–

za rakouskou vládu G. Eberhardem, jako zmocněncem,

–

za Evropskou komisi D. Triantafyllouem a A. Saukou, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 117 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. 2009, L 30, s. 16), jakož i čl. 2 odst. 4 rozhodnutí Komise 2001/672/ES ze dne 20. srpna 2001, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro přemísťování skotu při vyhánění na letní pastviny v horských oblastech (Úř. věst. 2001, L 235, s. 23; Zvl. vyd. 03/33, s. 341) ve znění rozhodnutí Komise 2010/300/EU ze dne 25. května 2010 (Úř. věst. 2010, L 127, s. 19) (dále jen „rozhodnutí 2001/672“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností EP Agrarhandel GmbH a Bundesminister für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (spolkový ministr zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství, dále jen „ministr zemědělství“) ve věci odmítnutí posledně uvedeného poskytnout společnosti EP Agrarhandel prémie na některé krávy bez tržní produkce mléka z důvodu, že jejich přesun na letní pastviny byl oznámen opožděně.

3

Body 4 až 7 a 14 odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. 2000, L 204, s. 1; Zvl. vyd. 03/30, s. 248) uvádějí:

[…]

4

Článek 3 uvedeného nařízení stanoví:

„Systém identifikace a evidence skotu zahrnuje toto:

Komise a příslušný orgán dotyčného členského státu mají přístup ke všem informacím spadajícím do této hlavy. Členské státy a Komise přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby všechny příslušné strany včetně organizací spotřebitelů majících zájem a uznaných členským státem měly přístup k těmto údajům, pokud je zaručena důvěrnost a ochrana údajů předepsaná vnitrostátními právními předpisy.“

5

Článek 7 odst. 1 uvedeného nařízení uvádí:

„Každý chovatel zvířat, s výjimkou přepravců:

6

Článek 4 odst. 1 nařízení č. 73/2009 stanoví:

„Zemědělec, který dostává přímé platby, splňuje povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II, jakož i požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 6.

[…]“

7

Článek 23 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví:

„Pokud nejsou povinné požadavky na hospodaření nebo požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu kdykoli v průběhu daného kalendářního roku (dále jen „daný kalendářní rok“) dodrženy a důvodem je jednání nebo opomenutí přičitatelné zemědělci, který předložil žádost o podporu v daném kalendářním roce, je po použití článků 7, 10 a 11 celková výše přímých plateb, které byly nebo mají být dotyčnému zemědělci poskytnuty, snížena nebo vyloučena v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v článku 24.

[…]“

8

Článek 111 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení stanoví:

„1.   Zemědělci, který ve svém zemědělském podniku chová krávy bez tržní produkce mléka, může být na základě žádosti poskytnuta prémie na zachování chovu krav bez tržní produkce mléka (dále jen ‚prémie na krávy bez tržní produkce mléka‘). Tato prémie se poskytuje v mezích individuálních stropů na kalendářní rok a na zemědělce.

2.   Prémie na krávy bez tržní produkce mléka se poskytuje každému zemědělci:

Členské státy však mohou na základě jimi stanovených objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout o změně tohoto množstevního omezení nebo se od něj odchýlit, pokud uvedený zemědělec po nejméně šest po sobě následujících měsíců ode dne podání žádosti chová alespoň 60 % počtu krav bez tržní produkce mléka a nejvýše 40 % počtu jalovic, pro které byla požadována prémie.

Aby se mohl stanovit počet zvířat, na která lze poskytnout prémii podle pododstavce 1 písm. a) a b), určí se na základě individuální kvóty příjemce na mléko, která je v zemědělském podniku k dispozici k 31. březnu daného kalendářního roku, vyjádřené v tunách a průměrné dojivosti, zda se jedná o krávy bez tržní produkce mléka[,] nebo o dojnice.“

9

Článek 117 nařízení č. 73/2009 stanoví:

„Platby stanovené v tomto oddíle se poskytnou pouze na zvířata, která jsou označena a evidována v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000.

