30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 325/46

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor žádá Komisi, aby vyhlásila rok dobrovolníků a aby co nejrychleji zveřejnila bílou knihu o dobrovolné činnosti a aktivním občanství v Evropě. Tímto způsobem by bylo možné zdůraznit vzájemný vliv těchto dvou jevů a podtrhnout jejich rozsah a význam. Vzhledem k tomu, že dobrovolná činnost probíhá převážně na místní úrovni, měla by tato bílá kniha přispět ke strategii, jež může posílit evropský rozměr dobrovolné činnosti a podpořit aktivní evropské občanství a evropskou identifikaci.

1.2

Vlády členských států by měly být povzbuzovány k vytváření vlastní vnitrostátní politiky dobrovolné činnosti a k navržení strategie, jak dobrovolnou činnost přímo podporovat a uznávat. Tato vnitrostátní politika dobrovolné činnosti by měla zahrnovat také úlohu infrastruktury pro dobrovolnou činnost. EU zde může stanovit rámec a podpořit intenzivnější výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy.

1.3

Všechny členské státy by měly vypracovat rámcové právní podmínky, které stanoví právo na dobrovolnou činnost nezávisle na právním nebo sociálním postavení. Je nutné zajistit rovné příležitosti pro všechny, kteří vykonávají dobrovolnou činnost, včetně osob se zdravotním postižením. V některých členských státech stojí rámcové právní podmínky vývoji dobrovolné činnosti stále ještě v cestě, a neumožňují tak silnější společenskou podporu. Někdy vývoj brzdí dokonce právní předpisy, jako je zákaz nebo omezení zaměstnávání. Je třeba tato omezení prozkoumat a dobrovolnou činnost je nutné podporovat právním rámcem, který stanoví například úpravy v oblasti pojištění a úhrady nákladů.

1.4

Podle názoru Výboru by význam dobrovolné činnosti měly uznávat nejen vlády, nýbrž také další zúčastněné subjekty – parlamenty, regionální a místní orgány a organizace občanské společnosti. Měly by také aktivně usilovat o její podporu, neboť tak zdůrazní úlohu dobrovolné činnosti a zvýší její společenskou prestiž.

Kromě toho by EHSV chtěl Komisi výslovně upozornit na rozhodující úlohu organizací občanské společnosti pro dobrovolnou činnost.

1.5

Výbor zároveň považuje za žádoucí, aby byl zdůrazňován vztah mezi školou a občanskou společností, a podpořila se tak příprava na dobrovolnou činnost. Na základních školách se proto musí poskytovat větší prostor pro pedagogickou činnost, jež si klade za cíl rozvoj sociálního povědomí a zapojení do řešení sociálních otázek obecného zájmu. V rámci „sociálního a ekologického roku“ by mládeži starší 15 let bylo možné nabízet praktické činnosti, a povzbudit ji tak k důležité, smysluplné činnosti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat nevládním organizacím, ve kterých se děti věnují své úplně první dobrovolné činnosti.

1.6

V rámci snah o uznávání neformálního a informálního učení, zvláště prostřednictvím Europassu a doporučení klíčových schopností, by bylo vhodné, aby se EU soustředila především na uznání schopností získaných při dobrovolné činnosti. Zavedení Europassu pro mládež by přispělo k tomu, že by dobrovolná činnost mládeže byla lépe uznávána.

1.7

EHSV si přeje, aby všechny členské státy, ale též sama EU, vypracovaly politiku týkající se dobrovolné činnosti, která by zahrnovala strategii a konkrétní programy na podporu této činnosti, obsahovala by návrhy na specifickou pomoc a přibližovala by tuto oblast veřejnosti, povzbuzovala partnerství mezi občanskou společností a podniky a podporovala veřejné uznání výsledků činnosti dobrovolníků. To vše by umožnil zejména vhodný právní rámec podporující dobrovolnou činnost. EU může za tímto účelem vytvořit právní rámec, navrhnout orientační úvahy a podpořit výměnu osvědčených metod mezi členskými státy.

