7.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 141/1

(1)

Evropská rada přijala na jarním zasedání v roce 2005 Evropský pakt mládeže, který je jedním z nástrojů přispívajících k provádění obnovené Lisabonské strategie, za účelem zlepšování – prostřednictvím meziodvětvových strategií – pracovních příležitostí a sociálního začlenění mladých lidí, jejich vzdělávání, odborné přípravy a mobility, a to se zvláštním důrazem na mladé lidi s omezenými příležitostmi.

(2)

V usnesení ze dne 7. prosince 2006 (1) Rada navrhla, aby členské státy podporovaly zajišťování široké škály rovných příležitostí pro zapojení všech mladých lidí do občanského života a aby se do strukturovaného dialogu s mladými lidmi zapojili ti, kdo se zabývají různými a inovativními formami aktivního občanství, neorganizovaní mladí lidé a mladí lidé s omezenými příležitostmi, čímž se budou vytvářet podmínky pro rovnocenné zapojení všech mladých lidí.

(3)

V usnesení ze dne 25. května 2007 (2) Rada vyzvala členské státy a Komisi ke zlepšení soudržnosti opatření pro provádění Evropského paktu mládeže a k zajištění toho, „aby tato opatření skutečně zasáhla své cílové skupiny, zejména mladé lidi s omezenými příležitostmi, a brala přitom v úvahu jejich potřeby, zázemí a motivaci“.

(4)

Ve sdělení ze dne 5. září 2007 nazvaném Podpora plnohodnotné účasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti a ve společnosti  (3) Komise zdůraznila, že je v hospodářském a sociálním zájmu Evropy, aby byl využíván plný potenciál všech mladých lidí; proto byl zmíněn význam dosažení sociálního začlenění a rovných příležitostí pro všechny mladé lidi, přičemž byla zvláštní pozornost věnována mladým lidem s omezenými příležitostmi.

(5)

Na jarním zasedání Evropské rady v roce 2008 byl kladen důraz na význam posilování sociálního rozměru Lisabonské strategie, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, podpory aktivního začlenění a zvyšování počtu pracovních příležitostí pro ty, kdo jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, včetně mladých lidí, a členské státy byly důrazně vyzvány k tomu, aby přijaly konkrétní opatření ke zlepšení úrovně vzdělání dosaženého studenty z přistěhovaleckých či znevýhodněných skupin,

1)

v průběhu německého předsednictví se v rámci programu týmového předsednictví pro sociální a profesní integraci mladých lidí práce zaměřovala na rovné příležitosti a zapojení všech dětí a mládeže do života společnosti;

2)

výsledky činností vzájemného učení zaměřených na zapojení mladých lidí s omezenými příležitostmi ukázaly, že mladí lidé ve všech členských státech vyžadují zvláštní pozornost a že je zvláště nutné, aby o blahobyt mladých lidí společně usilovaly veřejné orgány na místní a regionální úrovni, občanská společnost, pracovníci s mládeží, organizace mládeže i samotní mladí lidé;

3)

v rámci strukturovaného dialogu se u příležitosti akce pro mládež pořádané slovinským předsednictvím ve dnech 18. až 21. dubna 2008 setkali mladí lidé a zástupci organizací mládeže a vypracovali soubor závěrů týkajících se mobility, zaměstnanosti, neformálního učení a zdokonalování kompetencí, integrace a zapojení mladých lidí s omezenými příležitostmi do politického života a role mladých lidí v mezikulturním dialogu.

