EUR-Lex Πρόσβαση στο δίκαιο της Ευρωπαϊκής Ένωσης

Επιστροφή στην αρχική σελίδα του EUR-Lex

Το έγγραφο αυτό έχει ληφθεί από τον ιστότοπο EUR-Lex

Έγγραφο C2006/048/65

Věc T-299/04: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 18. listopadu 2005 – Selmani v. Rada a Komise ( Společná zahraniční a bezpečností politika — Společné pozice Rady — Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu — Žaloba na neplatnost — Zjevný nedostatek příslušnosti — Promlčení — Přípustnost )

Úř. věst. C 48, 25.2.2006, σ. 33 έως 33 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

25.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 48/33


Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 18. listopadu 2005 – Selmani v. Rada a Komise

(Věc T-299/04) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečností politika - Společné pozice Rady - Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu - Žaloba na neplatnost - Zjevný nedostatek příslušnosti - Promlčení - Přípustnost“)

(2006/C 48/65)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Abdelghani Selmani (Dublin, Irsko) (zástupce: C. Ó Brian, advokát)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: E. Finnegan a D. Canga Fano, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: J. Enegren a C. Brown, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na zrušení článku 2 nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 344, s. 70; Zvl. vyd. 18/01, s. 207) a jednak článku 1 rozhodnutí Rady 2004/306/ES ze dne 2. dubna 2004, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001 a zrušuje rozhodnutí 2003/902/ES (Úř. věst. L 99, s. 28; Zvl. vyd. 18/03, s. 98), jakož i všechna rozhodnutí přijatá Radou na základě nařízení č. 2580/2001 a mající stejné účinky jako rozhodnutí 2004/306 v rozsahu, v němž se tato rozhodnutí týkají žalobce

Výrok usnesení

1)

Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná.

2)

Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.


(1)  Úř. věst. C 284, 20.11.2004.


Επάνω