1.8

Na evropské úrovni jsou nutné spolehlivé a srovnatelné údaje o rozsahu, významu a sociálně-ekonomické hodnotě dobrovolné činnosti. Jednotná definice dobrovolné činnosti by měla být základem příslušných průzkumů. Měly by analyzovat potřeby a pohnutky dobrovolníků – a také především důvody lidí, kteří se angažovat nechtějí. Na evropské úrovni je nutné nalézt možnosti, jak by bylo možné zviditelnit příspěvek dobrovolné činnosti k národnímu důchodu a její vliv na společnost. Zde by mohl roli koordinátora a iniciátora převzít Eurostat: všechny statistické úřady členských států EU by měly mít takové údaje k dispozici.

1.9

EHSV doporučuje, aby systém financování a také jednotlivé politické oblasti a programy Evropské unie podporovaly dobrovolnou činnost více než dosud. K tomu je nutná především celoevropská infrastruktura pro podporu dobrovolné činnosti. V současnosti je zdrojem podpory dobrovolné činnosti v Evropské unii Evropská dobrovolná služba, v jejímž rámci již přibližně 40 000 mladých lidi od 18 do 25 let pobývalo v 31 evropských a partnerských zemích po dobu šesti měsíců až jednoho roku. Služba vykonávaná jinými dobrovolníky v rozvojových zemích je však financována z prostředků rozvojové pomoci. EHSV považuje tyto zdroje podpory za nedostatečné a přeje si, aby Evropská unie k dobrovolné činnosti přistupovala aktivněji, důsledněji a koherentněji a především aby usilovala o to, aby celoevropské dobrovolné programy byly přístupné všem skupinám obyvatelstva a neomezovaly se pouze na dlouhodobou dobrovolnou službu mladých lidí.

1.10

EHSV by si též přál, aby bylo vydáno doporučení specificky zaměřené na dobrovolnou činnost seniorů, která by například zahrnovala pilotní činnost týkající se partnerství a výměny zkušeností a jež by mohla patřit mezi první zahájené iniciativy.

1.11

Kromě toho by dobrovolná činnost v rámci evropských projektů měla být z principu brána jako finanční příspěvek. Ostatně formuláře žádostí v souvislosti s evropskými projekty musejí být upraveny tak, aby byly obecně jednodušší a méně byrokratické, a dobrovolné organizace tak byly schopny vůbec se výběrových řízení na evropské projekty zúčastnit.

1.12

Je třeba posílit a zintenzívnit šíření informací. Bohužel příliš často se ke zúčastněným stranám informace nedostanou. V této souvislosti je nutné využít všech možných informačních kanálů. Mohla by být zřízena například webová stránka s příslušnými informacemi, jež by byla jedním kliknutím přístupná z každé existující webové stránky o dobrovolné činnosti. Významnou roli hrají evropské sítě dobrovolných organizací. Zajišťují, aby si organizace mezi sebou mohly vyměňovat informace a osvědčené postupy a mohly jednotně informovat instituce EU o zájmech a požadavcích dobrovolníků. Tyto sítě musejí být cíleně podporovány jako část infrastruktury pro podporu dobrovolné činnosti.

1.13

Evropská unie může významně přispět k podpoře a veřejnému uznávání dobrovolné činnosti tím, že bude podporovat 5. prosinec, který Organizace spojených národů vyhlásila Mezinárodním dnem dobrovolníků, a v tento den bude oceňovat a slavit dobrovolnou činnost. Mezinárodní rok dobrovolníků 2001 ukázal, jak důležité jsou veřejné a státem podporované programy. Kdyby byl na evropské úrovni vyhlášen rok dobrovolné činnosti, jak to navrhoval EHSV, přispělo by to k ocenění místní činnosti mnoha dobrovolníků na evropské úrovni, její další podpoře a u dobrovolníků by to vyvolalo pocit evropské sounáležitosti.

1.14

Aby byl více vyzdvihnut význam dobrovolné činnosti pro rozvoj členských států, doporučuje EHSV uzavřít na evropské úrovni chartu, ve které by byla stanovena role, práva a povinnosti dobrovolných organizací. Ke zlepšení hospodářské situace dobrovolných organizací v členských státech doporučuje EHSV vytvořit v právních předpisech Společenství právní podmínky pro osvobození těchto organizací od daně z přidané hodnoty. Cílem navrhovaného stanovení role, práv a povinností dobrovolných organizací v evropské chartě je především vytvoření jednotných zásad pro ty organizace, které by ve spojení s hospodářskými a jinými výsadami mohly získat zvláštní právní postavení.

2.1

Dobrovolná činnost má pro společnost neocenitelnou hodnotu. Více než 100 milionů dobrovolníků v Evropě se ve svém volném čase věnuje mnoha aktivitám, ze kterých mají prospěch ostatní a které slouží obecnému zájmu. Práci organizací občanské společnosti, kterou vykonávají výhradně nebo z velké části dobrovolníci, stále více uznávají podniky, státní subjekty a především občané samotní (1).

2.2

Primární hodnota dobrovolné činnosti ovšem dalece překračuje poskytování služeb a uspokojování sociálních potřeb. Její hlavní motivace, totiž z vlastního popudu přispívat k obecnému blahu a spoluutvářet ho, podporuje hodnoty jako zaměření na obecné blaho a solidaritu, a vytváří tak protiváhu k izolaci a egoizmu, jež jsou v moderních společnostech stále častějším jevem.

2.3

Dobrovolná činnost je neoddělitelně spjata s aktivním občanstvím, které je na místní i evropské úrovni základem demokracie. Občané se na společenském životě podílejí nejen zapojením do politiky, nýbrž také cíleným řešením společenských problémů. Tím, že se společensky angažují, mohou uskutečnit konkrétní vůli k řešení. Jedinec pracuje pro druhé buď ve svém volném čase nebo v rámci dobrovolné služby, a slouží tak společnosti, často za významného finančního nebo také zdravotního rizika. Je to právě tato forma aktivního evropského občanství, která v našich společnostech vytváří silný pocit sounáležitosti občanů se svou společností. Dobrovolná činnost může být proto považována za jeden z nejlepších příkladů spoluúčasti, a tím za podstatnou součást, ne-li předpoklad aktivního občanství.

2.4

Dobrovolná činnost navíc podporuje rozvoj osobnosti: vytváření sociálního povědomí na jedné straně a rozvoj klíčových kompetencí a schopností na straně druhé, čímž zvyšuje možnosti dobrovolníků na trhu práce a zlepšuje jejich aktivní zapojení do společnosti. Dobrovolná činnost nabízí ve svých různých podobách příležitost k informálnímu učení (2) a neformálnímu učení (3), přičemž tyto formy učení hrají vedle formálního učení (4) významnou roli v realizaci celoživotního učení.

2.5

Dobrovolná činnost významně přispívá k národnímu produktu našich národních hospodářství. Velmi často zůstává tento příspěvek v národních statistikách nezohledněn, protože jeho základem není vždy výměna finančních statků a neexistuje žádná jednotná metodika pro měření jeho ekonomické hodnoty. Tam, kde se jeho hodnota měří, se ovšem ukázalo, že ekonomická hodnota dobrovolné činnosti a její přínos pro naše hospodářství je značný (5). Ve Spojeném království je například ekonomická hodnota dobrovolné činnosti odhadována na 7,9 % HDP a do této činnosti se zapojuje 38 % celkového obyvatelstva. V Irsku a Německu více než 33 % a v Polsku 18 % občanů vykonává nějakou formu dobrovolné činnosti.

2.6

Nadnárodní dobrovolná služba na evropské a mezinárodní úrovni též může značně zvýšit solidaritu a vzájemné porozumění mezi národy a podpořit mezikulturní dialog. V tomto kontextu EHSV vítá záměr Komise rozšířit evropskou dobrovolnou službu, více ji zviditelnit a zefektivnit.

2.7

Solidarita a pocit zodpovědnosti za ostatní a také potřeba cítit se užitečným jsou významnou motivací pro dobrovolnou činnost. Vytváří sociální vazby, přispívá k soudržnosti společnosti a podporuje kvalitu života a sociální pokrok v Evropě. Ztělesňuje tak hodnoty evropské integrace, jak je stanoveno v článku 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Navíc je dobrovolná činnost významnou výrazovou formou participativní demokracie, která je v evropské ústavní smlouvě uznávána jako součást demokratického života EU. Dobrovolná činnost i sami dobrovolníci slouží veřejnému blahu. Dobrovolná činnost by se ve všech členských státech Evropské unie měla odpovídajícím způsobem uznávat.

2.8

EHSV se tímto tématem dobrovolné činnosti zabýval již v informační zprávě, kterou schválil v roce 2002 a která nesla název Práce v hospicu jako příklad pro dobrovolnou činnost v Evropě (zpravodajka: paní Gräfin zu EULENBURG).

Dále byla dobrovolná činnost vysvětlována v pracích EHSV z jiných aspektů, dosud ovšem nebylo vypracováno žádné stanovisko speciálně k tomuto tématu (6).

2.9

Také v EU se příspěvek dobrovolné činnosti v sociální, kulturní a ekologické oblasti stále více uznává a dobrovolné organizace se lépe zapojují do rozhodovacích procesů, zvláště politických, v takových oblastech, jako je vzdělávání a celoživotní učení, zdravotnictví a ochrana spotřebitele, rozvoj, obchod atd. EHSV tyto iniciativy vítá, je ovšem toho názoru, že dosavadní pokroky zdaleka nepostačují.

2.10

EHSV vítá, že dobrovolná činnost mládeže je považována za prioritu v rámci politického procesu zahájeného Komisí v r. 2001 a v rámci otevřené metody koordinace. Podporuje Komisi, aby na základě již dosaženého pokroku nadále rozvíjela dobrovolnou činnost a zabývala se horizontálními aspekty v rámci holistického přístupu.

2.11

Milníkem na mezinárodní úrovni byl rok 2001, když OSN vyhlásila Mezinárodní rok dobrovolníků. Tento rok dopřál dobrovolné činnosti pozornost veřejnosti, opět povzbudil lidi, aby se dobrovolně angažovali, a ukázal cestu, jak je možné dobrovolnou činnost politicky uznávat a podporovat. Z iniciativy OSN se každý rok 5. prosince slaví Mezinárodní den dobrovolníků. Evropská unie by měla evropské občany na tuto významnou akci také upozornit.

2.12

Celkově je Výbor ovšem názoru, že Evropská komise a členské státy by se dobrovolné činnosti měly věnovat intenzivněji. Proto vítá, že paní WALLSTRÖM požádala EHSV o vypracování stanoviska k tomuto důležitému tématu.

3.1

V praxi a výzkumu se dobrovolná činnost často definuje rozdílně, je také obtížné shrnout různé druhy tohoto konceptu do jedné definice. Pro různé definice v zemích Evropské unie jsou typická tři společná, nezbytná kritéria:

Je diskutabilní, jestli by do této definice měly spadat pouze pravidelné činnosti, jestli sem patří sousedská výpomoc či „časové banky“, které se již několik let rozvíjejí, nebo jestli se má počítat pouze dobrovolná činnost ve formální a strukturované formě. Uvedené tři základní podmínky jsou však nezbytným předpokladem pro to, aby činnost – ať už se jedná o dobrovolnou činnost ve prospěch místní komunity nebo strukturovanou dobrovolnou službu – byla klasifikována jako dobrovolná činnost. Obecně lze říci, že různým formám dobrovolné činnosti je nejlépe možné vyhovět obsáhlou definicí.

3.2

Cílem není dobrovolnou činností nahrazovat práci placenou. Je dokonce velice žádoucí, aby nahrazení placené práce dobrovolnou činností nebylo možné. Zvláštní hodnota dobrovolné činnosti vyplývá z jejího příspěvku k vytváření pospolitosti. Dobrovolná činnost není ani pouhou sociální službou, ani není určená k přebírání základních úkolů státu. Primární přidaná hodnota dobrovolné činnosti spočívá:

3.3

Dobrovolná činnost se vyskytuje v mnoha různých formách, což velmi ztěžuje její kategorizaci. Dobrovolně se angažují nejrůznější společenské skupiny, ale v závislosti na členském státě v různé míře: V každé zemi se částečně velmi liší podíl dobrovolníků v určité oblasti, jejich profil (věk, původ, úroveň vzdělání, atd.).

3.4

Kromě formálních činností prováděných v určitém zařízení existuje také neformální dobrovolná činnost a taková, která zůstává skrytá (např. často u dobrovolné činnosti přistěhovalců).

3.4.1

K různým formám dobrovolné činnosti patří mimo jiné:

3.4.2

Dobrovolnou činnost je dále možné dělit do oborů působnosti (jako například sport, kultura, sociální věci, zdraví, vzdělávání, mládež, ochrana životního prostředí, ochrana před katastrofami, politika, ochrana spotřebitelů, rozvojová spolupráce atd.).

3.5

Dobrovolné služby jsou zvláštní formou dobrovolné činnosti: jsou dopředu časově omezené a dobrovolníci je často provádějí výhradně, tzn. na rozdíl od většiny dobrovolných činností ne navíc k jiným aktivitám jako jsou vzdělávání nebo zaměstnanost. Na rozdíl od dobrovolné činnosti, která je prováděna pravidelně ve volném čase daného jednotlivce, se dobrovolná služba obvykle zakládá na řadě společně stanovených pravidel a povinností, jež jsou často předmětem dohody mezi různými partnery projektu včetně dobrovolníků. Rozlišují se různé formy dobrovolných služeb:

Dobrovolné aktivity zahrnují všechny druhy dobrovolné činnosti a lze je popsat následovně: jsou přístupné pro všechny, nejsou placené, jsou vykonávány z vlastní vůle, mají vzdělávací aspekt (neformální učení) a přinášejí sociální přidanou hodnotu.

Dobrovolná služba je jednou z forem dobrovolných aktivit a vykazuje následující další rysy: Je časově omezená, cíle, obsahy, úkoly, struktura a rámec jsou jasně stanoveny a zároveň je poskytována odpovídající podpora včetně právního a sociálního zabezpečení.

Dobrovolná služba organizovaná státem představuje dobrovolnou službu, jež je organizovaná státem nebo z jeho pověření, například v sociální oblasti nebo v oblasti civilní ochrany.

Civilní služba je v některých zemích nabízenou nedobrovolnou alternativou k povinné vojenské službě (7).

3.6

Dobrovolná činnost a dobrovolnické služby se od sebe jasně odlišují tím, že na jedné straně je dobrovolná činnost ve smyslu definovaném OSN a MOP vykonávána pro nevýdělečné organizace a plat za ní je často nižší vzhledem k trhu a na straně druhé za dobrovolnické služby není žádný plat, i když mohou být proplaceny náklady související s provedením úkolu. Vyjasnění právního statusu těchto činností by mělo zohlednit tato fakta, aby byla usnadněna situace zainteresovaných osob a situace „stážistů“, kteří pracují pro nevládní organizace v povinném rámci studií.

Dobrovolná činnosti ve smyslu definovaném MOP a agenturami OSN je činnost vykonávaná v neziskových organizacích, tj. dobrovolných sdruženích nebo nevládních organizacích humanitárního nebo neziskového typu, tzv. dobrovolnými pracovníky, již jsou povětšinou placeni jako zaměstnanci. Jsou to zaměstnanci, již vykonávají činnost, jejíž dobrovolnost je dána skutečností, že jejich plat je často pod úrovní tržní hodnoty, čímž je definována a naplněna dobrovolná povaha jejich práce. Například logistik záchranné humanitární organizace nebo právník sdružení na ochranu práv uprchlíků je zaměstnanec, avšak jeho plat je odlišný a nižší než plat, který by mohl požadovat na trhu (ve společnostech podnikajících v oboru dopravy nebo v právních kancelářích).

Evropská dobrovolná služba (EDS), několikrát citovaná a propagovaná, je ve skutečnosti službou, jež mladým lidem zprostředkovává práci ve sdruženích a nevládních organizacích za ubytování a stravu a zahrnuje část příspěvků na stáž. Jedná se o způsob, jak zprostředkovat mladým lidem práci v rámci jejich vysokoškolských studií (stáž v zahraničí je téměř u všech studií zahrnujících mezinárodní nebo evropský rozměr povinná) ve sdruženích a nevládních organizacích.

Účast mladých lidí na humanitárních projektech nebo na projektech obecného zájmu za paušální náhradu představuje vzájemné obohacení. Ačkoli je záměr vyjasnit právní postavení uděleného příspěvku správný, neměl by vést k setření rozdílu mezi dobrovolnou činností a dobrovolnickými službami.

3.7

Dobrovolná placená práce, jak ji definují MOP a OSN, jako např. činnosti organizace Lékaři bez hranic, není předmětem tohoto stanoviska.

3.8

V minulých letech se oblast dobrovolné činnosti s ohledem na formy a motivaci dále rozčlenila v důsledku nových společenských hodnot, resp. vývoje. Dobrovolná činnost se setkává se stále větším zájmem a širší poptávkou, zatímco finanční a rozpočtové prostředky a také rozvoj infrastruktury pokulhávají a ani uznání této činnosti neroste v takové míře, jaká by byla nutná.

3.8.1

Smysluplné naplnění volného času, rozvoj sociálních kompetencí a získávání a předávání zkušeností představují pro dobrovolníky atraktivní výhody dobrovolné činnosti. Získávání vědomostí nebo lepší poznání sebe sama a svých schopností je stále častěji motivací pro dobrovolnou činnost mládeže, v neposlední řadě proto, aby bylo možné vyhovět požadavkům znalostní společnosti. V případě dobrovolné služby v zahraničí hrají při rozhodování ve prospěch dobrovolné činnosti určitou roli rovněž interkulturní kontakty a možnost naučit se cizí jazyk. Především v rámci evropského sjednocování tak dochází k podpoře porozumění mezi kulturami. Přeshraniční dobrovolné projekty, jako jsou například burzy dobrovolníků v euroregionech, mohou mít pro vývoj evropského občanství velký význam.

3.8.2

Organizace občanské společnosti a centra dobrovolníků dobrovolníky získávají snáze, když věnují pozornost novým skutečnostem v naší společnosti: příkladem jsou změny v kultuře mládeže, šíření internetu a možnosti dobrovolné činnosti online, nové možnosti oslovení mládeže, jako např. přes SMS, nabídka krátkodobé dobrovolné činnosti jako přípravy mladých lidí do zaměstnání, zohlednění nových způsobů trávení volného času a také stávajících časových možností občanů, kteří mají zájem, cílené zohlednění nových cílových skupin jako migrantů, dlouhodobě nezaměstnaných nebo rostoucího počtu důchodců, kteří se chtějí zapojit.

3.9

Úhrnem je možné říci, že dobrovolná činnost je horizontální fenomén, který se dotýká mnoha různých oblastí společnosti, ale též se týká značné části obyvatelstva. Přesto je třeba poznamenat, že se tato činnost méně vyskytuje u sociálně slabších osob či u osob vyloučených ze společnosti.

4.1

V mezinárodní odborné literatuře bývá úloha dobrovolné činnosti analyzována především na základě její společenské nebo ekonomické funkce. Jak již bylo poznamenáno, její primární hodnota vyplývá z příspěvku k aktivnímu občanství. Její vlivy se často těžko vyčíslují: Společenská angažovanost, pocit sounáležitosti, identifikace se společností, solidarita, pocit zodpovědnosti za společnost a podpora sociální soudržnosti jsou jen stěží přímo měřitelné.

4.2

Vhodný přístup, který je popisován ve výzkumných studiích o občanské společnosti (například Putnam, 2000 (8)), představuje takzvaný sociální kapitál, k němuž dobrovolná činnost významně přispívá. Sociální sítě, kontakty, hodnoty a názory občanů a také vzájemná důvěra mají rozhodující význam pro sociální (a ekonomický) vývoj regionů. Pokud na určitém území existuje větší počet organizací občanské společnosti nebo dobrovolníků, potom vycházejí obvykle pozitivněji také ostatní ekonomické a sociální ukazatele. Dobrovolná činnost významně zvyšuje sociální kapitál společnosti, protože vytváří sociální sítě a vazby.

4.3

K obecně užívaným kvantitativním ukazatelům pro vývoj země (významné hospodářské ukazatele jako hospodářský růst a finanční rovnováha) je proto nutné přidat nové a alternativní ukazatele, které měří sociální kapitál a sociální soudržnost a zdůrazňují přínos dobrovolné činnosti. Měla by být vyčíslena rovněž ekonomická hodnota dobrovolné činnosti, jak to Organizace spojených národů navrhuje ve své příručce o neziskových organizacích v systému národních statistik.

4.4

To rovněž odpovídá požadavku na trvale udržitelný rozvoj, který usiluje o vytvoření globálního systému, ve kterém by se kromě ekonomického úspěchu podporovala také ekologická udržitelnost, solidarita a demokracie. To odpovídá také cílům Lisabonské strategie, která v celkovém kontextu trvale udržitelného rozvoje považuje tři oblasti – hospodářství, sociální věci a životní prostředí – za neoddělitelné a chce lépe využívat vzájemné součinnosti těchto oblastí. Dobrovolníci jsou ve všech třech oblastech významným přínosem, přičemž jejich přínos je nutné měřit. Podporují sociální soudržnost, jsou aktivní v oblasti životního prostředí a také v procesu opětovného začlenění (dlouhodobě) nezaměstnaných do pracovního procesu.

4.5

Evropský pakt mládeže, který přijala Evropská rada na jarním summitu 2005 a jenž je součástí revidované Lisabonské strategie, podporuje mládež, aby se věnovala dobrovolné činnosti (9).

4.6

Podle mezinárodních výzkumných studií a zkušeností je možné dobrovolnou činnost v nejrůznějších oblastech podporovat ještě lépe a cíleněji.

4.6.1

Tak lze již při socializaci, vzdělávání a výchově dětí pracovat na tom, aby se tyto děti později staly aktivními členy společnosti. V tomto procesu hrají specifickou úlohu jako model organizace, které provádějí sociální programy a v nichž z velké části působí děti a mládež.

4.6.2

Dobrovolná činnost může hrát zvláštní roli v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných a obecně také při vstupu do výdělečně činného věku.

Dobrovolníci mohou cíleně sbírat důležité, na trhu práce žádané zkušenosti a znalosti a vytvářet si síť kontaktů. Kromě aktivit v sociální oblasti a ve zdravotnictví, které se považují za tradiční oblasti uplatnění dobrovolníků, mohou dobrovolníci během své služby sbírat klíčové schopnosti a znalosti v oblastech styku s veřejností, komunikace, vyjadřování, sociálních dovedností, organizačního managementu, profesního vzdělávání atd.

Mají možnost vyzkoušet si různé sociální role, učit se činit správná rozhodnutí, řešit problémy, osvojit si kulturu práce a prokázat svůj smysl pro spravedlnost a vůdčí kvality. Dobrovolná činnost může tvořit důležitou součást životopisu a profesní dráhy. Tato činnost tedy představuje důležitý nástroj informálního a neformálního učení, čímž doplňuje učení formální, vzdělání a odbornou přípravu. Může též zvýšit možnosti daných osob na trhu práce, zvláště možnosti mladých lidí.

4.6.3

V oblasti aktivního stárnutí má dobrovolná činnost dvojí význam: na jedné straně se tak starší občané mohou i nadále podílet na společenském životě, předávat své životní zkušenosti a cítit se dále užiteční. To má také pozitivní vliv na jejich zdraví a kvalitu života. Na druhé straně může dobrovolná činnost podporovat porozumění mezi generacemi, když mladí a staří lidé spolupracují na společném projektu, vyměňují si zkušenosti a vzájemně se podporují.

4.6.4

Dobrovolná činnost může různě znevýhodněným skupinám obyvatelstva poskytnout šanci na začlenění do společnosti a integraci. Ať už je to kvůli tomu, že se pro ně angažují dobrovolníci, nebo proto, že se do společnosti vrátí díky vlastnímu úsilí. Toto posílení díky dobrovolné činnosti je důležité především pro sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva a migranty. Tento proces je bohužel v některých členských státech omezován právními předpisy, takže existují například státy, kde migranti dobrovolnou činnost vykonávat nemohou.

4.6.5

Je třeba upozornit také na význam různých svépomocných skupin. Jejich významnou charakteristikou je to, že se sejdou lidé s podobnými problémy – v nejrůznějších oblastech – a vzájemně si pomáhají tak, že si vyměňují osobní zkušenosti.

4.6.6

Také zaměstnavatelé a podniky mají svoji úlohu při podpoře dobrovolné činnosti. Na jedné straně získávají jejich zaměstnanci a odborníci díky dobrovolné činnosti mimo podnik sociální kompetence, čímž se zvyšuje jejich kreativita a motivace pro práci, a cítí se tak více spojeni s podnikem. Na druhé straně jsou si podniky stále více vědomy své sociální odpovědnosti: partnerství mezi dobrovolnými organizacemi, obcemi, státem a podniky s cílem vzájemného prospěchu napomáhají spojit kapacity přímo na místě a spolupracovat na utváření komunity. Dialog mezi sociálními partnery, učení se jeden od druhého a kolektivní dohody mohou přispět k tomu, aby dobrovolná činnost – část sociální odpovědnosti – získala více uznání a podpory.

4.6.7

EHSV se znepokojením sleduje, že z důvodu chybějící právní definice resp. právního základu pro „dobrovolnou činnost“ se v řadě členských států nedostává veřejného uznání dobrovolným zařízením a dobrovolné činnosti. Někdy to vede dokonce k tomu, že se potenciál nevyužívá, pokud například dobrovolná činnost není uznána v rámci opatření pro začlenění mládeže a nezaměstnaných do společnosti nebo v rámci opatření pro integraci migrantů. Postavení dobrovolníků je navíc často problematické, především z daňového hlediska, s ohledem na sociální zabezpečení nebo v případě pojistné události. Je nutné se důrazně zasazovat o ustanovení, která by vyjasnila právní postavení dobrovolníků a každému obyvateli příslušné země by poskytla právo na dobrovolnou činnost. Kromě toho Výbor vyzývá členské státy, aby odstranily nedostatky pracovního práva, které brání zásahu dobrovolných pomocných sil, jež vykonávají důležitou práci v zájmu veřejnosti, zejména v případě katastrof. Příliš často jsou zaměstnanci, co se týče uvolňování z práce, i nadále odkázáni na dobrou vůli zaměstnavatele.

4.6.8

EHSV doporučuje, aby byly přesně vyjasněny vztahy a úkoly jednotlivých aktérů – státu, tržního sektoru a dobrovolných organizací. Dobrovolná činnost sice v našich společnostech hraje významnou roli, neměla by ale zajišťovat základní péči v oblasti sociálních služeb nebo nahrazovat práci státních orgánů. Cílem politického jednání musí být podpora dobrovolné činnosti jako takové, nesmí se instrumentalizovat, protože jinak by ztratila nárok na existenci a svoji zvláštní hodnotu, které jsou založeny na svobodné volbě lidí.

4.6.9

Stát má však podle názoru EHSV úkol připravit infrastrukturu nezbytnou pro dobrovolnou činnost. Dobrovolná činnost je totiž sice bezplatná, ale předpokládá výdaje, a nemá tudíž neutrální rozpočtové dopady. Zkušenost v některých evropských zemích také ukazuje, že cílená infrastruktura pro dobrovolnou činnost významně zvyšuje její rozsah a kvalitu. Podpora a poradenství dobrovolných organizací, ale i motivování dobrovolníků, jejich vzdělávání, péče a doprovod, a také případná úhrada nákladů stojí peníze – přitom se ale více než vyplatí. Stát přitom může převzít aktivní úlohu prostřednictvím strategického programového plánování, informování veřejnosti a koordinace. Stát musí financovat vypracování studií, které zvýší povědomí o dobrovolné činnosti, a klást důraz na to, aby duch dobrovolné činnosti vznikal již ve fázi vzdělávání.

4.6.10

Na druhé straně musejí všechny zúčastněné subjekty (stát, podniky, odbory a dobrovolné organizace) táhnout za jeden provaz, pokud má dojít k podpoře a rozvoji dobrovolné činnosti a ke zvýšení jejího společenského uznání. Efektivní práce sítí dobrovolných organizací v oblasti výměny osvědčených postupů a spojení sil je stejně nezbytné jako dialog a spolupráce mezi různými sektory.

Stanovisko EHSV k dokumentu Politika mládeže, zpravodajka: paní van TURNHOUTOVÁ (Úř. věst. C 28, 3.2.2006, s. 35-41),

Stanovisko EHSV k programu Mládež v akci na období 2007-2013, zpravodaj: pan RODRÍGUEZ GARCÍA-CARO (Úř. věst. C 234, 22.9.2005, s. 46-51),

Stanovisko EHSV k dokumentu Evropské občanství a prostředky ke zvýšení jeho viditelnosti a účinnosti, zpravodaj: pan VEVER (nebyl dosud zveřejněn v Úř. věst.),

Stanovisko EHSV k dokumentu Akční program aktivního občanství, zpravodaj: pan LE SCORNET (Úř. věst. C 28, 3.2.2006, s. 29-34).