Pokud byly příslušnému orgánu nahlášeny údaje stanovené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení (ES) č. 1760/2000 v první den retenčního období zvířete, jak je stanoveno postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení, lze platbu také poskytnout na toto zvíře.“

10

Podle přílohy II, týkající se povinných požadavků na hospodaření podle článků 4 a 5, bodu A, týkajícího se lidského zdraví a zdraví zvířat, podbodu 7 se počítá s identifikací a evidencí zvířat, a to prostřednictvím odkazu na články 4 a 7 nařízení č. 1760/2000.

11

Článek 61 nařízení Komise (ES) č. 1121/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o režimy podpory pro zemědělce stanovené v hlavě IV a V uvedeného nařízení ((Úř. věst. 2009, L 316, s. 27), stanoví:

„Šestiměsíční retenční období stanovené v čl. 111 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009 začne běžet v den následující po dni podání žádosti.“

12

Článek 2 bod 24 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. 2009, L 316, s. 65), obsahuje následující definici:

„ ‚zjištěným zvířetem‘ se rozumí zvíře, u něhož byly splněny všechny podmínky stanovené v předpisech o poskytování podpor“.

13

Článek 23 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví:

„S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 75 má podání žádosti o podporu podle tohoto nařízení po uplynutí příslušné lhůty za následek snížení částek, na které by měl zemědělec nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den.

Aniž jsou dotčena jakákoli konkrétní opatření, která přijmou členské státy, aby zajistily předkládání veškerých podkladů včas, tak aby bylo možné naplánovat a provést účinné kontroly, použije se první pododstavec rovněž na doklady, smlouvy nebo prohlášení, které mají být předloženy příslušnému orgánu v souladu s články 12 a 13, pokud takové doklady, smlouvy nebo prohlášení zakládají způsobilost pro dotyčnou podporu. V takovém případě se snížení vztahuje na částku splatnou pro dotyčnou podporu.

Pokud je lhůta překročena o více než 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou.“

14

Článek 63 odst. 4 nařízení č. 1122/2009 uvádí:

„Zjistí-li se případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, použijí se tato ustanovení:

Na záznamy a oznámení v systému pro identifikaci a evidenci skotu se použije článek 21.“

15

Článek 65 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví:

„Pokud se v případě žádosti o podporu v rámci režimů podpory pro skot zjistí rozdíl mezi počtem ohlášených zvířat a zvířat zjištěných podle čl. 63 odst. 3, sníží se celková částka podpory, na kterou má zemědělec nárok v rámci příslušných režimů pro dotyčné prémiové období, o procentní podíl, který se stanoví v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, pokud jsou nesrovnalosti zjištěny nejvýše u tří zvířat.“

16

Článek 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 v původním znění stanovoval:

„Údaje v seznamu podle odstavce 2 se vkládají do vnitrostátní databáze skotu nejpozději sedm dnů po příhonu skotu na pastvinu.“

17

Body 5 a 6 odůvodnění rozhodnutí 2010/300 uvádějí:

18

Na základě čl. 1 odst. 2 uvedeného rozhodnutí byl čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 v původním znění pozměněn takto:

„Údaje v seznamu, na který odkazuje odstavec 2, se oznámí příslušnému orgánu v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1760/2000 nejpozději 15 dnů po přemístění skotu na pastvinu.“

19

Oddíl 3 Verordnung des Bundesministers für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft über Direktzahlungen im Rahmen der gemeinsamen Agrarpolitik (nařízení spolkového ministra zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství o přímých platbách v rámci společné zemědělské politiky) (BGBl. II č. 491/2009), nazvaný „Prémie na krávy bez tržní produkce mléka a na dojnice“, stanoví:

„Žádost

§ 12. Údaje počítačové databáze skotu o chovu krav bez tržní produkce mléka a jalovic jsou považovány za žádost zemědělského podniku o prémie na krávy bez tržní produkce mléka.