1)

ačkoli uznávají rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, považují situaci mladých lidí s omezenými příležitostmi (například mladých žen a mužů pocházejících ze znevýhodněného vzdělávacího, socioekonomického nebo geografického prostředí, nebo zdravotně postižených mladých lidí) za otázku, kterou je třeba v mnoha evropských zemích řešit;

2)

navzdory současné globalizaci a migračním tokům, které vytvářejí nové příležitosti a obohacují evropskou rozmanitost, řada mladých lidí s omezenými příležitostmi stále ještě čelí problémům v ekonomické a sociální oblasti;

3)

skutečnost, že značný počet mladých lidí v Evropě nemá příležitost zapojit se aktivně do vzdělávání, zaměstnání a do společnosti, ohrožuje samotnou soudržnost našich společností; proto je pro zdravý a udržitelný rozvoj společností nesmírně důležité pomáhat všem mladým lidem uskutečňovat svůj potenciál a aktivně se zapojit do života společnosti, přičemž tato pomoc – prostřednictvím budování vztahů založených na vzájemné důvěře s jinými skupinami společnosti včetně starších generací – přispěje k obecné sociální soudržnosti;

4)

nezaměstnanost, chudoba, špatný zdravotní stav, kulturní, sociální a ekonomické vyloučení a všechny formy diskriminace brání mladým lidem v dosažení dobrých životních podmínek a mohou jim bránit v aktivním zapojení do společnosti;

5)

opatření přizpůsobená individuálním potřebám a zaměřená na mladé lidi s omezenými příležitostmi by měla být založena na interdisciplinárním průzkumu zaměřeném na mladé lidi a jejich životní podmínky; takovýto přístup založený na znalostech je při řešení otázek mladých lidí s omezenými příležitostmi obzvláště důležitý;

6)

návaznost a mobilita mezi systémy odborné přípravy a vzdělávání a trhem práce jsou nesmírně důležité pro předcházení nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení mladých lidí;

7)

v kontextu rámce Společenství pro spolupráci v oblasti vzdělávání jsou hlavními úkoly řešení problému žáků s předčasně ukončenou školní docházkou a znevýhodnění při vzdělávání; je prokázáno, že úroveň dosaženého vzdělání ve většině členských států stále ještě závisí na socioekonomickém zázemí, a je tudíž zapotřebí dalšího úsilí a strategií, které by tuto strukturální nerovnost pomohly vyřešit;

8)

neformální a informální učení hraje klíčovou úlohu jako nástroj na podporu sociálního a ekonomického začlenění mladých lidí s omezenými příležitostmi; v této souvislosti má zvláštní význam práce pracovníků s mládeží a organizací mládeže s těmito mladými lidmi;

9)

na evropské úrovni je klíčovým nástrojem na podporu aktivního zapojení a sociálního začlenění mladých lidí s omezenými příležitostmi program Mládež v akci;

10)

k začlenění a prospěchu mladých lidí s omezenými příležitostmi v důležité míře přispívají kultura, práce s mládeží a sportovní činnost.

mladým lidem s omezenými příležitostmi by měla být na počátku věnována zvláštní pozornost, aby se lépe začlenili do společnosti; rovněž by jim měla být (prostřednictvím zvláštní podpory nebo odborného vedení) nabídnuta každá příležitost účastnit se akcí otevřených pro všechny další mladé lidi.

1)

se při provádění cílů Lisabonské strategie a Evropského paktu mládeže přednostně věnovaly mladým lidem v nejsložitější situaci a aby jim věnovaly zvláštní pozornost při navrhování vnitrostátních strategií flexikurity (rovnováha flexibility a jistoty);

2)

dále rozvíjely průřezový přístup k otázkám mladých lidí a k vytváření meziodvětvových politik, což je zejména důležité, pokud jde o mladé lidi s omezenými příležitostmi;

3)

odbourávaly stereotypy nerovnosti mezi ženami a muži a ve všech činnostech určených na podporu mladých lidí s omezenými příležitostmi podporovali rovnost mezi ženami a muži;

4)

podporovaly mladé lidi při osvojování si zdravého životního stylu a začlenily tento konkrétní cíl do svých politik v oblasti zdraví, se zvláštním zaměřením na mladé lidi s omezenými příležitostmi;

5)

bojovaly proti přenášení nezaměstnanosti a profesní nečinnosti z generace na generaci, a to mimo jiné prostřednictvím iniciativ zaměřených na vytváření dobrých pracovních příležitostí pro mladé lidi;

6)

posilovaly v prvé řadě sociální začlenění mladých lidí s omezenými příležitostmi, zejména podporou rovných příležitostí pro děti a mladé lidi v rámci procesu EU zaměřeného na sociální ochranu a sociální začlenění;

7)

podporovaly rozvoj stávajících forem zapojení a povzbuzovaly k vytváření nových forem, do nichž by byli zapojeni mladí lidé s omezenými příležitostmi, a v rámci otevřené metody koordinace v oblasti mládeže podporovaly tvorbu nových a cílených opatření na zlepšení jejich přístupu k informačním a komunikačním technologiím, médiím a informacím, zejména na místní a regionální úrovni;

8)

při vytváření a hodnocení programů zaměřených na mladé lidi věnovaly náležitou pozornost zapojení mladých lidí s omezenými příležitostmi jako takových a rovněž společenské prospěšnosti tohoto zapojení;

9)

s organizacemi mládeže pracovaly na vytvoření inkluzivního přístupu ve strukturovaném dialogu s mladými lidmi s omezenými příležitostmi na všech úrovních, a v případě potřeby přizpůsobily formu setkávání;

10)

zvýšily povědomí o sociálních, ekonomických a jiných faktorech rozhodujících pro blahobyt mladých lidí a o situaci mladých lidí s omezenými příležitostmi, jakož i znalosti a odborné znalosti o této otázce;

11)

posilovaly šíření osvědčených postupů na všech úrovních prostřednictvím výměny údajů, zkušeností a vytváření sítí.

1)

podporovaly vytváření udržitelných strategií nebo integrovaných opatření ve vnitrostátních plánech politik zaměřených na vytváření podmínek pro zapojení a začlenění mladých lidí s omezenými příležitostmi do společnosti.

Zvláštní pozornost by měla být věnována interdisciplinárním a meziodvětvovým včasným intervenčním opatřením, s jejichž pomocí by se předcházelo rizikům, jimž jsou vystaveny děti a mladí lidé, kteří jsou vyčleňováni ze společnosti, nebo by se tato rizika snižovala;

2)

zpřístupnily financování z prostředků EU (programy EU a strukturální fondy) na podporu sociálního začlenění a aktivního zapojení mladých lidí s omezenými příležitostmi;

3)

poskytovaly větší podporu pracovníkům s mládeží a vedoucím mládeže, kteří pracují s mladými lidmi s omezenými příležitostmi, mimo jiné tím, že budou zlepšovat jejich odbornou přípravu a uznávání jejich dovedností;

4)

povzbuzovaly a podporovaly organizace mládeže a společenské organizace v jejich činnosti ve prospěch mladých lidí s omezenými příležitostmi;

5)

podporovaly informace přizpůsobené individuálním potřebám a usnadňovaly mladým lidem s omezenými příležitostmi přístup k takovým informacím;

6)

v případě potřeby vypracovaly a zlepšovaly mechanismy poradenství pro volbu povolání, aby mladým lidem s omezenými příležitostmi umožnily najít si zaměstnání;

7)

určily, co brání mladým lidem s omezenými příležitostmi v zapojení, hledaly způsoby, jak tyto překážky překonávat, a povzbuzovaly zejména mladé lidi s omezenými příležitostmi od místní úrovně až po úroveň celostátní, aby se zapojovali do zastupitelské demokracie i do struktur mládeže; více podporovaly učení se aktivnímu zapojení.

1)

zvážila možné směry činnosti na evropské úrovni, které by vycházely z osvědčených postupů stanovených ve spolupráci s členskými státy a usnadnily začlenění mladých lidí s omezenými příležitostmi a jejich zapojení do společnosti;

2)

v návrzích priorit budoucího rámce spolupráce v oblasti mládeže zohlednila cíle tohoto usnesení.