13.7.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 159/1

---

ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU

ze dne 19. května a 9. července 2008,

kterým se stanoví prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu

2009/C 159/01

OBSAH

HLAVA I –

VÝKON POSLANECKÉHO MANDÁTU

Kapitoly:

1.	Odměna za výkon mandátu

2.	Léčebné výlohy

3.	Pojištění proti rizikům spojeným s výkonem poslaneckého mandátu

4.	Úhrada výdajů

5.	Osobní asistenti

6.	Vybavení a zařízení

HLAVA II –

SKONČENÍ POSLANECKÉHO MANDÁTU

Kapitoly:

1.	Přechodný příspěvek

2.	Starobní důchod

3.	Invalidní důchod

4.	Pozůstalostní a sirotčí důchod

HLAVA III –

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Kapitoly:

1.	Způsoby úhrady

2.	Vypořádání a vymáhání plateb

3.	Další obecná finanční ustanovení

4.	Závěrečná ustanovení

HLAVA IV –

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

PŘEDSEDNICTVO EVROPSKÉHO PARLAMENTU,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 190 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na statut poslanců Evropského parlamentu (1) (dále jen „statut“),

s ohledem na článek 8 a čl. 22 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve statutu jsou uvedena obecná ustanovení a podmínky výkonu mandátu poslance Evropského parlamentu. Kromě ustanovení o institucionální stránce nároků poslanců statut stanoví rovněž jednotné finanční podmínky poslanců po dobu výkonu mandátu i po ukončení jejich parlamentní činnosti. Uplatňování statutu ve finančních záležitostech spadá plně do působnosti předsednictva.

(2)	Cílem těchto prováděcích opatření je doplnit nejen ta ustanovení statutu, u nichž se výslovně předpokládá, že způsob jejich uplatňování stanoví Parlament, ale rovněž ustanovení, pro jejichž uplatňování je nutné předem stanovit prováděcí opatření.

(3)	Tato prováděcí opatření mají rovněž nahradit pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu (2), která se zrušují dnem, kdy statut vstoupí v platnost.

(4)

Pokud jde o úhradu léčebných výloh, ukázalo se, že zejména kvůli snížení administrativní zátěže je vhodné použít systém, jenž platí pro soudce Soudního dvora a členy Komise, a využít zejména služeb oddělení pro úhradu léčebných výloh v rámci společného systému nemocenského pojištění orgánů Evropských společenství (3) při zachování zvláštních podmínek, které stanoví statut.

(5)

Co se týče úhrady výdajů spojených s výkonem mandátu, zejména cestovních výdajů, vycházejí tato prováděcí opatření z pravidel, která předsednictvo schválilo dne 28. května 2003 a která zavádějí zásadu úhrady na základě skutečných nákladů. Zároveň je omezená část výdajů spojených s výkonem mandátu v souladu s těmito pravidly a s příslušnou judikaturou (4) nadále hrazena ve formě paušální částky.

(6)

Pokud jde o úhradu skutečných výdajů na osobní asistenty poslanců Parlamentem, je vhodné vytvořit jasná pravidla pro zaměstnávání asistentů v členských státech, v nichž byli poslanci zvoleni, jejichž smlouvy musí spravovat osoby pověřené prováděním plateb. Zároveň je třeba zohlednit očekávanou změnu právního statusu registrovaných asistentů, na něž se bude vztahovat zvláštní právní režim přijatý na základě článku 283 Smlouvy. Na základě usnesení Parlamentu ze dne 22. dubna 2008 (5) se zdá vhodné zakázat financování smluv uzavřených s rodinnými příslušníky poslanců.

(7)

Je třeba navíc prostřednictvím přechodných ustanovení zajistit, aby osoby, které využívají určité služby poskytované na základě pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, mohly tyto služby využívat i po zrušení těchto pravidel v souladu se zásadou legitimního očekávání. Je také nutné zaručit zachování nároků na důchod nabytých na základě pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků před vstupem statutu v platnost. Mimo jiné je nezbytné zohlednit zvláštní režim poslanců, kteří budou podle článku 25 nebo podle článku 29 statutu po přechodnou dobu v oblasti finančních podmínek výkonu funkce podléhat vnitrostátním systémům členského státu, v němž byli zvoleni,

PŘIJALO TATO PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ:

HLAVA I

VÝKON POSLANECKÉHO MANDÁTU

KAPITOLA 1

Odměna za výkon mandátu

Článek 1

Nárok na odměnu

Ode dne zahájení výkonu mandátu do posledního dne měsíce, v jehož průběhu mandát skončí, mají poslanci nárok na odměnu podle článku 10 statutu.

Článek 2

Zákaz souběhu odměn

1.   Odměna, kterou poslanec dostává za výkon mandátu v jiném parlamentu souběžně s výkonem mandátu v Evropském parlamentu, se odečte od odměny poskytované podle článku 10 statutu.

2.   „Jiným parlamentem“ podle odstavce 1 se rozumí jakýkoli parlament členského státu, který má zákonodárnou pravomoc a na nějž se nevztahuje čl. 7 odst. 2 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (6).

3.   Výpočet se provádí na základě výše obou odměn před zdaněním.

4.   Poslanci jsou povinni ve svém prohlášení o finančních zájmech uvést všechny mandáty podle odstavce 1 a všechny odměny vyplácené v souvislosti s těmito mandáty.

KAPITOLA 2

Léčebné výlohy

Článek 3

Příjemci a způsob úhrady

1.   V souladu s článkem 18 statutu a obdobně podle pravidel vypracovaných společnou dohodou orgánů Společenství (7) a jejich obecných prováděcích ustanovení (8) mají nárok na úhradu dvou třetin výdajů spojených s nemocí, těhotenstvím nebo narozením dítěte následující osoby:

a)

poslanci a bývalí poslanci, kteří pobírají starobní důchod podle článků 14 a 15 statutu, pokud jde o jejich výdaje a výdaje jejich manželů/manželek nebo stálých partnerů bez manželského svazku ve smyslu čl. 58 odst. 2 a výdaje jejich vyživovaných dětí ve smyslu čl. 58 odst. 3 do věku 21 let nebo nejvýše 25 let, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání, jestliže manželé/manželky, stálí partneři bez manželského svazku a vyživované děti nemají sami pojištění pro případ nemoci;

b)	oprávněné osoby, kterým je vyplácen pozůstalostní důchod podle článku 17 statutu.

2.   Úhrada výloh na základě odstavce 1 se provádí z rozpočtu Parlamentu. Čl. 72 odst. 3 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (9) a čl. 20 odst. 6 výše uvedených pravidel se nepoužijí.

3.   Zálohy ve smyslu článku 30 výše uvedených pravidel lze poskytnout pouze ve formě úhrady výdajů v případě hospitalizace. Část výdajů, které hradí příjemci uvedení v odstavci 1 tohoto článku po vypočtení maximální výše úhrady, se vrací Parlamentu za podmínek uvedených ve zmíněném čl. 30 odst. 2 a 3 výše uvedených pravidel.

Článek 4

Postup

Žádosti o úhradu se předkládají příslušnému oddělení Parlamentu nebo přímo oddělení Komise pro úhradu léčebných výloh na jednotném formuláři spolu s originály příslušných dokladů.

Článek 5

Financování

Financování systému úhrad a způsoby úhrady výdajů se řídí dohodou o spolupráci mezi Parlamentem a Komisí vycházející z ustanovení statutu a ze společného systému nemocenského pojištění orgánů Evropských společenství. Za Parlament tuto dohodu podepisuje předseda po konzultaci s kvestory.

Článek 6

Stížnost

Bez ohledu na článek 72 se jakýkoli spor ohledně výkladu této kapitoly v konkrétních případech předkládá generálnímu tajemníkovi, který rozhodne po vyjádření řídícího výboru společného systému nemocenského pojištění orgánů Evropských společenství a po konzultaci s kvestory.

KAPITOLA 3

Pojištění proti rizikům spojeným s výkonem poslaneckého mandátu

Článek 7

Obecná ustanovení

1.   Poslanci mají za podmínek uvedených v pojistné smlouvě nárok na

a)	pojištění pro případ úrazu v době výkonu poslaneckého mandátu;

b)	pojištění pro případ krádeže a ztráty osobních věcí v době výkonu poslaneckého mandátu.

2.   Dvě třetiny pojistného se hradí z rozpočtu Parlamentu a jednu třetinu hradí poslanci. Pojistné každého poslance se hradí formou přímé srážky z odměny podle článku 10 statutu.

3.   Tento článek se použije od počátku mandátu poslanců, pokud poslanci generálnímu tajemníkovi výslovně a písemně nesdělí, že se vzdávají svého nároku na pojištění. V tomto případě zaniká nárok na pojištění posledním dnem měsíce, v jehož průběhu oznámí, že se nároku vzdávají.

Článek 8

Úrazové pojištění

1.   Podmínky pojištění pro případ úrazu zahrnují úrazy poslanců, k nimž by v průběhu výkonu mandátu mohlo dojít kdekoli ve světě.

2.   Podmínky pojištění pro případ úrazu zahrnují

a)

v případě úmrtí: výplatu jednorázové částky rovnající se pětinásobku roční výše odměny podle článku 10 statutu níže uvedeným osobám: — manželovi/manželce a dětem zemřelého poslance v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro poslance; částka vyplacená manželovi/manželce však nesmí být nižší než 25 % celkové částky, — pokud osoby výše uvedené kategorie neexistují, jiným potomkům v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro poslance, — pokud neexistují osoby výše uvedených dvou kategorií, předkům v přímé linii v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro poslance, — pokud neexistují žádné osoby výše uvedených tří kategorií, Parlamentu;

b)	v případě celkové trvalé invalidity: výplatu jednorázové částky rovnající se osminásobku roční výše odměny podle článku 10 statutu dotyčnému poslanci;

c)	v případě částečné trvalé invalidity: výplatu části jednorázové částky uvedené v písmenu b) dotyčnému poslanci vypočtené na základě stupnice stanovené v pravidlech vypracovaných společnou dohodou orgánů Společenství (10) podle čl. 73 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68.

3.   Pravidla uvedená v odst. 2 písm. c) se obdobně uplatní u poslanců. Neuplatní se ustanovení o nemocech z povolání, doživotním důchodu, ani žádná ustanovení, která jsou neoddělitelně spjata s postavením úředníků. Pro stížnost se použije postup podle článku 72.

Pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování podle výše uvedených pravidel vykonává v případě poslanců předseda Parlamentu.

Uznáním celkové nebo částečné trvalé invalidity podle tohoto článku a výše uvedených pravidel není v žádném případě dotčeno uplatňování článku 15 statutu a naopak.

4.   Kromě toho se za podmínek stanovených pravidly uvedenými v odst. 2 písm. c) nahrazují výdaje za lékařské ošetření, léky, pobyt v nemocnici, chirurgické zákroky, protetické pomůcky, radiologické snímky, masáže, ortopedické a klinické ošetření a dopravní výdaje a jakékoli jiné podobné výdaje vzniklé v důsledku úrazu. Tuto náhradu lze však provést až po vyčerpání úhrad, které se dotyčnému poslanci poskytují podle ustanovení o úhradách výdajů spojených s nemocí podle článku 18 statutu.

