—

za Raytek GmbH a Fluke Europe BV I. Humbym, poradcem, a V. Sloane, barrister,

—

za vládu Spojeného království J. Beeko, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s R. Hillem, barrister,

—

za Evropskou komisi B.-R. Killmannem a L. Flynnem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká platnosti nařízení Komise (EU) č. 314/2011 ze dne 30. března 2011 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 86, s. 57).

2

Tato žádost byla předložena v rámci žalob podaných společnostmi Raytek GmbH (dále jen „společnost Raytek“) a Fluke Europe BV (dále jen „společnost Fluke“) proti rozhodnutím vydaným Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs (dále jen „Commissioners“) o sazebním zařazení infračervených termovizních kamer.

3

Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), uzavřená v Bruselu dne 14. června 1983, a protokol o její změně ze dne 24. června 1986 (dále jen „úmluva o HS“), byly schváleny jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

4

Na základě čl. 3 odst. 1 úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje, že její celní a statistické nomenklatury budou v souladu s HS, že bude používat bez dodatků a změn všechny položky a podpoložky harmonizovaného systému, jakož i jejich číselné znaky a dodržovat číselné uspořádání uvedeného systému. Totéž ustanovení stanoví, že se každá smluvní strana rovněž zavazuje používat k výkladu HS všeobecná pravidla (dále jen „všeobecná pravidla HS“), jakož i všechny poznámky k třídám, kapitolám a podpoložkám HS a nebude měnit rozsah tříd, kapitol a podpoložek.

5

Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (WCO), zřízená mezinárodní úmluvou o vytvoření uvedené Rady, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950, schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS vysvětlivky přijaté Výborem pro HS, což je orgán, jehož organizaci upravuje článek 6 této úmluvy (dále jen „vysvětlivky ke HS“).

6

Vysvětlivka týkající se všeobecného pravidla pro výklad HS 3 stanoví:

„[...]

Pravidlo 3 a)

[...]

Pravidlo 3 b)

[...]“

7

Kombinovaná nomenklatura, tvořící přílohu I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (EU) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010 (Úř. věst. L 284, s. 1, dále jen „KN“), obsahuje ve své části I hlavě I oddílu A soubor všeobecných pravidel pro výklad této nomenklatury (dále jen „všeobecná pravidla KN“). Tento oddíl stanoví:

„Zařazení zboží do kombinované nomenklatury se řídí těmito zásadami:

[...]

[...]

8

Ve druhé části KN, nadepsané „Celní sazebník“, se kapitola 85 týká „Elektrických strojů, přístrojů a zařízení a jejich částí a součástí; přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku, přístrojů pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a částí, součástí a příslušenství těchto přístrojů“. Číslo 8525 obsažené v této kapitole zní následovně:

„Vysílací přístroje pro rozhlasové nebo televizní vysílání, též obsahující přijímací zařízení nebo zařízení pro záznam nebo reprodukci zvuku; televizní kamery; digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry)“.

9

Sdělení Evropské komise týkající se vysvětlivek ke KN (2011/C 137/01) stanoví, že do tohoto čísla patří termozobrazovací kamery s infračerveným zobrazovačem, které zachycují tepelné záření a převádí ho na zobrazení, jenž vyjadřuje teploty jednotlivých povrchů nebo objektů v různých odstínech šedé nebo v různých barvách, avšak nemohou měřit teploty nebo vyjadřovat naměřené teploty v číslech.

10

Kapitola 90 KN, nadepsaná „Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství“, obsahuje zejména čísla 9025 a 9027.

11

Poznámka 3 ke kapitole 90 uvádí, že ustanovení poznámek 3 a 4 třídy XVI se použije rovněž na tuto kapitolu. Poznámka 3 k této třídě zní následovně:

„Není-li stanoveno jinak, kombinované stroje sestávající ze dvou nebo více strojů sestavených společně do formy celku a jiné stroje konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, se zařazují, jako kdyby sestávaly pouze z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek, nebo jako by byly strojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.“

12

Číslo 9025 KN zní a je strukturováno následovně:

13

Ve znění ve francouzském jazyce číslo 9027 KN zní a je strukturováno následovně:

14

Ve znění tohoto čísla v anglickém jazyce výrazy „instruments or apparatus for measuring or checking of quantities of heat“ odpovídají výrazům „instruments et appareils [...] pour mesures calorimétriques“ uvedeným ve znění zmíněného číslo ve francouzském jazyce.

15

Vysvětlivka ke HS týkající se čísla 9027 uvádí, že z tohoto čísla jsou vyloučeny zejména „hydrometry (hustoměry), teploměry, vlhkoměry a jiné přístroje spadající do č. 9025, a to i pro laboratorní použití“.

16

Sazba dovozního cla použitelná na sazební podpoložku 9025 19 20 je 3,2 %, kdežto přístroje spadající do podpoložky 9027 50 00 jsou od cla osvobozeny.

17

Nařízení č. 314/2011 vstoupilo v platnost dne 21. dubna 2011. Tímto nařízením byly infračervené termovizní kamery zařazeny do kódu KN 9025 19 20 jako teploměry.

18

Popis dotčených přístrojů obsažený v příloze uvedeného nařízení zní následovně:

„Přístroj (tzv. ‚infračervená termovizní kamera‘) k zachycování snímků infračerveného záření pomocí mikrobolometru, který tyto snímky zobrazuje v barvách představujících různé teploty, o rozměrech zhruba 26 × 8 × 11 cm.

Přístroj obsahuje:

Mikrobolometr je teplotní snímač, který se používá v kameře jako detektor a poskytuje snímky o 19 200 pixelech, kde každý pixel představuje výsledek měření teploty.

Snímek je zobrazen v různých barvách, které představují různé naměřené teploty, společně se svislou stupnicí ukazující nejvyšší a nejnižší teplotu zvoleného teplotního rozmezí a barevnou škálu odshora dolů.

Přístroj je rovněž schopen měřit teplotu určitého bodu a zobrazit výsledek na teplotní stupnici.

Přístroj se používá při preventivní údržbě k detekci závad na konstrukci nebo izolaci či úniku tepla.“

19

V uvedené příloze je zařazení dotčených přístrojů do kódu KN 9025 19 20 odůvodněno následovně:

„Zařazení se zakládá na všeobecných pravidlech [KN] 1 a 6 [...] a na znění kódů KN 9025, 9025 19 a 9025 19 20.

Vzhledem k tomu, že přístroj je schopen měřit teplotu a naměřené hodnoty zobrazuje v číslech, což je funkce spadající do čísla 9025, zařazení do čísla 8525 jako kamera je vyloučeno (viz rovněž vysvětlivky ke KN k číslu 8525).

Účelem přístroje není měřit nebo kontrolovat množství tepla, nýbrž zjišťovat úroveň infračerveného záření (teplotní měření), jeho zařazení do čísla 9027 je proto vyloučeno.

Vzhledem ke svým vlastnostem se proto přístroj zařazuje do kódu KN 9025 19 20 jako teploměr.“

20

Společnosti Raytek a Fluke dovážejí do Spojeného království infračervené termovizní kamery.

21

Pokud jde o vlastnosti těchto kamer, předkládající soud upřesňuje, že se tyto kamery skládají zejména ze zobrazovacích čoček zachycujících infračervenou energii vyzařovanou cílovým tělesem a soustřeďují ji na infračervený detektor. Infračervené záření vytváří na detektoru měřitelnou reakci, která je následně elektronicky zpracována v termovizní kameře za účelem vytvoření termogramu, či infračerveného snímku, v němž jednotlivé barevné odstíny odpovídají rozvržení infračerveného záření na povrchu cílového tělesa. Tento soud dodává, že kontrolní mechanismy, které se týkají takových proměnných, jako je teplotní rozmezí, teplotní škála a úroveň, barevná škála a viditelné a infračervené sloučení snímků, umožňují provádět elektronické úpravy za účelem upřesnění termovizního snímku zobrazeného na obrazovce.

22

Pokud jde o používání uvedených kamer, předkládající soud uvádí, že jsou určeny hlavně k detekci a lokalizaci špatných elektrických kontaktů, přehřátí způsobených elektrickým přetížením, závad na konstrukci nebo izolaci, jakož i úniků vzduchu a vody.

23

V návaznosti na vyhlášení nařízení č. 314/2011 Commissioners informovali společnosti Raytek a Fluke dopisem ze dne 14. dubna 2011, že závazné informace o sazebním zařazení zboží, které pro ně byly předtím vydány, týkající se sazebního zařazení přístrojů, které dovážejí, do čísla 9027, přestaly být platné.

24

V rámci žalob, které společnosti Raytek a Fluke podaly proti rozhodnutím, která představují tyto dopisy, tyto společnosti zpochybňují platnost nařízení č. 314/2011 s ohledem na příslušný skutečný rozsah sazebních položek 9025 19 20 a 9027 50 00.

25

V tomto kontextu se First-tier Tribunal (Tax Chamber) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je nařízení [č. 314/2011] platné v rozsahu, v němž infračervené termovizní kamery zařazuje do kódu KN 9025 19 20?“

26

Rozhodnutím ze dne 14. ledna 2014 Soudní dvůr projednávanou věc přidělil desátému senátu, rozhodl, že tato věc bude rozhodnuta bez stanoviska, a předvolal účastníky řízení na jednání, které se konalo dne 6. března 2014, v návaznosti na něž byla ústní část řízení ukončena.

27

Desátý senát rozhodl dne 2. října 2014 o vrácení výše uvedené věci Soudnímu dvoru za účelem jejího nového přidělení soudnímu kolegiu složenému z většího počtu soudců na základě čl. 60 odst. 3 jednacího řádu Soudního dvora. Soudní dvůr následně rozhodl o novém přidělení projednávané věci pátému senátu.

28

Usnesením ze dne 4. listopadu 2014 Soudní dvůr nařídil znovuotevření ústní části řízení a předvolal účastníky řízení na nové jednání, které se konalo dne 26. listopadu 2014.

29

Za účelem odpovědi na položenou otázku je třeba uvést, že Rada Evropské unie svěřila – pokud jde o uplatnění KN – Komisi jednající ve spolupráci s celními odborníky členských států širokou posuzovací pravomoc k tomu, aby upřesnila obsah sazebníkových čísel a položek přicházejících v úvahu při zařazování určitého zboží. Nicméně pravomoc Komise přijímat opatření uvedená v čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2658/87 jako zařazení zboží neopravňuje Komisi měnit obsah sazebníkových čísel a položek zavedených na základě HS zavedeného úmluvou o HS, jejichž rozsah se Evropská unie podle článku 3 této úmluvy zavázala neměnit (v tomto smyslu viz rozsudky Francie v. Komise, C‑267/94, EU:C:1995:453, body 19 a 20; Kawasaki Motors Europe, C‑15/05, EU:C:2006:259, bod 35, jakož i Dinter a Europol Frost‑Food, C‑522/07 a C‑65/08, EU:C:2009:663, bod 32).

30

V projednávané věci je tedy třeba přezkoumat, zda Komise tím, že takové zboží, jako je zboží popsané v kolonce 1 přílohy nařízení č. 314/2011, zařadila do položky 9025 19 KN namísto položky 9027 50 KN, změnila obsah těchto dvou sazebníkových položek.

31

V tomto ohledu je třeba připomenout, že z ustálené judikatury vyplývá, že v zájmu právní jistoty a usnadnění kontrol je třeba hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním položky KN a poznámek ke třídám nebo kapitolám (rozsudky Kawasaki Motors Europe, EU:C:2006:259, bod 38; Dinter a Europol Frost-Food, EU:C:2009:663, bod 29, jakož i Premis Medical, C‑273/09, EU:C:2010:809, bod 42).

32

Podle popisu uvedeného v kolonce 1 přílohy nařízení č. 314/2011 je zbožím, jehož se toto nařízení týká, „přístroj (tzv. ‚infračervená termovizní kamera‘) k zachycování snímků infračerveného záření pomocí mikrobolometru, který tyto snímky zobrazuje v barvách představujících různé teploty“. Tyto snímky jsou zachycovány prostřednictvím mikrobolometru „schopného měřit teploty v rozsahu od – 20 °C do 250 °C“, přičemž „každý pixel [vytvořeného snímku] představuje výsledek měření teploty“ a „snímek je zobrazen v různých barvách, které představují různé naměřené teploty, společně se svislou stupnicí ukazující [...] barevnou škálu odshora dolů“. Konečně „přístroj je rovněž schopen měřit teplotu určitého bodu a zobrazit výsledek na teplotní stupnici“.

33

Z tohoto popisu vyplývá, že přístroje, kterých se nařízení č. 314/2011 týká, zachycují infračervené záření vydávané cílovým tělesem a na základě tohoto záření vytvářejí snímek cílového tělesa, jehož barvy představují teploty, které jsou odečteny ze zachyceného infračerveného záření. Tyto přístroje jsou rovněž schopné měřit teplotu určitého bodu cílového tělesa, přičemž toto měření je rovněž odečteno ze zachyceného infračerveného záření.

