1

Projednávanou žalobou se Evropská komise domáhá, aby Soudní dvůr určil, že Maltská republika tím, že přijala odchylný režim, umožňující odchyt živých jedinců sedmi druhů volně žijících pěnkavovitých (pěnkava obecná Fringilla coelebs, konopka obecná Carduelis cannabina, stehlík obecný Carduelis carduelis, zvonek zelený Carduelis chloris, dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes, zvonohlík zahradní Serinus serinus a čížek lesní Carduelis spinus), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení čl. 5 písm. a) a e) a čl. 8 odst. 1 ve spojení s přílohou IV písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. 2010, L 20, s. 7) ve spojení s čl. 9 odst. 1 této směrnice.

2

Článek 2 směrnice 2009/147 stanoví:

„Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby populace druhů uvedených v článku 1 byly zachovány na úrovni nebo přivedeny na úroveň, která odpovídá zejména ekologickým, vědeckým a kulturním požadavkům, přičemž budou brát v úvahu hospodářské požadavky a požadavky rekreace.“

3

Článek 5 písm. a) a c) této směrnice zní následovně:

„Aniž jsou dotčeny články 7 a 9, přijmou členské státy opatření nezbytná k vytvoření obecné právní úpravy ochrany všech druhů ptáků uvedených v článku 1, která zejména zakáže

[…]

4

Článek 7 odst. 1 a 4 uvedené směrnice stanoví:

„1.   S ohledem na početnost populace, zeměpisné rozšíření a úspěšnost rozmnožování ve Společenství mohou být druhy uvedené v příloze II loveny podle vnitrostátních právních předpisů daného státu. Členské státy zajistí, aby lov těchto druhů nenarušil úsilí o jejich zachování v oblasti jejich rozšíření.

[…]

4.   Členské státy zajistí, aby lov včetně případného sokolnictví byl prováděn v souladu s platnými vnitrostátními předpisy a v souladu se zásadami rozumného využívání a ekologicky vyvážené regulace příslušných ptačích druhů a že tento lov je u populací těchto druhů, zejména stěhovavých, slučitelný s opatřeními vyplývajícími z článku 2.

Postarají se zejména o to, aby druhy, na které se předpisy o lovu vztahují, nebyly loveny během období odchovu mláďat ani v jednotlivých stadiích rozmnožování.

V případě stěhovavých druhů se zejména postarají o to, aby druhy, na něž se předpisy o lovu vztahují, nebyly loveny během období rozmnožování nebo během období jejich návratu na hnízdiště.

[…]“

5

Sedm druhů volně žijících pěnkavovitých, uvedených v bodě 1 tohoto rozsudku, není zařazeno na seznam v příloze II směrnice 2009/147.

6

Článek 8 odst. 1 směrnice 2009/147 stanoví:

„Pokud jde o lov, odchyt nebo usmrcování ptáků v souladu s touto směrnicí, zakážou členské státy užití všech prostředků, zařízení nebo metod, jimiž jsou ptáci ve velkém měřítku nebo neselektivním způsobem chytáni nebo usmrcováni nebo jejichž použití by mohlo způsobit vymizení druhů v určitých územích, a to zejména těch prostředků, zařízení a metod, které jsou uvedeny v příloze IV písm. a).“

7

Příloha IV písm. a) čtvrtá odrážka uvedené směrnice uvádí následující důvody:

„– sítě, pasti, jed a návnady s jedem nebo s anestetickým prostředkem“.

8

Článek 9 odst. 1 a 2 uvedené směrnice stanoví:

„1.   Pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, mohou se členské státy odchýlit od ustanovení článků 5 až 8 z následujících důvodů:

[…]

2.   Odchylky uvedené v odstavci 1 musí upřesnit

[…]“

9

Legal notice 79 (právní akt 79) ze dne 29. března 2006 obsahuje pravidla ochrany volně žijících ptáků a je hlavním normativním právním aktem provádějícím směrnici 2009/147 do maltského práva (dále jen „pravidla ochrany volně žijících ptáků“).

10

Zejména pravidlo 9 pravidel ochrany volně žijících ptáků provádí v podstatě článek 9 směrnice 2009/147 a stanoví podmínky, jež mají být použity při zkoumání odchylek. Toto pravidlo 9 stanoví rovněž přesný rozhodovací postup, který je třeba dodržet během zkoumání takové odchylky, přičemž tento postup zahrnuje povinný přezkum maltským ornitologickým výborem (dále jen „ornitologický výbor“).

11

Pravidlo 10 pravidel ochrany volně žijících ptáků upravuje úlohu ornitologického výboru. Ta spočívá podle odstavce 6 písm. c) tohoto pravidla 10 mimo jiné ve „vydávání doporučení ministrovi ohledně schválení odchylek od ustanovení pravidel 4, 5, 6, 7, 18 a 21“ a v „pravidelném ověřování, že jsou splněny podmínky, jimiž se řídí udělení takového povolení nebo takových povolení“. Čtvrtá podmínka téhož odstavce kromě toho přesně stanoví pravomoc ministra pro životní prostředí, udržitelný rozvoj a změnu klimatu (dále jen „ministr“) při jeho posuzování doporučení ornitologického výboru, když rozhoduje o povolení odchylek, jakož i jeho povinnost písemně odůvodnit své rozhodnutí v případě významného rozdílu mezi doporučeními ornitologického výboru a jeho rozhodnutím.

12

Pravidlo 27 pravidel ochrany volně žijících ptáků upravuje způsob, jakým je třeba řešit porušení těchto pravidel a stanoví soubor sankcí, které v případě porušení, k nimž došlo v rámci odchylek, spočívají v uložení pokuty počínaje minimální výší 500 eur spolu s okamžitým odnětím zvláštního povolení až do výše 15000 eur spolu se dvěma lety odnětí svobody, doživotním odnětím veškerých povolení vydaných v rámci těchto pravidel, jakož i zabavením předmětu získaného nedovoleným jednáním.

13

Legal notice 253 (právní akt 253) ze dne 15. července 2014 obsahuje rámec pro použití odchylky umožňující odchyt živých jedinců z čeledi pěnkavovitých během podzimního lovného období (dále jen „rámcová pravidla“).

14

Pravidlo 3 rámcových pravidel stanoví:

„Pěnkavovití mohou být odchytáváni za použití tradičních sítí, známých jako ‚sklapovací sítě‘ pro účely jejich držení v zajetí, včetně jejich vystavování na veletrhu nebo výstavě, pro chovné účely nebo k použití jako živé návnady jen v souladu s podmínkami stanovenými v těchto pravidlech: […]“

15

Toto pravidlo 3 definuje určitá kritéria týkající se sklapovacích sítí, kroužkování odchycených ptáků a minimální velikosti ok.

16

Pravidlo 4 rámcových pravidel stanoví:

„[…] podzimní lovné období pro odchyt živých jedinců z čeledi pěnkavovitých je období nepřesahující sedmdesát tři (73) dnů od října do prosince téhož roku, během něhož může ministr formou oznámení v úředním věstníku rozhodnout o povolení podzimního odchytu živých jedinců z čeledi pěnkavovitých:

Zahájení podzimního odchytu živých jedinců z čeledi pěnkavovitých je podmíněno tím, že ministr ověří, že neexistuje ‚jiné uspokojivé řešení‘ ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147 […] a vezme v úvahu zachování populace dotčených druhů na uspokojivé úrovni, a zváží rovněž maximální limity stanovené v příloze II:

Kromě toho je podmíněno tím, že při určování doby trvání podzimního období odchytu živých jedinců z čeledi pěnkavovitých ministr stanoví pro dané lovné období celkový limit odchytu pro každý druh pěnkavovitých a jednotlivé limity sezónního odchytu pro každé povolení, a rozhodne rovněž, zda je třeba stanovit denní limity odchytu pro každé povolení, platné pro dotčené podzimní lovné období pro odchyt živých jedinců z čeledi pěnkavovitých.“

17

Pravidlo 8 rámcových pravidel se týká kontrolních opatření během zahájeného lovného období pro odchyt živých jedinců z čeledi pěnkavovitých. Stanoví provádění místních policejních kontrol a vyčlenění nejméně 7 policejních úředníků na 1000 povolení.

18

Rámcová pravidla zahrnují přílohu I, která obsahuje seznam sedmi dotčených druhů z čeledi pěnkavovitých.

19

Příloha II rámcových pravidel zní následovně:

„Při stanovení celkového počtu živých jedinců z čeledi pěnkavovitých, které lze odchytit během podzimního lovného období, stanoví ministr celkový limit odchytu ve výši méně než 1 % celkové roční mortality referenční populace každého druhu na území Evropské unie, a to na základě nejnovějších dostupných vědeckých údajů vyplývajících z kontroly kroužkovaných jedinců.

Maximální limit odchytu v rámci odchylky umožňující podzimní odchyt živých jedinců z čeledi pěnkavovitých nesmí v žádném případě přesáhnout následující počty:

VNITROSTÁTNÍ OMEZENÍ ODCHYTU PODLE DRUHŮ

Konopka obecná 12000

Stehlík obecný 800

Zvonek zelený 4500

Čížek lesní 2350

Dlask tlustozobý 500

Pěnkava obecná 5000

Zvonohlík zahradní 2350

Tyto maximální počty budou ministrem revidovány a aktualizovány prostřednictvím aktu oznámeného v Úředním věstníku, s přihlédnutím ke stavu ochrany sedmi dotčených druhů a zachování populace druhů na uspokojivé úrovni.“

20

Legal notice 250 (právní akt 250) ze dne 15. července 2014 o pravidlech ochrany volně žijících ptáků obsahující oznámení o odchylce pro období 2014, umožňující podzimní odchyt živých jedinců z čeledi pěnkavovitých (dále jen „oznámení z roku 2014“), stanoví v pravidle 3:

„[…] období odchytu živých jedinců z čeledi pěnkavovitých v roce 2014, dále jen ‚podzimní lovné období‘, bude probíhat v následujících dnech:

odchyt živých jedinců konopek obecných, stehlíků obecných, zvonků zelených, čížků lesních dlasků tlustozobých, pěnkav obecných a zvonohlíků zahradních bude probíhat od 20. října 2014 včetně do 31. prosince 2014 včetně.“

21

Podle pravidla 5 odst. 1 oznámení z roku 2014 odpovídají celkové limity odchytu živých jedinců pro podzimní období údajům uvedeným v příloze II rámcových pravidel.

22

Podle pravidla 5 odst. 2 oznámení z roku 2014 je limit odchytu živých jedinců v lovném období stanoven na deset pěnkavovitých na jedno povolení k podzimnímu odchytu živých jedinců nebo na počet jedinců odchycených před ukončením období, pokud je nižší než tento limit.

23

Pravidlo č. 3 legal notice 330 (právní akt 330) ze dne 16. října 2015 o pravidlech ochrany volně žijících ptáků obsahující oznámení o odchylce pro období 2015, umožňující podzimní odchyt živých jedinců z čeledi pěnkavovitých (dále jen „oznámení z roku 2015“), je pro rok 2015 totožné s pravidlem 3 oznámení z roku 2014.

24

Pravidlo 5 odst. 1 a 2 oznámení z roku 2015 je mutatis mutandis stejné jako pravidlo 5 odst. 1 a 2 oznámení z roku 2014.

25

Vzhledem k tomu, že Maltská republika přijala v průběhu roku 2014 rámcová pravidla a oznámení z roku 2014, povolující odchyt sedmi druhů pěnkavovitých, zaslala Komise dne 17. října 2014 Maltské republice výzvu dopisem, v němž je uvedeno, že odchylný režim tohoto členského státu nesplňuje podmínky uvedené v článku 9 směrnice 2009/147. Komise je toho názoru, že tento členský stát neprokázal, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, a že nesplnil podmínky týkající se rozumného využívání, malého množství a přísné kontroly stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. c) této směrnice.

26

Maltská republika dopisem ze dne 14. listopadu 2014 odpověděla na výzvu dopisem, přičemž tvrdila, že její odchylný režim splňuje podmínky stanovené v čl. 9 směrnice 2009/147.

27

Vzhledem k tomu, že Komise nebyla spokojena s odpovědí poskytnutou Maltskou republikou, zaslala jí dne 28. května 2015 odůvodněné stanovisko.

28

Maltská republika na toto stanovisko odpověděla dopisem ze dne 28. července 2015, přičemž zopakovala svůj postoj, který již vyjádřila ve svém dopise ze dne 14. listopadu 2014.

29

Po posouzení odpovědi Maltské republiky a doplňujících informacích a vzhledem k tomu, že Komise měla za to, že tento členský stát neodstranil vytýkané nesplnění povinnosti, rozhodla se podat projednávanou žalobu.

30

Komise tvrdí, že odchylný režim přijatý Maltskou republikou povolující odchyt sedmi druhů pěnkavovitých, je v rozporu s čl. 5 písm. a) a e), jakož i s čl. 8 odst. 1 směrnice 2009/147 ve spojení s přílohou IV písm. a) této směrnice a nesplňuje podmínky odůvodňující použití odchylky stanovené v čl. 9 odst. 1 uvedené směrnice.

31

Co se týče těchto podmínek, Komise zaprvé tvrdí, že Maltské republice se nepodařilo prokázat, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, jak vyžaduje toto ustanovení. Zadruhé tento členský stát nepředložil odůvodnění neexistence jiného uspokojivého řešení za účelem ospravedlnění svého odchylného režimu. Zadruhé Maltská republika neprokázala, že povolená činnost představuje „rozumné využívání“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147. Začtvrté Maltská republika neprokázala, že splňuje podmínku uvedenou v čl. 9 odst. 1 písm. c) této směrnice, podle které se dotčená výjimka může týkat pouze malého množství ptáků. Konečně žalovaný členský stát neprokázal, že povolení je udělováno „za přísně kontrolovaných podmínek“, jak vyžaduje čl. 9 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice.

32

Komise zaprvé tvrdí, že maltský odchylný režim je příliš obecný a neobsahuje jasné a dostatečné odůvodnění, pokud jde o neexistenci jiného uspokojivého řešení.

33

Pravidlo 4 rámcových pravidel pouze stanoví, že zahájení podzimního odchytu živých jedinců z čeledi pěnkavovitých je podmíněno tím, že ministr ověří, že neexistuje „jiné uspokojivé řešení“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147. Rámcová pravidla neodkazují na chov v zajetí, a konkrétně nenutí ministra, aby před povolením odchytu pěnkavovitých pro dané období posoudil, zda chov v zajetí představuje jiné uspokojivé řešení.

34

Kromě toho oznámení z roku 2014 a z roku 2015, povolující podzimní odchyt pěnkavovitých během období let 2014 a 2015, nesplňují vágní podmínku stanovenou v pravidle 4 rámcových pravidel, neboť neobsahují žádné rozhodnutí týkající se neexistence jiného uspokojivého řešení ani důvody, které vedly ministra k tomu, že chov v zajetí nepovažoval za uspokojivou alternativu, když povolil tyto dvě sezóny odchytu.

35

Konečně nesplňují závěry a doporučení ornitologického výboru požadavek dostatečného a jasného odůvodnění. Na jedné straně zápisy ze zasedání ornitologického výboru citované Maltskou republikou neprokazují žádné podrobné posouzení alternativních řešení a na druhé straně samotná oznámení z roku 2014 a z roku 2015 neobsahují posouzení ani závěr týkající se neexistence jiných uspokojivých řešení.

36

Kromě toho Komise konstatovala, že podle pravidla 3 rámcových pravidel je zvláštním problémem nebo zvláštní situací, které se maltské orgány snaží řešit, povolení odchytu pěnkavovitých výhradně za účelem jejich držení v zajetí, včetně držení pro účely vystavování na veletrhu nebo výstavě, pro účely chovu nebo k použití jako živých návnad.

37

Odchyt volně žijících pěnkavovitých, který je v rozporu s články 5 a 8 směrnice 2009/147, přitom není nutný pro držení pěnkavovitých v zajetí, neboť chov v zajetí představuje pro tento účel uspokojivé řešení.

38

Kromě toho Maltská republika neprokázala, že chov v zajetí není uspokojivou alternativou odchytu. Četné zprávy a studie uvedené tímto členským státem totiž potvrzují, že chov v zajetí je pro sedm dotčených druhů technicky a po vědecké stránce proveditelný. V důsledku toho skutečnost, že tato alternativa nutí maltské nadšence změnit své chování v tom směru, že namísto držení v zajetí odchycených volně žijících ptáků budou muset držet v zajetí ptáky odchované v zajetí, nebrání tomu, aby byla považována za uspokojivé řešení.

39

Maltská republika tvrdí, že odchylný režim se nevztahuje jen na získávání pěnkavovitých pro účely jejich držení v zajetí, ale má také umožnit osobám, které provádějí odchyt živých jedinců, vykonávat legálně svou činnost odchytu a držení v zajetí podle národní tradice, Komise zdůrazňuje, uznání tohoto argumentu by znamenalo, že by bylo kritérium neexistence jiného uspokojivého řešení stanovené v čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147 zbaveno svého smyslu. Přílišné rozšíření působnosti ustanovení týkajícího se odchylky uvedené v tomto ustanovení by ohrozilo systém ochrany zavedený touto směrnicí. Důsledkem toho by bylo, že by neexistovalo žádné jiné uspokojivé řešení, neboť žádné by se nerovnalo odchytu volně žijících ptáků.

40

Maltská republika na jedné straně namítá, že rozhodnutí povolit výjimku týkající se odchytu živých pěnkavovitých v letech 2014 a 2015 bylo přijato až poté, co ornitologický výbor projednal tyto důvody, podmínky a požadavky na mnoha schůzkách, přičemž se opíral o podrobné technické, právní a vědecké zprávy, které mu byly předloženy. Právě na základě těchto skutečností ornitologický výbor doporučil v obou případech zavedení odchylky, a to nikoli bez předchozího ujištění, že jsou splněny všechny podmínky čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147.

41

Na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, nebylo nutné, aby oznámení z roku 2014 a z roku 2015 obsahovala rozhodnutí o neexistenci jiného uspokojivého řešení, neboť k podrobným hodnocením provedeným ornitologickým výborem v souladu s požadavky pravidel 9 a 10 pravidel ochrany volně žijících ptáků, v nichž se dospělo k závěru, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, došlo před rozhodnutím ministra zveřejnit uvedená oznámení.

42

Pokud jde o kritiku formulovanou Komisí ohledně nedostatečnosti doporučení ornitologického výboru, Maltská republika předkládá argument, že zápis ze schůzí ornitologického výboru představuje pouze shrnutí diskuse, která proběhla ohledně všech aspektů dotčené odchylky, včetně jejího odůvodnění a posouzení možných řešení. Samotné podrobné posouzení, stejně jako důvody, jsou podrobně vysvětleny v technické zprávě o zamýšlené odchylce týkající se odchytu živých jedinců sedmi druhů pěnkavovitých, vypracované v dubnu 2014 Wild Bird Régulation Unit (oddělení pro volně žijící ptáky) (dále jen: „technická zpráva WBRU“), spadající pod ministerstvo pro udržitelný rozvoj, životní prostředí a změnu klimatu. Odchylný režim přijatý Maltskou republikou představuje jako celek úplný a spolehlivý mechanismus, který splňuje požadavky stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147.

43

Na druhé straně Maltská republika namítá, že Komise se mýlí ohledně cíle sledovaného rámcovými pravidly. Skutečnost, že sedm druhů z čeledi pěnkavovitých je odchytáváno za účelem jejich držení v zajetí pro volnočasové účely nebrání tomu, aby odchyt představoval cíl sám o sobě. Odchyt a následný chov v zajetí jsou nedílnou součástí tradice, o jejíž udržení maltské orgány tradičně usilují v striktním rámci čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147. Program chovu v zajetí je pouze částečným řešením pro jednou z těchto činností, a sice chov jedinců v zajetí milovníky ptactva, pro něž odchyt těchto jedinců nemusí být nutně předmětem zájmu.

44

Před přijetím svého rozhodnutí použít dotčenou odchylku týkající se odchytu živých jedinců z čeledi pěnkavovitých Maltská republika pečlivě zvážila veškeré možné alternativy, které byly využity v období let 2004 až 2014. Na základě výsledku tohoto hodnocení dospěly maltské orgány k závěru, že s ohledem na zvláštní sociokulturní kontext a na biogeografické uspořádání maltských ostrovů, jakož i na praktické zkušenosti získané při provádění všech ostatních náhradních činností – mezi něž patří zejména program kroužkování a vypouštění nebo možnost odchytu živých jedinců z jiných čeledí – žádná z posuzovaných hypotéz, s výjimkou jedné omezené odchylky, která je přísně kontrolována a sledována u čeledi pěnkavovitých, neumožňuje zajistit uspokojivou alternativu staré tradiční volnočasové činnosti odchytu živých jedinců sedmi druhů pěnkavovitých a jejich chovu v zajetí.

45

Maltská republika argumentuje, že pokud odchyt takových chráněných ptáků, jako jsou pěnkavovití, kteří nejsou uvedeni v příloze II směrnice 2009/147, jakožto cíl „sám o sobě“ nemůže představovat rozumné využívání ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) této směrnice, jak tvrdí Komise, nemohla by být v členských státech Unie v souladu s tímto ustanovením povolena žádná výjimka s cílem zachovat tradiční volnočasové aktivity. Takto restriktivní výklad je podle ní nesprávný, a to z hlediska jak právního, tak skutkového. Kromě toho není tento výklad podložen ustálenou judikaturu Soudního dvora týkající se čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147.

46

Ochrana tradičních činností sice není podle Maltské republiky hlavním cílem uvedené směrnice, avšak tato směrnice nevylučuje ani možnost, že některé tradiční činnosti lovu nebo odchytu by mohly být zachovány způsobem, který splňuje přísné podmínky stanovené v jejím čl. 9 odst. 1 písm. c). Komise ostatně sama připustila, že odchylka založená na tradici a umožňující odchyt a chov některých druhů ptáků v zajetí není nutně v rozporu s ustanoveními směrnice 2009/147.

47

Je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora platí, že za účelem umožnění příslušným orgánům uchýlit se k odchylkám stanoveným v článku 9 směrnice 2009/147 pouze způsobem, který je v souladu s unijním právem, musí být vnitrostátní právní a správní rámec stanoven tak, aby používání odchylných ustanovení v něm stanovených splňovalo zásadu právní jistoty. Vnitrostátní právní úprava použitelná v této oblasti proto musí zakotvovat kritéria pro odchylku jasným a přesným způsobem a ukládat povinnost orgánům odpovědným za jejich používání vzít tato kritéria v úvahu. Co se týče právní úpravy výjimky, která musí být vykládána striktně a klást pro každou výjimku důkazní břemeno, že požadované podmínky existují, na orgán, který o ní rozhoduje, mají členské státy povinnost zabezpečit, že jakýkoliv zásah mající dopad na chráněné druhy je povolen pouze na základě rozhodnutí obsahujících přesné a náležité odůvodnění, jež odkazuje na důvody, podmínky a požadavky stanovené v čl. 9 odst. 1 a 2 této směrnice (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. června 2006, WWF Italia a další, C‑60/05, EU:C:2006:378, body 33 a 34).

48

Pokud jde o maltskou právní úpravu, je třeba konstatovat, že na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, vnitrostátní právní úprava použitelná v oblasti ochrany volně žijících ptáků stanoví kritéria pro odchylku jasným a přesným způsobem a ukládá orgánům odpovědným za jejich používání vzít je v úvahu. Jak totiž bylo uvedeno v bodech 10 a 16 tohoto rozsudku, pravidlo 9 pravidel ochrany volně žijících ptáků provádí v podstatě článek 9 směrnice 2009/147, kdežto pravidlo 4 rámcových pravidel ukládá ministrovi ověřit při zahájení období podzimního lovu živých jedinců z čeledi pěnkavovitých, že neexistuje jiné uspokojivé řešení ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147. Tento závěr nemůže být zpochybněn okolností, na niž poukazuje Komise, že rámcová pravidla nehovoří o chovu zvířat v zajetí a neukládají ministrovi konkrétní povinnost posoudit před povolením odchytu pěnkavovitých pro dané období, zda chov v zajetí představuje jiné uspokojivé řešení.

49

Naproti tomu je třeba konstatovat, že oznámení z roku 2014 a roku 2015, umožňující odchyt pěnkavovitých během podzimního období let 2014 a 2015, nejsou slučitelná s článkem 9 směrnice 2009/147.

50

Uvedená oznámení totiž neobsahují žádnou zmínku týkající se neexistence jiného uspokojivého řešení. Kromě toho tato oznámení každopádně neodkazují ani na právní, vědecké a technické zprávy, které podle Maltské republiky byly předloženy ornitologickému výboru, ani na doporučení založená na těchto dokumentech, která podle tohoto členského státu byla zaslána ornitologickým výborem ministrovi a která se vyslovovala pro použití dotčené odchylky, neboť všechny podmínky stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147, tedy i neexistence jiného uspokojivého řešení, byly považovány za splněné.

51

Z toho plyne, že uvedená oznámení nepředstavují rozhodnutí obsahující přesné a přiměřené odůvodnění ohledně podmínky neexistence jiného uspokojivého řešení stanovené v článku 9 směrnice 2009/147.

52

V důsledku toho je žalobní důvod vycházející z nedostatku odůvodnění maltského režimu odchylek ohledně neexistence jiného uspokojivého řešení, opodstatněný, a musí mu tudíž být vyhověno.

53

S ohledem na výše uvedené se v projednávaném případě nezdá být nezbytné zkoumat žalobní důvod týkající se údajné absence důkazu o neexistenci jiného uspokojivého řešení ve smyslu čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147.

54

Komise má za to, že výpočet „malého množství“ uvedeného v technické zprávě WBRU, z níž vycházejí omezení odchytu stanovená maltským režimem odchylek, není podložen spolehlivými vědeckými důkazy.

55

Zaprvé WBRU neuvedlo relevantní zdroje populací pomocí spolehlivého systému sledování. Maltská republika totiž vycházela pouze z jediné studie, a to studie Raine z roku 2007, která se zakládala na velmi omezeném vzorku ptáků. Co se týče dlaska tlustozobého, u něhož WBRU vycházelo z kontrol kroužků provedených v Itálii, nedošlo u tohoto druhu na Maltě k žádné kontrole kroužků. WBRU však nevysvětlilo, proč tuto populaci považovalo za vhodnou alternativu.

56

Zadruhé má Maltská republika tendenci zahrnovat do své „referenční populace“ četné chovné populace, a to na základě malého počtu kontrol kroužků na Maltě, přestože většina těchto chovných populací během svého stěhování nepřelétává území Malty. Maltská republika tak zohledňuje ve svých „referenčních populacích“ velkou chovnou populaci pěnkav obecných v Polsku. Významní ornitologové však zdůraznili, že pěnkavy obecné, které se rozmnožují v Polsku, přelétají při svém stěhování za účelem přezimování především v jihozápadní Francii a v západní části Pyrenejského poloostrova území východního Nizozemska, Německa a Švýcarska. Ačkoli se někteří ptáci stěhují zjevně přes území Malty, nebylo by zřejmě vědecky správné zahrnout celou polskou chovnou populaci, sestávající z 5 až 10 milionů ptáků, do „referenční populace“ pro výpočet malého množství.

57

Zatřetí, výběr zdrojových populací provedený Maltskou republikou není v souladu s deklarovanou metodikou. Tento členský stát nesprávně tvrdí, že zohlednil pouze zdrojové populace pocházející ze zemí, jejichž populace jsou stabilní nebo vzrůstající. Nejnovější údaje European Bird Census Council přitom ukazují pokles populací příslušných druhů v Německu, Itálii, Rakousku, Polsku, ve Slovinsku a Spojeném království.

58

Pokud jde o konečně míru mortality, technická zpráva WBRU dostatečně nevysvětluje, jakým způsobem byly odhady ohledně míry mortality získány. Číselné údaje předložené WBRU neodpovídají číselným údajům uvedeným v referenčních studiích nebo nejsou podpořeny žádným vědeckým zdrojem.

59

Maltská republika namítá, že studie Raine, která byla provedena pod vedením a z pověření BirdLife Malta během roku 2007, dosud představuje nejnovější dostupnou studii. Postoj Komise, podle kterého studie Raine nesplňuje podmínku přesnosti a spolehlivosti požadované pro sledování ptáků, je překvapující, jelikož Komise sama vychází z téže studie na podporu různých argumentů skutkové povahy.

60

Kritika Komise týkající se analýzy provedené Maltskou republikou ohledně stavu sedmi druhů pěnkavovitých se zakládala na předchozích oznámeních uvedených v odůvodněném stanovisku, které obsahuje několik nesprávných věcných tvrzení. V dubnu 2015 maltské orgány vypracovaly s přihlédnutím k veškerým nejnovějším vědeckým důkazům aktualizované hodnocení stavu ochrany druhů, které tvrzením Komise protiřečí.

61

Pokud jde o míru mortality sedmi dotčených druhů, Maltská republika tvrdí, že byla v technické zprávě WBRU správně vyložena, jelikož WBRU vycházelo z předních vědeckých zdrojů. Pokud různé vědecké zdroje uvádějí v rámci téhož druhu odlišnou míru mortality, měly maltské orgány v souladu s pokyny Komise k udržitelnému lovu přijmout nejnižší hodnotu.

62

Je třeba připomenout, že při vykonávání svých pravomocí ke stanovení odchylek v souladu s článkem 9 směrnice musejí brát orgány členských států v úvahu řadu posuzovacích prvků, které se týkají údajů geografické, klimatické, environmentální a biologické povahy, jakož i zejména situace, pokud jde o celkovou roční reprodukci a úhyn živočišných druhů přirozenou smrtí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. června 2006, WWF Italia a další, C‑60/05, EU:C:2006:378, bod 25).

63

Co se týče těchto posuzovaných aspektů, je třeba za „malé množství“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147 za současného stavu vědeckých poznatků považovat úbytek způsobený lovením nepřekračující 1 % celkové roční mortality dotčené populace (průměrná hodnota) pro druhy, které nemohou být loveny, a přibližně 1 % pro druhy, které mohou být předmětem lovu, přičemž „dotčenou populací“ se rozumí, co se týče migrujících druhů, populace z regionů, které dodávají hlavní díl stěhovavých ptáků přelétajících přes region, kde se použije výjimka v průběhu období jejího uplatnění (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 11. listopadu 2010, Komise v. Itálie, C‑164/09, nezveřejněný, EU:C:2010:672, bod 35).

64

Soudní dvůr v tomto ohledu zdůraznil, že tyto množstevní poznatky vycházejí z prací výboru ORNIS pro přizpůsobení směrnice 2009/147 technickému a vědeckému pokroku, zřízeného v souladu s článkem 16 této směrnice a složeného ze zástupců členských států (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. června 2006, WWF Italia a další, C‑60/05, EU:C:2006:378, bod 26).

65

Podle judikatury Soudního dvora, i když je pravda, že výše uvedená procenta nejsou právně závazná, mohou být nicméně z důvodu vědecké vážnosti, jíž požívají stanoviska výboru ORNIS, a vzhledem k tomu, že nebyl předložen žádný vědecky důkaz o opaku, použita Soudním dvorem jako referenční základ pro posouzení toho, zda je výjimka poskytnutá na základě čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147 v souladu s tímto ustanovením (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. června 2006, WWF Italia a další, C‑60/05, EU:C:2006:378, bod 27).

66

Podmínka „malého množství“ nemůže být splněna, pokud povolená činnost odchytu ptáků na základě odchylky nezaručuje udržení populace dotyčných druhů na uspokojivé úrovni (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. října 2003, Ligue pour la protection des oiseaux a další, C‑182/02, EU:C:2003:558, bod 17).

67

V tomto ohledu je třeba podotknout, že co se týče stehlíka obecného a pěnkavy obecné, „dotčenou populaci“ nebo rovněž tzv. „referenční populaci“ nelze v rámci projednávaného případu určit pouze ve světle jediné dostupné studie na toto téma, tj. studie Raine z roku 2007, podle níž je vzorek využitých kroužků, pokud jde o tyto dva druhy, příliš omezený na to, aby poskytoval přesvědčivé informace o oblastech, ze kterých pochází hlavní kvóty ptáků navštěvujících oblast, kde se uplatňuje dotčená odchylka. Za těchto podmínek a z důvodu neexistence jakéhokoli dalšího relevantního důkazu je nutno konstatovat, že Maltská republika neprokázala, že omezení odchytu stanovené na 800 jedinců u stehlíka obecného a na 5000 jedinců u pěnkavy obecné představuje „malé množství“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147.

68

Totéž platí pro dlaska tlustozobého, v jehož případě neproběhla na Maltě žádná kontrola kroužků, a mimoto maltské orgány vycházely z kontrol kroužků provedených v Itálii, aniž předložily jakýkoli vědecky podložený důkaz, že takový vzorek může představovat vhodnou „náhradu“.

69

Pokud jde o 4 ostatní druhy pěnkavovitých, na něž se vztahuje předmětná odchylka, je třeba konstatovat, že i když jsou omezení povoleného odchytu pro tyto druhy poměrně výrazně pod maximální výší 1 % celkové roční mortality dotčených populací, které jsou určeny ve studii Raine z roku 2007, omezený vzorek okroužkovaných a propuštěných ptáků, tedy 112 jedinců, na kterém je založena tato studie, je s to zpochybnit přesnost určení těchto populací, a to tím spíše je-li uvedená studie porovnána s vysokým počtem ohlášených odchycených ptáků na Maltě během podzimu 2014, a to 7222 pěnkavovitých. U konopky obecné, zvonka zeleného, čížka lesního ani u zvonohlíka zahradního proto nelze mít vědeckou jistotu ohledně oblastí zařazených do téže studie jako oblastí původu populací, ze kterých pochází hlavní díl ptáků navštěvující oblast, kde se uplatňuje dotčená odchylka během doby její platnosti.

70

Kromě toho ze spisu vyplývá, že studie migračních toků sedmi dotčených pěnkavovitých přes maltské ostrovy během období, na které se vztahuje tato odchylka, byla provedena až po přijetí odchylného režimu Maltskou republikou.

71

Kromě toho sama studie Raine z roku 2007 odhaluje, že na Maltě je odchyt natolik intenzivní, že se na ostrově obvykle rozmnožuje jen malý počet jedinců každého druhu pěnkavovitých, přestože se v mnoha jiných oblastech Středomoří množí ve velkých počtech. Podle této studie čítají chovné populace zejména zvonohlíků zahradních, zvonků zelených a konopek obecných na Maltě nanejvýš jeden až pět párů.

72

Konečně, ačkoli Maltská republika tvrdila, že zohlednila pouze referenční populace pocházející ze zemí, kde jsou populace stabilní nebo narůstající, je třeba konstatovat, že výběr těchto populací provedený tímto členským státem nebyl vždy v souladu s deklarovanou metodikou.

73

Co se v tomto ohledu týče konopky obecné, je třeba uvést, že jak vyplývá z technické zprávy WBRU z května roku 2015 o stavu zachování sedmi dotčených druhů pěnkavovitých, dodané Maltskou republikou do spisu projednávaného případu, vzaly maltské orgány v úvahu s ohledem na podzimní sezónu odchytu v roce 2015 rovněž referenční populace v poklesu nebo populace, u nichž stav jejich zachovalosti nebyl znám. Totéž platí i pro zvonka zeleného, zvonohlíka zahradního a čížka lesního.

74

Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že Maltská republika neposkytla dostatečné důkazy, že její odchylný režim pro odchyt sedmi dotčených druhů pěnkavovitých umožnil zajistit zachování populací těchto druhů na uspokojivé úrovni.

75

S ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 66 tohoto rozsudku je proto třeba konstatovat, že podmínka „malého množství“ není v projednávaném případě splněna.

76

V důsledku toho je třeba vyhovět žalobnímu důvodu vycházejícímu z nedodržení podmínek stanovených v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147, podle kterého se povolená odchylka uplatní pouze v případě „malého množství“.

77

Komise nejprve tvrdí, že odchyt jedinců druhů, které nejsou uvedeny v příloze II směrnice 2009/147 jako cíl sám o sobě nemůže představovat rozumné využívání ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) této směrnice.

78

Dále vzhledem k tomu, že Maltská republika neprokázala svou schopnost zaručit zachování populace sedmi dotčených druhů pěnkavovitých na uspokojivé úrovni, nelze odchyt ptáků v žádném případě považovat za rozumný.

79

Konečně Komise rovněž tvrdí, že odchylný režim Malty je nepřiměřený, zejména s ohledem na povolování metody odchytu pomocí sklapovacích sítí. Vzhledem k tomu, že takové sítě jsou podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2009/147 ve spojení s přílohou IV písm. a) této směrnice považovány za neselektivní metodu, nemůže být výjimka zahrnující jejich používání považována za přiměřenou.

80

Maltská republika namítá, že jak odchyt, tak chov v zajetí představují rozumné využívání ve smyslu článku 9 směrnice 2009/147.

81

Kromě toho tvrdí, že metoda odchytu pomocí sklapovacích sítí povolená odchylným režimem, který přijala v oblasti odchytu živých jedinců z čeledi pěnkavovitých, umožňuje provádět selektivní odchyty, neboť tyto sítě jsou ručně ovládány osobami, které jsou vyškoleny k odchytu živých jedinců a mají za tímto účelem oprávnění.

82

Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že není-li splněna podmínka, že se odchyt chráněných druhů smí týkat pouze některých druhů ptáků v malém množství, nelze rekreační odchyt ptáků v žádném případě považovat za rozumný ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147 (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 16. října 2003, Ligue pour la protection des oiseaux a další, C‑182/02, EU:C:2003:558, bod 17, jakož i ze dne 8. června 2006, WWF Italia a další, C‑60/05, EU:C:2006:378, bod 32).

83

Jak bylo konstatováno v bodě 75 tohoto rozsudku, tato podmínka „malého množství“ není v projednávaném případě splněna. S ohledem na judikaturu připomenutou v bodě 82 tohoto rozsudku z toho vyplývá, že využívání dotčených ptáků pro rekreační odchyt nelze v žádném případě považovat za rozumný.

84

Kromě toho, pokud jde o žalobní důvod Komise vycházející z neselektivní povahy metody odchytu pomocí sítí dotčených v projednávaném případě, maltské orgány uznaly v technické zprávě WBRU neselektivní povahu těchto sítí, jelikož připustily existenci „vedlejších úlovků“ i přesto, že tyto pasti jsou ručně sklapovány lovcem. Neselektivnost této metody odchytu je ostatně potvrzena i studií BirdLife Malta z července 2015.

85

V důsledku toho není v projednávané věci splněna podmínka uvedená v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147, podle které je odchyt živých jedinců z čeledi pěnkavovitých možný pouze v případě, že je selektivní. V důsledku toho nejsou splněny podmínky pro možnost odchýlit se od čl. 8 odst. 1 této směrnice.

86

Žalobní důvod vycházející z neexistence důkazu, že povolená odchylka představuje rozumné využívání ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147, musí být tudíž uznán, stejně jako žalobní důvod vycházející z toho, že dotčená metoda odchytu v rozporu s tímto ustanovením a s čl. 8 odst. 1 této směrnice není selektivní.

87

Komise tvrdí, že Maltská republika neprokázala, že podmínky stanovené v jejím odchylném režimu jsou přísně dodržovány. Zpráva týkající se období odchytu 2014 předložená Maltskou republikou totiž potvrzuje, že oba pilíře systému použití režimu – vlastní prohlášení prostřednictvím elektronické textové zprávy (SMS) a namátkové místní kontroly prováděné policejními úředníky – vykazují systémové nedostatky a neumožňují účinnou kontrolu podmínek uplatňovaní odchylky.

88

Na jedné straně je systém vedení záznamů prostřednictvím SMS založen na vlastním prohlášení držitelů povolení, a vykazuje tedy velké riziko zneužití. Vysoce podezřelé množství ptáků, jejichž odchyt byl vykázán prostřednictvím systému SMS během roku 2014, dobře dokládá toto riziko. Na druhé straně Maltská republika neprokázala, že druhý pilíř systému uplatňování režimu – místní kontroly – zaručovaly dostatečně přísný dohled.

89

Kromě toho doložilo nedostatečnost tohoto dohledu několik zpráv nevládních organizací týkajících se období odchytu 2014. Tyto zprávy poukazovaly na rozsáhlé porušování podmínek odchylky, od užívání nelegálních vábniček přes zneužívání kroužků „na jedno použití“ k odchytu druhů, na něž se nevztahuje odchylka, až po nedodržování omezení týkajících se povolených dob a míst, zejména hromadným odchytem uvnitř lokalit „Natura 2000“.

90

Maltská republika odpovídá, že zavedla režim provádění a monitorování, který je v rámci Unie nebývale přísný. Používání systému hlášení odchytů v reálném čase prostřednictvím telefonu umožnilo shromáždit a ověřit v reálném čase úlovky všech jednotlivých držitelů povolení, jakož i uplatnit individuální omezení odchytu a sledovat využívání vnitrostátních kvót. Všichni držitelé povolení byli povinni okroužkovat každého chyceného ptáka ihned po odchytu speciálně označenými kroužky na jedno použití. Používání kroužků bylo přísně kontrolováno během namátkových místních kontrol. Na konci období musely být orgánům vráceny nevyužité kroužky.

91

Maltská republika konečně uvádí, že během období, na které se vztahovala tato odchylka, vysílaly maltské orgány obvykle denně do terénu více než 50 dalších policistů za účelem dohledu nad dodržováním právem stanovených podmínek. V určitém okamžiku během odchylky bylo podrobeno kontrole 100 % registrovaných odchytových míst. Hloubkovým namátkovým kontrolám bylo podrobeno 23 % všech držitelů povolení.

92

Pokud je zejména o takový odchyt ptáků, jako je odchyt dotčený v původním řízení, podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147 jej lze povolit pouze v případě, že je zejména upraven tak, aby probíhal za přísně kontrolovaných podmínek (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. října 2003, Ligue pour la protection des oiseaux a další, C‑182/02, EU:C:2003:558, bod 15).

93

V tomto ohledu je třeba uvést, že není zpochybňováno, že třicet držitelů povolení oznámilo dosažení individuálních limitů sezónního odchytu deseti pěnkavovitých v poslední den období odchytu, což byl den, kdy studie migračních toků sedmi dotčených pěnkavovitých, připomenutá v bodě 70 tohoto rozsudku, vyhodnotila úroveň stěhování pěnkavovitých jako nejnižší v sezóně. Za těchto okolností se správnost těchto tvrzení nejeví jako nepochybná.

94

V maltském kontextu vyznačujícím se vysokou hustotou držitelů povolení – více než 4000, jakož i registrovaných zařízení pro odchyt – více než 6400, se individuální kontroly, provedené pouze u 23 % lovců, jeví jako nedostatečné.

95

Kromě toho ze studie BirdLife Malta z měsíce července 2015 vyplývá, že nedodržení omezení týkajících se dob a míst povoleného odchytu, mimo jiné odchytem prostřednictvím sítí uvnitř lokalit „Natura 2000“, bylo v podzimním lovném období roku 2014 poměrně časté.

96

Podle této studie bylo v podzimním lovném období v roce 2014 vydáno 41591 kroužků na jedno použití s vědomím, že omezení odlovu pro všech 7 druhů pěnkavovitých bylo stanoveno na 26850 jedinců. Systém stanovil a vyžadoval, aby držitelé povolení vraceli nevyužité kroužky. Na konci sezóny přitom zůstalo v držení držitelů povolení 38602 kroužků, tj. o 11752 více, než činilo omezení odchytu na 26850 ptáků, a o 31380 více než 7222 pěnkavovitých, jejichž odchyt byl ohlášen během celého uvedeného období.

97

Z výše uvedeného vyplývá, že Maltská republika neprokázala, že dotčená odchylka je uplatňována za přísně kontrolovaných podmínek ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/147. Žalobní důvod vycházející z nedostatku důkazů musí být tudíž uznán.

98

V důsledku toho je třeba konstatovat, že Maltská republika tím, že přijala odchylnou právní úpravu, která umožňuje odchyt živých jedinců sedmi druhů volně žijících pěnkavovitých (pěnkava obecná Fringilla coelebs, konopka obecná Carduelis cannabina, stehlík obecný Carduelis carduelis, zvonek zelený Carduelis chloris, dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes, zvonohlík zahradní Serinus serinus a čížek lesní Carduelis spinus), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení čl. 5 písm. a) a e) a čl. 8 odst. 1 směrnice 2009/147 ve spojení s čl. 9 odst. 1 této směrnice.

99

Podle čl. 138 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Maltská republika byla ve věci v zásadě neúspěšná, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto: