Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52007XA1115(01)

    Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem Evropskému parlamentu a Radě

    Úř. věst. C 274, 15.11.2007, p. 130–133 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    15.11.2007   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 274/130


    PROHLÁŠENÍ O VĚROHODNOSTI PŘEDKLÁDANÉ ÚČETNÍM DVOREM EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

    (2007/C 274/02)

    I.

    V souladu s článkem 248 Smlouvy provedl Účetní dvůr audit

    a)

    konečné účetní závěrky Evropských společenství (1), která se skládá z konsolidované účetní závěrky (2) a konsolidovaných zpráv o plnění rozpočtu (3) za rozpočtový rok 2006;

    b)

    legality a správnosti uskutečněných operací ve vztahu k právnímu rámci Evropských společenství.

    Odpovědnost vedení

    II.

    V souladu s články 268 až 280 Smlouvy a finančním nařízením odpovídá vedení (4) za vypracování a věrnou prezentaci konečné účetní závěrky Evropských společenství a za legalitu a správnost uskutečněných operací:

    a)

    Odpovědnost vedení za konečnou účetní závěrku Evropských společenství zahrnuje navržení, implementaci a dodržování takové vnitřní kontroly, která je relevantní pro sestavení a věrnou prezentaci účetní závěrky, která nebude obsahovat významné nesprávnosti, ať z důvodu podvodu, nebo chyby, výběr a použití vhodných účetních zásad na základě účetních pravidel přijatých účetním Komise (5) a účetní odhady, které jsou za daných okolností přiměřené. Podle článku 129 finančního nařízení schvaluje konečnou účetní závěrku Evropských společenství Komise poté, co účetní Komise provedl její konsolidaci na základě informací předložených ostatními orgány (6) a subjekty (7) a vypracoval prohlášení doprovázející konsolidovanou účetní závěrku, v němž se mimo jiné uvádí, že má přiměřenou jistotu, že účetní závěrka ve všech podstatných ohledech věrně a poctivě odráží finanční situaci Evropských společenství.

    b)

    Jakým způsobem vedení vykonává svou odpovědnost za legalitu a správnost uskutečněných operací závisí na způsobu plnění rozpočtu. V případě přímého centralizovaného řízení jsou úkoly plnění svěřeny útvarům Komise. Při sdíleném řízení jsou úkoly plnění pověřeny členské státy, při decentralizovaném řízení jsou těmito úkoly pověřeny třetí země a při nepřímém centralizovaném řízení ostatní subjekty. V případě společného řízení sdílí úkoly plnění Komise s mezinárodními organizacemi (články 53 až 57 finančního nařízení). Úkoly plnění musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, což vyžaduje navržení, implementaci a dodržování účelné a efektivní vnitřní kontroly, včetně odpovídajícího dohledu a vhodných opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a v případě nutnosti též soudního řízení za účelem zpětného získání neoprávněně vyplacených nebo použitých prostředků. Bez ohledu na použitý způsob řízení nese konečnou odpovědnost za legalitu a správnost operací, na jejichž základě je účetní závěrka Evropských společenství sestavena, Komise (článek 274 Smlouvy).

    Odpovědnost auditora

    III.

    Účetní dvůr je povinen na základě svého auditu předložit Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací. S výhradou popsanou v bodě IV provedl Účetní dvůr svůj audit v souladu s mezinárodními auditorskými standardy a etickými kodexy IFAC a INTOSAI, a to v míře, v níž se tyto standardy a kodexy vztahují na podmínky Evropských společenství.Tyto standardy vyžadují, aby Účetní dvůr audit naplánoval a provedl tak, aby získal přiměřenou jistotu, že konečná účetní závěrka Evropských společenství neobsahuje významné nesprávnosti a uskutečněné operace jsou ve svém úhrnu legální a správné.

    IV.

    V případě příjmů byl rozsah auditu Účetního dvora omezen. Za prvé, vlastní zdroje odvozené z DPH a HND jsou založeny na makroekonomických statistikách, u nichž Účetní dvůr nemůže přímo prověřit údaje, ze kterých vycházejí, a za druhé, audity vlastních zdrojů nemohou obsáhnout dovozy, které nebyly pod celním dohledem.

    V.

    V kontextu popsaném v bodě III spočívá audit v provedení postupů, kterými se získávají důkazní informace o částkách a údajích předložených v konečné konsolidované účetní závěrce a o legalitě a správnosti uskutečněných operací. Zvolené postupy závisí na úsudku auditora, včetně posouzení rizika významných nesprávností v konečné konsolidované účetní závěrce a rizika, že uskutečněné operace nejsou, ať z důvodu podvodu, nebo chyby, v souladu s požadavky právního rámce Evropských společenství. Při posuzování těchto rizik zkoumá auditor vnitřní kontrolu, která se vztahuje k přípravě a věrné prezentaci konečné konsolidované účetní závěrky, a zavedené systémy dohledu a kontroly, jež slouží k zajištění legality a správnosti uskutečněných operací, aby pak mohl navrhnout auditní postupy, jež jsou za daných okolností přiměřené. Při takto prováděném auditu se rovněž hodnotí vhodnost používaných účetních zásad a přiměřenost provedených účetních odhadů a také celková prezentace konečné konsolidované účetní závěrky a výročních zpráv o činnosti.

    III.

    Účetní dvůr konstatuje, že získané důkazní informace jsou dostatečné a přiměřené, aby na jejich základě mohl vydat prohlášení o věrohodnosti.

    Výrok ke spolehlivosti účetní závěrky

    VII.

    Vyjma důsledků vyplývajících ze skutečností popsaných v bodě VIII je Účetní dvůr názoru, že konečná účetní závěrka Evropských společenství ve všech podstatných ohledech věrně odráží finanční situaci Společenství k 31. prosinci 2006 a výsledky jejich činností a peněžní toky za daný rok v souladu s ustanoveními finančního nařízení a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise.

    VIII.

    Audit Účetního dvora odhalil chyby v částkách vedených v účetním systému jako faktury/prohlášení o výdajích a předběžné financování, které vedou k tomu, že závazky jsou nadhodnoceny o přibližně 201 milionů EUR a celková částka dlouhodobého a krátkodobého předběžného financování o přibližně 656 milionů EUR.

    IX.

    Aniž by byl zpochybněn výrok vyjádřený v bodě VII, Účetní dvůr konstatuje, že částečně kvůli složitému systému finančního řízení nedostatky v účetních systémech některých orgánů a generálních ředitelství Komise nadále ohrožují kvalitu finančních informací (zejména pokud jde o oddělení účetních období a zaměstnanecké požitky), a to a navzdory provedeným zlepšením. Tato skutečnost vedla k množství oprav po předložení předběžné účetní závěrky.

    Výrok k legalitě a správnosti uskutečněných operací

    X.

    Podle názoru Účetního dvora jsou příjmy, jakož i závazky a platby související se správními výdaji, předvstupní strategií s výjimkou programu SAPARD a vnějšími akcemi, pokud jde o platby řízené a kontrolované přímo delegacemi Komise, bez významných chyb. V těchto oblastech jsou systémy dohledu a kontroly zavedeny způsobem, který zajišťuje odpovídající řízení rizika. Navíc pokud jde o výdaje na společnou zemědělskou politiku (SZP), z auditu Účetního dvora vyplývá, že pokud je integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) řádně používán, zejména v souvislosti s režimem jednotné platby, je účelným nástrojem, který snižuje riziko nesprávných výdajů.

    XI.

    Aniž by byl zpochybněn výrok vyjádřený v bodě X, Účetní dvůr zdůrazňuje, že v oblasti předvstupní strategie stále existují významná rizika pro všechny programy a nástroje na úrovni prováděcích organizací v nově přistoupivších a kandidátských zemích.

    XII.

    Účetní dvůr se domnívá, že v ostatních výdajových oblastech jsou platby stále významně, i když v různé míře, postiženy chybami a Komise a členské i další přijímající státy musí při zavádění odpovídajících systémů dohledu a kontroly dále usilovat o to, aby se zlepšilo řešení souvisejících rizik. Jedná se to tyto oblasti: společnou zemědělskou politiku, strukturální opatření, vnitřní politiky a vnější akce.

    a)

    U výdajů na SZP Účetní dvůr zjistil, že odhadovaná celková míra chyb u uskutečněných operací se zřetelně snížila. Jistota, kterou, pokud jde o dodržování právních předpisů Společenství, poskytují systémy schvalování a kontroly po uskutečnění plateb dotací SZP, na které se nevztahuje IACS, je pouze omezená. Kromě toho nezávislé subjekty odpovědné za certifikaci účtů platebních agentur obvykle nekontrolují na místě žádosti o podporu EU.

    b)

    Pokud jde o strukturální opatření, Účetní dvůr zjistil, že kontrolní systémy v členských státech jsou celkově neefektivní nebo jen průměrně efektivní a že dohled prováděný Komisí s cílem snížit riziko, že kontrolní systémy v členských státech nebudou schopny zabránit nadhodnoceným nebo nezpůsobilým výdajům, je jen průměrně efektivní. Proplácení výdajů na projekty strukturálních politik je tedy postiženo významnou mírou chyb.

    c)

    U vnitřních politik Účetní dvůr při svém auditu zjistil, že systémy dohledu a kontroly dostatečně nesnižují přirozené riziko, že budou proplaceny nadhodnocené výdaje, což vede k významné míře chyb v platbách příjemcům.

    d)

    V případě vnějších akcí byla přes zlepšení systémů dohledu a kontroly Komise zjištěna významná míra chyb na úrovni prováděcích organizací, protože systémy, které mají na této úrovni zajišťovat legalitu a správnost operací, stále vykazují nedostatky.

    XIII.

    Účetní dvůr zdůrazňuje, že jeho audity v oblasti výdajů na SZP, strukturální opatření a vnitřní politiky ukazují, že komplikovaná či nejasná kritéria způsobilosti nebo složité právní požadavky mají značný dopad na legalitu a správnost uskutečněných operací. Například agroenvironmentální opatření v rámci rozvoje venkova jsou kvůli často složitým podmínkám způsobilosti náchylná k výrazně vyššímu výskytu chyb než část výdajů na SZP, která se rozvoje venkova netýká.

    XIV.

    Účetní dvůr bere na vědomí zlepšení, která provedla Komise, pokud jde o její rámec vnitřní kontroly, a jejich kladný dopad na to, jak je na jedné straně posuzováno fungování systémů dohledu a kontroly a na straně druhé dopad příslušných výhrad na jistotu, kterou poskytují prohlášení generálních ředitelů Komise. Účetní dvůr však v těchto posouzeních stále zjišťuje nedostatky, a to pokud jde o jejich dopad na jistotu ohledně legality a správnosti uskutečněných operací.

    27. září 2007

    Hubert WEBER

    předseda

    Evropský účetní dvůr

    12, rue Alcide De Gasperi, L-1615 Lucemburk


    (1)  Konečná účetní závěrka Evropských společenství tvoří svazek I účetní závěrky Evropských společenství za rozpočtový rok 2006.

    (2)  Konsolidovaná účetní závěrka se skládá z rozvahy, výsledovky (včetně vykazování podle segmentů), tabulky peněžních toků a výkazu změn čistých aktiv a shrnutí důležitých účetních zásad a přílohy k účetní závěrce.

    (3)  Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu se skládají z konsolidovaných zpráv o plnění rozpočtu a shrnutí rozpočtových zásad a přílohy k účetní závěrce.

    (4)  Vedení na úrovni orgánů a subjektů Evropské unie zahrnuje členy orgánů, ředitele agentur, pověřené schvalující osoby a dále pověřené schvalující osoby, účetní a vedoucí pracovníky finančních, auditních a kontrolních oddělení. Na úrovni členských států a přijímajících států zahrnuje vedení schvalující osoby, účetní a vedoucí pracovníky platebních orgánů, certifikačních orgánů a implementačních agentur.

    (5)  Účetní pravidla, která přijal účetní Komise, vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (International Public Sector Accounting Standards – IPSAS), vydávaných Mezinárodní federací účetních (International Federation of Accountants – IFAC), a nejsou-li k dispozici, pak mezinárodními účetními standardy (International Accounting Standards – IAS) / mezinárodními standardy finančního výkaznictví (International Financial Reporting Standards – IFRS), vydávanými Radou pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board – IASB). V souladu s finančním nařízením se konsolidovaná účetní závěrka za rozpočtový rok 2006 již jako druhá závěrka sestavuje na základě těchto účetních pravidel, která přijal účetní Komise a kterými se zásady akruálního účetnictví přizpůsobují specifickému prostředí Společenství, zatímco konsolidované zprávy o plnění rozpočtu nadále vycházejí především z pohybů hotovosti.

    (6)  Před tím, než orgány konečnou účetní závěrku přijmou, schvalují ji jednotliví účetní, kteří tak osvědčují, že mají přiměřenou jistotu, že účetní závěrka věrně a poctivě odráží finanční situaci orgánu (článek 61 finančního nařízení).

    (7)  Konečnou účetní závěrku sestavují příslušní ředitelé a zasílají ji účetnímu Komise spolu se stanoviskem správní rady. Kromě toho ji schvalují příslušní účetní, kteří tak osvědčují, že účetní závěrka věrně a poctivě odráží finanční situaci subjektu (článek 61 finančního nařízení).


    Top