Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52006AE1569

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína KOM(2006) 319 v konečném znění

    Úř. věst. C 325, 30.12.2006, p. 29–34 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    30.12.2006   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 325/29


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína

    KOM(2006) 319 v konečném znění

    (2006/C 325/07)

    Evropská komise se dne 22. června 2006, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci výše uvedené.

    Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. listopadu 2006. Zpravodajem byl pan KIENLE.

    Na 431. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. prosince 2006 (jednání ze dne 14. prosince), přijal Výbor následující stanovisko 107 hlasy pro, 2 hlasy proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

    1.   Shrnutí závěrů a doporučení

    1.1

    Evropský hospodářský a sociální výbor vítá, že Evropská Komise předložila zprávu k reformě organizace evropského trhu s vínem. Výbor zejména vítá, že Komise v zásadě navrhuje zachování specifické organizace trhu s vínem, v jejímž rámci bude moc být sledována varianta „zásadní reforma“.

    1.2

    Protože evropské víno na vnitřním trhu i na významných exportních trzích ztratilo podíl na trhu ve srovnání s víny ze třetích zemí, především z „Nového světa“, je pro zlepšení konkurenceschopnosti evropského vína a znovuzískání podílů na trhu nezbytná změna právních rámcových podmínek. Komise by při tom měla při reformě a v pravidlech zahraničního obchodu více zohlednit pozici evropského vinného sektoru jako vedoucí celosvětové pozice.

    1.3

    EHSV připomíná svoje stanovisko z 27./28. ledna 1999 (1), ve kterém již návrhy reformy ze strany Evropské komise považuje za nedostatečné. Mnoho jeho podnětů – především ohledně konkurenceschopnosti, intervenčních opatření, zohlednění regionálních rozdílů, informací – je dnes aktuálnější než kdy jindy.

    1.4

    EHSV zdůrazňuje, že víno a pěstování révy je důležitou a nedílnou součástí evropské kultury a způsobu života. Pěstování révy formuje v mnoha evropských vinařských regionech společenské a ekonomické prostředí. Výbor proto klade důraz na to, aby byly v reformě zohledněny nejen ekonomické důsledky, nýbrž také dopad na zaměstnanost, sociální strukturu, životní prostředí – především prostřednictvím programů klučení – jakož i na ochranu spotřebitelů a zdraví.

    1.5

    EHSV upozorňuje na to, že pěstování révy představuje v Evropské unii základ existence pro 1,5 mil. převážně malých rodinných podniků a poskytuje alespoň sezónní zaměstnání více než 2,5 mil. pracovníků. Proto Výbor dbá toho, aby byla při reformě upřednostněna opatření, která budou mít pozitivní vliv na příjmy vinařů a na pracovní příležitosti v evropském vinařství.

    1.6

    EHSV považuje návrh Evropské Komise poskytovat vinařským zemím národní finanční rámec za významný příspěvek k důslednější subsidiaritě a zohlednění regionálních rozdílů. EHSV se ve svých návrzích k rozdělení podporovacích nástrojů mezi rámec Společenství EU a opatření uvnitř národního finančního rámce drží těchto zásad a nesouhlasí s kroky vedoucími k renacionalizaci politiky trhů s vínem.

    1.7

    EHSV od Evropské komise očekává konkrétní opatření pro informování spotřebitelů a propagaci na vnitřním trhu a na exportních trzích.

    2.   Úvahy a návrhy Komise

    Cíle reformy

    2.1

    Komise jako cíle reformy uvádí: zvýšení konkurenceschopnosti, posílení image evropského vína, znovuzískání podílů na trhu a získání nových podílů na trhu, pokud možno jednoduchá pravidla, zohlednění společenské a politické úlohy vinařských regionů.

    2.1.1

    Komise jako další cíl požaduje vytvoření tržní rovnováhy a vyvozuje z toho určitá opatření, jako např. potřebu rozsáhlého klučení.

    Současná organizace trhu s vínem

    2.2

    Komise ve své zprávě analyzuje současnou situaci na trhu, popisuje problémy současné společné organizace trhu s vínem a vyvozuje z toho opatření.

    Čtyři varianty

    2.3

    Komise vzala do úvahy čtyři varianty reformy organizace trhu s vínem EU:

    zachování současného stavu s možností některých omezených úprav,

    reforma podle zásad reformy SZP,

    deregulace trhu s vínem,

    zásadní reforma společné organizace trhu.

    2.3.1

    Komise dochází na základě svých hodnocení k závěru, že z těchto čtyř variant nabízí zásadní reforma nejvíce výhod a že je nutné zachování specifické organizace trhu s vínem.

    Zásadní reforma společné organizace trhu

    2.4

    Komise alternativně navrhuje reformu v jednom kroku a reformu ve dvou krocích. U varianty A by měl být systém omezování práv na výsadbu zrušen okamžitě (nebo k 1.8.2010) bez přechodné úpravy. U varianty B by před zrušením systému omezení práv na výsadbu mělo dojít k rozsáhlému klučení, aby byla provedena strukturální úprava.

    Zrušení opatření pro řízení trhu a zavedení opatření zaměřených více na budoucnost

    2.5

    Evropská komise navrhuje, aby byla okamžitě zrušena tato opatření:

    podpora na destilaci vedlejších produktů,

    destilace konzumního vína a krizová destilace,

    podpora soukromého skladování,

    podpora na mošt v souvislosti s obohacováním a na výrobu hroznové šťávy.

    Národní finanční rámec

    2.6

    Komise navrhuje, aby byl každému členskému státu vyrábějícímu víno poskytnut rozpočtový rámec vypočtený podle objektivních kritérií. Těmito prostředky by měl podle vlastní volby financovat opatření ze stanoveného seznamu.

    Rozvoj venkova

    2.7

    Evropská komise navrhuje, aby bylo mnoho těchto programů přeměny/restrukturalizace prováděno v rámci plánů rozvoje venkova a k tomu by mělo dojít k přesunu finančních prostředků ze specifického rozpočtu pro víno do druhého pilíře.

    Politika jakosti/zeměpisná označení

    2.8

    Komise navrhuje zásadní přepracování současného regulačního rámce pro jakost s cílem zlepšit soulad politiky jakosti EU s mezinárodními pravidly, především s dohodou TRIPs.

    Enologické postupy

    2.9

    Komise navrhuje liberalizaci enologických postupů při zvláštním zohlednění norem Mezinárodního úřadu pro révu a víno, OIV.

    Obohacování

    2.10

    Komise navrhuje zákaz obohacování sacharózou, v kombinaci se zrušením podpory pro užívání moštového koncentrátu a také významné omezení maximální úrovně obohacení pro severní vinařské oblasti.

    Označování vína etiketami

    2.11

    Komise navrhuje zjednodušit předpisy pro označování vína etiketami vytvořením jednotného právního rámce vztahujícího se na všechny kategorie vína a náležitosti s nimi související.

    Propagace a informace

    2.12

    Komise má v úmyslu důrazně prosazovat odpovědnou propagační a informační politiku. Měly by být použity všechny dostupné možnosti stávajících právních předpisů.

    Životní prostředí

    2.13

    Komise má v úmyslu zajistit, aby reforma režimu v oblasti vína snížila dopady vinohradnictví a výroby vína na životní prostředí.

    Světová obchodní organizace (WTO)

    2.14

    Komise klade důraz na to, aby byla nová organizace trhu s vínem v souladu se zásadami WTO. Spojuje s tím zrušení stávajících intervenčních opatření a povolení v Evropské unii vinifikace dovážených moštů a míšení vín EU s víny nečlenských států EU.

    3.   Obecné poznámky

    Cíle reformy

    3.1

    EHSV může široce podporovat cíle, které Evropská komise jmenovala. Za nutné považuje ovšem ještě několik úprav.

    3.1.1

    EHSV připomíná, že ve svém tehdejším stanovisku jako cíle jmenoval mj.:

    zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti odvětví,

    zrušení intervenčních opatření jako umělé možnosti odbytu pro nadbytečnou produkci,

    zohlednění regionálních rozdílů,

    informace o výhodách střídmé konzumace vína.

    3.1.2

    EHSV považuje za nutné podrobné prověření, jestli je na globalizovaném trhu s vínem a po zaniknutí účinné vnější ochrany cíl tržní rovnováhy ještě vůbec dosažitelný.

    3.1.3

    Proto je třeba věnovat zvláštní pozornost zvýšení konkurenceschopnosti evropských výrobců vína. Znamená to posílit evropský hospodářský prostor, podporovat snahy o kvalitu a zaměřit se více na rozvoj trhu a přání spotřebitelů.

    3.1.4

    Výbor považuje za nezbytné upřesnění ekonomických cílů a doplnění sociálních cílů a cílů politiky zaměstnanosti. Zde je nutno usilovat především o zlepšení situace v oblasti příjmů vinařských podniků. Zvláštní pozornost je přitom nutno věnovat možnostem rozvoje mladých vinařů. Musí být zohledněny pracovní možnosti pro plně zaměstnané pracovní síly i pro sezónní pracovníky a zlepšeny podmínky pro přiměřené platové ohodnocení.

    3.1.5

    Výbor se kriticky staví k přenášení pravomocí z Rady ministrů na Komisi, např. při schvalování nových enologických postupů, protože Komise při projednávání dvoustranných dohod nedostatečně zastupovala zájmy evropských výrobců vína.

    3.1.6

    EHSV se domnívá, že stávající finanční prostředky musí být navýšeny, aby mohly zohlednit přístup dvou nových výrobních zemí.

    Současná organizace trhu s vínem – následná analýza

    3.2

    EHSV považuje za nezbytné podrobné přezkoumání analýzy Komise a z ní odvozených opatření, protože analýzu zpochybňují účastníci trhu a nezávislé organizace.

    3.2.1

    Výbor považuje za nutné lepší a obsáhlejší sledování trhu, aby bylo možné jako základ pro organizaci trhu s vínem získávat lepší údaje o výrobě, obchodě a spotřebě. Dosud používané celkové údaje jsou důležité, ale nedostatečné. Nezbytné jsou také aktuální informace o změnách výrobních struktur, odbytových cest a chování spotřebitelů.

    3.2.2

    Je třeba prověřit konstatování Komise, že dochází k růstu strukturálních přebytků. Výbor upozorňuje na to, že zvýšení stavu zásob by mělo být oceněno také při zohlednění zvýšené výroby kvalitního vína.

    Čtyři varianty

    3.3

    EHSV si vyhrazuje důkladné prověření těchto čtyř variant, po předběžné analýze ovšem souhlasí s výsledkem výběru. Obsah varianty „Zásadní reforma“ bude nutné změnit.

    3.3.1

    Výbor výslovně vítá, že Evropská komise EU navrhuje zachování specifické organizace trhu s vínem. Všechny aspekty organizace trhu, od výroby až po spotřebu, především také opatření na ochranu spotřebitelů, zdravotní péči a informování spotřebitelů, musejí být zohledněny v rámci organizace trhu s vínem.

    Zásadní reforma

    3.4

    EHSV je toho názoru, že nová organizace trhu s vínem by měla vstoupit v platnost 2008. Za nezbytné nicméně považuje období phasing out, aby v případě potřeby bylo podnikům umožněno přizpůsobit se postupně novým rámcovým podmínkám.

    3.4.1

    EHSV je rozhodně proti návrhu vydat více než jednu třetinu celého rozpočtu za režim klučení, což by znamenalo, že již nebudou k dispozici prostředky na tržní opatření resp. opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti. Význam klučení je však uznán jako nástroj organizace trhu (viz níže), který má být nabídnut vinařským regionům jako dobrovolné opatření uvnitř celkového rámce Společenství.

    3.4.2

    Výbor je proti úplné liberalizaci předpisů pro výsadbu, protože se tím ohrožují hospodářské, sociální, ekologicko-politické a krajinu chránící cíle reformy trhu vína. Přemístění pěstování vína z tradičních vinařských oblastí do oblastí, které lze levněji obhospodařovat nelze podporovat. Nemá-li se pokračovat v evropských předpisech pro výsadbu ve spojení se zákazem nové výsadby, musí být vytvořen rámec, který by umožnil vinařským oblastem, aby mohly pokračovat nebo nově vytvářet své předpisy pro výsadbu v souladu s cíli Evropské organizace trhu vína.

    3.4.3

    Výbor si stěžuje, že za slovy Komise o „znovuzískání podílů na trhu“ nenásledovaly činy při vytváření zásadní reformy. Chybí nástroje a opatření, aby bylo možné tyto cíle hodné podpory uskutečnit.

    Zrušení opatření pro řízení trhu a zavedení opatření zaměřených více na budoucnost

    3.5

    EHSV upozorňuje na svůj dřívější požadavek na zrušení intervenčních opatření jako umělých možností odbytu a oceňuje návrhy ve světle tohoto záměru.

    3.5.1

    Výbor doporučuje, aby klučení mohlo být nabízeno vinařskými regiony jako dobrovolné opatření jako součást strukturálního programu se sociálními složkami podnikům, které chtějí zcela nebo částečně z výroby odejít.

    3.5.2

    Výbor nepovažuje okamžité zrušení intervenčních opatření za proveditelné. Proto doporučuje, aby mohla být v rámci národního finančního rámce v „období phasing out 2008-2010“ nabízena

    destilace na výrobu lihovin (v současnosti čl. 29) a

    podpora soukromého skladování (v současnosti čl. 24 a násl.).

    3.5.3

    EHSV považuje za zásadní, aby zůstala zachována povinnost destilovat vedlejší produkty, aby byla zaručena kvalita výroby vína a zamezilo se eventuálnímu zneužití.

    3.5.4

    Výbor se domnívá, že v rámci národního finančního rámce by měla být stanovena opatření na předcházení krizovým situacím založená na společné odpovědnosti výrobců.

    3.5.5

    Výbor považuje zavedení nových nástrojů zaměřených více na budoucnost za nezbytné pro dosažení stanovených cílů. Sem patří mj.:

    obsáhlé sledování jednotného trhu,

    informační programy pro vnitřní trh pro informování spotřebitelů o výhodách střídmé konzumace a varování před zneužitím,

    vytvoření programu na podporu vývozu,

    informační programy pro spotřebitele ve třetích zemích a

    výzkumné programy, také ve spolupráci s třetími zeměmi.

    3.5.6

    Výbor zdůrazňuje, že z nástrojů organizace trhu musejí těžit v první řadě ti, kteří chtějí pěstování révy v Evropě dále rozvíjet, a nebýt určeny těm, kteří z jakéhokoliv důvodu rezignují.

    Národní finanční rámec

    3.6

    EHSV tento návrh vítá, protože vyhovuje jeho požadavku na větší zohlednění regionálních rozdílů a důslednější provádění subsidiarity v odvětví vína. Je však třeba zachovat koherentní a dostatečný rámec Společenství, aby se zabránilo renacionalizaci a uchoval se evropský ráz evropského odvětví vína.

    3.6.1

    Výbor již ve svém stanovisku (CES 68/99) požadoval, aby bylo v pravomoci členských států, jaká opatření z programu přeměny pro vinařské oblasti zvolí. Přitom může být velký význam přisouzen organizacím výrobců, sektorovým sdružením a organizacím s příslušnými cíli.

    3.6.2

    EHSV připomíná, že požadoval zvláštní program na podporu znevýhodněných vinařských oblastí, jako např. vinic ve strmých a svahových oblastech. Oblasti, které jsou vystaveny extrémním povětrnostním podmínkám, by taktéž měly mít možnost z takového programu čerpat.

    3.6.3

    EHSV se vyslovuje pro obsáhlý katalog opatření, jehož obsah by měl jít dál než příklady Komise. Upozorňuje na svoje stanovisko (CES 68/99), ve kterém již požadoval výrazné rozšíření programu na podporu vinařství a zajištění odbytu na trhu.

    3.6.4

    EHSV se kromě toho domnívá, že z národního finančního rámce by měla být financována navzájem provázaná a integrovaná opatření tak, aby měla co největší dopad. Tato opatření tedy budou muset být začleněna do výrobních plánů, počínaje vinicemi, přes zpracování,až k uvedení výrobku na trh. Mimoto budou muset být vynaloženy prostředky na opatření, která výrobcům umožní spoluodpovědné řízení potenciálu a využití alternativních odbytišť. EHSV se domnívá, že klíčovými subjekty, které tyto plány budou muset řídit, jsou organizace výrobců vína.

    3.6.5

    Rozdělení rozpočtu pro národní finanční rámec by mělo probíhat – jak se to provádí již v případě restrukturalizace – podle klíče plochy vinic. Pro období phasing-out je nutno naplánovat dostatečné finanční prostředky pro dobíhající tržní mechanismy, aby podniky, které doposud těžily z opatření, se mohly postupně přizpůsobit novým rámcovým podmínkám.

    3.6.6

    Nástroje národního finančního rámce by měly být stanoveny v rámci organizace trhu s vínem EU. Členských státům přísluší zvolit v rámci jejich podílu finančního rozpočtu (klíč plochy vinic) opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti jejich vinařství. Programy musejí být předloženy v Bruselu. Odpovědnost za řádné provádění přísluší členských státům.

    3.6.7

    Výbor navrhuje toto rozdělení podpůrných nástrojů na společná opatření EU a opatření v rámci národního finančního rámce:

    3.6.7.1

    Opatření Společenství:

    Evropské středisko pro sledování jednotného trhu,

    informační programy pro spotřebitele na evropské úrovni a na vývozních trzích,

    vývozní programy pro třetí země,

    výzkumné programy.

    3.6.7.2

    Národní finanční rámec:

    podpora při používání moštu pro obohacování,

    článek 29 Destilace (2008 – 2010),

    podpora pro destilaci vedlejších produktů (2008 – 2010),

    definitivní a dočasná opatření pro klučení,

    přímá podpora podle velikosti obhospodařované plochy,

    prořezávání,

    podpora pro výrobu hroznového moštu,

    restrukturalizace, změny a přemisťování plochy vinic,

    opatření na zlepšení sběrných a odbytových struktur (např. integrovaná síť podniků a družstev),

    informační programy pro spotřebitele,

    opatření pro zlepšení jakosti,

    program pro znevýhodněné oblasti, např. pro svahové a strmé polohy a oblasti vystavené extrémním povětrnostním podmínkám,

    krizový management (prevence a zvládání krizí, pojišťovací fondy).

    Rozvoj venkova

    3.7

    Výbor v mnoha stanoviscích zdůraznil význam druhého pilíře pro budoucí rozvoj venkova, ke kterému patří také evropské vinařské oblasti.

    3.7.1

    Při zohlednění tohoto zásadního záměru se pro řešení zvláštních problémů odvětví vína vyslovuje pro to, aby se všechna opatření diskutovaná v rámci reformy trhu s vínem financovala z rozpočtu pro vinařství.Proto nesmí být rozpočet snížen ani krácením, ani přesunem prostředků.

    Politika jakosti/zeměpisná označení

    3.8

    Protože mají tyto návrhy Komise velký význam a konec konců mají zrušit současný systém jakosti, očekává EHSV od Evropské komise simulační modely, jaké budou mít tyto návrhy vliv na cíle reformy trhu s vínem s ohledem na lepší konkurenceschopnost a podporu kvality a také z hlediska ochrany spotřebitele.

    3.8.1

    EHSV požaduje, aby dříve než se bude diskutovat o změně současného evropského systému jakosti nejprve došlo k realizaci platných ustanovení dohody TRIPs, především k zavedení rejstříku na ochranu údajů o původu.

    Enologické postupy

    3.9

    EHSV vidí v návrzích rozpory, které musejí být odstraněny.

    3.9.1

    Výbor považuje za nezbytně nutné vypracovat definici vína, která by byla mezinárodně uznaná. To vyžaduje také stanovení uznávaných výrobních metod.

    3.9.2

    Povolení všech postupů, které jsou schváleny kdekoliv na světě, je v protikladu s orientací na normy OIV.

    3.9.3

    Výbor se vyslovuje pro důslednější zahrnutí orientace enologických postupů na normy OIV do strategické přípravy dvoustranných nebo mezinárodních obchodních smluv.

    3.9.4

    Výbor nesouhlasí s plánovaným povolením výroby vína v Evropě z dovážených hroznových moštů nebo moštových koncentrátů nebo míšení vín z nečlenských zemí EU s evropskými výrobky.

    Obohacování

    3.10

    EHSV již ve svém stanovisku z roku 1999 požadoval, aby se zohlednily rozdílné podmínky s ohledem na lokalitu, klima a povětrnostní podmínky v rámci Evropské unie. Upozorňuje na to, že tato tématika je velmi citlivá a nesmí vést k rozdělení evropského vinného hospodářství nebo dokonce k blokádě návrhů reformy.

    3.10.1

    EHSV proto hodnotí návrhy Komise s ohledem na své dosavadní stanovisko, analýzy, které dodala Komise, navržené liberalizace enologických postupů, uznání enologických postupů v dvoustranných smlouvách a ve světle cílů reformy, především zvýšení konkurenceschopnosti a snížení výrobních nákladů. Při zvážení pro a proti návrhu Komise se vyslovuje pro to, aby byly i nadále platné stávající předpisy pro obohacování sacharózou a pro podporu pro užívání moštového koncentrátu.

    Označování vína etiketami

    3.11

    EHSV hodnotí návrhy jako velmi komplexní a očekává od Evropské komise EU přesnou simulaci dopadů navrhovaných změn.

    3.11.1

    EHSV upozorňuje na to, že pravidla pro označování se změnila teprve nedávno po dlouholetých diskuzích. Vyzývá Evropskou komisi, aby vysvětlila, jaká nová hlediska jsou k dispozici, která nebyla zohledněna při právě skončené diskuzi.

    3.11.2

    Výbor vítá zjednodušení předpisů pro označování etiketami, pokud slouží lepšímu informování spotřebitelů. Podobné změny ovšem nesmějí vést k tomu, že stoupne nebezpečí narušení hospodářské soutěže nebo klamání spotřebitele a dojde k vlně soudních sporů. Z tohoto pohledu je nutno prověřit i návrh Evropské komise týkající se informace o odrůdě a ročníku u stolních vín, která musí splnit nižší požadavky než vína kvalitní a vína z určitých území.

    3.11.3

    Výbor upozorňuje na to, že ve stále se rozšiřující Evropské unii roste jazyková rozmanitost, což může znesnadnit obchodování, jak je tomu nyní v případě informací o sulfidech. Proto je při označování povinnými údaji, např. přísadami, nezbytné používat obecně srozumitelné symboly.

    Propagace a informace

    3.12

    EHSV již ve svém stanovisku CES 68/99 požadoval, aby se informační kampaně o zdravotních výhodách střídmé konzumace vína a rizicích zneužití staly důležitým pilířem organizace trhu vína.

    3.12.1

    Protože jsou návrhy Komise velmi neurčité, vyzývá EHSV Evropskou komisi, aby navrhla konkrétní opatření pro informování spotřebitelů a propagaci na vnitřním trhu a na exportních trzích, která překročí současný nedostatečný rámec a budou vhodná pro zpětné získání podílů na trhu nebo jejich rozšíření.

    3.12.2

    Přitom je nutné věnovat zvláštní pozornost rozsáhlé informační kampani o výhodách střídmé konzumace vína jako součásti zdravé výživy a moderního životního stylu.

    3.12.3

    Je nutné zastavit zhoršování bilance zahraničního obchodu, ke kterému dochází již několik let, a opět ho výrazně zlepšit pomocí programů na podporu vývozu.

    Životní prostředí

    3.13

    EHSV již ve svém stanovisku CES 68/99 požadoval důkladné posouzení.

    3.13.1

    Vinařské regiony jsou zpravidla jedinečné kulturní oblasti, o které musejí pěstitelé vína pečovat ekologickými způsoby hospodaření. Pěstování révy je součástí životní kultury celých regionů, jejichž ekonomická, sociální a kulturní existence závisí na vinařství.

    3.13.2

    Reforma musí obsáhle zohlednit životní prostředí, sociální mechanismy, infrastrukturu, ekonomiku a kvalitu života.

    Světová obchodní organizace (WTO)

    3.14

    EHSV již ve svém stanovisku CES 68/99 odmítl povolení míšení dovozů z nečlenských zemí s výrobky z EU nebo výrobu vín v Evropské unii z výrobků z nečlenských zemí z důvodu vznikajících nevýhod pro evropské výrobce a rizika zneužití vůči spotřebitelům. Lituje, že Komise nepředložila návrhy, které by posílily konkurenceschopnost v mezinárodním obchodním styku, především na exportních trzích. Výbor souhlasí s touto kritikou opět s ohledem na aktuální reformu trhu s vínem.

    3.14.1

    Ve světle dřívějších analýz EHSV žádá, aby Komise při reformě organizace trhu s vínem a obzvláště pravidel zahraničního obchodu více zohlednila pozici evropského vinného sektoru jako vedoucí celosvětové pozice.

    V Bruselu dne 14. prosince 2006.

    předseda

    Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Dimitris DIMITRIADIS


    (1)  Úř. věst. C 101 z 12.4.1999, s. 60-64. Není k dispozici v češtině.


    Top