19.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 41/73

—

s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 2 a články 141 a 157 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, podepsanou dne 12. prosince 2007 (1), zejména na články 15, 23, 27, 28 a 31,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. října 2005„Provádění lisabonského programu Společenství: Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice“(KOM(2005)0474),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 18. července 2007 s názvem Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů (KOM(2007)0424),

—

s ohledem na zprávu Komise o průmyslových vztazích v Evropě v roce 2006,

—

s ohledem na zprávu Komise o nedávném vývoji evropského sociálního dialogu v rámci odvětví, zveřejněnou v roce 2006,

—

s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce o rovném postavení žen a mužů v pracovním prostředí,

—

s ohledem na akční rámec týkající se rovnosti mezi ženami a muži, podepsaný sociálními partnery na evropské úrovni,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. září 2002 o zastoupení žen mezi sociálními partnery Evropské unie (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2000 o sdělení Komise „Ženy a věda: zapojení žen s cílem obohatit evropský výzkum“ (4),

—

s ohledem na veřejné slyšení o úloze žen v průmyslu, které dne 5. června 2007 pořádal Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví,

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0519/2007),

A.

vzhledem ke strategickému významu, který má průmysl v jednotlivých členských státech Evropské unie pro tvorbu prosperity a pracovních míst a který je třeba chránit,

B.

vzhledem k tomu, že stereotypy, které stále existují při volbě vzdělání a zaměstnání u žen, přispívají k jejich nerovnoměrnému uplatnění v odvětví průmyslu,

C.

vzhledem k tomu, že úloha žen v průmyslu by měla být vždy založena na zásadách rovnosti mezd a kariérní perspektivy s cílem podporovat širší účast žen i v těch oblastech průmyslu, které nejsou považovány za typicky vhodné pro ženy,

D.

vzhledem k tomu, že úloha žen v průmyslu je proměnlivá v důsledku různorodého zastoupení podle odvětví, zejména přílišného zastoupení v některých z nich (textilní průmysl, oděvní průmysl, výšivkářství, obuvní průmysl, zpracování korku, výroba kabelů, výroba elektrického a elektrotechnického materiálu, potravinářství) a příliš nízkého zastoupení v odvětvích špičkových technologií, což způsobuje diferenciaci problémů, s nimiž se setkáváme,

E.

vzhledem k tomu, že překážky související s pohlavím stále brání postupu žen v průmyslu, ale jsou nyní menší, než bývaly,

F.

vzhledem k tomu, že právě v odvětvích, v nichž pracují převážně ženy, převažují nižší platy, což odráží diskriminační přístup k práci žen, a že kolektivní smlouvy obecně neberou dostatečně v úvahu dimenzi rovnosti žen a mužů, ani specifické potřeby žen, a že k zajištění účinnosti stávajících právních předpisů musí být vyvinuto větší úsilí,

G.

vzhledem k tomu, že v průměru přibližně 14 % pracujících žen v EU je zaměstnáno v průmyslu, ačkoli v jistých zemích tento podíl převyšuje 25 %; že z tohoto průměru je více než 21 % zaměstnáno na částečný úvazek a že ženy představují 65 % všech zaměstnanců, kteří v průmyslu pracují na částečný úvazek,

H.

vzhledem k tomu, že podniky mají obecnou povinnost plnit zásadu rovnosti na pracovišti, a to bez ohledu na jejich velikost nebo odvětví, ve kterém provozují svou činnost,

I.

vzhledem k tomu, že ženy, které mají nestabilní a dočasný pracovní poměr či pracují na částečný úvazek nebo mají nestandardní práci, jsou ve větší míře diskriminovány, zejména chtějí-li se stát matkami, a že jejich možnosti profesionálního vzdělávání jsou obecně horší, vzhledem k tomu, že ženy, které mají nestabilní pracovní poměr či pracují na částečný úvazek, často nejsou schopny pravidelně přispívat na penzijní pojištění a nesou proto vyšší riziko, že nebudou mít dostatečný příjem pro své životní potřeby v pozdějším věku,

J.

vzhledem k tomu, že integrovaná vize průmyslové politiky Komise deklarovaná v jejím výše uvedeném sdělení ze dne 5. října 2005 zahrnuje mezi své cíle hospodářskou a sociální soudržnost, nebere však dostatečný ohled na hledisko rovnosti pohlaví,

K.

