EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62005TN0024

Věc T-24/05: Žaloba podaná dne 21. ledna 2005 Standard Commercial Corporation, Standard Commercial Tobacco Corporation a Trans-Continental Leaf Tobacco Corporation proti Komisi Evropských společenství

Úř. věst. C 82, 2.4.2005, p. 38–38 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

2.4.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 82/38


Žaloba podaná dne 21. ledna 2005 Standard Commercial Corporation, Standard Commercial Tobacco Corporation a Trans-Continental Leaf Tobacco Corporation proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-24/05)

(2005/C 82/69)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 21. ledna 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Standard Commercial Corporation, se sídlem ve Wilson, Severní Karolína (USA), Standard Commercial Tobacco Corporation se sídlem ve Wilson, Severní Karolína (USA), a Trans-Continental Leaf Tobacco Corporation, se sídlem ve Vaduz (Lichtenštejnsko), zastoupenými M. Odriozolou, M. Marañónem a A. Emchem, advokáty.

Žalobkyně navrhují, aby Soud:

zrušil rozhodnutí Komise Evropských Společenství ze dne 20. října 2004 ve věci COMP/C.38.238/B.2 – odvětví surového tabáku ve Španělsku, v rozsahu v jakém se vztahuje na žalobkyně;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V napadeném rozhodnutí Komise shledala, že žalobkyně, mezi jinými podniky, porušily čl. 81 odst. 1 ES uzavřením dohod nebo jednáním ve vzájemné shodě v období let 1996 – 2001, jejichž účelem bylo každý rok stanovit (průměrnou) nejvyšší dodavatelskou cenu jednotlivých druhů surového tabáku (všech úrovní kvality) a podílet se na nákupu každého druhu surového tabáku. Komise dále shledala, že na poslední tři roky (1999-2001) rovněž mezi sebou uzavřely dohodu o cenových stropech pro úrovně kvality jednotlivých druhů surového tabáku a o dalších podmínkách.

Na podporu své žaloby žalobkyně tvrdí především, že Komise nesprávně použila čl. 81 odst. 1 ES a čl. 23 odst. 2 nařízení 1/2003 (1) tím, že činí žalobkyně odpovědné za porušení, jichž se dopustily jejich dceřinné společnosti. Podle žalobkyň Komise neprokázala ani že žalobkyně měly postavení umožňující výkon rozhodujícího vlivu na dceřinné společnosti po celé období trvání porušení, ani že skutečně vykonávaly jakýkoli vliv na politiku dceřinné společnosti. Podpůrně žalobkyně tvrdí, že Komise neprokázala dostatečné důvody, aby je mohla činit odpovědnými za porušení, jehož se dopustila dceřinná společnost.

Žalobkyně dále tvrdí, že Komise porušila zásadu rovného zacházení tím, že na žalobkyně použila kritéria, která uplatnila při vyloučení odpovědnosti jiných mateřských společností za dceřinné společnosti účastnící se daného porušení. To zahrnuje nezohlednění skutečnosti, že zájmy jedné z žalobkyň vůči dceřinné společnosti byly čistě finanční povahy, přestože Komise vyloučila odpovědnost jiných mateřských společností právě z tohoto důvodu.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.


Top