11.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 143/27

1.

posoudil jako opodstatněné důvody dovolávané navrhovatelem v opravném prostředku a zrušil v celém rozsahu rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. ledna 2005 (věc T-141/01), kterým se zamítá žaloba na zrušení rozhodnutí Evropské komise C (1999) 534 ze dne 4. března 1999, a

2.

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

1.

Vady řízení u Soudu prvního stupně v tom, že Soud odmítl přijmout určité důkazní prostředky předložené navrhovatelem – které v souvislostech projednávaného případu navrhovatel považoval za rozhodující –, aniž by navrhovatel měl možnost nebo příležitost požádat v průběhu řízení u Soudu o nápravu této vady, což vážně poškodilo jeho zájmy a zabránilo mu ve výkonu jeho práva na obhajobu – body 132 až 138 rozsudku.

2.

Porušení obecné právní zásady presumpce neviny. Zjevně nesprávné a někdy nepodložené posouzení, hodnocení a výklad skutkového stavu Soudem prvního stupně jej vedlo k odůvodnění rozsudku, které zjevně porušuje obecnou právní zásadu týkající se presumpce neviny, jež se vztahuje na všechny osoby až do doby, kdy je proti nim v rámci trestního řízení vydán pravomocný odsuzující rozsudek.

3.

Nesprávné právní posouzení navrhovatele ze strany Soudu prvního stupně jako subjektu odpovědného za vrácení podpory poskytnuté na projekt Zumaque, na základě článku 24 nařízení (EHS) 4253/88 a rozhodnutí o zrušení finanční pomoci. Navrhovatel má za to, že Soud prvního stupně se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že určil společnost Entorn, Societat Limitada Enginyeria i Serveis – navrhovatele – jako subjekt povinný vrátit na základě rozhodnutí Komise C (1999) 534 ze dne 4. března 1999 získanou podporu.