Žaloba podaná dne 14. června 2004 společností Ultradent Products, Inc. a Michaelem J.S. Renoufem proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-237/04)

(2004/C 251/37)

Jednací jazyk: angličtina

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 14. června 2004 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství společností Ultradent Products, Inc., South Jordan, Utah, USA a Michaelem J.S. Renoufem, Brusel, Belgické království, zastoupenými solicitory S. Crosbym a C. Bryantem.

Žalobci navrhují, aby Soud:

Žalobní důvody a hlavní tvrzení

Třemi dopisy datovanými 27. října 2003 podal druhý žalobce Komisi tři žádosti o přístup k dokumentům souvisejícím s otázkou, zda mají být přípravky na bělení zubů klasifikovány jako kosmetické prostředky, nebo zdravotnické prostředky. Druhý žalobce konkrétněji žádal o přístup k dokumentům týkajícím se stížnosti, která byla Komisi podána jménem prvého žalobce a v níž byla napadána klasifikace takových prostředků úřady Spojeného království, k dokumentům, které se týkaly přípravy odpovědi komisaře Borina na písemnou otázku ohledně takových prostředků směřované Komisi, a konečně ke všem dokumentům Komise týkajícím se otázky klasifikace takových prostředků. Zároveň druhý žalobce, který je solicitorem, prohlásil ve své žalobě, že vystupuje jako zástupce prvního žalobce.

Potvrzující žádosti byly podány 16. prosince 2003. Dne 17. prosince 2003 odpověděla Komise na původní žádosti a žalobci podali 7. ledna 2004 další potvrzující žádost, která směřovala ke zpětvzetí tří předchozích potvrzujících žádostí ze dne 16. prosince. Komise odpověděla na žádost ze 7. ledna 2004 dopisem datovaným 5. dubna 2004. Přílohou tohoto dopisu byla celá řada dokumentů.

Žalobci tvrdí, že během správního řízení vyšlo najevo, že kromě dokumentů zpřístupněných žalobcům v dopise z 5. dubna 2004 existuje k předmětným otázkám jistě celá řada dokumentů a je možné, že existence dalších dokumentů bude rovněž prezumována. Podle žalobců spadají všechny tyto dokumenty do rozsahu původní žádosti a nacházejí se v držení Komise, ale nebyly zpřístupněny žalobcům. Na základě toho považují žalobci dopis z 5. dubna 2004 za rozhodnutí o odepření přístupu ke všem těmto dokumentům a navrhují jeho zrušení. Na podporu své žaloby se dovolávají porušení článku 8 nařízení 1049/2001 (1), Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43–48 a tohoto nařízení obecně. Dále konstatují, že Komise neuvedla důvody odepření přístupu k dokumentům, které určitě existují, a neodvolala se na žádné výjimky z práva na přístup k dokumentům, kterými by odůvodnila toto odepření.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.