnívá se, že k většině sociálních problémů by se mělo přistupovat na místní úrovni, aby se řešily praktické situace a problémy; domnívá se, že mají-li být opatření účinná, vyžadují uplatňování přísných pravidel pro koordinaci, což znamená vysokou úroveň spolupráce mezi veřejnými orgány a sociálními podniky;

23.

konstatuje, že silná místní příslušnost umožňuje sociálním podnikům vytvářet vazby mezi občany a jejich regionálními, celostátními a evropskými zastupitelskými orgány, čímž tyto podniky přispívají k účinné správě EU a sociální soudržnosti; velmi oceňuje úsilí sociálních podniků a organizací sdružovat se v koordinačních platformách na úrovni EU;

24.

zdůrazňuje, že sociální ekonomika musí hrát klíčovou úlohu v dosahování cílů lisabonské strategie udržitelného růstu a plné zaměstnanosti, protože vyrovnává mnohé nedostatky na pracovním trhu, zejména podporou zaměstnávání žen, a zřizuje a poskytuje občanské služby (např. sociální a zdravotnické služby a služby sociální péče) a kromě toho vytváří a udržuje hospodářskou strukturu společnosti, čímž napomáhá k podpoře místního rozvoje a sociální soudržnosti;

25.

domnívá se, že Evropská unie by měla přijmout opatření pro stanovení rámce pro program sociálního hospodářství, což by posílilo jak místní konkurenceschopnost a konkurenceschopnost celé EU, tak inovační kapacitu na těchto úrovních, vzhledem ke schopnosti sociální ekonomiky vytvářet stabilitu v prostředí výrazně cyklických ekonomik prostřednictvím přerozdělování a znovuinvestování zisků na místní úrovni tam, kde je to potřebné, podpory podnikatelské kultury, propojování hospodářských činností s místními potřebami, zachování činností, které jsou ohroženy (např. řemesla), a vytváření společenského kapitálu;

26.

žádá odpovědné orgány a subjekty z odvětví, aby posoudily a zlepšily úlohu žen v sociální ekonomice, a to jak z hlediska kvantitativního, vzhledem k vysokému podílu zaměstnanosti žen ve všech oborech odvětví, včetně sdružení a dobrovolnické práce, tak z hlediska kvalitativního a z hlediska organizačních aspektů práce a poskytování služeb; je znepokojen tím, že i v sociální ekonomice přetrvává vertikální integrace, která omezuje účast žen na rozhodovacím procesu;

27.

vyzývá vlády členských států, místní orgány a subjekty v odvětví, aby podněcovaly a podporovaly možné synergické působení, které by v oblasti služeb mohly vytvořit zúčastněné subjekty a uživatelé sociální ekonomiky tím, že posílí účast, konzultace a spoluodpovědnost;

28.

žádá Komisi, aby při posuzování politiky poskytování státních podpor vzala v úvahu skutečnou situaci sociální ekonomiky, vzhledem k tomu, že se malé podniky a organizace působící na místní úrovni při získávání finančních prostředků setkávají se značnými problémy, zejména během nynější hospodářské a finanční krize; rovněž vyzývá Komisi, aby nekladla překážky vnitrostátním právním předpisům o obchodních společnostech nebo daňovým předpisům, jako např. těm, které se vztahují na družstva v bankovním sektoru a v odvětví distribuce, která fungují na principu vzájemnosti, podnikové demokracie, mezigeneračního přenosu majetku, nedělitelných rezerv, solidarity, pracovní etiky a etiky podnikání;

29.

poukazuje na skutečnost, že některé sociální podniky představují mikropodniky nebo malé podniky, které mohou mít nedostatek prostředků k tomu, aby mohly působit na vnitřním trhu a účastnit se vnitrostátních a evropských programů, a navrhuje poskytnout cílené prostředky a nástroje, které jim umožní lépe přispívat k trvalému hospodářskému růstu v Evropské unii a které v případě obchodní krize usnadní přeměnu podniků na podniky vlastněné zaměstnanci;

30.

vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily programy orientované na potenciální a stávající sociální podniky nabízející finanční podporu, poskytování informací, poradenství a odborné vzdělávání a aby zjednodušily postup při zřizování podniků (včetně snížení požadavků na počáteční kapitál společností), a pomohly tak podnikům přizpůsobit se hospodářství, které má stále globálnější charakter a je v současné době ovlivněno finanční krizí;

31.

zdůrazňuje, že sociální podniky se setkávají s většími potížemi než velké společnosti, např. pokud jde o vyrovnání se s regulační zátěží, získávání finančních prostředků a přístup k novým technologiím a k informacím;

32.

zdůrazňuje význam sociální ekonomiky, pokud jde o služby obecného zájmu; zdůrazňuje přidanou hodnotu integrovaných veřejných a soukromých sítí i riziko zneužití, např. v podobě externalizace, která má veřejným orgánům pomoci snižovat náklady, a to v nemalé míře díky využívání příspěvků ve formě dobrovolné práce;

33.

naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o dialog a vyjasnění postojů se všemi zúčastněnými stranami a aby podporovala členské státy, pokud jde o služby obecného zájmu a sociální služby obecného zájmu a využívala metodu série kritérií;

34.

vyzývá Komisi, aby zajistila zohledňování charakteristických znaků sociální ekonomiky (její cíle, hodnoty a pracovní metody) při vytváření EU politik, zejména aby zahrnula sociální ekonomiku do svých politik a strategií v oblasti sociálního a hospodářského rozvoje a rozvoje podniků, především ve spojení s iniciativou na podporu malých a středních podniků s názvem Small Bussines Act pro Evropu (KOM(2008)0394); požaduje, aby se v případě, že budou mít vliv na sociální ekonomiku, vypracovala hodnocení dopadu, a zájmy sociální ekonomiky se respektovaly a upřednostňovaly; naléhavě žádá Komisi, aby kromě toho znovu prozkoumala možnost zřízení meziodvětvového útvaru pro sociální ekonomiku, který by spojoval příslušná generální ředitelství;

35.

žádá Komisi, aby zajistila, že Středisko pro sledování malých a středních podniků bude do svých průzkumů systematicky zahrnovat sociální podniky a doporučovat opatření pro pomoc při jejich činnosti a rozvoji; vyzývá Komisi, aby také učinila opatření potřebná ke vzájemnému propojení sociálních podniků a jejich podpoře díky evropské síti pro podporu e-obchodu;

36.

vyzývá členské státy, aby ve snaze snížit jejich závislost na grantech a zvýšit jejich udržitelnost podporovaly malé a střední organizace sociální ekonomiky;

37.

vyzývá Komisi, aby podněcovala subjekty působící v sociální ekonomice, aby se připojily ke stálým orgánům pro dialog a spolupracovaly se skupinami expertů na vysoké úrovni, které se budou pravděpodobně zabývat problematikou sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby se podílela na posilování zastupitelských struktur sociální ekonomiky na regionální a vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a aby vytvořila právní rámec určený k podpoře aktivního partnerství mezi místními orgány a sociálními podniky;

38.

vyzývá Komisi, aby podpořila dialog mezi veřejnými agenturami a zástupci sociální ekonomiky na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství, a podpořila tak vzájemné porozumění a osvědčené postupy;

39.

žádá Komisi, aby podpořila expertní skupinu EU k družstevním bankám vytvořeným odvětvovým sdružením nebo k jiným finančním službám, které by mohly být pro organizace sociální ekonomiky zajímavé, s cílem prozkoumat, jak si zatím tyto konkrétní subjekty sociální ekonomiky vedly v EU – zejména během současné globální úvěrové a finanční krize – a jak zabrání takovýmto rizikům v budoucnu;

40.

žádá Komisi, aby zjistila možnost znovu uvést v činnost zvláštní rozpočtovou položku pro sociální ekonomiku;

41.

žádá, aby byly zavedeny programy podporující zkoušení nových hospodářských a sociálních modelů, aby byly zahájeny rámcové výzkumné programy, a to díky zařazení subjektů sociální ekonomiky do výzev k předkládání návrhů na základě sedmého rámcového programu, aby se zvážilo využití „násobku“ u oficiálních statistických údajů a aby se zavedly nástroje pro měření hospodářského růstu z hlediska kvality i kvantity;

42.

žádá Komisi a členské státy, aby hledisko sociální ekonomiky začlenily do vytváření politik Společenství i vnitrostátních politik a do programů EU pro podniky v oblasti výzkumu, inovace, financování, regionálního rozvoje a rozvojové spolupráce a aby podporovaly vzdělávací programy zaměřené na sociální ekonomiku pro úředníky EU, úředníky jednotlivých států a místních orgánů a zajistily, aby měly sociální podniky přístup k programům a akcím pro rozvoj a vnější vztahy;

43.

naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily vzdělávací projekty, které by zahrnuly vyšší vzdělávání, univerzitní a odborné výukové kurzy zaměřené na vytváření povědomí o sociální ekonomice a o podnikatelských aktivitách založených na jejích hodnotách;

44.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily rozvoj dovedností a odbornosti v tomto odvětví s cílem posílit úlohu sociální ekonomiky v začlenění na trhu práce;

45.

vyzývá Komisi, aby navrhla právní rámec EU umožňující vznik a zachování územního partnerství mezi odvětvím sociální ekonomiky a místními orgány a aby vypracovala kritéria pro uznání a posílení sociální ekonomiky, podporu udržitelného místního rozvoje a podněcování obecného zájmu;

46.

vyzývá Komisi, aby se zaměřila na podmínky, které usnadní investice do sociální ekonomiky, zejména prostřednictvím investičních fondů, půjček se zárukou a podpor;

47.

vyzývá Komisi, aby přehodnotila:

48.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Výboru pro sociální ochranu.