EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2006/096/04

Věc C-50/06: Žaloba podaná dne 27. ledna 2006 Komisí Evropských společenství proti Nizozemskému království

Úř. věst. C 96, 22.4.2006, p. 3–3 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

22.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 96/3


Žaloba podaná dne 27. ledna 2006 Komisí Evropských společenství proti Nizozemskému království

(Věc C-50/06)

(2006/C 96/04)

Jednací jazyk: nizozemština

Soudnímu dvoru Evropských společenství byla předložena dne 27. ledna 2006 žaloba směřující proti Nizozemskému království podaná Komisí Evropských společenství, zastoupenou Maria Condou-Durande a Rudim Troostersem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Komise Evropských společenství navrhuje, aby Soudní dvůr:

1.

určil, že Nizozemské království tím, že na občany Evropské unie nepoužilo směrnici Rady 64/221/EHS ze dne 25. února 1964 o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků, která byla přijata z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví (1), nýbrž obecný právní předpis o pobytu cizinců, který umožňuje vytvořit systematickou a automatickou souvislost mezi trestněprávním odsouzením a vyhoštěním, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 64/221/EHS;

2.

uložil Nizozemskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty:

Článek 8 písm. e) nizozemského Vreemdelingenwet 2000 (zákon o ciziních) stanoví, že se cizinec v Nizozemsku legálně zdržuje jako občan Společenství pouze tehdy, pokud je jeho pobyt založen na nějakém ustanovení práva, zejména na základě Smlouvy o ES.

Ve zbývající části je většina ustanovení bez omezení použitelná na „cizince“, pojem, který podle čl. 1 písm. m) tohoto zákona zahrnuje také občany členského státu EU. Ve Vreemdelingenwet 2000 se na směrnici 64/221/EHS jako takovou ani neodkazuje a ani její zásady nebyly do textu převzaty. A fortiori povinnosti, které vyplývají ze směrnice 64/221/EHS, nebyly v tomto zákoně provedeny jasně a jednoznačně.


(1)  Úř. věst. L 56, 4.4.1964, s. 850.


Top