–

za Eutelsat SA L. de la Brosse a C. Barraco-David, avocats,

–

za Inmarsat Ventures SE C. Spontoni, N. Bricem a É. Barbierem de La Serre, avocats,

–

za Viasat Inc. a Viasat UK Ltd L. Panepintoem, P. de Bandtem a H. Farge, avocats, jakož i J. Ruiz Calzadem, abogado,

–

za francouzskou vládu A.-L. Desjonquères a E. de Moustier, jakož i P. Dodellerem, jako zmocněnci,

–

za belgickou vládu P. Cottinem a J.-C. Halleuxem, jako zmocněnci, ve spolupráci se S. Deprém, avocat,

–

za vládu Spojeného království S. Brandonem, jako zmocněncem, ve spolupráci s J. Morrison, barrister,

–

za Evropskou komisi É. Gippini Fournierem a G. Braunem, jakož i L. Nicolae, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 odst. 2 písm. a) a b), čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii), čl. 7 odst. 1 a 2 a čl. 8 odst. 1 a 3 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 626/2008/ES ze dne 30. června 2008 o výběru a povolování soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS) (Úř. věst. 2008, L 172, s. 15, dále jen „rozhodnutí MSS“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Eutelsat SA a Autorité de régulation des communications électroniques et des postes (Úřad pro regulaci elektronických komunikací a pošt) (ARCEP, Francie) ve věci rozhodnutí uvedeného úřadu udělit společnosti Inmarsat Ventures SE, dříve Inmarsat Ventures Ltd (dále jen „Inmarsat“) práva k provozování pozemských komplementárních komponentů (dále jen „PKK“) družicových pohyblivých soustav.

3

Mezinárodní telekomunikační unie (dále jen „ITU“) je specializovanou agenturou Organizace spojených národů v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jak vyplývá zejména z článku 1 její Ústavy, v rámci ITU jsou v celosvětovém měřítku přidělovány rádiové spektrum a oběžné dráhy družic a vypracovávány technické normy s cílem zajistit vzájemné propojení sítí a technologií.

4

V souladu s článkem 2 Ústavy ITU je ITU složena z členských států a z odvětvových členů. V současné době je členem ITU 193 států, včetně všech členských států Evropské unie, která je sama „odvětvovým členem“.

5

Článek 4 této Ústavy, nadepsaný „Základní dokumenty [ITU]“, v odstavci 3 stanoví:

„Ustanovení této Ústavy i ustanovení Úmluvy jsou dále doplněna níže vyjmenovanými administrativními předpisy, které upravují užívání telekomunikací a jsou pro všechny členské státy závazné:

[…]

[…]“

6

Úkolem světových radiokomunikačních konferencí (WRC) je přezkoumat a případně revidovat radiokomunikační řád podle článku 4 Ústavy ITU. Tento řád, ve znění vzešlém z WRC, která se konala v Ženevě (Švýcarsko) dne 23. ledna 2012 (WRC‑12) (dále jen „radiokomunikační řád“), obsahuje kapitolu I nadepsanou „Terminologie a technické charakteristiky“, která obsahuje článek 1 tohoto řádu, nadepsaný „Termíny a definice“. Tento článek se dělí na části, přičemž část III je nadepsána „Rádiové služby“. Části jsou rozděleny na čísla. V této části III se nachází zejména číslo 1.25 uvedeného článku 1, které zní následovně:

„družicová pohyblivá služba: Radiokomunikační služba:

Tato služba může mimoto zahrnovat spojení nezbytná pro její provozování.“

7

Článek 1 radiokomunikačního řádu obsahuje část IV, nadepsanou „Rádiové stanice a soustavy“, která obsahuje mimo jiné čísla 1.61, 1.63, 1.64, 1.67 a 1.68 tohoto řádu, která zní takto:

„1.61 stanice: Jeden nebo několik vysílačů nebo přijímačů nebo soubor vysílačů a přijímačů včetně zařízení jejich příslušenství, potřebných na daném stanovišti k výkonu radiokomunikační služby nebo radioastronomické služby.

Každá stanice je zařazena podle služby, jíž se trvale nebo dočasně účastní.

[…]

1.63 pozemská stanice: Stanice, která je umístěna buď na povrchu Země, nebo v hlavní části zemské atmosféry, která je určena ke komunikaci:

1.64 kosmická stanice: Stanice nacházející se na objektu, který se nachází, je určen k průletu nebo proletěl mimo hlavní část zemské atmosféry.

