19.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 279/12

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2007 nazvané „Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti“ (KOM(2007)0507) ze dne 12. května 2004 (KOM(2004)0343) a ze dne 23. srpna 2004 (KOM(2004)0543) nazvané „Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony“,

—

s ohledem na čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, který bude nahrazen články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy a který se vztahuje ke zvláštnímu charakteru nejvzdálenějších regionů, a na čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na článek 60 závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu dne 14. prosince 2007,

—

s ohledem na závěrečnou deklaraci XIII. Konference předsedů nejvzdálenějších regionů podepsanou na Madeiře dne 5. října 2007,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2000 o opatřeních pro provádění čl. 299 odst. 2: nejvzdálenější regiony Evropské unie (1), postoj ze dne 7. července 2005 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (2) a své usnesení ze dne 28. září 2005 o posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony (3),

—

s ohledem článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro rybolov (A6-0158/2008),

A.

vzhledem k tomu, že Azory, Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Guyana, Madeira, Martinique a Réunion charakterizuje stálá přítomnost, intenzita a kumulace jejich nevýhod, k nimž patří velká vzdálenost od evropského kontinentu, ostrovní charakter, ohraničení, složité podnebí a povrch a omezené trhy,

B.

vzhledem k tomu, že Svatý Martin a Svatý Bartoloměj, administrativně a politicky oddělené od Guadeloupu, jsou jmenovitě uvedeny jakožto nové nejvzdálenější regiony v článku 349 a v článku 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o ES pozměněné Lisabonskou smlouvou),

C.

vzhledem k tomu, že strukturu hospodářství nejvzdálenějších regionů charakterizuje úzké spojení se zemědělstvím a rybolovem, které spolu se službami (zejména v oblasti turistiky) představují ekonomické činnosti, které jsou velmi významným zdrojem pracovních míst v těchto regionech,

D.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou ze socioekonomického hlediska závislé na rybolovných zdrojích ve svých výlučných hospodářských oblastech a že jejich rybolovné zóny jsou z biologického hlediska velmi zranitelné,

E.

vzhledem k tomu, že bezprostřední geografické okolí nejvzdálenějších regionů představuje velmi omezenou příležitost k obchodování, zatímco nejvzdálenější trhy jsou mimořádně atraktivní pro všechny sousední třetí země,

F.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou zcela závislé na dopravních prostředcích a že vyšší náklady spojené s dopravou osob a zboží, nedostatečná frekvence a nedostatek dopravních tras, vysoké tarify, potíže se zaváděním či udržováním dopravy na regionální úrovni jsou hlavními překážkami hospodářského rozvoje a dostupnosti nejvzdálenějších regionů,

G.

vzhledem k tomu, že během posledních tří let se nejvzdálenějších regionů přímo dotkly významné reformy Společenství, např. reforma finančních perspektiv, regionální politiky na období 2007–2013, Evropského rybářského fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, státních podpor, společné organizace trhu v odvětví cukru a banánů, programu možností určený pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI) pro zemědělství a rybolov, a že tento vývoj měl pro tyto regiony často vážné důsledky,

H.

vzhledem k tomu, že politické priority Unie, které musí být konzistentní se stále přísnějšími mezinárodními závazky, jež vyžaduje globalizace, zejména vůči WTO, směřují někdy proti konkrétním zásahům uplatňovaným ve prospěch nejvzdálenějších regionů,

I.

vzhledem k tomu, že relativní význam nejvzdálenějších regionů se výrazně snížil v Unii, v níž počet členských států stoupl z 12 na 27,

J.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou často vykreslovány jako regiony, do kterých tečou zdroje Společenství či vnitrostátní zdroje bez zjevného pozitivního dopadu tohoto financování, což však není dostatečně vyvažováno skutečnou přidanou hodnotou, kterou tyto regiony přinášejí Unii v oblasti životního prostředí, kulturní a geostrategické oblasti i ve vesmíru, a tato hodnota není viditelná okamžitě,

K.

vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony představují vzácné předsunuté pozice Evropy uprostřed Karibské oblasti, v sousedství Mercosuru, v oblasti Afriky v Indickém a v Atlantickém oceánu, díky čemuž má Unie největší námořní prostor na světě o velikosti 25 milionů km2 výlučné hospodářské oblasti bohaté na nejrůznější zdroje,

1.

vítá skutečnost, že tři roky po zveřejnění tak ambiciózních politických dokumentů, jako jsou výše uvedená sdělení o „posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony“, předkládá Komise k tomuto tématu nové sdělení;

2.

