25.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 48/41

—

zrušit rozhodnutí Komise Evropských společenství C (2005) 3302 ze dne 6. září 2005, kterým bylo ukončeno řízení C-19/2004 (ex NN 163/03);

—

uložit žalované náhradu nákladů řízení a všech dalších souvisejících nákladů.

—

Nedostatečnost a rozporuplnost napadeného rozhodnutí, co se týče zaprvé existence selektivní hospodářské výhody, poněvadž ze znění rozhodnutí nevyplývá, jaká hospodářská výhoda je spornými daňovými opatřeními poskytnuta, a kdo jsou zvýhodněné subjekty. Zadruhé, co se týče případné existence narušení hospodářské soutěže, které by narušilo obchod v rámci Společenství, je odůvodnění rozhodnutí nutno považovat rovněž za nedostatečné.

—

Porušení čl. 87 odst. 1 ES, neboť snížením zdanění kapitálových výnosů subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), které se specializují na akcie společností s malou nebo střední kapitalizací (SMSK), nepředstavuje státní podporu. V této souvislosti je zejména nutno zohlednit, že snížení sporného zdanění představuje hospodářskou výhodu pro všechny dotčené hospodářské subjekty, ale není selektivní pro ty subjekty, kterým přísluší správa. Všechny italské společnosti spravování úspor a všechny společnosti spravování úspor ze Společenství totiž mohly spravovat SKIPCP specializované na SMSK, a všechny italské SICAV a všechny SICAV ze Společenství (investiční společnosti s proměnlivým základním kapitálem) se mohly specializovat na SMSK. K tomu se ještě váže to, že se v každém případě i tehdy, pokud by sporná opatření vedla pro SKIPCP k hospodářské výhodě, nejedná o státní podporu, protože investiční fondy jsou majetkovou masou bez vlastní subjektivity, nemají vlastní správní orgány a nesledují vlastní hospodářské cíle, neboť nemají žádné orgány, které by projevily příslušnou vůli. Kromě toho sporná daňová opatření neobsahují pro SMSK žádné selektivní hospodářské výhody.

—

že sporná daňová opatření je nutno podle čl. 87 odst. 2 písm. a) ES považovat za slučitelná se společným trhem a

—

že napadené rozhodnutí porušuje článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, protože je jím uloženo jak navrácení k tíži investičních nástrojů, majících formu obchodní společnosti, tak i podniků, které spravují investiční nástroje, které mají smluvní formu.