Společná ustanovení

§ 13. (1) Za žadatele se považuje zemědělský podnik, který chová krávy bez tržní produkce mléka, jalovice či dojnice k 1. lednu, 16. březnu nebo 10. dubnu [daného roku] a za jehož podnik je podána souhrnná žádost pro příslušný rok.

[…]“

20

Ustanovení § 6 Verordnung des Bundesministers für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft über die Kennzeichnung und Registrierung von Rindern (nařízení spolkového ministra zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství o identifikaci a evidenci skotu) (BGBl. II č. 201/2008 ve znění BGBl. II č. 66/2010), nadepsané „Oznamování chovatelem“, stanoví:

„(1)   Ve lhůtě sedmi dnů se oznamují:

[…]

3.   přesuny zvířat na (horské) pastviny, dostane-li se do styku skot více chovatelů;

4.   přesuny na (horské) pastviny v jiné obci, pokud tyto pastviny mají vlastní identifikační čísla […]

[…]

5.   oznámení (horské) pastviny se provede za použití formuláře vypracovaného AMA [Agrarmarkt Austria] a zašle se AMA poštou či elektronicky. Ostatní oznámení podle odstavců 1 až 4 se podávají AMA telefonicky, písemně či elektronicky, čímž nejsou dotčena ustanovení § 5 odst. 1.

6.   Pro dodržení lhůty je směrodatné doručení.“

21

Rozhodnutím ze dne 28. března 2012 poskytl Vorstand für den Geschäftsbereich II der Agrarmarkt Austria (orgán zabývající se vyřizováním podpor) společnosti EP Agrarhandel prémie na skot za kalendářní rok 2011 v celkové výši 398,80 eura. Pro stejný rok však odmítl poskytnout prémie pro některý skot.

22

EP Agrarhandel podala proti tomuto rozhodnutí odvolání k ministru zemědělství. Ten ho rozhodnutím ze dne 6. prosince 2013 zamítl z důvodu, že v případě chybějícího, chybného nebo opožděného oznámení údajů relevantních z hlediska přiznání prémií do databáze skotu není zvíře pro dotčený rok považováno za „zjištěné“ ve smyslu čl. 2 bodu 24 nařízení č. 1122/2009 a že pokud opožděné oznámení nebylo provedeno před započetím retenčního období, nelze přiznat žádné prémie.

23

Ministr zemědělství připomíná, že oznámení týkající se dotčených 37 krav a 6 jalovic nebylo doručeno ve lhůtě patnácti dnů stanovené v čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672, takže prémie na krávy bez tržní produkce mléka nemohla být pro tato zvířata vyplacena, bez ohledu na délku doby doručování poštou. K přesunu těchto zvířat totiž došlo 17. června 2011 a příslušnému orgánu bylo oznámení doručeno 7. července 2011.

24

EP Agrarhandel podala proti uvedenému rozhodnutí opravný prostředek „Revision“. Tvrdila, že čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 neodkazuje na „doručení“ oznámení o přemístění skotu při vyhánění na pastviny a že předání oznámení poště bylo provedeno poslední den lhůty patnácti dnů stanovené v daném ustanovení, a tudíž proběhlo ve stanovených lhůtách.

25

Má za to, že pokud by naopak bylo třeba mít za to, že dotčená lhůta nebyla dodržena, byla by uplatněna sankce, tedy ztráta prémie za dotyčné krávy a jalovice pouze z důvodu, že jinak obsahově správné oznámení bylo z důvodu delší doby poštovního doručování doručeno s několikadenním zpožděním, v rozporu se zásadou proporcionality.

26

Za těchto podmínek se Verwaltungsgerichtshof (Správní soudní dvůr, Rakousko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

27

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 2 odst. 4 rozhodnutí č. 2001/672 má být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, podle něhož je pro účely dodržení lhůty pro oznámení přesunu na letní pastviny rozhodující doručení oznámení.

28

Úvodem je třeba připomenout, že čl. 111 odst. 1 nařízení č. 73/2009 stanoví nárok na prémii nazvanou „prémie na krávu bez tržní produkce mléka“ pro všechny zemědělce, kteří splňují podmínky uvedené v odstavci 2 uvedeného článku 111.

29

Podle článku 117 uvedeného nařízení může být taková prémie poskytnuta pouze na zvířata, která jsou označena a evidována v souladu s nařízením č. 1760/2000.

30

Pokud jde konkrétně o evidenci skotu, čl. 7 odst. 1 druhá odrážka nařízení č. 1760/2000 stanoví, že každý chovatel zvířat „nahlásí příslušnému orgánu veškeré přesuny zvířat ze zemědělského podniku a do zemědělského podniku a všechna narození a úhyny zvířat v […] zemědělském podniku spolu s daty těchto událostí, a to ve lhůtě stanovené členským státem v rozmezí tří až sedmi dnů od výskytu události. Komise však může na žádost členského státu a postupem podle čl. 23 odst. 2 stanovit, za jakých okolností mohou členské státy tuto lhůtu prodloužit, a rovněž může stanovit zvláštní pravidla pro přemisťování skotu při vyhánění na letní pastviny v různých horských oblastech“.

31

Rozhodnutí 2001/672 ve svém čl. 2 odst. 4 stanoví, že údaje se „oznámí příslušnému orgánu […] nejpozději 15 dnů po přemístění skotu na pastvinu“.

32

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že znění uvedeného ustanovení neupřesňuje, zda je tuto lhůtu třeba považovat za lhůtu pro doručení, nebo lhůtu po odeslání požadovaných údajů. V prvním případě je musí příslušný orgán obdržet do patnácti dnů od přesunu skotu, ve druhém případě pak musí být odeslány před uplynutím této lhůty.

33

Je třeba uvést, že většina jazykových verzí čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 uvádí, že údaje se „oznámí“ příslušnému orgánu nejpozději patnáct dnů po příhonu skotu na pastvinu. Z takové formulace vyplývá, že informace musí být odeslány před uplynutím stanovené lhůty (obdobně viz rozsudek ze dne 1. dubna 2004, Borgmann, C‑1/02, EU:C:2004:202, bod 23).

34

Nicméně, jak uvedla generální advokátka v bodě 43 svého stanoviska, použité výrazy mají obecnou povahu, a mohou se proto vykládat různými způsoby.

35

Mimoto portugalské znění čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 stanoví, že údaje musí být oznámeny ve lhůtě patnácti dnů od přesunu zvířat na pastviny, a nikoli do patnácti dnů od jejich příhonu.

36

V případě rozdílu mezi různými jazykovými verzemi předpisu unijního práva musí být dotčené ustanovení vykládáno v závislosti na kontextu a účelu právní úpravy, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 26. dubna 2012, DR a TV2 Danmark, C‑510/10, EU:C:2012:244, bod 45, jakož i citovaná judikatura).

37

V tomto ohledu z bodů 4 až 7 odůvodnění nařízení č. 1760/2000, na němž je čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 založen, vyplývá, že dané ustanovení má zvýšit důvěru spotřebitelů v kvalitu hovězího masa a výrobků z hovězího masa, zachovat vyšší úroveň ochrany veřejného zdraví a posílit trvalou stabilitu trhu s hovězím masem.

38

Soudní dvůr sice v bodě 41 rozsudku ze dne 24. května 2007, Maatschap Schonewille-Prins (C‑45/05, EU:C:2007:296), ohledně porážkové prémie poskytované na skot rozhodl, že aby mohlo být těchto cílů dosaženo, je nezbytné, aby byl systém identifikace a evidence skotu účinný a zcela spolehlivý tak, aby bylo kdykoli zejména příslušným orgánům umožněno v případě nákazy rychle zjistit původ zvířete a přijmout okamžitě nezbytná opatření za účelem zamezení jakéhokoli rizika pro veřejné zdraví. Tak tomu nemůže být tehdy, jestliže chovatel zvířat neoznámí údaje týkající se přesunů skotu do počítačové databáze ve lhůtě stanovené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení č. 1760/2000.

39

Je však třeba rozlišovat mezi na straně jedné oznámením přesunu do a ze zemědělského podniku, který má zásadní povahu pro stádo a zvláštní význam pro sledování původu zvířat v případě porážky, jelikož tato zvířata jsou určena k okamžité spotřebě, a na straně druhé pouhou registrací pohybu zvířat na pastviny a z nich, které nemá vliv na přináležitost zvířat k danému podniku a nepředstavuje krok bezprostředně předcházející konzumaci.

40

V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 7 odst. 1 druhá odrážka nařízení č. 1760/2000 stanoví, jak bylo připomenuto v bodě 30 tohoto rozsudku, že Komise může stanovit, za jakých okolností mohou členské státy tuto lhůtu prodloužit, a rovněž stanovit zvláštní pravidla pro přemisťování skotu při vyhánění na letní pastviny v různých horských oblastech. Rozhodnutí 2001/672 stanoví takovou odchylku od lhůty stanovené v uvedeném ustanovení.

41

Kromě toho čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 ve svém původním znění stanovoval, že údaje uvedené v odstavci 2 daného článku měly být vkládány „do vnitrostátní databáze skotu nejpozději sedm dnů po příhonu skotu na pastvinu“. Z toho by tak plynulo, že uvedené údaje mohly být považovány za vložené pouze tehdy, jestliže byly do této databáze skutečně zaznamenány. Nepostačuje tedy, že oznámení bylo ve stanovené lhůtě svěřeno poště (obdobně viz rozsudek ze dne 11. listopadu 2004, Toeters a Verberk, C‑171/03, EU:C:2004:714, bod 43).

42

Bod 5 odůvodnění rozhodnutí 2010/300 však upřesňuje, že za určitých okolností se zvířata při přemísťování z různých zemědělských podniků na stejnou letní pastvinu v horských oblastech dostanou na tyto pastviny za dobu přesahující sedm dnů a že za účelem snížení zbytečné administrativní zátěže by tudíž lhůty v rozhodnutí 2001/672/ES v jeho původním znění měly být přizpůsobeny s cílem zohlednit uvedenou praxi, aniž by byla ohrožena sledovatelnost.

43

Aby tak byla zohledněna změna znění čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672, je třeba mít za to, že lhůta stanovená v uvedeném článku byla dodržena, jestliže požadované údaje byly zaslány příslušnému orgánu nejpozději patnáct dnů po příhonu skotu na pastviny.

44

V tomto ohledu, jak tvrdila Komise ve svém písemném vyjádření, by striktnější přístup, který vyžaduje, aby ve stanovené lhůtě došlo k přijetí oznámení příslušným orgánem, byl v rozporu s cílem prodloužení a zmírnění lhůty pro oznámení.

45

Kontext ani účel nařízení č. 1760/2000 a rozhodnutí 2001/672 proto nebrání tomu, aby lhůta dotčená ve věci v původním řízení byla vnímána jako lhůta pro odeslání s tím důsledkem, že předávané údaje budou příslušnému orgánu dotčeného členského státu případně doručeny několik dní po uplynutí stanovené lhůty.

46

S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 2 odst. 4 rozhodnutí 2001/672 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, podle něhož je pro účely dodržení lhůty pro oznámení přesunu na letní pastviny rozhodující datum doručení oznámení.

47

Vzhledem k odpovědi na první otázku není namístě na druhou a třetí otázku odpovídat.

48

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Článek 2 odst. 4 rozhodnutí Komise 2001/672/ES ze dne 20. srpna 2001, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro přemísťování skotu při vyhánění na letní pastviny v horských oblastech, ve znění rozhodnutí Komise 2010/300/EU, ze dne 25. května 2010 musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, podle něhož je pro účely dodržení lhůty pro oznámení přesunu na letní pastviny rozhodující datum doručení oznámení.