[…]

1.67 pohyblivá stanice: Pohyblivá stanice je určena k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.

1.68 pohyblivá pozemská stanice: Pohyblivá pozemská stanice je určena k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.“

8

V bodech 1, 4, 5, 18 a 19 odůvodnění rozhodnutí MSS se uvádí:

[…]

[…]

9

Článek 1 tohoto rozhodnutí zní následovně:

„1.   Účelem tohoto rozhodnutí je umožnit vytvoření konkurenčního vnitřního trhu s družicovými pohyblivými službami (MSS) ve Společenství a zajistit postupné pokrytí všech členských států.

Toto rozhodnutí zavádí řízení na úrovni Společenství pro společný výběr provozovatelů družicových pohyblivých soustav, kteří užívají rádiové spektrum v kmitočtových pásmech 2 GHz, jež jsou v souladu s rozhodnutím [Komise] 2007/98/ES [ze dne 14. února 2007 o harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtových pásmech 2 GHz pro realizaci systémů poskytujících družicové pohyblivé služby (Úř. věst. 2007, L 43, s. 32)] tvořena pásmy od 1980 do 2010 MHz pro komunikace ve vzestupném směru a od 2170 do 2200 MHz pro komunikace v sestupném směru. Obsahuje též ustanovení, na jejichž základě mají členské státy vybraným provozovatelům koordinovaně udělovat povolení k užívání přiděleného rádiového spektra v tomto pásmu na provoz družicových pohyblivých soustav.

2.   Provozovatelé družicových pohyblivých soustav se podle hlavy II vybírají postupem na úrovni Společenství.

3.   Vybraným provozovatelům družicových pohyblivých soustav udělí členské státy povolení podle hlavy III.

[…]“

10

Článek 2 odst. 2 uvedeného rozhodnutí stanoví:

„[…] Rovněž se použijí tyto definice:

11

Hlava II rozhodnutí MSS, nadepsaná „Výběrové řízení“, obsahuje mimo jiné články 3 a 4 tohoto rozhodnutí. Článek 3 odst. 1 uvedeného rozhodnutí stanoví:

„Komise uspořádá srovnávací výběrové řízení s cílem vybrat provozovatele družicových pohyblivých služeb.“

12

Článek 4 odst. 1 téhož rozhodnutí stanoví:

„Žádosti jsou přijatelné, pokud jsou splněny tyto podmínky:

[…]

13

Hlava III rozhodnutí o MSS, nadepsaná „Povolování“, obsahuje články 7 a 8 tohoto rozhodnutí. Článek 7 posledně uvedeného rozhodnutí zní:

„1.   Členské státy zajistí, aby vybraní žadatelé podle časového rámce a oblasti pokrytí službou, k nimž se zavázali podle čl. 4 odst. 1 písm. c), a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a předpisy Společenství měli právo používat konkrétní rádiové kmitočty určené rozhodnutím Komise [o výběru žadatelů] a byli oprávněni provozovat družicovou pohyblivou soustavu. O těchto právech informují vybrané žadatele.

2.   K udělení práv podle odstavce 1 musí být splněny tyto společné podmínky:

[…]

[…]“

14

Článek 8 uvedeného rozhodnutí uvádí:

„1.   Členské státy v souladu s vnitrostátními právem a právem Společenství zajistí, aby jejich příslušné orgány udělily žadatelům vybraným v souladu s hlavou II, jimž bylo podle článku 7 uděleno povolení k využívání spektra, veškerá povolení nezbytná k zajištění [PKK] družicových pohyblivých služeb na jejich území.

[…]

3.   K udělení vnitrostátních povolení umožňujících provoz [PKK] družicových pohyblivých soustav v kmitočtovém pásmu 2 GHz musí být splněny tyto společné podmínky:

15

Článek 2 rozhodnutí Komise 2009/449/ES ze dne 13. května 2009 o výběru provozovatelů celoevropských soustav poskytujících družicové pohyblivé služby (MSS) (Úř. věst. 2009, L 149, s. 65, dále jen „rozhodnutí o výběru“) zní:

„Společnosti Ventures Limited a Solaris Mobile Limited jsou způsobilými žadateli v důsledku první výběrové fáze srovnávacího výběrového řízení podle hlavy II rozhodnutí [MSS].

Vzhledem k tomu, že celková poptávka způsobilých žadatelů vybraných na základě výsledku první výběrové fáze srovnávacího výběrového řízení podle hlavy II rozhodnutí [MSS] nepřesahuje rozsah dostupného rádiového spektra určený podle čl. 1 odst. 1 rozhodnutí [MSS], jsou vybrány společnosti Inmarsat Ventures Limited a Solaris Mobile Limited.“

16

Článek 3 tohoto rozhodnutí zní následovně:

„Kmitočty, které bude každý z vybraných žadatelů oprávněn používat v každém členském státě podle hlavy III rozhodnutí [MSS], jsou tyto:

[…]“

17

Na základě výběrového řízení uvedeného v hlavě II rozhodnutí MSS byla vybrána společnost Inmarsat podle čl. 2 druhého pododstavce rozhodnutí o výběru, aby se stala provozovatelem družicových pohyblivých soustav.

18

Tento podnik vyvinul soustavu nazvanou „European Aviation Network“ (EAN), která je určena k poskytování služeb připojení za letu pro letadla přelétávající Unii prostřednictvím družicových přenosů přijímaných anténou umístěnou nad trupem letadla a přenosů uskutečňovaných prostřednictvím PKK rozmístěných na unijním území, které jsou přijímány anténou umístěnou pod trupem letadla.

19

Rozhodnutím ze dne 21. října 2014 ARCEP (Úřad pro regulaci elektronických komunikací a pošt) povolil společnosti Inmarsat, aby na území metropolitní Francie používala kmitočty uvedené v čl. 3 písm. a) rozhodnutí o výběru. Kromě toho rozhodnutím ze dne 22. února 2018 (dále jen „rozhodnutí ze dne 22. února 2018“) tento orgán udělil společnosti Inmarsat povolení k provozování PKK družicových pohyblivých soustav.

20

Společnost Eutelsat, konkurentka společnosti Inmarsat, podala k předkládajícímu soudu, Conseil d’État (Státní rada, Francie), žalobu znějící na zrušení rozhodnutí ze dne 22. února 2018, a to zejména z důvodu porušení unijního práva.

21

V tomto ohledu Eutelsat uplatňuje zejména tři žalobní důvody. Zaprvé tvrdí, že soustava EAN navržená společností Inmarsat nepředstavuje družicovou pohyblivou soustavu, jelikož PKK nejsou její nedílnou součástí. Zadruhé PKK povolené rozhodnutím ze dne 22. února 2018 nemají komplementární povahu ve vztahu k družicovému komponentu této sítě. Zatřetí skutečnost, že společnost Inmarsat neposkytovala družicové pohyblivé služby ke dni stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) rozhodnutí MSS, brání vydání povolení k provozování PKK družicových pohyblivých soustav.

22

Společnosti Viasat Inc. a Viasat UK Ltd (dále společně jen „Viasat“) vstoupily do řízení jako vedlejší účastnice na podporu této žaloby na neplatnost podané společností Eutelsat.

23

Předkládající soud má nejprve za to, že odpověď na první žalobní důvod uvedený v bodě 21 tohoto rozsudku vyžaduje zejména stanovení právních kritérií umožňujících určit „pohyblivou pozemskou stanicí“ ve smyslu rozhodnutí MSS, aby bylo možné ověřit, zda lze mít za to, že soustava EAN splňuje tato kritéria.

24

Dále podle tohoto soudu odpověď na druhý žalobní důvod uvedený v bodě 21 tohoto rozsudku vyžaduje vyjasnění příslušné úlohy družicových a pozemských komponentů družicové pohyblivé soustavy podle čl. 2 odst. 2 rozhodnutí MSS, jakož i pojmu „požadovaná kvalita“ ve smyslu písm. b) tohoto článku 2 odst. 2.

25

Konečně má uvedený soud za to, že odpověď na třetí žalobní důvod uvedený v bodě 21 tohoto rozsudku vyžaduje upřesnění dopadu případného nedodržení konečného data stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) rozhodnutí MSS provozovatelem vybraným v souladu s hlavou II tohoto rozhodnutí pro pokrytí území prostřednictvím družicové pohyblivé soustavy, a zejména určení, zda v případě takového nesplnění povinnosti příslušné orgány členských států musí odmítnout udělit povolení k provozování PKK, či přinejmenším mohou odmítnout udělit tato povolení.

