This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62008CN0222
Case C-222/08: Action brought on 21 May 2008 — Commission of the European Communities v Kingdom of Belgium
Věc C-222/08: Žaloba podaná dne 21. května 2008 – Komise Evropských společenství v. Belgické království
Věc C-222/08: Žaloba podaná dne 21. května 2008 – Komise Evropských společenství v. Belgické království
Úř. věst. C 209, 15.8.2008, p. 24–24
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
15.8.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 209/24 |
Žaloba podaná dne 21. května 2008 – Komise Evropských společenství v. Belgické království
(Věc C-222/08)
(2008/C 209/35)
Jednací jazyk: nizozemština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. van Vliet a A. Nijenhuis, zmocněnci)
Žalovaný: Belgické království
Návrhová žádání žalobkyně
— |
určit, že Belgické království při provedení ustanovení týkajících se výpočtu nákladů a financování povinností univerzální služby nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a přílohy IV části A směrnice 2002/22/ES; |
— |
uložit Belgickému království náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Směrnice 2002/22 upravuje mimo jiné případy, v nichž potřeby koncových uživatelů nemohou být trhem dostatečně uspokojeny a obsahuje ustanovení týkající se přístupnosti univerzální služby. Článek 12 odst. 1 směrnice stanoví, že pokud se vnitrostátní regulační orgány domnívají, že poskytování univerzální služby může představovat pro podniky určené k poskytování univerzální služby nespravedlivou zátěž, vypočítají čisté náklady na její poskytování způsobem stanoveným v článku 12. Článek 13 odst. 1 stanoví, že pokud vnitrostátní regulační orgány na základě výpočtu čistých nákladů podle článku 12 zjistí, že podnik je zatížen nespravedlivou zátěží, mohou členské státy na základě žádosti určeného podniku zavést mechanismus náhrady.
Podle názoru Komise neprovedla Belgie řádně ustanovení čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a přílohy IV části A směrnice. Belgická právní úprava totiž nestanoví posouzení otázky, zda nabízení sociálních sazeb v rámci poskytování univerzální služby představuje nespravedlivou zátěž pro uvedené podniky. Belgické právní předpisy tak nesplnily požadavky týkající se výpočtu čistých nákladů, jak jsou stanoveny mimo jiné v poslední části přílohy IV části A směrnice.