žádá z důvodu rozsahu zpracovávaných oblastí a komplexnosti příslušných politik, aby útvar pro nejvzdálenější regiony v Generálním ředitelství pro regionální politiku zůstal zachován v rámci Komise a aby počet jeho pracovníků byl výrazně posílen s cílem zaručit mu prostředky nezbytné pro pokračování v jeho úkolech;

3.

bere na vědomí, že sdělení představuje mimořádně příznivé výsledky působení Komise, ačkoli řada opatření, ke kterým si Komise blahopřeje, pouze částečně odpovídá potřebám nejvzdálenějších regionů (zejména v oblasti dopravy a přístupnosti, výzkumu, rybolovu nebo regionální spolupráce) a že zde není uveden žádný odkaz na obtíže, s nimiž se nejvzdálenější regiony setkávají, a na úsilí, které vynakládají, například při obnovování systémů státní podpory;

4.

konstatuje, že působení strukturálních fondů nadále výrazně přispívá k rozvoji nejvzdálenějších regionů; přeje si nicméně, aby míra úrovně soudržnosti dosažené v těchto regionech byla dosažena díky jiným indikátorům než pouze HDP ve vztahu k průměru Společenství a aby politika soudržnosti byla lépe propojena s ostatními politikami Společenství, a to průřezově, aby byla posílena součinnost; žádá, aby Komise projevila více pružnosti a aby svou současnou i budoucí politiku čím dál lépe přizpůsobovala skutečné situaci nejvzdálenějších regionů, na základě čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES;

5.

bere na vědomí uspokojivé výsledky dosažené v rámci programů POSEI (zemědělství a rybolov) a u odvětví cukrové třtiny, rumu a banánů; přeje si, aby byly efektivně zohledněny finanční důsledky, které by pro tato zemědělská odvětví mohly plynout z probíhajících mezinárodních jednání a z akcí zahájených ve WTO; nadále pečlivě sleduje přístup k hodnocení programu POSEI v polovině období a k hodnocení diferencovaných daňových režimů;

6.

trvá na tom, že zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů si vyžaduje strategii založenou na politikách a opatřeních, která jsou nezávislá na přechodných kritériích či na hospodářském rozvoji bohatství, která jsou přizpůsobená rozdílným potřebám každého z těchto regionů a která přinášejí odpověď na trvalý nátlak, jemuž jsou tyto regiony vystaveny;

7.

žádá Komisi, aby s přihlédnutím ke specifickým rysům a odlišnostem mezi nejvzdálenějšími regiony na jedné straně a k úloze, již hrají v evropské integrované námořní politice na straně druhé, zahrnula do svého plánu podpůrná opatření pro odvětví rybolovu v těchto regionech; domnívá se, že Komise bude muset rybářskému loďstvu nejvzdálenějších regionů zaručit pozitivní diskriminaci v přístupu k rybolovným zdrojům u jejich pobřeží a věnovat zvláštní pozornost zachování udržitelné povahy drobného rybolovu;

8.

lituje, že návrhy předložené Komisí v rámci fáze plnění se většinou týkají již existujících nebo dokončovaných opatření (transevropská dopravní síť, transevropská energetická síť, 7. program pro výzkum a rozvoj, rámcový program pro inovaci a konkurenceschopnost nebo regionální politika); očekává vyjasnění ohledně konkrétních a operačních prostředků poskytnutých nejvzdálenějším regionům pro rozvíjení těchto příležitostí;

9.

je znepokojen stále větším významem, který Komise přikládá nástrojům hodnotícím politiky a nástroje Společenství ve prospěch nejvzdálenějších regionů, a hodnocení kvantitativních účinků nevýhod těchto regionů s cílem vypracovat metodologii kompenzace nadměrných nákladů souvisejících s velkou vzdáleností regionů;

10.

přeje si, aby tato tendence brát v úvahu stále více aritmetická odůvodňování opatření nevytvořila záminku pro zpochybnění jedné části politiky Unie směrem k těmto nejvzdálenějším regionům nebo neodradila institucionální a ekonomické činitele z nejvzdálenějších regionů tím, že od nich bude požadovat podmínky, které jen stěží mohou splnit;

11.

lituje původního nezájmu, projevovaného Generálním ředitelstvím pro obchod při zohledňování zvláštního charakteru nejvzdálenějších regionů při projednávání dohod o hospodářském partnerství, a naléhavě žádá Komisi, aby nadále hledala kompromisy respektující zájmy nejvzdálenějších regionů, jichž se týkají konečné dohody, které budou uzavřeny se zeměmi AKT;

12.

