13.9.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/9

1)

Může zákonodárce členského státu Evropské unie přijmout právní úpravu, která údajně poskytuje autentický výklad, ale ve skutečnosti je svým obsahem novým výkladem, a zvláště může přiznat se zpětnou účinností vykládané právní úpravě účinky jiné, než jí byly předtím přiznány převažující judikaturou soudů rozhodujících ve věci samé a konsolidovanou judikaturou nejvyšších soudů?

2)

Může být odpověď na předchozí otázku ovlivněna možností, že se přijatá právní úprava kvalifikuje nikoli jako nová se zpětnými účinky, ale jako právní úprava skutečně výkladová v rozsahu, v němž je taková kvalifikace vyvozena z její slučitelnosti s výkladem původního textu učiněným menšinovou judikaturou soudů rozhodujících ve věci samé, i když již byla opakovaně zpochybněna na úrovni nejvyšších soudů?

3)

V případě kladné odpovědi, jaký má v jednom či druhém případě pro posouzení slučitelnosti takové právní úpravy s právem Společenství, a zvláště se zásadami, které přispívají ke kvalifikaci procesu jako „spravedlivého“, dopad skutečnost, že sám stát je účastníkem řízení a že použití přijaté právní úpravy fakticky ukládá soudu, aby zamítl proti tomuto státu podané návrhy?

4)

Které jsou příkladmo „naléhavé důvody obecného zájmu“, které mohou odůvodnit, případně také jako odchylka od odpovědi, která by v zásadě měla být poskytnuta na otázky uvedené v bodech 1), 2) a 3) výše, uznání zpětných účinků ustanovení zákona použitelného v občanskoprávní oblasti a na soukromoprávní vztahy, i když uzavřené s veřejnoprávním subjektem?

5)

Mohou takové důvody zahrnovat organizační důvody obdobné těm, na které odkázal italský Corte di Cassazione v rozsudcích č. 618, 677 a 11922/2008, aby bylo odůvodněno, zvláště s nezbytností „upravit operaci nového organizačního uspořádání velkého rozsahu“, přijetí právní úpravy určené k úpravě převodu ATA z místních územněsprávních celků na stát téměř šest let po samotném převodu?

6)

Přísluší v každém případě vnitrostátnímu soudu, aby v případě, že tak vnitrostátní zákon neupravuje, určil „naléhavé důvody obecného zájmu“, které v případě probíhajícího řízení a s výjimkou zásady „rovnosti zbraní v řízení“ mohou odůvodnit přijetí právní úpravy se zpětnými účinky, která může zvrátit výsledek řízení, nebo se naopak vnitrostátní soud musí omezit na to, že posoudí slučitelnost pouze důvodů výslovně uplatněných na podporu vlastních voleb zákonodárce dotčeného státu s právem Společenství?