7.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 85/5

1.

cíl, který Evropská rada stanovila na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. – 24. března 2000 a který potvrdila na zasedání ve Stockholmu ve dnech 23. – 24. března 2001, aby se Evropská unie stala „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst, s lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností“;

2.

Bílou knihu nazvanou „Nový impuls pro evropskou mládež“, kterou přijala Komise dne 21. listopadu 2001 a která uvádí, že „tato strategie stanoví nové cíle pro různé oblasti politiky úzce související s mládeží jako je vzdělávání, zaměstnanost, sociální začlenění, informační a občanská společnost“;

3.

usnesení Rady ze dne 27. června 2002, kterým byla na základě uvedené Bílé knihy přijata otevřená metoda koordinace jako nový rámec pro spolupráci v oblasti mládeže a které navrhuje, aby otázky týkající se mládeže byly zahrnuty do dalších politik a programů;

4.

závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 4. – 5. listopadu 2004, které berou na vědomí dopis hlav států nebo předsedů vlád Francie, Německa, Španělska a Švédska, v němž se poukazuje na význam demografických faktorů při formování budoucího hospodářského a sociálního rozvoje Evropy a vyzývá k vypracování „Evropského paktu pro mládež“;

5.

sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2005 („Společně k růstu a zaměstnanosti – nový začátek Lisabonské strategie“) týkající se hodnocení Lisabonské strategie v polovině období, které uvádí, že „stále potřebujeme vizi společnosti, jež dokáže začleňovat staré i mladé“ a zdůrazňuje „potřebu rychle jednat“.

6.

význam mládežnické perspektivy v Lisabonské strategii s ohledem na demografický, hospodářský, sociální a politický vývoj Evropské unie, a zejména na její stárnoucí obyvatele;

7.

přínos, který z hlediska konkurenceschopnosti, udržitelného růstu a sociální soudržnosti představuje inovační schopnost mládeže, její iniciativnost a podnikavost, mobilita a schopnost multikulturní integrace;

8.

význam společné, ucelené a průřezové politiky zaměřené na mladé lidi;

9.

význam, který v tomto ohledu má Bílá kniha o mládeži, zejména otevřená metoda koordinace a začlenění otázek mládeže do jiných politik, jakož i potřebu posílit synergii a komplementaritu mezi jednotlivými politikami a programy, jež se dotýkají mládeže;

10.

že lepší pochopení mladých lidí a jejich životních podmínek je předpokladem pro stanovení účinných opatření vedoucích mladé lidi k tomu, aby v co největší míře využívali svého potenciálu;

11.

že má-li být Lisabonská strategie úspěšná, potřebuje podporu mladých lidí.

12.

v tomto ohledu přesvědčení vyjádřené Komisí, že Lisabonská strategie musí „zajistit, aby navrhované reformy přispěly k tomu, že mladí lidé dostanou svou první šanci v životě a získají schopnosti, jež budou potřebovat po celý život“;

13.

názor vyjádřený Komisí v jejím Sdělení pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2005, že otázka mladých lidí by měla být řešena v rámci některých klíčových oblastí jako je zaměstnanost, soulad mezi rodinným a profesním životem, investice do lidského kapitálu a výzkum a rozvoj.

14.

na základě stávajících nástrojů a mechanismů by taková koncepce zaměřená na mladé lidi měla být účinně začleněna do politik stanovených v Lisabonské strategii;

15.

zvláštní úsilí ve prospěch mladých lidí musí brát v úvahu rovnost žen a mužů a musí být bez rozdílu zaměřeno na mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, zejména v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, začlenění do společnosti a mobility;

16.

aktivní účast mladých lidí na životě společnosti je současně cílem i metodou, jež zajistí účast evropských občanů na plnění lisabonských cílů a přispěje k osobnímu rozvoji mladých lidí, jejich začlenění do společnosti a sociální soudržnosti obecně. Z tohoto důvodu představuje další faktor důležitý pro úspěch Lisabonské strategie.

17.

do rámce hodnocení Lisabonské strategie v polovině období a diskusí o sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady v roce 2005 začlenila iniciativu Evropského paktu pro mládež, zahrnujícího zejména oblast zaměstnanosti, sociální soudržnosti, vzdělávání, odborné přípravy, mobility, jakož i soulad mezi rodinným a profesním životem;

18.

vypracovala obecné zásady pro konkrétní opatření nezbytná pro provádění této iniciativy ve všech dotyčných odvětvích;

19.

vzala na vědomí záměr Komise přijmout sdělení o této iniciativě;

20.

pověřila Komisi a členské státy úkolem zajistit plnou účast mladých lidí a mládežnických organizací na této koncepci, kromě jiného prostřednictvím „Evropského fóra mládeže“;

21.

aby prostřednictvím mechanismů podávání zpráv stanovených v Lisabonské strategii sledovala provádění Evropského paktu pro mládež a aby vyzvala Radu ve složení pro vzdělávání, mládež a kulturu, aby přispěla ke sledování těch oblastí, které jsou v její kompetenci.