vzhledem k tomu, že zpracovatelský průmysl, v němž se soustřeďuje 86 % průmyslových pracovních sil ženského pohlaví, je z 99 % tvořen malými a středními podniky (MSP), které zaměstnávají přibližně 58 % všech pracovních sil v tomto odvětví,

L.

vzhledem k tomu, že vývoj zaměstnávání v průmyslu je v současné době charakterizován spíše rozpadem tradičních schémat zaměstnávání než zlepšováním pracovních podmínek a vyhlídek kariérního postupu, zejména v případě žen,

M.

vzhledem k tomu, že existuje úzká vazba mezi nedostatkem zařízení péče o děti, nedobrovolnou volbou částečného pracovního úvazku a nedostatkem možností vzdělávání a podpory při opětovném nástupu do zaměstnání, což s sebou nese nebezpečí, že ženy zůstanou na méně kvalifikovaných postech bez dostatečných možností kariérního postupu,

N.

vzhledem k tomu, že v průmyslových odvětvích chybí statistické údaje rozepsané podle pohlaví, co se týče rozčlenění zaměstnanců do jednotlivých profesních kategorií nebo výše platů,

O.

vzhledem k tomu, že zdravotní rizika a druhy nemocí z povolání se mohou u žen a mužů lišit a že je důležité podrobněji analyzovat stávající podmínky a jejich důsledky a současně zohlednit specifické dopady na mateřství,

P.

vzhledem k tomu, že trvalé vzdělávání a intenzivní učení zvyšují produktivitu žen a jejich ekonomický přínos,

Q.

vzhledem k tomu, že je nezbytné vytvořit pracovní prostředí bez diskriminace, které umožňuje ženám a mužům dosáhnout optimálního pracovního výkonu a ve kterém je každý jedinec oceňován a jeho cíle uznávány,

1.

zdůrazňuje úlohu žen v průmyslu a vybízí k jejich podpoře při dodržení zásad rovné mzdy, pracovních podmínek, kariérního postupu, profesního vzdělávání, a rovněž respektování mateřství a otcovství jakožto zásadních sociálních hodnot;

2.

vybízí členské státy, aby podporovaly podnikání žen v průmyslu a aby poskytovaly finanční podporu ženám zakládajícím podniky;

3.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat práci žen v průmyslu, aby systematicky získávaly dovednosti, které potřebují k tomu, aby byly úspěšné ve svém povolání;

4.

upozorňuje na skutečnost, že na každém stupni kariérního postupu působí mnoho základních příčin, které dávají podnět ke vzniku nepřátelského prostředí pro ženy v průmyslu, jako jsou postupy při náboru a přijímání pracovníků, které ve skutečnosti vytvářejí pro ženy vstupní překážky, rozdílné standardy pro muže a ženy, nerovnosti při obsazování vysoce kvalifikovaných pracovních míst a rozdíl v odměňování mužů a žen; domnívá se proto, že každá z těchto působících příčin musí být řešena zvláštními politikami navrženými Komisí a členskými státy;

5.

uznává nutnost stanovit integrovanou průmyslovou politiku, která vezme v úvahu nezbytnou hnací sílu konkurenceschopnosti a zároveň zajistí sociální a hospodářská práva pracovníků;

6.

žádá Komisi a členské státy, aby vyzvaly velké podniky, aby vypracovaly a zavedly své vlastní vyjednané programy rovnosti na závazném základě a aby podpořily jejich vypracování a zavádění v malých a středních podnicích;

7.

potvrzuje, že podpora slušné práce představuje nedílnou součást hodnot Evropské unie a žádá členské státy, aby přijaly účinná opatření s cílem dosáhnout souladu se sociálními standardy a zaručit slušnou práci v různých průmyslových odvětvích, a tím zajistit důstojné příjmy pracovníků, a zejména žen, právo na bezpečnost a zdraví při práci, sociální ochranu a svobodné vytváření odborových organizací, a přispívat tak ve velké míře ke zrušení všech forem diskriminace mezi muži a ženami v práci;

8.

žádá členské státy, aby přijaly všechna opatření nezbytná k účinnému boji proti vykořisťování žen v práci, které je nejčastější v některých odvětvích, jako je textilní průmysl, a zajistily tak respektování základních práv pracovníků, zejména žen, a zabránily sociálnímu dumpingu;

9.

je toho názoru, že na úlohu žen v kterémkoli průmyslovém odvětví nelze pohlížet odděleně od všeobecné situace v průmyslu v Evropské unii, od problémů, před kterými průmysl EU stojí, ani od nutnosti vhodně na tyto problémy reagovat;

10.

vítá skutečnost, že podíl vývozů do třetích zemí na celkovém obratu zůstává podle nejnovějších dostupných statistik v mnoha odvětvích stejný, což svědčí o konkurenceschopnosti EU v těchto odvětvích; vyjadřuje nicméně znepokojení, pokud jde o stagnující domácí poptávku v řadě členských států, zvyšující se dovozy ze zemí mimo EU a přetrvávající úbytek pracovních míst v některých odvětvích v EU, často postihující ženy;

11.

zdůrazňuje, že je nutné přijmout naléhavá opatření pro plné a účinné provedení směrnice 75/117/EHS (5) za účelem boje proti mzdové diskriminaci, zejména zvýšeným využíváním odborových organizací a vypracováním progresivních odvětvových plánů s přesnými cíli, což umožní ukončit přímou i nepřímou mzdovou diskriminaci;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření nezbytná k zajištění ochrany proti sexuálnímu obtěžování a obtěžování spojenému s hlediskem pohlaví;

13.

považuje za důležité více se zabývat otázkou tvorby metodiky pro analýzu náplně pracovních míst, která zaručí právo na rovné odměňování žen a mužů;

14.

považuje za důležité vyhodnocení projektů iniciativy EQUAL, zaměřených na dodání řádného významu práci na podporu rovnosti, a zdůrazňuje význam podpory pilotních projektů, které směřují k přesné analýze náplně pracovních míst s cílem zaručit právo na rovné odměňování pro ženy a muže a poskytnout řádné uznání jednotlivcům a jednotlivým zaměstnáním;

15.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat iniciativy, které přispívají k zavádění a uplatňování pozitivních politik lidských zdrojů a pozitivních opatření podporujících rovnost žen a mužů, a že je třeba podporovat opatření na poskytování informací a odborné přípravy, která umožní prosazovat, přenášet a zavádět praxi, které se ukázala jako úspěšná v různých organizacích a podnicích;

16.

žádá Komisi a členské státy, aby podnikly další kroky ke zlepšení osvěty a kontroly podniků, pokud jde o soulad s kodexy chování a kritéria sociální odpovědnosti při jejich každodenní práci, stejně jako o zaručení lepších pracovních podmínek, přičemž by měly věnovat pozornost pracovní době, dodržování práv spojených s mateřstvím a otcovstvím, zejména zajištěním návratu do práce po mateřské nebo otcovské dovolené, zajišťování souladu rodinného a pracovního života, a dále požaduje, aby byla tato práva stanovena právními předpisy; zdůrazňuje, že je nutno vytvořit podmínky, které usnadní sdílení rodinných povinností;

17.

doporučuje, aby na pracovišti existovaly větší možnosti volby, které by mužům a ženám poskytly větší možnost rozvoje jejich rodinného života, ale i profesní kariéry; domnívá se, že by měly být mužům a ženám mnohem dostupnější pracovní příležitosti, jež by uspokojovaly jejich měnící se potřeby;

18.

žádá členské státy, aby zavedly lepší, flexibilnější a přenositelnější důchody; připomíná své stanovisko v prvním čtení k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti práv na penzijní připojištění (6);

19.

zdůrazňuje potřebu spolehlivé sítě sociálních služeb a flexibility předškolních zařízení a školních zařízení na základním stupni, s cílem podporovat zaměstnané ženy v období, kdy se věnují výchově svých dětí;

20.

zdůrazňuje skutečnost, že dlouhá pracovní doba vystavuje zaměstnance velkému zatížení a má negativní dopad na jejich zdraví, kvalitu života a životní spokojenost;

21.

žádá členské státy, aby odměnily podniky, které přijímají opatření ve prospěch rovnosti žen a mužů a podporují vyváženost pracovního a rodinného života, s cílem podporovat šíření osvědčených postupů v této oblasti;

22.

zdůrazňuje potřebu zaručit, aby neměla opatření přijatá v rámci slaďování rodinného a pracovního života za důsledek separaci nebo vytváření stereotypů, pokud jde o úlohy mužů a žen, které by odporovaly prioritám Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů (2006–2010), především s ohledem na hospodářskou nezávislost žen, a vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecně dostupné a finančně únosné sociální služby, jako jsou jesle, družiny, zařízení pro trávení volného času dětí, i služby pomoci seniorům, které jinak spíše poskytují ženy; požaduje technickou, a pokud možno i účinnou finanční podporu nebo pobídky pro zaměstnavatele z řad MSP, aby zaváděli tyto politiky a praktiky;

23.

zdůrazňuje význam jednání a kolektivního vyjednávání v boji za zrušení diskriminace žen, zejména s ohledem na zaměstnanost, mzdy, pracovní podmínky, kariéru a odbornou přípravu;

24.

vyzývá Komisi i odvětvové sociální partnery, aby definovali vysoké standardy ochrany zdraví na pracovišti, které by zohledňovaly dimenzi rovnosti mužů a žen, a zejména ochranu mateřství, jak na úrovni výzkumu, tak i kontroly a preventivních opatření; připomíná, že ženy jsou příliš zastoupeny v odvětvích, ve kterých jsou opakující se pohyby příčinou nemocí z povolání, jako jsou poruchy pohybového ústrojí, a že by těmto podmínkám měla být věnována zvláštní pozornost;

25.

vybízí Komisi a členské státy, aby ve studiích a ve vnitrostátních průzkumech veřejného mínění dále rozvinuly dimenzi rovnosti pohlaví;

26.

zdůrazňuje skutečnost, že většina studií o chudobě pracovníků ukazuje, že domácnosti žijící z jedné mzdy, zejména pokud tuto mzdu pobírají ženy, jsou částečně dotčeny chudobou; zdůrazňuje, že vymýcení chudoby a sociálního vyloučení musí zůstat pro Evropskou unii politickou prioritou; žádá Komisi a členské státy, aby stanovily a sledovaly ambiciózní cíle snižování počtu chudých pracovníků v Evropě;

27.

žádá Komisi, aby podporovala politiky a programy odborného vzdělávání zaměřené na ženy, včetně rozvoje počítačové gramotnosti, jejichž cílem je zvýšit účast žen v různých průmyslových odvětvích, a zohlednila přitom finanční zdroje dostupné na místní a vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a aby více motivovala velké podniky i malé a střední podniky k jejich využívání;

28.

požaduje, aby Komise v souladu se sedmým rámcovým programem a s ustanoveními Evropské charty pro malé podniky ve znění uvedeném v příloze III závěrů předsednictví Evropské rady konané v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000 zvýšila podporu programů odborného vzdělávání žen zaměstnaných průmyslovými MSP a podporu výzkumu a inovací;

29.

žádá Komisi, aby podporovala vzdělávání, vyšší vzdělávání a profesionální vzdělávání; zdůrazňuje, že vzdělávání je hlavním způsobem, jak mohou ženy překonat segmentaci pracovního trhu podle příslušnosti k pohlaví;

30.

požaduje, aby se co možná nejvíce šířil strategický plán výzkumu Evropské technologické platformy pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu, a naléhavě vyzývá všechny zainteresované strany, aby přistoupily k zavedení inovačních technologií a obchodních modelů, které mají vyvážené zastoupení mužů a žen na všech úrovních;

31.

vyjadřuje politování nad slabou účastí žen v organizacích sociálních partnerů, a vyzývá sociální partnery, aby zlepšily vzdělávání vyjednavačů a osob odpovědných za kolektivní smlouvy, pokud jde o rovnost žen a mužů, a aby posílily účast žen v rámci svých rozhodovacích orgánů;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vyvážené zastoupení žen a mužů ve správních radách podniků, a to zejména těch, jejichž jsou akcionáři;

33.

zdůrazňuje, že je třeba podpořit vytvoření ženských sítí v rámci jednotlivých podniků, mezi podniky stejného průmyslového odvětví a mezi různými průmyslovými odvětvími;

34.

vyjadřuje politování nad nízkým podílem žen v odvětví pokročilých technologií a zdůrazňuje význam vzdělávacích programů a operačních programů vědecko-technického vzdělávání pro zaručení kvality a rozmanitosti nabídek vzdělávání pro ženy v jednotlivých členských státech a zajištění podpory vědecko-technického vzdělávání dívek;

35.

žádá členské státy a Komisi, aby vyvinuly a zavedly strategie pro řešení rozdílů v pracovním prostředí a kariérním postupu žen pracujících v oblasti vědy a techniky;

36.

považuje za důležité, aby byly šířeny stávající osvědčené postupy, pokud jde o účast žen v průmyslovém výzkumu a v průmyslových odvětvích špičkových technologií; trvá na tom, že v této oblasti je s ohledem na rovnost pohlaví důležitá osvěta řídících pracovníků průmyslových podniků, v nichž jsou ženy zastoupeny málo, jež by se měla promítnout do kvantitativně vyjádřených cílů;

37.

vybízí členské státy a Komisi, aby ve všech souvisejících politikách zohledňovaly specifickou situaci žen v průmyslu, především v odvětvích, která byla postižena strukturálními změnami a opatřeními v oblasti mezinárodního obchodu, ať už jde o zaměstnanost, odborné vzdělávání nebo otázky zdraví a bezpečnosti při práci;

38.

zdůrazňuje potřebu rekvalifikace žen, které musely ukončit svoje povolání, aby se zvýšilo jejich uplatnění na trhu práce; vyzývá členské státy, aby rozšířily možnosti celoživotního vzdělávání;

39.

uznává, že některé regiony, zejména znevýhodněné regiony EU, se vyznačují vysokou koncentrací textilních a oděvních podniků, na nichž zaměstnanost žen výrazně závisí; požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost zejména dovozu výrobků ze třetích zemí;

40.

zdůrazňuje, že je nutné podporovat rozvoj znevýhodněných regionů, zón, jež trpí trvalým strukturálním znevýhodněním, nejvzdálenějších regionů a zón, které byly zasaženy nedávnou deindustrializací nebo průmyslovou restrukturalizací, za účelem posílení hospodářské soudržnosti a sociálního začlenění žen v těchto zónách a regionech;

41.

domnívá se, že přemísťování podniků postihlo průmyslová odvětví s vysokým podílem ženské práce, jako je textilní průmysl, oděvní průmysl, výroba bot, výroba kabelů, keramický průmysl, výroba elektrického a elektrotechnického materiálu a různá odvětví potravinářství, a že tato situace nejhůře postihuje členské státy, které zaznamenávají spíše slabší hospodářský rozvoj, a jejím důsledkem je nezaměstnanost a ohrožení hospodářské a sociální soudržnosti;

42.

zdůrazňuje, že je třeba sledovat přemisťování podniků ve členských státech EU a přeorientovat politiku poskytování finančních prostředků Společenství s cílem zajistit pracovní místa a regionální rozvoj;

43.

žádá, aby podpora Společenství nebyla poskytována podnikům, které po přijetí těchto finančních prostředků v členském státě přesunou svou výrobu do jiné země, aniž by plně provedly smlouvy uzavřené s dotčeným členským státem;

44.

doporučuje, aby Komise pozorně sledovala stávající postupy uzavírání a přemisťování průmyslových podniků a aby požadovala vrácení poskytnutých finančních prostředků v případě porušení předpisů;

45.

vyzývá členské státy a Komisi, aby při rozdělování podpory Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci vzaly v úvahu dimenzi rovnosti pohlaví, aby tak zajistily, že se tato podpora dostane také do odvětví s vysokým podílem ženské práce;

46.

zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na kontrolovanou strukturální změnu v textilním průmyslu a že je třeba nasměrovat a podpořit ženy, aby absolvovaly další vzdělávání, s cílem zlepšit jejich uplatnitelnost v rostoucích odvětvích průmyslu;

47.

vyzdvihuje význam programů Společenství, které podporují vytváření značek, chrání označení původu výroby a podporují zahraniční propagaci výrobků průmyslových odvětví Společenství, která zaměstnávají převážně ženy, mimo jiné také na profesních a mezinárodních veletrzích, čímž se podpoří práce žen a zaručí se jejich zaměstnanost;

48.

domnívá se, že ohledně opatření, která má Komise přijmout, zejména v rámci jednání Světové obchodní organizace (WTO), je třeba zohlednit kontext a zvláštní rysy každého odvětví, možnosti a výzvy, jimž musí čelit, a obtíže, s nimiž se každý členský stát setkává, a to zejména v oblasti zaměstnanosti a práv žen;

49.

trvá na obraně práv pracovnic a pracovníků v procesu restrukturalizace průmyslových podniků a na tom, aby byla po celou dobu těchto procesů pro jejich struktury, zejména pro evropské podnikové výbory, plně zabezpečena dostupnost informací a možnost zasáhnout do rozhodování, včetně práva na veto, a aby byla vymezena kritéria pro odškodnění pracovnic a pracovníků v případě, že podnik neplní své smluvní závazky;

50.

domnívá se, že je důležité usnadnit zaměstnancům návrat do zaměstnání po přestávce v kariéře;

51.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.