26

Za těchto podmínek se Conseil d’État (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

27

Pro účely odpovědi na druhou otázku, kterou je nutno přezkoumat nejprve, je třeba upřesnit, že je nesporné, že soustava vyvinutá společností Inmarsat, která je sice vybavena družicí, ale pokud jde o kapacitu předávaných údajů, spočívá primárně na komunikaci s pozemními stanicemi, které pokrývají celé evropské území členských států. Pozemní stanice dotčené ve věci v původním řízení, jež bylo společnosti Inmarsat povoleno provozovat jakožto PKK družicových pohyblivých soustav rozhodnutím ze dne 22. února 2018, pokrývají celé území metropolitní Francie.

28

Kromě toho, jak uvedl generální advokát v bodě 67 svého stanoviska, ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že družice vyslaná společností Inmarsat v rámci její družicové pohyblivé soustavy je určena k použití pouze v oblastech, které nejsou pokryty pozemními stanicemi provozovanými tímto podnikem, a to zejména nad moři.

29

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) rozhodnutí MSS musí být vykládán v tom smyslu, že družicová pohyblivá soustava musí spočívat primárně na družicovém komponentu této soustavy, pokud jde o kapacitu přenášených dat, a zda PKK pohyblivých družicových soustav mohou být rozmístěny takovým způsobem, že pokrývají celé území Unie, a to z důvodu, že z žádného místa na tomto území nelze zajistit spojení v „požadované kvalitě“ ve smyslu tohoto ustanovení.

30

Je třeba připomenout, že podle čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí MSS se ‚družicovými pohyblivými soustavami‘ rozumějí elektronické komunikační sítě a přiřazená zařízení, které umožňují poskytování služeb rádiové komunikace mezi pohyblivou pozemskou stanicí a jednou nebo několika kosmickými stanicemi nebo mezi pohyblivými pozemskými stanicemi prostřednictvím jedné nebo několika kosmických stanic nebo mezi pohyblivou pozemskou stanicí a jedním nebo několika [PKK] s pevným stanovištěm. Toto ustanovení rovněž upřesňuje, že taková soustava obsahuje alespoň jednu kosmickou stanici.

31

Kromě toho na základě čl. 2 odst. 2 písm. b) tohoto rozhodnutí se „PKK družicových pohyblivých soustav“ rozumějí pozemní stanice s pevným stanovištěm, jejichž cílem je zvýšit dostupnost MSS v zeměpisných oblastech v rámci rozsahu družice (družic) dané soustavy, kde nelze zajistit spojení s jednou nebo několika kosmickými stanicemi v požadované kvalitě.

32

Pokud jde o povolení nezbytná k poskytování PKK družicových pohyblivých soustav, čl. 8 odst. 1 rozhodnutí MSS stanoví, že příslušným orgánů členských států přísluší udělit tato povolení žadatelům vybraným v souladu s hlavou II tohoto rozhodnutí, jimž bylo uděleno povolení k využívání spektra podle článku 7 uvedeného rozhodnutí.

33

V souladu s čl. 8 odst. 3 téhož rozhodnutí podléhají uvedená povolení společným podmínkám uvedeným v písmenech a) až d) tohoto ustanovení. Zejména se vyžaduje, aby provozovatelé využívali přidělené rádiové spektrum k provozování PKK družicových pohyblivých soustav. Kromě toho musí být PKK nedílnou součástí družicové pohyblivé soustavy, musí být kontrolovány mechanismem správy družicových zdrojů a sítí, musí využívat tentýž směr přenosu a tytéž části kmitočtových pásem jako přidružené družicové komponenty a nesmí zvyšovat požadavky na spektrum přidružené družicové pohyblivé soustavy. Kromě toho nesmí délka nezávislého provozu PKK v případě selhání družicového komponentu přidružené družicové pohyblivé soustavy přesáhnout osmnáct měsíců.

34

Nejprve z výše uvedených ustanovení vyplývá, že „družicová pohyblivá soustava“ ve smyslu rozhodnutí MSS musí povinně zahrnovat přinejmenším jednu kosmickou stanici, zatímco provozování PKK je pouze fakultativní. Kromě toho, pokud si provozovatel přeje provozovat PKK, musí být dodrženy společné podmínky stanovené v čl. 8 odst. 3 tohoto rozhodnutí.

35

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) rozhodnutí MSS ani čl. 8 odst. 1 a 3 tohoto rozhodnutí nevymezují vztah mezi družicovým komponentem družicové pohyblivé soustavy na straně jedné a pozemským komponentem této soustavy na straně druhé, pokud jde o kapacitu přenášených dat.

36

Zejména nelze v tomto ohledu vyvodit žádný závěr z použití výrazu „komplementární“ ve výrazu „pozemské komplementární komponenty“, jelikož – jak uvedl generální advokát v bodě 77 svého stanoviska – tento výraz nenaznačuje nic stran relativního vztahu důležitosti obou komponentů.

37

Nelze mít tudíž za to, že družicová pohyblivá soustava, jejíž součástí jsou jak družice, tak PKK, musí spočívat především na družicovém komponentu této soustavy, pokud jde o kapacitu přenášených dat.

38

Dále, pokud jde o rozsah pokrytí PKK, je třeba bez dalšího uvést, že v souladu s čl. 8 odst. 1 rozhodnutí MSS příslušné orgány členských států udělují povolení nezbytná k provozování PKK družicových pohyblivých soustav pouze pro jejich příslušná státní území.

39

V souladu s podmínkou stanovenou v čl. 8 odst. 3 písm. a) tohoto rozhodnutí, která je společná všem povolením uděleným členskými státy, musí provozovatelé využívat přidělené rádiové frekvence k provozování PKK družicových pohyblivých soustav. Pozemní stanice, o jejichž provozování jakožto PKK provozovatel žádá, tedy musí odpovídat „PKK družicových pohyblivých soustav“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) uvedeného rozhodnutí.

40

Z posledně uvedeného ustanovení vyplývají dva hlavní požadavky, aby mohla být pozemní stanice kvalifikována jako „PKK družicové pohyblivé soustavy“. Pokud jde o umístění, tato pozemní stanice musí být používána na pevném stanovišti a musí pokrývat zeměpisnou oblast v rámci rozsahu družice (družic) dané družicové pohyblivé soustavy. Kromě toho musí být z funkčního hlediska využívána za účelem zvýšení dostupnosti družicové pohyblivé služby v oblastech, kde nemůže být zajištěno spojení s družicovým komponentem této soustavy v požadované kvalitě.

41

Z toho vyplývá, že pokud jsou splněny tyto požadavky a ostatní společné podmínky stanovené v čl. 8 odst. 3 rozhodnutí MSS, nelze z čl. 2 odst. 2 písm. b) tohoto rozhodnutí ani z žádného jiného ustanovení tohoto rozhodnutí vyvodit žádné omezení počtu PKK, které mohou být provozovány nebo rozsahu zeměpisné oblasti, kterou pokrývají.

42

Pokud jde v této souvislosti o pojem „požadovaná kvalita“, obsažený v uvedeném čl. 2 odst. 2 písm. b), na který předkládající soud konkrétně poukazuje, Komise ve svém písemném vyjádření tvrdí, že tento pojem musí být vykládán ve vztahu k družicovému komponentu dotčené družicové pohyblivé soustavy. „Požadovanou kvalitu“ je tak třeba chápat jako maximální úroveň kapacity pro přenos dat, kterou by tento komponent mohl poskytovat za běžných provozních okolností v ideálních podmínkách pro spojení na daném místě, kde se nachází pozemní stanice.

43

Tento výklad, který nemá oporu ve znění čl. 2 odst. 2 písm. b) rozhodnutí MSS, nelze přijmout.

44

Naopak s ohledem na kontext, do kterého spadá uvedený čl. 2 odst. 2 písm. b), jakož i cíle sledované rozhodnutím MSS, je třeba mít za to, že „požadovaná kvalita“ ve smyslu tohoto ustanovení se v první řadě určí v závislosti na úrovni kvality nezbytné pro poskytování služby nabízené provozovatelem dané družicové pohyblivé soustavy.

45

Podle čl. 8 odst. 3 písm. b) rozhodnutí MSS vykládaného ve světle bodu 18 odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou totiž PKK nedílnou součástí družicové pohyblivé soustavy. V tomto ohledu představují služby poskytované takovou soustavou, jak vyplývá z bodu 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí, novou platformu pro různé typy celoevropských telekomunikací, rozhlasového a televizního vysílání a poskytování více služeb souběžně, např. vysokorychlostního přístupu k internetu či intranetu nebo mobilních multimédií. Kromě toho z bodů 1 a 5 odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že jeho cílem je podpora inovací, jakož i zájmů spotřebitelů.

46

Poskytování takových inovačních a kvalitních služeb přitom vždy vyžaduje vyšší kapacitu. Kromě toho se nezdá, že by bylo technicky možné ani z obchodního hlediska vhodné, aby provozovatel družicové pohyblivé soustavy reagoval na poptávky po kapacitě, a následně zvýšené kvalitě, pouze posilováním družicového komponentu jeho soustavy, jelikož množství rádiového spektra, které má tento provozovatel k dispozici, je omezené a v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) rozhodnutí MSS činí 15 MHz pro spojení ve vzestupném směru a 15 MHz pro spojení v sestupném směru.

47

Za těchto podmínek může být posílené využívání pozemních stanic, které jsou vzhledem k inherentním technickým vlastnostem z hlediska kapacity výkonnější, lépe přizpůsobeno uspokojení těchto potřeb a mimoto umožňuje účinnější využívání rádiových frekvencí, což je cíl zdůrazněný v bodě 4 odůvodnění rozhodnutí MSS.

48

V tomto ohledu je třeba ještě uvést, že zásada technologické neutrality, kterou je třeba v této oblasti zohlednit, vyžaduje, aby výklad dotčených ustanovení neomezoval inovaci a technologický pokrok.

49

Ostatně znění bodu 18 odůvodnění rozhodnutí MSS takovému výkladu nebrání vzhledem k tomu, že tento bod odůvodnění tím, že uvádí, že se PKK používají zpravidla na posílení služeb nabízených přes družice v oblastech, kde není možné zajistit nepřetržitý dosah signálu družice v důsledku překážek na obzoru způsobených budovami a terénem, se omezuje na uvedení určitého typu možného využití PKK, aniž by však ostatní vylučoval.

50

Je však třeba dodat, že podle čl. 1 odst. 1 rozhodnutí MSS je cílem tohoto rozhodnutí umožnit vytvoření konkurenčního vnitřního trhu s družicovými pohyblivými službami, což je cíl rovněž zdůrazněný v bodech 5 a 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí. S ohledem na tento cíl by přitom právo provozovat PKK udělené provozovateli takové družicové pohyblivé soustavy nemělo vést k narušení hospodářské soutěže na daném trhu.

51

Je tedy na příslušném vnitrostátním orgánu, který je jako jediný oprávněn udělovat povolení nezbytná k provozování PKK družicových pohyblivých soustav, aby přezkoumal, v jakém rozsahu může požadované provozování PKK způsobit narušení hospodářské soutěže a spojit uvedená povolení s přiměřenými a nezbytnými omezeními a povinnostmi, aby nebyla narušena hospodářská soutěž nebo aby případně povolení odmítl udělit.

52

Z toho vyplývá, že příslušný orgán členského státu je oprávněn povolit, aby PKK družicových pohyblivých soustav byly rozmístěny tak, že pokrývají celé území tohoto členského státu, jelikož družicový komponent dotčené družicové pohyblivé soustavy z žádného místa na tomto území neumožňuje zajistit spojení v „požadované kvalitě“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) rozhodnutí MSS, jež je chápána jako úroveň kvality, která je nezbytná pro poskytování služby nabízené provozovatelem této soustavy za podmínky, že nedojde k narušení hospodářské soutěže.

53

Konečně tomuto orgánu rovněž přísluší ověřit, zda bude dodržena společná podmínka stanovená v čl. 8 odst. 3 písm. c) tohoto rozhodnutí, podle níž délka nezávislého provozu PKK v případě selhání družicového komponentu této soustavy nesmí přesáhnout osmnáct měsíců.

54

Z tohoto ustanovení ve spojení s čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) rozhodnutí MSS totiž vyplývá, jak uvedl generální advokát v bodě 72 svého stanoviska, že pohyblivá družicová soustava nejenže musí být vybavena družicovým komponentem, ale tento musí být rovněž skutečně využíván.

55

Z toho vyplývá, že družicový komponent družicové pohyblivé soustavy musí v praxi fungovat společně s PKK a že se jeho role ve skutečnosti nemůže omezit na to, aby byly z formálního hlediska splněny podmínky stanovené rozhodnutím MSS.

56

Příslušný vnitrostátní orgán je tedy povinen ověřit, zda je družicový komponent dotčené družicové pohyblivé soustavy skutečně a konkrétně užitečný v tom smyslu, že takový komponent musí být nezbytný pro fungování uvedené soustavy, s výhradou – jak bylo uvedeno v bodě 33 tohoto rozsudku – nezávislého provozu PKK v případě selhání družicového komponentu, který nesmí přesáhnout osmnáct měsíců.

57

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) rozhodnutí MSS, ve spojení s čl. 8 odst. 1 a 3 tohoto rozhodnutí, musí být vykládán v tom smyslu, že družicová pohyblivá soustava nemusí spočívat primárně na družicovém komponentu této soustavy, pokud jde o kapacitu přenášených dat, a že PKK pohyblivých družicových soustav mohou být rozmístěny takovým způsobem, že pokrývají celé území Unie, a to z důvodu, že z žádného místa na tomto území nelze zajistit spojení v „požadované kvalitě“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) uvedeného rozhodnutí, včetně kvality nezbytné pro poskytování služby nabízené provozovatelem této soustavy, za podmínky, že nedojde k narušení hospodářské soutěže a uvedený družicový komponent je skutečně a konkrétně užitečný v tom smyslu, že takový komponent musí být nezbytný pro fungování družicové pohyblivé soustavy, s výhradou nezávislého provozu PKK v případě selhání družicového komponentu, který nesmí přesáhnout osmnáct měsíců.

58

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda pojem „pohyblivá pozemská stanice“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí MSS musí být vykládán v tom smyslu, že se k tomu, aby taková stanice spadala pod tento pojem, vyžaduje, aby byla schopna bez dalšího zařízení schopna komunikovat s PKK i s družicí.

59

Úvodem je třeba připomenout, že v projednávané věci v rámci soustavy vyvinuté společností Inmarsat jsou letadla s touto soustavou vybavena příjmovým terminálem umístěným nad trupem letadla, jakož i příjmovým terminálem umístěným pod trupem. Zatímco první terminál přijímá spojení z družice, druhý přijímá spojení z PKK. Kromě toho ze spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že oba terminály jsou propojeny správcem komunikace.

60

V tomto ohledu Eutelsat a Viasat v podstatě tvrdí, že přijímací terminál nacházející se pod trupem letadla nelze považovat za „pohyblivou pozemskou stanici“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí MSS, jelikož tento přijímací terminál není schopen komunikovat s družicí. Kromě toho podle těchto účastníků řízení nelze za takovou stanici považovat společně oba terminály a správce komunikace.

61

Je třeba uvést, že zatímco rozhodnutí MSS neupřesňuje obsah pojmu „pohyblivá pozemská stanice“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) tohoto rozhodnutí, radiokomunikační řád definici tohoto pojmu poskytuje.

62

Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí být předpisy unijního práva vykládány v největším možném rozsahu ve světle práva mezinárodního (rozsudek ze dne 4. září 2014, Zeman, C‑543/12, EU:C:2014:2143, bod 58 a citovaná judikatura). To platí zejména tehdy, když takový předpis používá specifické pojmy používané v mezinárodní dohodě uzavřené pod záštitou mezinárodní organizace, jako je ITU, jejímiž členy jsou všechny členské státy Unie a sama Unie je jejím „odvětvovým členem“.

63

Pro účely výkladu pojmu „pohyblivá pozemská stanice“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí MSS je tudíž třeba zohlednit definici poskytnutou v radiokomunikačním řádu.

64

Podle článku 1.68 radiokomunikačního řádu je „pohyblivou pozemskou stanicí“„pozemská stanice družicové pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech“. V tomto ohledu jsou samotné výrazy definovány v tomto článku 1, výraz „stanice“ v čísle 1.61, „pozemská stanice“ v čísle 1.63 a „družicová pohyblivá služba“ v čísle 1.25.

65

Ze všech těchto ustanovení vyplývá, že se pohyblivá pozemská stanice ve smyslu radiokomunikačního řádu vyznačuje čtyřmi význačnými prvky, pokud jde o strukturu, umístění, mobilitu a funkci.

66

Zaprvé, pokud jde o její strukturu, taková stanice sestává z jednoho nebo několika vysílačů nebo přijímačů nebo souboru vysílačů a přijímačů včetně zařízení jejich příslušenství.

67

Zadruhé, pokud jde o její umístění, pohyblivá pozemská stanice se nachází buď na povrchu Země, nebo v hlavní části zemské atmosféry.

68

Zatřetí, pokud jde o aspekt týkající se její mobility, taková stanice je určena k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech.

69

Začtvrté, pokud jde o funkční aspekt pohyblivé pozemské stanice, je třeba uvést, že v rámci poskytování určitých druhů služeb rádiové komunikace je určena k umožnění spojení mezi kosmickými stanicemi, nebo ke spojení s jednou nebo několika kosmickými stanicemi, nebo s dalšími stanicemi téže povahy prostřednictvím jedné nebo několika kosmických stanic.

70

Pokud jde o tento funkční aspekt, a jak uvedl i generální advokát v bodě 46 svého stanoviska, na rozdíl od radiokomunikačního řádu přitom čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí MSS nezahrnuje, pokud jde o služby rádiové komunikace uvedené v tomto ustanovení, spojení mezi kosmickými stanicemi, třebaže zahrnuje spojení mezi pohyblivou pozemskou stanicí a jedním nebo několika PKK. Mimoto uvedené ustanovení stanoví, že družicové pohyblivé soustavy obsahují alespoň jednu kosmickou stanici.

71

Je tedy třeba mít za to, že „pohyblivou pozemskou stanicí“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí MSS je stanice, a sice jeden nebo několik vysílačů nebo přijímačů, nebo soubor vysílačů a přijímačů včetně zařízení jejich příslušenství, která se nachází buď na povrchu Země, nebo v hlavní části zemské atmosféry, která je určena k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech, která musí umožňovat spojení s jednou nebo několika kosmickými stanicemi nebo s dalšími stanicemi téže povahy prostřednictvím jedné nebo několika kosmických stanic a která může umožňovat spojení s jedním nebo několika PKK.

72

Pokud jde o takovou situaci, jako je situace, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, je třeba konstatovat, že těmto požadavkům odpovídá soubor složený ze dvou různých přijímacích terminálů propojených správcem komunikací, z nichž první se nachází nad trupem letadla a uskutečňuje spojení s kosmickou stanicí, druhý se nachází pod tímto trupem a uskutečňuje spojení s PKK.

73

Naproti tomu, jak v podstatě uvedl generální advokát v bodě 57 svého stanoviska, okolnost, že jednotlivé prvky netvoří fyzicky nedělitelný celek, není v tomto ohledu relevantní.

74

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že pojem „pohyblivá pozemská stanice“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) rozhodnutí MSS musí být vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby taková stanice spadala pod tento pojem, se nevyžaduje, aby byla bez dalšího zařízení schopna komunikovat s PKK i s družicí.

75

Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 8 odst. 1 rozhodnutí MSS ve spojení s čl. 7 odst. 1 tohoto rozhodnutí musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že se prokáže, že provozovatel vybraný v souladu s hlavou II uvedeného rozhodnutí a oprávněný k využívání rádiového spektra podle článku 7 téhož rozhodnutí neposkytoval družicové pohyblivé služby prostřednictvím družicové pohyblivé soustavy ke dni stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) rozhodnutí MSS, příslušné orgány členských států musí, nebo alespoň mohou, odmítnout udělit tomuto provozovateli povolení nezbytná k provozování PKK družicových pohyblivých soustav z důvodu, že tento provozovatel nesplnil závazek přijatý v žádosti.

76

Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr již ve svém rozsudku ze dne 5. března 2020, Viasat UK a Viasat (C‑100/19, EU:C:2020:174), zkoumal totožnou otázku, je odpověď Soudního dvora na tuto otázku, jak je uvedena ve výroku tohoto rozsudku, plně použitelná na projednávanou předběžnou otázku.

77

Za těchto podmínek je třeba na třetí otázku odpovědět tak, že čl. 8 odst. 1 rozhodnutí MSS ve spojení s čl. 7 odst. 1 tohoto rozhodnutí musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že se prokáže, že provozovatel vybraný v souladu s hlavou II uvedeného rozhodnutí a oprávněný k využívání rádiového spektra podle článku 7 téhož rozhodnutí neposkytl družicové pohyblivé služby prostřednictvím družicové pohyblivé soustavy ke dni stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) rozhodnutí MSS, nejsou příslušné orgány členských států oprávněny odmítnout udělit tomuto provozovateli povolení nezbytná k provozování PKK družicových pohyblivých soustav z důvodu, že tento provozovatel nesplnil závazek přijatý v žádosti.

78

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto: