This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52007AR0344
Opinion of the Committee of the Regions on Active inclusion
Stanovisko Výboru regionů – Aktivní začleňování
Stanovisko Výboru regionů – Aktivní začleňování
Úř. věst. C 257, 9.10.2008, p. 1–5
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
9.10.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 257/1 |
Stanovisko Výboru regionů – Aktivní začleňování
(2008/C 257/01)
VÝBOR REGIONŮ zastává níže uvedené názory:
— |
Má-li být politika aktivního začleňování optimální, je nutný čtvrtý pilíř, který bude mít průřezový charakter: zapojení do společnosti. |
— |
Nejdůležitějším prvkem aktivního začleňování je aktivní integrace. Aktivní začleňování se opírá o zásadu „práce na prvním místě“: každý občan bez práce by se měl stát součástí pracovního či vzdělávacího systému. |
— |
Koherentní skladba politik by měla být vytvořena a realizována v prvé řadě na regionální a místní úrovni. Odpovědnost za vytváření pracovních míst nesou hlavně podniky a sociální partneři coby hlavní aktéři v této oblasti, ve spolupráci s místními a regionálními orgány. |
— |
Dostatečný příjem se v každé zemi, regionu či místní komunitě chápe odlišně. Podpora příjmu by měla být považována za odpovídající, pokud dokáže odstranit strukturální chudobu. To by mohla být definice „dostatečné“ úrovně. Z hlediska finanční úrovně není možné stanovit obecné pravidlo dostatečnosti pro EU jako celek. Národní, regionální a místní orgány jsou společně odpovědné za politiku odpovídající podpory příjmu. Na úrovni EU by se o tom mělo diskutovat v rámci otevřené metody koordinace. |
— |
V sociálně a hospodářsky znevýhodněných regionech a městech Evropy vyžaduje realizace skladby politik aktivního začleňování občanů nejvíce vzdálených trhu práce pomocí osvědčených postupů finanční podporu z EU. Co se týče politik aktivního začleňování, musejí mít místní a regionální orgány proto přímý přístup k rozpočtu Evropského sociálního fondu. |
— |
Sociální, subvencovaná či chráněná práce a sociální podniky a družstva představují nástroje, které mohou sehrát významnou úlohu ve skladbě politik na místní a regionální úrovni. Tyto podniky by neměly být posuzovány na základě běžných pravidel hospodářské soutěže na evropském trhu (jsou nutná např. méně přísná pravidla pro zadávání veřejných zakázek a poskytování státní podpory). |
Zpravodaj |
: |
Henk KOOL (NL/SES), místostarosta města Den Haag, Nizozemsko |
Odkaz
Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Modernizace sociální ochrany pro větší sociální spravedlnost a hospodářskou soudržnost: další pokrok v aktivním začleňování lidí nejvíce vzdálených trhu práce
KOM(2007) 620 v konečném znění
POLITICKÁ DOPORUČENÍ
Obecné poznámky
1. |
V roce 2006 bylo ve 25 zemích Evropského společenství 80. mil. lidí (16 % populace) ohroženo rizikem chudoby. Aktivní začleňování a boj proti chudobě spočívá do značné míry v integraci lidí nejvíce vzdálených trhu práce. Stálé obrovské množství lidí, kteří jsou vystaveni riziku chudoby a vyčleněni z trhu práce, představuje nevyhnutelný problém související s cílem sociální soudržnosti ve Smlouvě o EU. |
2. |
Evropská komise navrhla tři pilíře ke zlepšení aktivního začleňování lidí nejvíce vzdálených trhu práce: 1) odpovídající, dostatečnou podporu příjmu, 2) aktivní integraci a 3) sociální služby vysoké kvality. |
3. |
Má-li být politika aktivního začleňování optimální, je nutný čtvrtý pilíř, který bude mít průřezový charakter: zapojení do společnosti. |
4. |
Aktivní začleňování vyžaduje integrovaný a komplexní přístup k těmto čtyřem pilířům. |
5. |
Nejdůležitějším prvkem aktivního začleňování je aktivní integrace (druhý pilíř). Aktivní začleňování se opírá o zásadu „práce na prvním místě“: každý občan bez práce by se měl stát součástí pracovního či vzdělávacího systému. První pilíř (odpovídající, dostatečná podpora příjmu) a třetí pilíř (sociální služby vysoké kvality) představují podpůrné prvky. Čtvrtý pilíř (zapojení do společnosti) je poslední možností v politice aktivního začleňování. Příjmem a jinými opatřeními by se mělo pomoci občanům, kteří nejsou schopni pracovat, v jejich zapojení do společnosti. Souhlasíme s Komisí, že tyto pilíře tvoří integrovaný, komplexní přístup. Každý orgán by proto měl usilovat o správnou rovnováhu mezi sociální pomocí, sociálními službami, službami na úrovni komunity i finančními a nefinančními pobídkami k práci. |
6. |
Za strategii a politiku aktivního začleňování jsou v prvé řadě odpovědné členské státy a jejich místní a regionální orgány. V souladu s cílem sociální soudržnosti EU však byly pro podporu rozvoje a výměny těchto politik navrženy společné zásady. |
7. |
Hlavními subjekty pro tvorbu a provádění politik jsou místní a regionální orgány. EU má podpůrnou úlohu. Tato definice komplexní politiky aktivního začleňování je přiměřená a opírá se o zásadu subsidiarity. |
8. |
Čtyři pilíře (podpora příjmu, politika aktivního začleňování, přístup k sociálním službám vysoké kvality a zapojení do společnosti) jsou propojeny a měly by se vzájemně podporovat. Každý region, cílová skupina a jednotlivec vyžaduje optimální skladbu politik v rámci těchto čtyř pilířů. Politiky aktivního začleňování jsou šité na míru, aby zohledňovaly rozdíly mezi cílovými skupinami a jednotlivci. V závislosti na národním hospodářském modelu se relativní význam těchto čtyř pilířů a nástrojů politiky zvolených v rámci každého pilíře může mezi členskými státy a místními a regionálními orgány lišit. |
9. |
Výsledky politik zabývajících se integrací lidí nejvíce vzdálených trhu práce jsou nejzřetelnější na úrovni regionální a místní správy. Právě tato úroveň nese důsledky nedostatků v těchto politikách na místní, regionální, národní či evropské úrovni. Koherentní skladba politik by proto měla být vytvořena a realizována v prvé řadě na regionální a místní úrovni. Místní a regionální orgány znají situaci v daném místě, charakteristické vlastnosti trhu práce a mnohé subjekty, jež mohou v komplexním přístupu k aktivnímu začleňování sehrát klíčovou úlohu. |
10. |
Místní a regionální orgány by proto měly navázat efektivní partnerství s jinými veřejnými orgány, soukromými podniky, sociálními partnery, nevládními organizacemi a zástupci zákazníků za účelem provádění koherentní skladby politik. |
11. |
Místní a regionální orgány musejí mít pro vytváření a provádění těchto politik, jež by se měly připravovat i realizovat ve spolupráci s dalšími veřejnými i soukromými subjekty, značnou politickou svobodu. Evropské a národní politiky (daňová a přistěhovalecká politika, politika vzdělávání, politika týkající se uzavírání pracovních smluv atd.) by měly být šité na míru a vyhovovat potřebám rozvoje a provádění místní a regionální politiky. |
12. |
Měly by se odstranit překážky a nedostatky způsobené evropskými, národními, regionálními a místními právními předpisy a postupy. |
Aktivní integrace
13. |
Nejdůležitějším nástrojem aktivního začleňování je zlepšení aktivní integrace. Pro aktivní integraci všech lidí je zapotřebí komplexní přístup. Zároveň každý region, cílová skupina a jednotlivec vyžaduje integrovanou skladbu politik. Regionální a místní správa je hlavním subjektem, který by měl vytvořit a provádět tuto koherentní skladbu politik se svými partnery (např. s vládou příslušného státu, zaměstnavateli, jinými veřejnými orgány a nevládními organizacemi). Základem komplexní a integrované skladby politik je odstraňování nedostatků s cílem umožnit co největšímu počtu lidí integraci na trhu práce. Toho lze dosáhnout poskytováním poradenství, vedení a odborného vzdělávání pro placenou práci a vytvořením pracovních míst pro chráněné skupiny. Chráněná pracovní místa jsou pracovní místa pro ty, kteří dosud nejsou způsobilí okamžitě zahájit řádnou pracovní činnost. |
14. |
Součástí optimální politiky a komplexního přístupu k aktivnímu začleňování jsou následující prvky:
|
15. |
Používání intenzivních personalizovaných akčních plánů pomáhá zlepšovat aktivní integraci. |
16. |
Cílové skupiny jsou důležitým prvkem komplexní, integrované skladby politik. Veřejné orgány na regionální a místní úrovni by měly navrhovat a provádět politiky, jež jsou nejefektivnější pro aktivní zapojování všech jedinců bez ohledu na jejich původ, ale měly by se vypořádat se specifickými překážkami, které před těmito lidmi stojí. |
17. |
Odpovědnost za vytváření pracovních míst nesou hlavně podniky a sociální partneři coby hlavní aktéři v této oblasti, ve spolupráci s místními a regionálními orgány. Na národní a regionální úrovni má ústřední vláda odpovědnost za vytvoření optimálních ekonomických rámcových podmínek, např. za poskytnutí dobrého vzdělání, efektivního zařazení do pracovního procesu, daňových opatření a flexikurity (sociální zabezpečení a flexibilní alternativy práce). Místní a regionální orgány, sociální služby a nevládní organizace jsou posledním článkem řetězce, zejména pro osoby nejvíce vzdálené trhu práce. Jednotlivci mají samozřejmě také své vlastní osobní povinnosti. |
18. |
Státní, sociální a soukromí zaměstnavatelé by měli být intenzivně motivováni k zlepšování stávajících pracovních míst a k vytváření nových kvalitních pracovních míst (s nabídkou dostatečné výše příjmů, dobrých pracovních podmínek a odborného/základního vzdělávání). Zvláště potřebná jsou praktická pracovní místa (vyžadující nízkou kvalifikaci). Národní, místní a regionální orgány mohou optimalizací podnikatelského prostředí motivovat soukromé zaměstnavatele k vytváření pracovních míst. |
19. |
Také místní a regionální orgány jsou významným zaměstnavatelem. Jako zaměstnavatelé by měli rovněž uplatňovat zásady stanovené v tomto dokumentu. |
20. |
Pro osoby, které jsou vzdáleny trhu práce, a to z důvodu tělesného nebo mentálního postižení, může být také nutné vytvořit a financovat sociální a subvencovanou práci a pracovní místa pro chráněné skupiny. Důležitou úlohu při podporování sociálních podniků mohou hrát místní a regionální orgány. |
21. |
Koexistence všech druhů zaměstnání (na dobu určitou, flexibilní, na zkrácený a na plný úvazek, jakož i možnost práce z domova) může pomoci lidem nejvíce vzdáleným trhu práce získat zaměstnání. |
22. |
Všechny druhy formálního a informálního vzdělávání i odborného vzdělávání, systémy částečného odborného vzdělávání a dalšího vzdělávání, uznávání předchozího dosaženého vzdělání a zaměření na celoživotní učení by měly být součástí koordinovaného úsilí o zvýšení kvalifikace také pro osoby nejvíce vzdálené trhu práce. |
23. |
Národní, regionální a místní správa musí vyvinout větší úsilí o zlepšení kvality vzdělávání v souladu s potřebami trhu práce. Politika zaměstnanosti místních orgánů by měla být aktivnější a potřeby místního trhu by měly být co nejlépe zohledněny. V členských státech, kde za politiku trhu práce odpovídá místní úroveň, by vlády za pomoci EU měly povzbuzovat místní orgány v monitorování místního trhu práce. |
24. |
Komplexní, jednotná skladba politik aktivní integrace by měla zahrnovat pobídky, jež by lidem nejvíce vzdáleným trhu práce umožnily vlastní podnikání. |
Podpora příjmu
25. |
Lidé nejvíce vzdáleni trhu práce potřebují dostatečnou podporu příjmu i jinou pomoc, aby mohli důstojně žít a zachovat si určitou míru způsobilosti, která jim umožní opětovnou integraci na trhu práce. Je na místě zdůraznit, že toto je základní zásadou Evropské unie. |
26. |
Dostatečný příjem se v každé zemi, regionu či místní komunitě chápe odlišně. Tuto dostatečnost ovlivňuje výše podpory příjmu, úroveň cen, charakteristické vlastnosti dané domácnosti, daně, délka sociálního vyloučení, kulturní, sociální a historické faktory atd. Podpora příjmu by měla být považována za odpovídající, pokud dokáže odstranit strukturální chudobu. To by mohla být definice „dostatečné“ úrovně. Z hlediska finanční úrovně není možné stanovit obecné pravidlo dostatečnosti pro EU jako celek. Národní, regionální a místní orgány jsou společně odpovědné za politiku odpovídající podpory příjmu. Na úrovni EU by se o tom mělo diskutovat v rámci otevřené metody koordinace. |
27. |
Na úrovni EU by mohla být formulována společná zásada, která by specifikovala, že rozdíl mezi minimálním příjmem na trhu práce a výší podpory příjmu by měl být dostatečně velký, aby motivoval jednotlivce a cílové skupiny k práci. Tento rozdíl je významnou finanční pobídkou v komplexní skladbě politik. Důležitou zásadou Komise, mnoha členských států a regionální a místní správy je, „aby se práce vyplatila“. Národní, místní a regionální orgány by proto měly při vytváření a uplatňování opatření na podporu příjmu zohlednit riziko pasti chudoby. |
28. |
Podpora příjmu by měla být poskytována pouze lidem, kteří nejsou schopni výdělku odpovídajícího příjmu na trhu práce nebo jejichž příjem nepřekročí úroveň životního minima (např. z důvodu nízké produktivity nebo nutnosti akceptovat práci za nízkou mzdu). Národní, místní a regionální orgány by neměly bránit fungování trhu práce a měly by se věnovat přísnému monitorování a posuzování závažných nároků a plnit přitom svou náročnou úlohu zprostředkovatele pro osoby usilující o podporu příjmu. Zároveň by měly existovat aktivní politiky zaměřené na všechny, kdo potřebují sociální pojištění, podporu příjmu a zapojení do společnosti. |
29. |
Podpora příjmu by mohla mít mnoho podob a v ideálním případě by měla být šitá na míru v souladu s místními a individuálními potřebami. Příkladem podpory příjmu by mohla být: podpora příjmu ve výši životního minima pro nezaměstnané a nestudující pracovní síly, materiální podpora ke zlepšení výživy, oblékání, vzdělávání, bydlení a zdravotní péče, podpora příjmu k doplnění výdělku (pokud je nízký příjem důsledkem nízké produktivity), podpora příjmu za účelem pokrytí vysokých nákladů na mobilitu, podpora příjmu ke zvýšení kvalifikace a dovedností, podpora pro zahájení podnikání atd. |
Zapojení do společnosti
30. |
Někteří z těch, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, trpí četnými osobními a fyzickými znevýhodněními. Integrace na trhu práce a dokonce ani chráněná práce pro ně není reálnou alternativou. Součástí komplexního přístupu je skutečnost, že místní a regionální orgány se o tyto občany starají také. Pro podporu jejich zapojení do společnosti by mělo být využíváno několik nástrojů. |
31. |
Místní a regionální orgány by měly používat všechny druhy finančních a materiálních nástrojů, a usnadnit tak lidem, kteří nepracují, zapojení do společnosti. Tyto nástroje podporují osoby, které by jinak byly vystaveny sociální izolaci, v sociálních, kulturních, sportovních, veřejně prospěšných a dobrovolných činnostech. |
Přístup k sociálním službám vysoké kvality
32. |
Má-li být podpora příjmu, aktivní integrace a zapojení do společnosti co nejefektivnější, jsou nezbytné personalizované akční plány. Ty zajišťují včasné plánování a záruku nezbytných podpůrných opatření pro jednotlivé zákazníky. Místní a regionální orgány potřebují prostředky, které jim umožní vytvořit infrastrukturu kvalitních služeb a personalizované akční plány. |
33. |
Nutnost a charakteristika personalizovaných akčních plánů vyžaduje existenci celé škály nástrojů pro místní a regionální orgány. |
34. |
Místní a regionální orgány by měly podporovat používání takových nástrojů a postupů řízení, které mohou zlepšit kvalitu sociálních služeb (např. všeobecný přístup k internetu, jediná přijímací kancelář, lex silentio a závazné a odpovídající termíny v rozhodování o příjmu či materiální podpoře). |
Vypracování podpůrných pokynů
35. |
Mají-li být politiky aktivního začleňování úspěšné, musejí zahrnovat politiky na místní, regionální, národní a evropské úrovni. Jejich součástí musí být kombinace minimálního příjmu, opatření aktivního trhu práce, vzdělávání a sociálních služeb. Existuje mnoho úskalí, jež mohou zabránit provádění komplexních, jednotných politik na místní a regionální úrovni. Národní, místní a regionální správa by společně měly podporovat uplatňování komplexního přístupu. |
36. |
V sociálně a hospodářsky znevýhodněných regionech a městech Evropy vyžaduje realizace skladby politik aktivního začleňování občanů nejvíce vzdálených trhu práce pomocí osvědčených postupů finanční podporu z EU. Co se týče politik aktivního začleňování, musejí mít místní a regionální orgány proto přímý přístup k rozpočtu Evropského sociálního fondu. Rovněž je zapotřebí, aby zapojení do společnosti bylo financováno z rozpočtu EU. Přístup související s programem Interreg je vhodným příkladem účinné podpory ze strany Evropské unie. |
37. |
Sociální, subvencovaná či chráněná práce a sociální podniky a družstva představují nástroje, které mohou sehrát významnou úlohu ve skladbě politik na místní a regionální úrovni. Tyto podniky by neměly být posuzovány na základě běžných pravidel hospodářské soutěže na evropském trhu (jsou nutná např. méně přísná pravidla pro zadávání veřejných zakázek a poskytování státní podpory). |
38. |
Komplexní přístup je ve prospěch obyvatel dané lokality uplatňován hlavně místními a regionálními orgány. Po právní stránce by mělo být možné, aby tyto orgány zaměřily svou politiku aktivního začleňování na uvedené obyvatele. |
39. |
Místní a regionální orgány by měly hrát vedoucí úlohu v provádění opatření politik zaměřených na aktivní začleňování. Na základě zásady subsidiarity EU by mohla být formulována společná zásada EU, jež by stanovila, že národní a evropské právní předpisy a postupy by měly odrážet potřeby vyjádřené na místní a regionální úrovni (mezní daňové sazby, systémy výhod, podněty pro celoživotní učení, finanční pobídky pro zaměstnavatele, pracovní právo, zákon proti diskriminaci, diferenciace výše minimální mzdy atd.). |
Otevřená metoda koordinace
40. |
Otevřená metoda koordinace poskytuje rámec pro politickou koordinaci bez právních omezení. V tomto rámci členské státy souhlasí, že určí a budou podporovat nejúčinnější politiky v oblasti aktivního začleňování a budou vzájemně čerpat ze svých zkušeností. Byla formulována následující politická doporučení, jež by měla posílit otevřenou metodu koordinace. |
41. |
Mnoho politik, jejichž cílem je zlepšit aktivní začleňování a podporu příjmu pro osoby nejvíce vzdálené trhu práce, není dostatečně efektivních. Pro zlepšení účinnosti a efektivity těchto politik je nutné vypracovat velmi kvalitní komparativní studie a hodnocení regionálních a místních politik aktivního začleňování. Evropská komise by vypracování těchto velmi kvalitních studií mohla podpořit. |
42. |
Vzájemné hodnocení prováděné místními a regionálními orgány a sítí regionálních a místních pozorovatelů (program Progress) může podnítit procesy učení. Kvalita uvedených hodnocení i kvalita a činnost sítě regionálních a místních pozorovatelů by měla být jasně definována již od počátku. |
43. |
Rozdíly v pracovní nabídce a poptávce, odchylky ve výši platů a v podpoře příjmu v rámci Evropy vedou k dělnickým hnutím, jež mohou zabránit aktivnímu začleňování lidí nejvíce vzdálených trhu práce v dané lokalitě. Otevřenou metodu koordinace lze použít k diskusi o vlivu těchto hnutí na oblast aktivního začleňování. |
44. |
Rozvoj osvědčených postupů a jejich šíření lze podpořit každoročním výběrem místních a regionálních orgánů s nejlepšími výsledky v oblasti aktivního začleňování a udělením evropské ceny. Systematizace osvědčených postupů by mohla probíhat podle vzoru tematických skupin ESF. |
V Bruselu dne 18. června 2008.
předseda
Výboru regionů
Luc VAN DEN BRANDE