žádá, aby Komise podala důkazy o svém skutečném zájmu podporovat regionální začlenění nejvzdálenějších regionů s cílem dodat skutečný obsah „akčnímu plánu pro širší sousedství“, který přislíbila v roce 2004;

13.

je znepokojen některými opatřeními, která Komise navrhuje v oblasti dopravy, zejména hodnocení zvláštních potřeb nebo zvažování vnějších nákladů na životní prostředí; znovu potvrzuje nezbytnost diferencovaného přístupu pro nejvzdálenější regiony v této věci, zejména pokud jde o zahrnutí civilního letectví do evropského systému obchodování s emisemi, aby nebylo zpochybněno úsilí o kompenzaci jejich špatné dostupnosti;

14.

domnívá se, že působení ze strany Společenství musí být katalyzátorem ducha podnikavosti, který v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru změní nejvzdálenější regiony ve střediska špičkové úrovně opírající se o odvětví, která zhodnocují jejich výhody a jejich know-how, jako je správa odpadů, obnovitelná energie, energetická soběstačnost, biologická rozmanitost, mobilita studentů, výzkum v oblasti klimatu nebo krizové řízení;

15.

připomíná, že mnohé akce a programy realizované a nasměrované na nejvzdálenější regiony mohou mít značný přínos pro stanovené priority Společenství a mezinárodní priority, zejména v oblastech, jako je oteplování klimatu, ochrana biologické rozmanitosti, obnovitelné energie, zdraví v rozvojových zemích, výživa, diverzifikace hospodářských a výrobních činností; vyjadřuje potěšení především z provádění programu NET-BIOME (NETworking tropical and subtropical Biodiversity research in OuterMost regions and territories of Europe in support of sustainable development), který je významným příkladem potenciálu nejvzdálenějších regionů v oblasti vědeckého výzkumu; ptá se však, proč vzhledem k značnému počtu projektů a šíři potenciálu nejvzdálenějších regionů integrace těchto projektů do evropského výzkumného prostoru zůstává dosud slabá;

16.

žádá, aby pokračovalo započaté úsilí směrem k nejvzdálenějším regionům s cílem vyzdvižení místních nástrojů pro výzkum na patřičnou úroveň na straně jedné a podpory a přispívání k rozvoji atraktivních a výkonných univerzit s dostatečnými prostředky a na úrovni univerzit na území Unie na straně druhé;

17.

blahopřeje Komisi k její iniciativě zahájit diskusi o budoucí strategii ve prospěch nejvzdálenějších regionů v podobě veřejné konzultace, jejíž výsledky přispějí k vypracování nového návrhu do roku 2009;

18.

naléhá však, aby tato diskuse nebyla omezena pouze na uvedené výzvy (změna klimatu, demografický vývoj a řízení migračních toků; zemědělství, námořní politika), ačkoli tato témata nelze opominout, a domnívá se, že diskuse by měla nutně zahrnout provádění Lisabonské strategie v nejvzdálenějších regionech;

19.

naléhavě žádá, aby dosah čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES (poté článků 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie), které jsou základem politiky Unie ve prospěch jejích nejvzdálenějších regionů a pilířem pozornosti, již jim věnují jednotlivá oddělení Komise, byl zařazen na pořad jednání těchto diskusí, aby tak získaly právní, institucionální a politický tón, který vyžadují;

20.

zdůrazňuje význam veřejných služeb pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost nejvzdálenějších regionů, zejména v oblasti letecké a námořní dopravy, pošty, energetické oblasti a oblasti komunikací;

21.

požaduje, aby byla naléhavě přijata opatření pro boj s přetrvávající nezaměstnaností, chudobou a nerovnostmi v rozdělení příjmů v nejvzdálenějších regionech, které dosahují v tomto ohledu nejvyšší míry v EU;

22.

vyzývá Komisi, aby napomohla členským státům, které by hodlaly uplatnit překlenovací ustanovení čl. 355 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie;

23.

domnívá se, že nejvzdálenější regiony jsou pro Unii vhodnou příležitostí v jejích současných úvahách o klimatických změnách, sledování rizik, předcházení škodám, reakcích na katastrofy a zachování ekosystémů; žádá v tomto ohledu, aby Rada v co nejkratší lhůtě přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, které se týká výslovně specifičnosti nejvzdálenějších regionů; přeje si také, aby návrhy Komise na posílení schopnosti reakce Unie v případě katastrof vycházely ze znaleckých posudků spojených s geografickým umístěním těchto regionů;

24.

přeje si, aby budoucí společná přistěhovalecká politika věnovala zvláštní pozornost situaci nejvzdálenějších regionů, které jsou všechny vnější hranicí Unie, obklopenou méně vyspělými třetími zeměmi, vystavenou velmi silnému migračnímu tlaku, který spolu s demografickým růstem stále vysoko překračujícím průměr Společenství vytváří v těchto regionech zneklidňující hospodářské a sociální napětí;

25.

žádá, aby podpora Společenství pro zemědělství nejvzdálenějších regionů, zdůrazňovaná méně než ostatní témata, byla předmětem hlubších úvah o zjištění skutečných výzev, o nutnosti vývoje směrem k místní soběstačnosti, o úrovni příjmu zemědělců, o podpoře organizacím producentů s cílem podpořit uvádění jejich produktů na trh, o významu environmentální dimenze a o zvážení dopadu otevření obchodu, jejž uplatňují dohody o hospodářském partnerství a budoucí dohody o volném obchodu s některými regiony Latinské Ameriky;

26.

je toho názoru, že nejvzdálenější regiony musí být zařazeny do námořní politiky Unie, a trvá na tom, aby debata o této otázce byla zaměřena především na úlohu, kterou mohou nejvzdálenější regiony hrát v oblasti udržitelného využívání moří, oceánů a pobřežních oblastí, jakož i v provozování mezinárodní námořní správy;

27.

žádá Komisi, Radu a další dotčené orgány EU, aby účinně a adekvátně zajistily budoucí financování strategie Unie ze strany Společenství ve prospěch nejvzdálenějších regionů a kompenzace nevýhod souvisejících s jejich velkou vzdáleností;

28.

doporučuje, aby prostředky na překonání místních úzkých trhů, stále otevřenější konkurenční prostředí, obtížný přístup k odbytu na evropském kontinentálním trhu nebo v jejich příslušných zeměpisných oblastech, zlepšení financování ze strany Evropského fondu pro regionální rozvoj/ Evropského rozvojového fondu (EFRR/ERF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj/ finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (EFRR/NRS) na projekty spolupráce se sousedními zeměmi byly také prioritními oblastmi úvah, stejně jako efektivní účast nejvzdálenějších regionů v evropských politikách inovace a boje proti digitální propasti s cílem zaručit přístup obyvatelstva těchto regionů ke sdělovacím prostředkům a k prostředkům komunikace, které poskytují nové technologie, jako je například širokopásmový přístup k internetu;

29.

trvá na tom, aby partnerství nezbytné pro úspěch rozhovorů nebylo omezeno pouze na veřejné evropské, vnitrostátní a místní instituce, ale stejně jako v minulosti poskytovalo příležitost připojit k úvahám celý hospodářský systém nejvzdálenějších regionů, zastoupený strukturovanými organizacemi, které každodenně zažívají dopad politiky Společenství v praxi; žádá, aby po partnerské konferenci organizované Komisí k budoucnosti evropské strategie vůči nejvzdálenějším regionům, která se konala v Bruselu ve dnech 14. a 15. května 2008, Komise urychleně zveřejnila nové sdělení, ve kterém přihlédne k tomu, v čem diskuse pokročila;

30.

domnívá se, že zhodnocení zvláštních možností nejvzdálenějších regionů jako předsunutých pozic Unie mimo evropský kontinent, představuje nejlepší strategii pro zaručení vnitřního a udržitelného rozvoje těchto regionů, zejména prostřednictvím cestovního ruchu integrujícího jejich bohatou historii a kulturní, umělecké a architektonické dědictví, které má Unie povinnost uchovat;

31.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, národním, regionálním a místním orgánům nejvzdálenějších regionů, jakož i úřadujícímu předsedovi Konference předsedů nejvzdálenějších regionů.