Valige katsefunktsioonid, mida soovite proovida

See dokument on väljavõte EUR-Lexi veebisaidilt.

Dokument C2006/294/107

    Věc T-258/06: Žaloba podaná dne 12. září 2006 – Německo v. Komise

    Úř. věst. C 294, 2.12.2006, lk 52—52 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    2.12.2006   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 294/52


    Žaloba podaná dne 12. září 2006 – Německo v. Komise

    (Věc T-258/06)

    (2006/C 294/107)

    Jednací jazyk: němčina

    Účastnice řízení

    Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a C. Schulze-Bahr)

    Žalovaná: Komise Evropských společenství

    Návrhová žádání žalobkyně

    zrušit interpretační sdělení Komise ze dne 23. června 2006 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, a

    uložit žalované náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Žalobkyně svou žalobu směřuje proti interpretačnímu sdělení Komise ze dne 23. června 2006 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, které bylo zveřejněno dne 24. července 2006 na internetové stránce Komise a dne 1. srpna 2006 v Úředním věstníku (Úř. věst. C 179, s. 2).

    Žalobkyně k odůvodnění své žaloby uplatňuje, že Komise není pro vydání sporného sdělení příslušná. Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že napadené sdělení obsahuje nová pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek, která jdou nad rámec povinností vyplývajících z platného práva Společenství. Tyto skutečnosti mají právně závazné účinky pro členské státy. V ES však neexistuje zmocnění, na jehož základě by žalovaná směla vydávat takovéto předpisy. V důsledku toho se podle názoru žalobkyně v zásadě jedná o případ faktické legislativy.

    Žalobkyně dále žalované vytýká, že vytvořením závazných předpisů porušila institucionální rovnováhu mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí.

    Žalobkyně konečně uplatňuje, že i kdyby Komise byla pro vydání napadeného sdělení příslušná, musí být toto sdělení zrušeno, neboť došlo k porušení zásady právní jistoty. Žalovaná se měla odvolat na právní základ, který přichází v úvahu, a výslovně jej v dotyčném právním aktu uvést. Komise tak porušila i svou povinnost uvést odůvodnění stanovenou článkem 253 ES.


    Üles