Článek 9

Pojištění pro případ ztráty a krádeže

1.   Podmínky pojištění pro případ krádeže a ztráty osobních věcí stanovují

a)	celosvětové krytí;

b)	limit pojistného plnění ve výši 5 000 EUR na ztrátu nebo krádež;

c)	spoluúčast poslance ve výši 50 EUR v případě pojistného plnění;

d)	pojistnou ochranu osobních věcí;

e)	uplatnění určitého procenta opotřebení při stanovení ceny věci za účelem úhrady.

2.   Pojistné krytí se na krádeže a ztráty, k nimž dojde mimo prostory Parlamentu, vztahuje pouze v případě, že poslanec je v době pojistné události na služební cestě. V případě, že ke krádeži došlo v prostorách Parlamentu, je zajištěno krytí pod podmínkou, že ukradený předmět byl uložen na bezpečném místě.

3.   V případě krádeže nebo ztráty peněz mimo prostory Parlamentu, která je oznámena policii, je zajištěno krytí do výše 250 EUR, pokud se kromě peněz ztratily nebo byly odcizeny další osobní věci. Pojištění nekryje krádež nebo ztrátu peněz v prostorách Parlamentu.

4.   V případě ztráty zavazadel nebo jejich zpoždění o více než 12 hodin způsobeného dopravcem, k nimž došlo v průběhu služební cesty poslance, pokud cestoval jinam než do svého bydliště, se pojistné krytí vztahuje na osobní věci, které si poslanec musí zakoupit nebo pronajmout, a to až do výše 500 EUR.

5.   Krádeže nebo ztrátu osobních věcí mimo prostory Parlamentu oznámí poslanec policejním orgánům. Dojde-li ke krádeži v prostorách Parlamentu, oznámí se tato skutečnost oddělení bezpečnosti.

6.   Veškeré krádeže a ztráty musí být oznámeny do osmi dnů generálnímu tajemníkovi. Pokud hodnota věci přesahuje 700 EUR, musí být k formuláři oznámení přiložena faktura za ztracenou nebo odcizenou věc nebo faktura za náhradní věc.

7.   Pojištění se nevztahuje na krádeže a ztráty, které kryje soukromé pojištění poslance.

KAPITOLA 4

Úhrada výdajů

Oddíl 1 :   Úhrada cestovních výdajů

Pododdíl 1:   Společná ustanovení

Článek 10

Právo na úhradu služebních cest

1.   Poslanci mají nárok na úhradu skutečně vynaložených nákladů

a)	při cestách do pracovních míst Parlamentu a z nich nebo na místa konání schůzí některého z oficiálních orgánů Parlamentu uvedených v odstavci 3, dále jen „obvyklých cestovních výdajů“;

b)	při cestách uskutečněných v souvislosti s výkonem jejich mandátu mimo členský stát, v němž byli zvoleni, za podmínek uvedených v článku 22, dále jen „doplňkových cestovních výdajů“;

c)	v průběhu cest uskutečněných v členském státě, v němž byli zvoleni, za podmínek uvedených v článku 23.

2.   Za obvyklé cestovní výdaje se považují rovněž náklady na cestu vynaložené poslanci při služební cestě, kterou schválil předseda, předsednictvo nebo Konference předsedů.

3.   „Orgány Parlamentu“ se rozumějí orgány, které jsou uvedeny v hlavě I kapitole 3 jednacího řádu Parlamentu, a parlamentní výbory, meziparlamentní delegace a další delegace vytvořené na základě jednacího řádu, politické skupiny a další orgány, které schválilo předsednictvo nebo Konference předsedů.

Článek 11

Postup

Cestovní výdaje jsou hrazeny na základě potvrzení o přítomnosti poslance a po předložení příslušných cestovních dokladů a případně dalších dokladů uvedených v článku 14.

Článek 12

Potvrzení o přítomnosti

1.   Přítomnost poslanců potvrzuje jejich vlastnoruční podpis na prezenční listině, která je k dispozici v jednacím sále nebo v zasedací místnosti, nebo jejich vlastnoruční podpis v centrálním prezenčním rejstříku v jeho provozní době, kterou stanoví předsednictvo.

2.   Ve výjimečných případech mohou poslanci prokázat svou přítomnost jinými doklady, které objektivně dokazují, že byli přítomni v místě konání schůze v obvyklou dobu jejího konání. Tuto možnost lze uplatnit nejvýše pětkrát za polovinu volebního období.

3.   Prohlášení poslanců nebo jiných osob se nepovažují za potvrzení o přítomnosti ve smyslu odstavců 1 a 2. V případech uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 10 odst. 2 však může být přítomnost doložena prohlášením poslanců.

Článek 13

Cestovní doklady

1.   K žádosti o úhradu cestovních výdajů je třeba připojit doklady umožňující zjistit cenu, trasu a třídu, datum a hodinu cesty. Patří k nim především

a)	v případě cesty letadlem letenka vystavená na jméno a všechny palubní vstupenky;

b)	v případě cesty vlakem nebo lodí veškeré cestovní doklady.

2.   Odchylně od odstavce 1 předloží poslanci v případě cesty automobilem prohlášení, v němž uvedou registrační značku vozidla použitého pro cestu a vynaložené náklady, stav tachometru při odjezdu a stav tachometru při dojezdu. Pokud je cesta delší než 400 km, musí být k tomuto prohlášení přiloženy doklady umožňující zjistit datum cesty (např. potvrzení o nákupu pohonných hmot, potvrzení o zaplacení mýtného nebo smlouva o pronájmu vozidla či příslušná faktura).

3.   Předplacené jízdenky na více cest vystavené na jméno lze proplatit pouze v poměrné části k uskutečněným služebním cestám.

4.   Poslanci, kteří zakupují cestovní doklady v cestovní kanceláři Parlamentu, mohou na vlastní zodpovědnost a na základě podpisu potvrzení o převzetí požádat, aby příslušné oddělení uhradilo doklady přímo cestovní kanceláři.

Článek 14

Další doklady

K žádosti o úhradu cestovních výdajů je třeba připojit následující doklady:

a)	v případech uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b) pozvánku nebo program akce, které se zúčastnili, nebo další doklady prokazující, že cesta se uskutečnila výhradně v souvislosti s výkonem mandátu poslance;

b)	v případech uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. c) prohlášení poslance, že cesta se uskutečnila v souvislosti s výkonem jeho mandátu;

c)	v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 povolení předsedy, předsednictva nebo Konference předsedů.

Článek 15

Výše úhrady

Úhrada cestovních výdajů se provádí na základě skutečně vynaložených nákladů

a)	v případě cesty letadlem až do výše tarifu business třídy a ceny, za niž letenku prodává cestovní kancelář Parlamentu;

b)	v případě cesty vlakem nebo lodí až do výše tarifu první třídy a ceny, za niž jízdenku prodává cestovní kancelář Parlamentu;

c)	v případě cesty automobilem až do výše 0,49 EUR/km; tato částka může být případně zvýšena o cenu přepravy trajektem.

Pododdíl 2 –   Obvyklé cestovní výdaje

Článek 16

Dny, kdy se cesty mohou uskutečnit

1.   Účelem cest podle čl. 10 odst. 1 písm. a) může být pouze účast na oficiálních činnostech, které se konají ve dnech pro ně vyhrazených v harmonogramu činnosti Parlamentu.

2.   Cesty podle čl. 10 odst. 2 se mohou uskutečnit pouze ve dnech stanovených orgánem oprávněným k povolení cesty.

Článek 17

Cestovní trasa

1.   Úhrada nákladů na cestu do pracovního místa Parlamentu nebo místa konání schůze se vypočte na základě nejpřímější trasy mezi bydlištěm poslance, jak je stanoveno v odstavci 2, nebo hlavním městem členského státu, v němž byl zvolen, a pracovním místem nebo místem konání schůze.

2.   „Bydlištěm“ se rozumí obvyklé bydliště poslance na území Společenství nebo místo, kde skutečně bydlí po dostatečně dlouhou dobu, aniž by tím byly dotčeny jeho povinnosti v Parlamentu. Poslanci sdělí své bydliště příslušnému oddělení.

3.   Nejpřímější trasa se stanoví

a)	v případě cesty letadlem s ohledem na letiště, které leží nejblíže místu odjezdu poslance a které vydává letenku v tarifu uvedeném v článku 15, a s ohledem na vzdálenost mezi tímto letištěm a cílem cesty;

b)	v případě cesty vlakem s ohledem na nádraží, které leží nejblíže místu odjezdu poslance, a s ohledem na vzdálenost mezi tímto nádražím a cílem cesty;

c)	v případě cesty automobilem nebo lodí s ohledem na vzdálenost mezi místem odjezdu poslance a cílem cesty.

4.   Poslanci mohou příslušnému oddělení písemně navrhnout jinou trasu, která je časově výhodnější nebo výrazně pohodlnější, aniž by se cena cesty zvýšila o více než 10 %. Pokud je tato trasa přijata, nahradí se jí nejpřímější trasa stanovená podle odstavce 3.

5.   Pokud místem odjezdu nebo cílem není bydliště poslance nebo hlavní město členského státu, v němž byl zvolen, uhradí se cestovní výdaje až do výše nákladů, které by poslanci vznikly, kdyby cestu vykonal do svého bydliště nebo ze svého bydliště.

6.   Pokud se cesta uskuteční mezi dvěma pracovními místy a/nebo dvěma místy konání schůze, uplatní se obdobně odstavce 3, 4 a 5.

7.   Použité trasy a tarify se aktualizují dvakrát ročně, v květnu a v listopadu.

Článek 18

Postup

1.   Poslanci mají během pracovního týdne Parlamentu nárok na úhradu nákladů na jednu zpáteční cestu mezi svým bydlištěm nebo hlavním městem členského státu, v němž byli zvoleni, a pracovním místem nebo místem konání schůze (dále jen „hlavní cesta“).

2.   Poslanci mají rovněž nárok na úhradu nákladů na nejvýše dvě zpáteční cesty mezi svým pracovním místem nebo místem konání schůze a svým bydlištěm nebo jiným výchozím místem v členském státě, v němž byli zvoleni, uskutečněné uprostřed pracovního týdne Parlamentu (dále jen „cesty uprostřed pracovního týdne“). Náklady na druhou cestu uprostřed pracovního týdne se hradí na základě dokladů prokazujících, že cesta souvisela s politickou činností poslance.

3.   Nárok na úhradu nákladů na cestu uprostřed pracovního týdne je nezávislý na nároku na úhradu nákladů na cesty uskutečněné na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen, podle čl. 10 odst. 1 písm. c).

4.   V případě cesty uskutečněné dopravním prostředkem, který poskytl Parlament, se žádná náhrada neposkytuje.

5.   Poslanci, kteří pro cestu mezi letištěm nebo nádražím příjezdu a odjezdu a pracovním místem nebo místem konání schůze nemohli použít služební vůz, mají po předložení příslušných dokladů nárok na úhradu jízdného za použití taxislužby. Předsednictvo přijme pravidla pro úhradu jízdného za použití taxislužby a stanoví maximální výši úhrady.

Článek 19

Nárok na příspěvek na vzdálenost a na délku cesty

1.   Poslanci mají v případě cest uskutečněných na území Evropské unie nárok na příspěvek na vzdálenost, který má krýt další výdaje související s jejich cestou, tj. náklady na parkování, mýtné, rezervační poplatky, poplatky za přespočetná/nadrozměrná zavazadla a další oprávněné výdaje. Tento nárok vzniká pouze u hlavních cest podle čl. 18 odst. 1.

2.   Za stejných podmínek mají poslanci nárok na příspěvek na délku cesty.

3.   V případě cest uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) nevzniká nárok na příspěvek na vzdálenost a na délku cesty.

4.   Výše příspěvku na vzdálenost a na délku cesty se stanoví na základě čl. 17 odst. 1, a to až do maximální výše úhrady pro cesty uskutečněné mezi bydlištěm a pracovním místem nebo místem konání schůze a pro zpáteční cesty z pracovního místa nebo místa konání schůze do místa bydliště.

5.   Pokud poslanci použijí jinou než nejpřímější trasu, obdrží příspěvek na vzdálenost a na délku cesty stanovený podle odstavce 4.

6.   Minimální doba nezbytné přítomnosti v pracovním místě nebo v místě konání schůze Parlamentu pro vznik nároku na příspěvek na vzdálenost a na délku cesty se stanoví na 4 hodiny.

Článek 20

Výše příspěvku na vzdálenost

1.   Výše příspěvku na vzdálenost se stanoví následujícím způsobem:

a)	pro úsek do 50 km: 22 EUR;

b)	pro úsek od 51 do 250 km: 0,12 EUR/km;

c)	pro úsek od 251 do 1 000 km: 0,06 EUR/km;

d)	pro úsek nad 1 000 km: 0,03 EUR/km.

2.   Pokud další cestovní výdaje poslanců překračují výši příspěvku na vzdálenost, mohou po předložení příslušných dokladů požádat o úhradu rozdílu.

Článek 21

Výše příspěvku na délku cesty

1.   Výše příspěvku na délku cesty se stanoví následujícím způsobem:

a)	v případě, že cesta trvala 2–4 hodiny: výše příspěvku představuje jednu osminu příspěvku podle článku 24;

b)	v případě, že cesta trvala 4–6 hodin: výše příspěvku představuje jednu čtvrtinu příspěvku podle článku 24;

c)	v případě, že celková doba cesty přesáhla 6 hodin a nezahrnovala nocleh: výše příspěvku představuje jednu polovinu příspěvku podle článku 24;

d)	v případě, že celková doba cesty přesáhla 6 hodin a zahrnovala nezbytný nocleh: po předložení příslušných dokladů se výše příspěvku rovná částce uvedené v článku 24.

2.   Délka cesty se stanoví následujícím způsobem:

a)

v případě cesty letadlem, vlakem nebo lodí: — délka cesty mezi bydlištěm poslance a letištěm nebo nádražím při rychlosti 60 km/h, — délka cesty letadlem, vlakem nebo lodí podle letového/jízdního řádu, — 1 hodina pro nastoupení do letadla, vlaku nebo nalodění, 30 minut pro vystoupení nebo vylodění, — 30 minut pro přepravu mezi letištěm nebo nádražím a Parlamentem v Bruselu, Lucemburku a Štrasburku (Entzheim). Předsednictvo stanoví délku cesty pro cesty do Štrasburku z jiných letišť s ohledem na dostupnost dopravních prostředků;

b)	v případě cesty automobilem: délka cesty mezi bydlištěm poslance a pracovním místem nebo místem konání schůze při rychlosti 70 km/hod.

Pododdíl 3 –   Doplňkové cesty a cesty na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen

Článek 22

Doplňkové cestovní výdaje

1.   Maximální výše roční úhrady nákladů na cesty uskutečněné podle čl. 10 odst. 1 písm. b) činí 4 148 EUR.

2.   V rámci této částky mohou poslanci rovněž požádat po předložení originálu faktury o úhradu výdajů za použití taxislužby, výdajů za pronájem vozidla, nákladů na ubytování v hotelu a dalších souvisejících výdajů uskutečněných po dobu oficiální činnosti. Pokud to odůvodňuje program činnosti nebo objektivní okolnosti dopravy, rozšiřuje se tento nárok na jeden den před zahájením oficiální činnosti a jeden den po jejím ukončení.

3.   Maximální roční výše úhrady skutečně vynaložených cestovních výdajů souvisejících s cestami předsedů výborů nebo podvýborů za účelem účasti na konferencích nebo akcích, které se zabývají tématem evropského rázu spadajícím do působnosti výboru nebo podvýboru a které mají parlamentní rozměr, činí 4 000 EUR. Účast musí předem schválit předseda Parlamentu po ověření stavu finančních prostředků, které jsou k dispozici v rámci výše uvedené maximální částky.

Předseda výboru nebo podvýboru může písemně pověřit jednoho ze svých místopředsedů nebo, pokud to není možné, některého člena svého výboru nebo podvýboru, aby jej na takové konferenci nebo akci zastupoval.

Na úhradu těchto výdajů se vztahují stejné podmínky jako na úhradu doplňkových cestovních výdajů.

Článek 23

Náklady na cesty na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen

Úhrada nákladů na cesty na území členského státu, kde byl poslanec zvolen, podle čl. 10 odst. 1 písm. c) nesmí v kalendářním roce překročit

a)	24 cest (zpátečních) v případě cest letadlem, vlakem nebo lodí, přičemž pro poslance zvolené na metropolitním území Francie nesmí počet cest do zámořských departementů a regionů, do zámořských společenství, do Nové Kaledonie a do Francouzských jižních a antarktických území být vyšší než dvě;

b)

v případě cest automobilem vzdálenost nejvýše — 24 000 km pro poslance zvolené v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Polsku, Rumunsku, Finsku, Švédsku nebo Spojeném království, — 16 000 km pro poslance zvolené v Bulharsku, České republice, Irsku, Řecku, Maďarsku, Rakousku, Portugalsku nebo na Slovensku, — 8 000 km pro poslance zvolené v Belgii, Dánsku, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku nebo Slovinsku.

Oddíl 2 :   Úhrada výdajů na pobyt

Článek 24

Příspěvek na pobyt

1.   Poslanci mají nárok na příspěvek na pobyt za každý den, kdy jsou přítomni:

a)	v pracovním místě nebo v místě konání schůze a jejich přítomnost je doložena podle článku 12, pokud se jedná o cestu, za niž jim náleží úhrada obvyklých cestovních výdajů;

b)	na schůzi výboru nebo jiného orgánu vnitrostátního parlamentu, která se koná mimo bydliště poslance, po předložení potvrzení o přítomnosti vystaveného tímto výborem nebo orgánem.

2.   Pokud se oficiální činnost uskuteční na území Společenství, obdrží poslanci paušální příspěvek 298 EUR.

3.   Pokud se oficiální činnost uskuteční mimo území Společenství, obdrží poslanci

a)

paušální příspěvek, jehož výše se rovná polovině částky uvedené v odstavci 2, a to za dobu mezi časem odletu posledního vhodného letadla před začátkem schůze a časem příletu prvního vhodného letadla po schůzi, nebo případně mezi časem odletu a příletu zvláštních letadel pronajatých Parlamentem. Doba delší než 12 hodin se považuje za celý den. Doba delší než 6 hodin se považuje za půlden;

b)	po předložení originálu faktury úhradu přiměřených nákladů na ubytování včetně snídaně v místě konání schůze;

c)	za výjimečných a řádně odůvodněných okolností úhradu přiměřených nákladů na ubytování na trase cesty, s výjimkou nákladů vzniklých v členském státě, v němž byli poslanci zvoleni.

4.   Pokud jsou předloženy hotelové faktury za dvoulůžkový pokoj, omezí se úhrada na 85 % celkové částky.

5.   Jestliže je doba pobytu poslanců v pracovním místě kratší než 4 hodiny a zpáteční cesta se uskuteční v jednom dni, sníží se příspěvek na pobyt o polovinu.

Oddíl 3 :   Příspěvek na všeobecné výdaje

Článek 25

Nárok na příspěvek

Poslanci mají nárok na měsíční paušální příspěvek na všeobecné výdaje určený k pokrytí výdajů, které souvisí s jejich poslaneckou činností a nejsou kryty jinými příspěvky podle těchto prováděcích opatření nebo jiných předpisů Parlamentu.

Článek 26

Období, za které se příspěvek poskytuje

1.   Příspěvek na všeobecné výdaje se poskytuje po dobu trvání mandátu poslanců.

2.   Měsíční výše příspěvku podle článku 25 činí 4 202 EUR.

3.   Poslanci, jejichž mandát začíná po patnáctém dni měsíce, obdrží za uvedený měsíc pouze poloviční příspěvek.

4.   Vykonával-li poslanec mandát po dobu alespoň šesti měsíců a není-li znovu zvolen, je mu po dobu tří měsíců následujících po měsíci ukončení jeho mandátu vyplácena polovina výše uvedeného příspěvku.

Článek 27

Platby

Všechny platby v souvislosti s příspěvkem na všeobecné výdaje jsou hrazeny přímo poslancům.

Článek 28

Výdaje, k jejichž krytí je příspěvek určen

Příspěvek na všeobecné výdaje slouží mimo jiné k pokrytí následujících výdajů:

—	náklady na vedení a provoz kanceláře, zejména nájemné a související poplatky (především topení, osvětlení, pojištění a úklid),

—	náklady na nákup či pronájem kancelářského zařízení,

—	náklady na telefon včetně mobilního telefonu a poštovné,

—	nákup kancelářských potřeb,

—	náklady na nákup knih, periodik a novin,

—	náklady na získávání informací z veřejných sítí,

—	náklady spojené s vybavením poslanců telekomunikačním zařízením a údržbou tohoto zařízení, např. nákup nebo pronájem telefonu, kopírovacího zařízení, počítače, modemu nebo komunikační karty, tiskárny, další výpočetní techniky, periferních zařízení k počítači a softwaru,

—	náklady na připojení k internetu a databázím,

—	výdaje na reprezentaci,

—	výdaje za hotel a další vedlejší výdaje související s cestami na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen.

Oddíl 4 :   Obecná ustanovení

Článek 29

Repatriace

1.   Poslanec, který v průběhu služební cesty podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a odstavce 2 vážně onemocní nebo utrpí úraz, má na základě lékařské zprávy ošetřujícího lékaře po schválení žádosti lékařem Parlamentu nárok na úhradu nákladů na repatriaci sanitním vozem nebo jiným vhodným dopravním prostředkem. Poslanec, případně jeho zástupce, může požádat o repatriaci do jednoho z pracovních míst Parlamentu nebo do svého bydliště.

2.   V případě úmrtí poslance v průběhu služební cesty mohou být rovněž uhrazeny náklady nutné na přepravu zemřelého do jeho bydliště.

3.   Od případné úhrady se odečte částka, kterou na repatriaci poslanec nebo oprávněné osoby mohou získat ze soukromého pojištění.

Článek 30

Asistence zdravotně postiženým poslancům

Kvestoři mohou na návrh generálního tajemníka a na základě vyjádření lékaře Parlamentu povolit, aby některé náklady nezbytné na asistenci poskytovanou vážně zdravotně postiženému poslanci za účelem výkonu jeho mandátu hradil Parlament. Lékař Parlamentu pravidelně potvrzuje míru postižení a vhodnost navržené asistence, která má poslanci umožnit vykonávat jeho mandát. V povolení kvestorů se uvede způsob asistence a doba platnosti povolení.

Článek 31

Nepřítomnost

1.   Příspěvek na pobyt podle článku 24 se snižuje o 50 % za každý den, během něhož se poslanec nezúčastnil více než poloviny jmenovitých hlasování, jež se konají v úterý, ve středu a ve čtvrtek na dílčích zasedáních ve Štrasburku a během druhého dne dílčího zasedání v Bruselu.

2.   Poslanci, kteří jsou během parlamentního roku (od 1. září do 31. srpna) nepřítomni alespoň v polovině dní vymezených pro dílčí zasedání, vrátí Parlamentu 50 % příspěvku na všeobecné výdaje podle článku 25 vztahujícího se na příslušný rok.

3.   Předseda může omluvit období nepřítomnosti uvedená v odstavci 2 ze zdravotních důvodů či ze závažných rodinných důvodů nebo z důvodu účasti na misi, kterou poslanci konají jménem Parlamentu. Nejdéle do dvou měsíců od prvního dne nepřítomnosti musí být kvestorům předloženy příslušné doklady.

4.   Těhotná poslankyně je zbavena povinnosti účastnit se oficiálních schůzí Parlamentu po dobu tří měsíců před narozením dítěte. Poslankyně předloží lékařské potvrzení uvádějící pravděpodobný termín porodu. Po porodu je poslankyně zbavena povinnosti účastnit se oficiálních schůzí Parlamentu po dobu šesti měsíců. Poslankyně musí předložit kopii rodného listu dítěte.

Článek 32

Pokuty

1.   Poslanci, kteří jsou vykázáni z jednacího sálu podle článku 146 jednacího řádu Parlamentu, pozbývají nárok na příspěvek na pobyt podle článku 24 po celou dobu, na kterou byli vykázáni.

2.   Poslanci pozbývají nárok na příspěvek na pobyt v případech uvedených v článku 147 jednacího řádu Parlamentu.

KAPITOLA 5

Osobní asistenti

Článek 33

Úhrada výdajů na parlamentní asistenty

1.   Poslanci mají nárok na služby osobních asistentů, které si sami vyberou. Parlament hradí skutečně vynaložené náklady, které zcela a výlučně vyplývají ze zaměstnávání jednoho nebo více asistentů nebo z využívání služeb v souladu s těmito prováděcími opatřeními za podmínek stanovených předsednictvem.

2.   Hradí se pouze výdaje související s nezbytnou asistencí, která je přímo spojená s výkonem mandátu poslanců v Parlamentu. Tyto výdaje nemohou v žádném případě pokrývat náklady spojené se soukromím poslanců.

3.   Výdaje se hradí po dobu výkonu mandátu poslanců.

4.   Maximální výše měsíční úhrady výdajů vynaložených na všechny osobní asistenty podle článku 34 činí 17 540 EUR.

5.   Pokud mandát poslance nezačíná prvním dnem v měsíci nebo nekončí posledním dnem měsíce, stanoví se výše úhrady výdajů vynaložených na parlamentní asistenci za uvedený měsíc poměrným způsobem.

Článek 34

Obecné zásady

1.   Poslanci mohou využívat

a)	služeb registrovaných parlamentních asistentů uvedených v článku 2 přílohy IX jednacího řádu Parlamentu, kteří pracují v jednom ze tří pracovních míst Parlamentu a vztahuje se na ně zvláštní právní režim přijatý na základě článku 283 Smlouvy a jejichž smlouvy uzavírá a přímo spravuje Parlament, a

b)	služeb fyzických osob, které jim pomáhají v členském státě, v němž byli zvoleni, a které s nimi uzavřely pracovní smlouvu nebo smlouvu o poskytování služeb v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy za podmínek uvedených v této kapitole (dále jen „místní asistenti“).

2.   Několik poslanců může vytvořit sdružení a společně zaměstnávat nebo využívat služeb stejného asistenta nebo několika asistentů uvedených v odstavci 1. V tomto případě pověří tito poslanci jednoho nebo více poslanců ze svých řad, kteří budou oprávněni podepisovat se jménem a na účet těchto poslanců. Ke smlouvě uzavřené jednotlivě s příslušným parlamentním asistentem se připojí prohlášení o vytvoření sdružení poslanců.

V tomto prohlášení poslanci stanoví, jak se mají rozdělit jednotlivé podíly, které budou odečteny od částky uvedené v čl. 33 odst. 4.

3.   Články 35 až 42 se nevztahují na registrované parlamentní asistenty.

4.   Za podmínek stanovených předsednictvem se mohou hradit rovněž náklady spojené s dohodou o konání stáže.

5.   Aniž jsou dotčena ustanovení odst. 1 písm. b) a za podmínek stanovených v této kapitole, mohou poslanci využívat externí dodavatele poskytující přesně stanovené služby přímo spojené s výkonem jejich mandátu.

6.   Žádná poskytovaná služba nesmí zahrnovat poskytování zaměstnanců.

Článek 35

Osoba pověřená prováděním plateb

1.   Všechny pracovní smlouvy a smlouvy o poskytování služeb, které uzavře poslanec nebo sdružení poslanců, musí spravovat osoba pověřená prováděním plateb, která má sídlo v některém členském státě.

2.   Služby osoby pověřené prováděním plateb poskytuje fyzická nebo právnická osoba, která má v některém členském státě oprávnění vykonávat výdělečnou činnost se specializací na daňové a sociální otázky v oblasti pracovních smluv nebo smluv o poskytování služeb (11) v souladu s vnitrostátními předpisy.

3.   Poslanci mohou, pokud jde o smlouvy uvedené v odstavci 1:

a)	uzavřít individuální smlouvu s osobou pověřenou prováděním plateb, kterou si zvolí, a pověří ji úkoly uvedenými v čl. 36 odst. 5;

b)	využívat služeb osoby pověřené prováděním plateb, kterou zvolí Parlament; v této souvislosti Parlament vypracuje seznam osob pověřených prováděním plateb, v němž bude uvedena nejméně jedna osoba pověřená prováděním plateb v každém členském státě;

c)	využívat služeb vnitrostátního parlamentu vykonávajícího funkci osoby pověřené prováděním plateb.

Náklady vyplývající z využívání služeb osoby pověřené prováděním plateb se hradí v rámci částky uvedené v čl. 33 odst. 4.

4.   Smlouvu s osobou pověřenou prováděním plateb uzavírají poslanci v případech uvedených v odst. 3 písm. a), nebo Parlament v případě uvedeném v odst. 3 písm. b), a to na základě vzorové smlouvy schválené předsednictvem zvlášť pro každý z výše uvedených případů.

Vzorová smlouva stanoví v souladu s touto kapitolou způsoby platby, pokud jde o smlouvy uvedené v odstavci 1, a dále odměnu a odpovědnost osoby pověřené prováděním plateb.

5.   V případě uvedeném v odst. 3 písm. c) uzavírá Parlament s příslušným vnitrostátním parlamentem správní smlouvu, v níž jsou v souladu s touto kapitolou stanoveny způsoby platby, pokud jde o smlouvy uvedené v odstavci 1.

Článek 36

Správa smluv s asistenty

1.   Osoba pověřená prováděním plateb zajišťuje řádné uplatňování vnitrostátních právních předpisů a předpisů Společenství, a to zejména v oblasti sociálního zabezpečení a daní, pokud jde o smlouvy, které spravuje.

2.   Odměny osoby pověřené prováděním plateb jsou vypláceny po předložení příslušných faktur nebo vyúčtování odměn.

3.   Poslanci poskytnou osobě pověřené prováděním plateb všechny doklady a informace, které jsou nezbytné pro zajištění legality a řádné správy smluv, které jí byly svěřeny, zejména doklady a informace uvedené v čl. 37 odst. 2, v čl. 38 odst. 1 písm. a), v článku 40, v čl. 41 odst. 1 písm. a) a v článku 42.

4.   V případech uvedených v čl. 35 odst. 3 písm. b) a c) Parlament vyplatí po předložení příslušných dokladů osobě pověřené prováděním plateb částky splatné za plnění smluv, které jí byly svěřeny. Pokud vnitrostátní právní předpisy neumožňují, aby asistentům, s nimiž poslanec uzavřel pracovní smlouvu, vyplatila čistou mzdu osoba pověřená prováděním plateb, vyplatí tuto mzdu Parlament přímo asistentům.

5.   V případě uvedeném v čl. 35 odst. 3 písm. a) Parlament vyplatí po předložení příslušných dokladů na žádost poslance a jménem a na účet tohoto čistou mzdu přímo asistentům. Osoba pověřená prováděním plateb sdělí neprodleně příslušnému oddělení výši odvodů na sociální zabezpečení a výši daňových odvodů a vystaví výplatní pásky.

Pokud poslanec tuto žádost nepředloží, použije se odstavec 4.

6.   Vyžadují-li to okolnosti, může Parlament v rámci plnění pracovní smlouvy a na žádost poslance vyplatit zálohy na platby uvedené v odstavcích 4 a 5. Za vyúčtování těchto záloh zcela odpovídá osoba pověřená prováděním plateb a vyúčtování se provádí v souladu s těmito prováděcími opatřeními a v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Článek 37

Žádost o úhradu výdajů na parlamentní asistenty

1.   Žádost o úhradu výdajů na parlamentní asistenty podle čl. 34 odst. 1 písm. b) a čl. 34 odst. 2, 4 a 5, v níž musí být uvedeni příjemci a částky, které mají být vyplaceny, předkládá příslušnému oddělení osoba pověřená prováděním plateb a musí ji podepsat všichni dotčení poslanci. K žádosti je třeba přiložit doklady uvedené v článku 38, pokud jde o pracovní smlouvy, a v článku 41, pokud jde o smlouvy o poskytování služeb.

2.   Poslanec neprodleně oznámí osobě pověřené prováděním plateb a příslušnému oddělení jakoukoliv změnu ve smluvních vztazích a zároveň se změnami ve smlouvě jim sdělí také pokyny pro provádění plateb.

Osoba pověřená prováděním plateb předá neprodleně tyto informace a odpovídající doklady příslušnému oddělení.

Článek 38

Doklady, které je třeba předložit v souvislosti s pracovní smlouvou

1.   Při předložení žádosti o úhradu v případě pracovní smlouvy předá osoba pověřená prováděním plateb do třiceti dnů od zahájení smluvního vztahu příslušnému oddělení

a)	kopii pracovní smlouvy, kterou poslanec uzavřel se svým místním asistentem;

b)	doklad o přihlášení místního asistenta do systému sociálního zabezpečení, v němž bude uveden jako zaměstnavatel příslušný poslanec;

c)	pokud to vyžadují příslušné vnitrostátní právní předpisy, potvrzení o pojištění pro případ pracovního úrazu;

d)	kopii smlouvy uzavřené mezi poslancem a osobou pověřenou prováděním plateb, kterou si zvolil, podle čl. 35 odst. 3 písm. a) nebo kopii pověření uděleného osobě pověřené prováděním plateb, kterou zvolil Parlament podle čl. 35 odst. 3 písm. b);

e)	podrobný přehled mezd, odvodů zaměstnavatele a zaměstnanců a dalších předvídatelných výdajů, které bude třeba uhradit v průběhu roku; tento přehled bude zohledňovat smluvní závazky, a to včetně případných výdajů na služební cesty, a ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

2.   V případě uzavření nové pracovní smlouvy je nutné nejpozději do tří měsíců od zahájení smluvního vztahu předložit doklad o přihlášení do systému sociálního zabezpečení a potvrzení o pojištění pro případ pracovního úrazu. U smluv, které se uzavírají na dobu kratší než tři měsíce, musí být tato povinnost splněna okamžitě.

Článek 39

Povinnosti související s pracovní smlouvou

1.   Osoba pověřená prováděním plateb vede po dobu stanovenou v příslušných vnitrostátních právních předpisech a nejméně jeden rok po skončení příslušného volebního období mzdovou evidenci, v níž jsou uvedeny vyplacené odměny, daňové odvody a odvody příspěvků na sociální zabezpečení (placené zaměstnancem i zaměstnavatelem). Pokud skončí smluvní vztah s osobou pověřenou prováděním plateb před skončením poslaneckého mandátu, předá se neprodleně ověřená kopie výše uvedených dokladů nové osobě pověřené prováděním plateb, kterou si poslanec zvolí podle čl. 35 odst. 3 písm. a), nebo pokud tak neučiní, osobě pověřené prováděním plateb, kterou zvolí Parlament podle čl. 35 odst. 3 písm. b).

2.   Osoba pověřená prováděním plateb předá nejpozději do 30. března roku následujícího po referenčním účetním období a na konci smluvního vztahu příslušnému oddělení přehled výdajů na mzdy, daňové odvody a odvody příspěvků na sociální zabezpečení a přehled všech dalších výdajů, které mají být jednotlivým zaměstnaným asistentům uhrazeny, a to zejména za účelem vyúčtování vyplacených záloh. Potvrdí, že všechny povinnosti vyplývající z příslušných vnitrostátních právních předpisů jsou splněny.

Tyto přehledy se vypracují podle pokynů Parlamentu.

3.   Po kontrole přehledů bude osobě pověřené prováděním plateb zasláno nejpozději ke dni 1. června roku následujícího po předložení přehledů oznámení o tom, zda platby byly či nebyly provedeny řádně, případně s uvedením chybějících dokladů, které je třeba předložit. Kopie oznámení se zašle poslanci. V případě ukončení smlouvy s osobou pověřenou prováděním plateb bude oznámení zasláno nejpozději dva měsíce po obdržení přehledů.

Pokud je v oznámení uvedeno, že platby nebyly provedeny řádně, předloží se doklady potřebné pro řádné provedení příslušnému oddělení nejpozději do 30. června, nebo v případě ukončení smluvního vztahu s osobou pověřenou prováděním plateb do jednoho měsíce od zaslání oznámení. Nebudou-li doklady předloženy, použije Parlament ustanovení článků 67 a 68.

Článek 40

Náklady spojené s ukončením pracovní smlouvy

1.   Odchylně od čl. 33 odst. 3 mohou být uhrazeny dodatečné výdaje spojené s ukončením pracovní smlouvy, kterou uzavřeli poslanci se svými místními asistenty, z důvodu skončení mandátu, pokud tyto výdaje vyplývají z příslušných vnitrostátních předpisů v oblasti pracovního práva včetně kolektivních smluv.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud:

a)	je poslanec bezprostředně znovu zvolen na následující volební období;

b)	poslanec vykonával svůj mandát po dobu kratší šesti měsíců;

c)	poslanec nesplnil včas před skončením mandátu povinnosti vyplývající z vnitrostátních právních předpisů souvisejících s ukončením pracovní smlouvy, včetně výpovědní lhůty, s výjimkou případů, kdy skončení mandátu nebylo předvídatelné;

d)	asistent pobírá jinou odměnu od některého z orgánů Společenství nebo jej ve stejném období zaměstnává jiný poslanec či sdružení poslanců;

e)	dotčené výdaje vyplývají ze zvláštní dohody mezi stranami nebo z rozhodnutí o udělení odměny při skončení pracovního poměru nad rámec právních nebo smluvních povinností.

3.   Osoba pověřená prováděním plateb předloží do tří měsíců po skončení mandátu dotčeného poslance příslušnému oddělení žádost o úhradu nákladů uvedených v odstavci 1, kterou spolupodepisuje poslanec a v níž se uvede právní důvod této platby.

4.   Jestliže jsou poslanci povinni podle příslušných vnitrostátních předpisů v oblasti pracovního práva uhradit náklady, na něž se vztahuje odstavec 1, ve výši více než trojnásobku částky uvedené v čl. 33 odst. 4, mohou být tyto náklady výjimečně uhrazeny po předložení řádně vystavených dokladů, které potvrdí příslušné vnitrostátní orgány. Žádost o úhradu se předkládá postupem uvedeným v odstavci 3.

Článek 41

Doklady, které je třeba předložit v souvislosti se smlouvou o poskytování služeb

1.   V případě smlouvy o poskytování služeb podle čl. 34 odst. 1 písm. b) nebo čl. 34 odst. 5 předá osoba pověřená prováděním plateb, která předkládá žádost o úhradu, příslušnému oddělení

a)	kopii smlouvy o poskytování služeb, kterou poslanec uzavřel s poskytovatelem služeb a v níž je jasně uvedena povaha poskytovaných služeb;

b)	potvrzení o přidělení identifikačního čísla pro účely DPH poskytovateli služeb, nebo pokud se na něj nevztahuje povinnost k registraci pro účely DPH, důvod tohoto osvobození a další doklad potvrzující, že poskytovatel služeb je zřízen řádně v souladu se zákonem;

c)	kopii smlouvy uzavřené mezi poslancem a osobou pověřenou prováděním plateb, kterou si zvolil podle čl. 35 odst. 3 písm. a), nebo kopii pověření uděleného osobě pověřené prováděním plateb, kterou zvolil Parlament podle čl. 35 odst. 3 písm. b).

2.   Úhrada poskytování služeb se provádí na základě podrobné faktury nebo vyúčtování odměny za skutečně poskytnuté služby, kterou předloží osoba pověřená prováděním plateb příslušnému oddělení.

Osoba pověřená prováděním plateb potvrdí, že předložené faktury nebo vyúčtování odměn vyhovují platným vnitrostátním právním předpisům v oblasti DPH, zejména pokud jde o pravidelně poskytované služby. Pokud jsou služby osvobozené od DPH, potvrdí osoba pověřená prováděním plateb, že poskytovatel služeb splnil povinnosti v oblasti daní a sociálního zabezpečení.

Maximální výše úhrady poskytnutých služeb nesmí překročit 25 % částky uvedené v čl. 33 odst. 4. Úhrada může být provedena souhrnně za celý rok.

3.   Osoba pověřená prováděním plateb předá do 30. března roku následujícího po referenčním účetním období a při ukončení smluvního vztahu příslušnému oddělení ověřenou souhrnnou zprávu o službách skutečně poskytnutých za referenční účetní období.

Tato zpráva osvědčuje, že dotčené úkony byly provedeny v souladu s ustanoveními příslušných vnitrostátních právních předpisů.

4.   Po ověření zprávy bude osobě pověřené prováděním plateb zasláno, nejpozději ke dni 1. června, oznámení o tom, zda platby byly či nebyly provedeny řádně, případně s uvedením chybějících dokladů, které je třeba předložit. Kopie oznámení se zašle poslanci. V případě ukončení smlouvy s osobou pověřenou prováděním plateb bude oznámení zasláno nejpozději dva měsíce po obdržení zprávy.

Pokud je v oznámení uvedeno, že platby nebyly provedeny řádně, předloží se doklady potřebné pro řádné provedení příslušnému oddělení nejpozději do 1. července, nebo v případě ukončení smluvního vztahu s osobou pověřenou prováděním plateb do jednoho měsíce od zaslání oznámení. Nebudou-li doklady předloženy, použije Parlament ustanovení článků 67 a 68.

Článek 42

Mimořádné výdaje

Pokud je místní asistent, s nímž byla uzavřena pracovní smlouva, nepřítomen déle než tři měsíce z důvodu mateřské dovolené nebo vážné nemoci, může být od čtvrtého měsíce nepřítomnosti proplacena ta část nákladů na jeho zastupování, která není hrazena z příspěvků vyplácených zaměstnanci v příslušném vnitrostátním systému sociálního zabezpečení, a to nad rámec částky stanovené v čl. 33 odst. 4. Žádost o úhradu těchto výdajů předkládá příslušnému oddělení osoba pověřená prováděním plateb a spolupodepisuje ji poslanec.

Článek 43

Nehrazené výdaje

Částky vyplacené v souladu s touto kapitolou nemohou přímo ani nepřímo sloužit:

a)	k financování smluv uzavřených s politickými skupinami Parlamentu nebo s politickými stranami;

b)	ke krytí výdajů, které mohou být hrazeny v rámci jiných příspěvků podle těchto prováděcích opatření nebo jiných ustanovení jednacího řádu Parlamentu;

c)

ke krytí výdajů spojených s plněním smlouvy o poskytování služeb, která by mohla vést ke střetu zájmů, zejména v případech, kdy poslanec nebo jedna z osob uvedených v písmenu d) — vlastní celou společnost či organizaci založenou za účelem zisku, která je poskytovatelem služeb, nebo jejich část, — je členem správní rady nebo jiného výkonného orgánu společnosti či organizace založené za účelem zisku, která je poskytovatelem služeb, — má přístup k bankovnímu účtu poskytovatele služeb, — má zájem nebo jakýkoli finanční prospěch související s činností poskytovatele služeb;

d)	k financování smluv umožňujících zaměstnávání nebo využívání služeb manželů/manželek poslanců nebo jejich stálých partnerů bez manželského svazku ve smyslu čl. 58 odst. 2, jejich rodičů, dětí a sourozenců.

KAPITOLA 6

Vybavení a zařízení

Článek 44

Vybavení a zařízení

1.   Předsednictvo stanoví pravidla pro poskytnutí vybavení a zařízení poslancům, zejména:

—	pro využívání služebních vozů poslanci,

—	pro vybavení kanceláří poslanců nábytkem,

—	pro poskytování výpočetní a telekomunikační techniky poslancům,

—	pro poskytování kancelářských potřeb poslancům,

—	pro užívání kancelářských prostor poskytnutých v informačních kancelářích Parlamentu poslanci a politickými skupinami,

—	pro zpracování archivních dokumentů poslanců, které byly ve formě daru nebo závěti předány některému ústavu, sdružení nebo nadaci,

—	pro stěhování osobních věcí poslanců, jejichž mandát skončil v průběhu volebního období, z jejich kanceláře v Bruselu a ve Štrasburku do jejich země původu,

—	pro používání služebních jízdních kol,

—	pro využívání jazykových kurzů a kurzů výpočetní techniky pro poslance.

2.   Předsednictvo může rovněž přijmout ustanovení o poskytování zařízení a služeb bývalým předsedům Parlamentu v průběhu jejich mandátu a bývalým poslancům, pokud jde o přístup těchto osob k infrastruktuře Parlamentu.

HLAVA II

SKONČENÍ POSLANECKÉHO MANDÁTU

KAPITOLA 1

Přechodný příspěvek

Článek 45

Nárok na přechodný příspěvek

Od prvního dne měsíce následujícího po skončení mandátu mají bývalí poslanci nárok na přechodný příspěvek podle článku 13 statutu.

Článek 46

Zánik nároku

1.   Bývalí poslanci nemají nárok na přechodný příspěvek, pokud přijali mandát v jiném parlamentu nebo vykonávají veřejnou funkci.

2.   Nárok na přechodný příspěvek skončí, jakmile bývalí poslanci začnou vykonávat mandát v jiném parlamentu nebo veřejnou funkci. Přechodný příspěvek se v těchto případech vyplácí do posledního dne, který předchází nástupu do funkce.

3.   Pro účely tohoto článku se „jiným parlamentem“ v odstavcích 1 a 2 rozumí jakýkoli parlament členského státu, který má zákonodárnou pravomoc.

4.   „Veřejnou funkcí“ v odstavcích 1 a 2 se rozumí výkon následujících funkcí:

a)	volené placené funkce, které zahrnují výkon veřejné moci;

b)	členství v celostátní nebo regionální vládě;

c)	funkce vysokých úředníků pověřených výkonem veřejné moci, místo úředníka nebo funkce člena některého z orgánů Společenství.

Článek 47

Souběh nároků

1.   Pokud má bývalý poslanec současně nárok na přechodný příspěvek podle článku 14 statutu a na starobní nebo invalidní důchod podle článku 15 statutu, platí ta z úprav, pro niž se poslanec rozhodne. Poslanec své rozhodnutí sdělí generálnímu tajemníkovi nejpozději tři měsíce po skončení mandátu. Toto rozhodnutí je neodvolatelné.

2.   Pokud si zvolí vyplacení přechodného příspěvku, přeruší se na období, po které bude přechodný příspěvek vyplácen, vyplácení starobního nebo invalidního důchodu.

Článek 48

Postup

1.   Žádost o vyplácení přechodného příspěvku podá bývalý poslanec do tří měsíců od skončení mandátu generálnímu tajemníkovi. K žádosti přiloží čestné prohlášení o tom, že nevykonává funkce uvedené v článku 46.

2.   Použije-li se čl. 47 odst. 1, přiloží se k čestnému prohlášení rozhodnutí podle uvedeného článku.

3.   Jakoukoli změnu okolností, za nichž bylo poskytování přechodného příspěvku přiznáno, která by mohla mít vliv na nárok na přechodný příspěvek, je třeba bez prodlení oznámit generálnímu tajemníkovi. V případě pochybností může generální tajemník požádat příslušného poslance o vyjádření.

4.   Pokud generální tajemník zjistí na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, že bývalý poslanec vykonává funkce podle článku 46, zastaví vyplácení přechodného příspěvku a příslušného poslance o této skutečnosti informuje.

5.   Bývalý poslanec se může svého nároku na přechodný příspěvek kdykoli vzdát. Své rozhodnutí sdělí generálnímu tajemníkovi.

KAPITOLA 2

Starobní důchod

Článek 49

Nárok na starobní důchod

1.   Poslanci, kteří vykonávali mandát po dobu alespoň jednoho celého roku, mají po skončení mandátu nárok na doživotní starobní důchod, který se vyplácí od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy dosáhnou věku 63 let.

2.   Vyplácení starobního důchodu se přeruší, pokud je osoba oprávněná pobírat důchod znovu zvolena do Parlamentu. Další nárok na starobní důchod nabytý na základě nového mandátu se připočte k nároku na starobní důchod nabytému před znovuzvolením. Jakmile skončí mandát poslance v Evropském parlamentu, je vyplácení důchodu obnoveno.

3.   Pokud byly mandáty téhož poslance po určité období přerušeny, sečtou se pro účely výpočtu starobního důchodu všechny mandáty.

Článek 50

Zákaz souběhu důchodů

1.   Starobní důchod, který bývalý poslanec pobírá v souvislosti s mandátem v jiném parlamentu vykonávaným souběžně s mandátem v Evropském parlamentu, se odečte od starobního důchodu poskytovaného podle této kapitoly.

2.   „Jiným parlamentem“ podle odstavce 1 se rozumí parlament, jak jej definuje čl. 2 odst. 2.

3.   Výpočet se provádí na základě výše obou důchodů před zdaněním.

4.   Bývalí poslanci, kteří vykonávali souběžně s mandátem v Evropském parlamentu mandát v jiném parlamentu, nahlásí nárok na starobní důchod, který mají na základě mandátu v jiném parlamentu.

KAPITOLA 3

Invalidní důchod

Článek 51

Nárok na invalidní důchod

1.   Poslanec, který je postupem uvedeným v článku 55 uznán plně invalidním, neschopným vykonávat své funkce, a který se v důsledku toho vzdá mandátu, má s výhradou odstavce 3 nárok na invalidní důchod počínaje dnem, k němuž je vzdání se mandátu účinné.

2.   Pokud poslanec neoznámí do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o uznání invalidity úředně sděleno, že se vzdává mandátu, nárok na invalidní důchod zaniká.

3.   Nárok na invalidní důchod vzniká po skončení volebního období, v jehož průběhu k invaliditě došlo:

a)	pokud vzhledem ke své invaliditě není poslanec schopen vzdát se mandátu nebo

b)	pokud je rozhodnutí o uznání invalidity přijato po skončení volebního období, v jehož průběhu byl postup podle tohoto článku zahájen, nebo

c)	pokud ještě neskončila lhůta uvedená v odstavci 2.

Článek 52

Výpočet invalidního důchodu

1.   Výše invalidního důchodu činí 3,5 % odměny podle článku 10 statutu za každý dovršený rok výkonu mandátu a jednu dvanáctinu za každý další dovršený měsíc, nejméně však 35 % této odměny. Invalidní důchod nesmí úhrnem přesáhnout 70 % odměny.

2.   Pravidla pro výpočet starobního důchodu se obdobně použijí při výpočtu invalidního důchodu.

Článek 53

Zákaz souběhu důchodů

1.   Invalidní důchod, který bývalý poslanec pobírá v souvislosti s mandátem v jiném parlamentu vykonávaným souběžně s mandátem v Evropském parlamentu, se odečte od invalidního důchodu poskytovaného podle této kapitoly.

2.   „Jiným parlamentem“ podle odstavce 1 se rozumí parlament, jak jej definuje čl. 2 odst. 2.

3.   Bývalí poslanci, kteří vykonávali souběžně s mandátem v Evropském parlamentu mandát v jiném parlamentu, nahlásí nárok na invalidní důchod, který mají na základě mandátu v jiném parlamentu.

Článek 54

Souběh nároků

Pokud mají bývalí poslanci současně nárok na invalidní důchod a na starobní důchod, pobírají starobní důchod. Výše starobního důchodu však nesmí být nižší než výše invalidního důchodu.

Článek 55

Postup

1.   Poslanec nebo jeho právní zástupce předloží žádost o uznání invalidity předsedovi Parlamentu. K žádosti přiloží lékařské potvrzení s uvedením jména lékaře, který bude poslance zastupovat ve výboru pro otázky invalidity podle článku 56.

2.   Do tří měsíců od svolání výboru pro otázky invalidity generálním tajemníkem podle článku 56 předloží tento výbor na základě mandátu, který mu Parlament svěří, odůvodněnou lékařskou zprávu, v níž uvede, zda jsou splněny podmínky uvedené v článku 51. Ve výjimečných případech může generální tajemník tuto lhůtu prodloužit.

3.   Na základě návrhu výboru pro otázky invalidity rozhodne předseda Parlamentu o uznání invalidity a oznámí toto rozhodnutí dotyčnému poslanci a zároveň jej vyzve, aby se vzdal mandátu. V případě, že předseda žádost o uznání invalidity zamítne, informuje poslance o možnostech odvolání.

Článek 56

Výbor pro otázky invalidity

1.   Výbor pro otázky invalidity se skládá ze tří lékařů jmenovaných následujícím způsobem:

—	prvního určí dotyčný poslanec,

—	druhého určí Parlament,

—	třetí lékař je jmenován na základě společné dohody dvou předchozích lékařů.

Nebude-li do dvou měsíců po jmenování druhého lékaře dosaženo shody v otázce jmenování třetího lékaře, jmenuje jej z moci úřední předseda Soudního dvora Evropských společenství na základě podnětu Parlamentu.

2.   Výdaje spojené s činností výboru pro otázky invalidity, včetně cestovních výdajů, hradí Parlament.

3.   Poslanec může výboru pro otázky invalidity předložit všechny zprávy nebo potvrzení svého ošetřujícího lékaře nebo praktických lékařů, které konzultoval.

4.   Činnost výboru pro otázky invalidity je tajná.

Článek 57

Revize invalidity

1.   Bývalí poslanci, kteří nadále nesplňují podmínky uvedené v článku 51, ztrácejí nárok na invalidní důchod.

2.   Dokud bývalý poslanec nedosáhne 63 let věku, může Parlament požádat každých pět let, aby jej vyšetřil jmenovaný lékař a ověřil, zda nadále splňuje podmínky, na jejichž základě se přiznává nárok na invalidní důchod.

3.   Toto vyšetření může rovněž proběhnout před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 2, zejména pokud je Parlament informován o tom, že bývalý poslanec vykonává placenou funkci. Tato situace bude případně přezkoumána na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, s ohledem na okolnosti konkrétního případu a po provedení konfrontačního šetření.

4.   Na návrh lékaře, který poslance vyšetřil, může výbor pro otázky invalidity konstatovat, že zdravotní stav bývalého poslance se zlepšil natolik, že již nesplňuje podmínky uvedené v článku 51.

5.   Předseda Parlamentu přijme na základě závěrů výboru pro otázky invalidity rozhodnutí o ukončení nároku na invalidní důchod. Články 55 a 56 se použijí obdobně. Pokud bývalý poslanec nejmenuje lékaře, který jej bude ve výboru pro otázky invalidity zastupovat, použije se ustanovení čl. 56 odst. 1 druhého pododstavce.

KAPITOLA 4

Pozůstalostní a sirotčí důchod

Článek 58

Nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod

1.   Pozůstalý manžel / pozůstalá manželka a děti vyživované v okamžiku úmrtí poslance nebo bývalého poslance, který měl nárok nebo v době úmrtí nabýval nárok na starobní nebo invalidní důchod, mají nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod.

2.   Pro účely této kapitoly jsou stálí partneři bez manželského svazku posuzováni stejně jako manželé/manželky, pokud daný pár předloží úřední dokument uznaný členským státem nebo jakýmkoli příslušným orgánem členského státu, který osvědčuje jejich partnerství bez manželského svazku.

3.   Vyživovaným manželským, nemanželským nebo osvojeným dítětem poslance/poslankyně nebo jeho manželky / jejího manžela se rozumí dítě, o něž poslanec/poslankyně nebo bývalý poslanec / bývalá poslankyně skutečně pečuje. Za vyživované dítě se považuje rovněž nenarozené dítě a dítě, o jehož osvojení poslanec nebo bývalý poslanec žádal, avšak postup osvojení skončí po jeho úmrtí.

Článek 59

Výpočet pozůstalostního a sirotčího důchodu

1.   Maximální výše pozůstalostního a sirotčího důchodu nesmí překročit výši starobního důchodu, na který by poslanec měl nárok na konci volebního období se započtením doby, která uplyne mezi datem úmrtí a koncem volebního období.

2.   U bývalých poslanců nesmí maximální výše pozůstalostního a sirotčího důchodu překročit výši starobního důchodu, který poslanec pobíral nebo na který by měl nárok.

3.   Výše pozůstalostního důchodu náležejícího pozůstalému manželovi/pozůstalé manželce činí 60 % částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2 a alespoň 30 % odměny podle článku 10 statutu, i kdyby tato částka převyšovala částky uvedené v odstavcích 1 a 2.

Nárok na pozůstalostní důchod pro pozůstalého manžela / pozůstalou manželku není dotčen uzavřením nového manželství. Nárok na pozůstalostní důchod nevzniká, pokud je z okolností v konkrétním případě nade vši pochybnost zřejmé, že manželství bylo uzavřeno pouze za účelem pobírání důchodu. Tato situace bude případně přezkoumána na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, s ohledem na okolnosti konkrétního případu a po provedení konfrontačního šetření.

4.   Výše sirotčího důchodu pro vyživované dítě činí 20 % částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2.

5.   V případě více než dvou dětí se maximální výše sirotčích důchodů, které by měly být přiznány, rovnoměrně rozdělí mezi děti s nárokem na sirotčí důchod.

6.   Maximální výše důchodu, která má být vyplácena, bude případně rozdělena mezi pozůstalého manžela / pozůstalou manželku a vyživované děti v souladu s procentními podíly stanovenými v odstavcích 3, 4 a 5.

Článek 60

Zánik nároku

1.   Nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po datu úmrtí.

2.   Nárok na pozůstalostní důchod zaniká na konci kalendářního měsíce, ve kterém příjemce zemřel.

3.   Nárok na sirotčí důchod zaniká na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku 21 let.

Tento nárok však trvá po dobu studia nebo odborného vzdělávání sirotka, nejdéle však do konce měsíce, ve kterém dosáhne věku 25 let.

Důchod se nadále vyplácí sirotkovi, který si z důvodu vážné nemoci nebo invalidity nemůže sám vydělávat na živobytí. Tuto nemoc nebo invaliditu musí uznat lékař Parlamentu. Příjemce se může odvolat proti rozhodnutí lékaře a požádat o svolání výboru vytvořeného podle postupu pro výbor pro otázky invalidity, který je uvedený v příloze II oddílu 3 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68.

Tento nárok zaniká, pokud dítě nabude schopnosti vydělávat si na živobytí. Parlament může v této souvislosti požádat každých pět let, aby jej jmenovaný lékař vyšetřil a ověřil, zda nadále splňuje podmínky, na jejichž základě se důchod přiznává.

HLAVA III

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Způsob úhrady

Článek 61

Dodržování finančního nařízení

1.   Uplatňování těchto prováděcích opatření a předkládání všech žádostí o úhradu podle těchto prováděcích opatření jsou v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (12) (dále jen „finanční nařízení“).

2.   Pokud se podle těchto prováděcích opatření uzavírají smlouvy mezi Parlamentem a třetími osobami, je příslušná schvalující osoba oprávněna je podepsat.

Článek 62

Zásada využívání finančních prostředků

1.   Částky vyplacené podle těchto prováděcích opatření na základě ustanovení hlavy I kapitol 4, 5 a 6 jsou vyhrazeny výlučně pro financování činností souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu a nemohou krýt osobní výdaje nebo dotace či dary politického rázu.

2.   Poslanci vrátí Parlamentu nevyužité částky.

Článek 63

Bankovní převod, měny a směnné kurzy

1.   Platby podle těchto prováděcích opatření se provádějí bankovním převodem bez poplatků pro příjemce na bankovní účet v Evropské unii.

2.   Platby se provádějí v EUR, pokud příjemce zvolený v členském státě, který nepatří do eurozóny, nebo s bydlištěm v takovém státě nepožádá o vyplacení celé částky nebo její části v měně uvedeného členského státu.

3.   Při směně se použije měsíční účetní kurz EUR vůči příslušné národní měně stanovený v souladu s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení (13).

4.   Při úhradě výdajů na parlamentní asistenci se odchylně od odstavce 3 pro směnu použije měsíční účetní kurz EUR vůči příslušné národní měně platný v prosinci předcházejícího roku, přičemž v průběhu volebního období nesmí být maximální měsíční částka úhrad poskytnutá poslanci vyjádřená v národní měně po uplatnění roční valorizace a všech případných zvýšení, o nichž rozhodne předsednictvo, nižší než částka stanovená pro předchozí rok.

Článek 64

Bankovní účty

1.   Po zahájení výkonu mandátu sdělí poslanec příslušnému oddělení Parlamentu bankovní údaje (číslo účtu ve formátu IBAN, kód SWIFT (BIC) a adresu banky) k jednomu nebo více účtům vedeným na jeho jméno, na něž má být zasílána odměna podle článku 10 statutu, další příspěvky a úhrada dalších výdajů.

Pokud poslanec, bývalý poslanec nebo oprávněné osoby neuvedou jinak, vyplácí se přechodný příspěvek a důchod na účet určený pro vyplácení odměny podle článku 10 statutu.

2.   Jakoukoli platbu jiné osobě než poslanci lze provést pouze po předložení potvrzení banky příjemce, že účet, na nějž se má úhrada provést, je veden na jméno uvedené osoby. Potvrzení musí obsahovat číslo účtu ve formátu IBAN, kód SWIFT (BIC) a adresu banky.

3.   Pro platby v rámci výdajů na parlamentní asistenty sdělí poslanec osobě pověřené prováděním plateb nebo v případě uvedeném v čl. 36 odst. 5 příslušnému oddělení údaje týkající se bankovního účtu svého asistenta. Bankovní účet asistenta musí být veden v členském státě, kde vykonává hlavní činnost. Úhrada se provádí v měně, v níž je mzda nebo odměna asistenta stanovena.

Osoba pověřená prováděním plateb oznámí příslušnému oddělení údaje týkající se jejího bankovního účtu.

Článek 65

Datum platby

1.   Odměna podle článku 10 statutu, přechodný příspěvek a důchody se vyplácejí 15. dne běžného měsíce. Příspěvek na všeobecné výdaje se vyplácí první den běžného měsíce.

2.   Platby v rámci výdajů na parlamentní asistenty se hradí osobě pověřené prováděním plateb nebo v případě uvedeném v čl. 36 odst. 4 a 5 místnímu asistentovi 15. dne běžného měsíce.

Tyto platby se uskutečňují podle pokynů poslance, které předal nejpozději 25. dne předcházejícího měsíce.

3.   Úhrady ostatních výdajů se provádí po předložení požadovaných dokladů uvedených v těchto prováděcích opatřeních.

4.   Doklady požadované těmito prováděcími opatřeními je třeba předložit nejpozději:

a)	v případě cestovních výdajů a příspěvku na pobyt: do 31. října kalendářního roku následujícího po roce, kdy příslušná cesta začala;

b)	v případě výdajů na parlamentní asistenty a dalších výdajů: před uplynutím lhůty uvedené v příslušných ustanoveních a nejpozději 7. prosince rozpočtového roku, za nějž jsou úhrada nebo proplacení požadovány.

5.   Generální tajemník může přijmout zvláštní ustanovení pro výplatu záloh na obvyklé cestovní výdaje a výdaje na pobyt.

KAPITOLA 2

Vypořádání a vymáhání plateb

Článek 6

Náhradní doklady

V případě ztráty dokladů požadovaných těmito prováděcími opatřeními předloží poslanci prohlášení o ztrátě a přiloží k němu originály náhradních dokladů odpovídající požadavkům stanoveným v těchto prováděcích opatřeních.

Článek 67

Pozastavení platby

Pokud poslanec nebo osoba pověřená prováděním plateb neplní své povinnosti vyplývající z těchto prováděcích opatření nebo ze smlouvy uzavřené podle článku 35, může příslušná schvalující osoba nařídit pozastavení platby daného příspěvku nebo jeho části, přičemž řádně zohlední případné oprávněné zájmy třetích stran. Pozastavit platbu je možné na dobu nutnou k tomu, aby dotčený subjekt splnil své povinnosti nebo aby bylo možné zvážit použití článku 68.

Před přijetím tohoto rozhodnutí je poslanec nebo osoba pověřená prováděním plateb písemně informován/informována a je mu/jí poskytnuta lhůta jednoho měsíce ke splnění požadavků prováděcích opatření nebo smlouvy. Kopie uvedeného dopisu je zaslána kvestorům a případně všem dotčeným třetím stranám.

Článek 68

Vrácení neoprávněně vyplacených částek

1.   Jakákoli částka vyplacená z hlediska těchto prováděcích opatření neoprávněně bude požadována zpět. Generální tajemník vydá pokyny k tomu, aby byly tyto částky získány od dotyčného poslance zpět.

2.   Při rozhodování o vymáhání plateb se věnuje náležitá pozornost tomu, aby poslanec mohl účinně vykonávat svůj mandát a nebyl narušen řádný chod Parlamentu. Před přijetím rozhodnutí dá generální tajemník příslušnému poslanci možnost se vyjádřit.

3.   Tento článek se použije obdobně pro bývalé poslance a třetí osoby.

KAPITOLA 3

Další obecná finanční ustanovení

Článek 69

Valorizace

1.   Částky uvedené v čl. 15 písm. c), v článku 20, v čl. 22 odst. 1 a 3, v čl. 24 odst. 2 a v čl. 26 odst. 2 může předsednictvo každoročně valorizovat až do výše rovnající se roční míře inflace v Evropské unii zveřejněné Eurostatem, která odpovídá měsíci říjnu předcházejícího roku.

2.   Částku uvedenou v čl. 33 odst. 4 předsednictvo případně každoročně valorizuje na základě společného indexu vypracovaného Eurostatem po dohodě se statistickými úřady členských států podle článku 65 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68. Tato valorizace se použije zpětně od července roku, na nějž se index vztahuje.

Článek 70

Zdaněn

Za podmínek, které jsou stanoveny v článku 12 statutu, se v případě poslanců použije nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství (14).

Článek 71

Exekuce

1.   Odměna uvedená v článku 10 statutu, přechodný příspěvek nebo starobní důchod mohou být předmětem exekuce až do výše jedné třetiny na základě rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu.

2.   Generální tajemník vydá pokyny k provádění takového opatření, přičemž dbá o to, aby poslanec mohl účinně vykonávat svůj mandát a nebyl narušen řádný chod Parlamentu. Před přijetím rozhodnutí musí mít poslanec možnost se vyjádřit.

KAPITOLA 4

Závěrečná Ustanovení

Článek 72

Stížnost

Poslanec, který se domnívá, že v jeho případě nebyla tato prováděcí opatření řádně uplatňována, se může písemně obrátit na generálního tajemníka. Nedojde-li k dohodě mezi poslancem a generálním tajemníkem, postoupí se otázka kvestorům, kteří po vyjádření generálního tajemníka přijmou rozhodnutí. Před přijetím opačného rozhodnutí, než je stanovisko generálního tajemníka, konzultují kvestoři záležitost s předsednictvem.

Tento článek se použije rovněž pro všechny oprávněné osoby podle těchto prováděcích opatření.

Článek 73

Vstup v platnost

Tato prováděcí opatření vstupují v platnost ve stejný den jako statut.

Článek 74

Zrušení

S výhradou přechodných ustanovení uvedených v hlavě IV se pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům ruší dnem vstupu statutu v platnost.

HLAVA IV

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 75

Pozůstalostní důchod, invalidní důchod a starobní důchod

1.   Pozůstalostní důchod, invalidní důchod, zvýšení invalidního důchodu kvůli vyživovaným dětem a starobní důchod poskytované v souladu s přílohami I, II a III pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům budou podle těchto příloh nadále vypláceny osobám, které byly jejich příjemci před vstupem statutu v platnost.

2.   Nárok na starobní důchod nabytý před vstupem statutu v platnost podle výše uvedené přílohy III zůstává zachován. Osobám, které získaly nárok v tomto důchodovém systému, se poskytuje důchod vypočtený na základě jejich nároků nabytých podle výše uvedené přílohy III, pokud splňují podmínky k tomu stanovené právními předpisy dotčeného členského státu a pokud předložily žádost podle čl. 3 odst. 2 výše uvedené přílohy III.

Článek 76

Doplňkový důchod

1.   Doplňkový (dobrovolný) starobní důchod poskytovaný podle přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům bude nadále vyplácen v souladu s touto přílohou osobám, které tento důchod získaly před vstupem statutu v platnost.

2.   Nárok na důchod nabytý před vstupem statutu v platnost podle výše uvedené přílohy VII zůstává zachován. Bude vyplácen za podmínek uvedených v této příloze.

3.   Nový nárok po vstupu statutu v platnost a v souladu s výše uvedenou přílohou VII mohou nadále získávat poslanci zvolení v roce 2009:

a)	kteří byli poslanci již v minulém volebním období a

b)	kteří získali nebo kterým vznikal nárok v doplňkovém systému důchodového pojištění a

c)	pro něž členský stát, v němž byli zvoleni, stanovil odlišná pravidla v souladu s článkem 29 statutu nebo kteří se podle článku 25 statutu rozhodli pro vnitrostátní systém a

d)	kteří nemají nárok na vnitrostátní nebo evropský důchod vyplývající z výkonu mandátu poslance Evropského parlamentu.

4.   Příspěvky do fondu doplňkového pojištění, které hradí poslanci, jsou poskytovány z jejich soukromých finančních prostředků.

Článek 77

Přechodný příspěvek

1.   Přechodný příspěvek poskytovaný podle přílohy V pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům bude nadále vyplácen v souladu s touto přílohou osobám, které tento příspěvek pobíraly před vstupem statutu v platnost.

2.   Poslancům, jejichž mandát poslance definitivně končí na konci šestého volebního období, bude vyplacen přechodný příspěvek podle výše uvedené přílohy V.

3.   V případě poslanců, kteří pobírají odměnu podle článku 10 statutu a jejichž mandát končí po vstupu statutu v platnost, se při výpočtu výše přechodného příspěvku podle článku 13 statutu vezme v úvahu délka výkonu mandátu před datem vstupu statutu v platnost.

4.   Poslanci uvedení v odstavci 3 však mohou požádat, aby poměrná část přechodného příspěvku za dobu výkonu mandátu před datem vstupu statutu v platnost byla vypočtena podle pravidel uvedených v příloze V pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům. Délka mandátu použitá při výpočtu poměrné části bude odečtena od maximální délky stanovené v čl. 13 odst. 2 statutu.

Článek 78

Parlamentní asistenti

1.   Pokud zvláštní právní režim podle čl. 34 odst. 1 písm. a) nevstoupí do vstupu těchto prováděcích opatření v platnost:

a)	použijí se pravidla pro místní asistenty rovněž pro registrované parlamentní asistenty;

b)	čl. 69 odst. 2 se nepoužije;

c)	částka uvedená v čl. 33 odst. 4 se valorizuje podle čl. 69 odst. 1.

2.   Parlamentním asistentům zaregistrovaným v jednom ze tří pracovních míst před datem vstupu těchto prováděcích opatření v platnost, kteří mají pracovní smlouvu uzavřenou v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zaregistrovanou příslušným oddělením ke dni 1. července 2008 a na základě této smlouvy získali nárok na sociální příspěvky, může být smlouva na vlastní žádost obnovena nebo prodloužena na přechodné období odpovídající jednomu volebnímu období.

3.   Odchylně od čl. 43 písm. d) mohou být smlouvy uzavřené s rodinnými příslušníky poslanců zaregistrované příslušným oddělením ke dni 1. července 2008 zachovány v platnosti po přechodné období odpovídající jednomu volebnímu období.

Poslanci jsou povinni uvést tyto smlouvy ve svém prohlášení o finančních zájmech.

Článek 79

Životní pojištění

V případě skončení mandátu se pokračování v pojištění, přechod na jinou formu pojištění nebo vyplacení vyrovnání při zrušení pojistky podle čl. 19 odst. 2 pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům uplatní v souladu s pojistnou smlouvou u každého poslance, který vykonával mandát až do konce šestého volebního období, pokud hradil pojistné po dobu nejméně dvou let.

Článek 80

Asistence pro těžce zdravotně postižené dítě

Příspěvky vyplácené podle článku 21b pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům budou nadále podle tohoto článku hrazeny poslancům znovu zvoleným v roce 2009, jimž byly přiznány.

Článek 81

Poslanci, na něž se vztahuje článek 25 nebo článek 29 statutu

1.   Poslancům, kteří byli znovu zvoleni v roce 2009 a využili právo volby podle článku 25 statutu, budou odměna, přechodný příspěvek, starobní důchod, invalidní důchod a pozůstalostní důchod za období po vstupu statutu v platnost vypláceny výhradně za podmínek stanovených v jejich vnitrostátních právních předpisech a hrazeny v plném rozsahu z rozpočtu příslušného členského státu.

Poslanci uvedení v prvním pododstavci mohou navíc Parlament požádat o vyplacení přechodného příspěvku za dobu výkonu mandátu před vstupem statutu v platnost podle pravidel uvedených v příloze V pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům.

2.   Tento systém se uplatní obdobně v případě poslanců, pro něž členský stát, v němž byli zvoleni, stanovil odchylná pravidla v souladu s článkem 29 statutu.

3.   Odchylně od čl. 7 odst. 2 bude v případě poslanců, pro něž členský stát, v němž byli zvoleni, stanovil odchylná pravidla v souladu s článkem 29 statutu nebo kteří se podle článku 25 statutu rozhodli pro vnitrostátní systém, třetina pojistného, již mají hradit poslanci, hrazena přímo a jednotlivě z osobního účtu.

4.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 mají bývalí poslanci, kterým je vyplácen důchod podle vnitrostátního systému, na základě uplatnění článku 25 nebo článku 29 statutu nárok na úhradu dvou třetin léčebných výloh spojených s nemocí, těhotenstvím nebo narozením dítěte za podmínek stanovených v těchto prováděcích opatřeních, pokud by sami neměli pojištění pro případ nemoci.

---

(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu 2005/684/ES, Euratom ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (Úř. věst. L 262, 7.10.2005, s. 1).

(2)  Dok. PE 113.116/BUR./rev. XXV/01-2009.

(3)  Společná pravidla o pojištění úředníků Evropských společenství pro případ nemoci přijatá společnou dohodou všech orgánů, kterou zaznamenal předseda Soudního dvora Evropských společenství dne 24. listopadu 2005.

(4)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. září 1981 ve věci 208/80, Bruce of Donington v. Eric Gordon Aspden, Recueil 1981, s. 2205.

(5)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2008 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Oddíl I – Evropský parlament (Úř. věst. L 88, 31.3.2009, s. 3).

(6)  Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5.

(7)  Společná pravidla o pojištění úředníků Evropských společenství pro případ nemoci přijatá společnou dohodou všech orgánů (kterou zaznamenal předseda Soudního dvora Evropských společenství dne 24. listopadu 2005) v souladu s článkem 72 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a zavádějí zvláštní dočasná opatření pro úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(8)  Rozhodnutí Komise ze dne 2. července 2007, kterým se stanoví obecná prováděcí opatření pro úhradu léčebných výloh.

(9)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(10)  Společná pravidla o pojištění úředníků Evropských společenství pro případ úrazu a nemoci z povolání přijatá společnou dohodou orgánů, kterou zaznamenal předseda Soudního dvora Evropských společenství dne 13. prosince 2005.

(11)  Zjistí-li se, že osoba pověřená prováděním plateb, kterou poslanec zvolil v rámci odst. 3 písm. a) nebo c), je oprávněna spravovat pouze pracovní smlouvy, může případně poslanec, pokud jde o smlouvy o poskytování služeb, požádat o možnost využít služeb osoby pověřené prováděním plateb uvedené v odst. 3 písm. b).

(12)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8.

---