34

Je třeba konstatovat, že na základě tohoto popisu Komise mohla mít za to, jak je uvedeno v odůvodnění uvedeném v kolonce 3 téže přílohy, že „[v]zhledem k tomu, že přístroj je schopen měřit teplotu a naměřené hodnoty zobrazuje v číslech, což je funkce spadající do čísla 9025“ a že „[ú]čelem přístroje není měřit nebo kontrolovat množství tepla, nýbrž zjišťovat úroveň infračerveného záření (teplotní měření)“, „se přístroj zařazuje do kódu KN 9025 19 20 jako teploměr“, přičemž dotčená podpoložka odpovídá teploměrům a elektronickým pyrometrům (žároměrům), nekombinovaným s jinými přístroji v téže položce.

35

Pokud jde o číslo 9027 KN, které mělo být podle žalobkyň ve věci v původním řízení Komisí uplatněno pro účely dotčeného sazebního zařazení zboží, je třeba uvést, že se týká zejména „přístrojů a zařízení pro fyzikální rozbory“, přičemž se podpoložka 9027 50 00 týká „přístrojů a zařízení využívajících optické záření“, a to i infračervené záření. Je přitom třeba konstatovat, že objektivní charakteristiky a vlastnosti přístrojů popsaných v příloze nařízení č. 314/2011 jejich zařazení do tohoto čísla neumožňují. Tyto přístroje totiž zobrazují výsledek měření teploty, aniž by prováděly jiný fyzikální rozbor nad rámec pouhého měření teploty, což je specifičtější vlastnost již spadající do čísla 9025 KN, které je tedy třeba použít na základě obecného pravidla KN 3 písm. a).

36

Kromě toho je zařazení uvedených přístrojů do čísla 9025 podepřeno vysvětlivkami ke HS týkajícími se čísla 9027, podle nichž jsou z posledně uvedeného čísla vyloučeny zejména „hydrometry (hustoměry), teploměry, vlhkoměry a jiné přístroje spadající do č. 9025“.

37

Z toho vyplývá, že Komise tím, že přístroje popsané v příloze nařízení č. 314/2011 zařadila do podpoložky 9025 19 20 KN, nezměnila obsah sazebních položek 9025 19 a 9027 50. Přezkum uvedeného nařízení tudíž nevede k závěru, že je toto nařízení neplatné.

38

Aby však byla předkládajícímu soudu poskytnuta užitečná odpověď, je třeba uvést, že s ohledem na takový popis přístrojů dotčených ve věci v původním řízení, jako je popis zmíněný v předkládacím rozhodnutí a uvedený v bodě 21 tohoto rozsudku, existují skutečnosti, které nasvědčují tomu, že by tyto přístroje nemusely nezbytně odpovídat přístrojům, kterých se týká nařízení č. 314/2011.

39

Přísluší předkládajícímu soudu, aby ověřil shodu mezi infračervenými termovizními kamerami dováženými společnostmi Raytek a Fluke a přístroji popsanými v nařízení č. 314/2011, konkrétně to, zda snímání a měření infračerveného záření na povrchu cílového tělesa, jakož i zobrazování snímku představujícího rozložení tohoto záření mohou představovat funkci uvedenou v čísle 9027 KN, využívající optické záření, a to i infračervené záření, která jde na rámec pouhého měření teploty.

40

V tomto případě by bylo rovněž třeba zohlednit skutečnost, připuštěnou žalobkyněmi ve věci v původním řízení, že jinou funkcí přístrojů dotčených ve věci v původním řízení může být měření teplot, a že proto mohou být používány jako teploměr.

41

Podle poznámky 3 ke třídě XVI KN, která na základě všeobecného pravidla KN 1 představuje imperativní pravidlo pro zařazení zboží, by se tedy tyto přístroje konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, měly zařadit, jako kdyby sestávaly pouze z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek, nebo jako by byly přístrojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.

42

Na položenou otázku je tedy třeba odpovědět tak, že přezkum předběžné otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost nařízení č. 314/2011.

43

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:

Přezkum předběžné otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost nařízení Komise (EU) č. 314/2011 ze dne 30. března 2011 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury.