1

Svým kasačním opravným prostředkem se Electrabel SA (dále jen „Electrabel“) a Dunamenti Erőmű Zrt. (dále jen „Dunamenti Erőmű“) domáhají zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie Dunamenti Erőmű v. Komise (T‑179/09, EU:T:2014:236, dále jen „napadený rozsudek“), kterým byla zamítnuta žaloba společnosti Dunamenti Erőmű směřující ke zrušení rozhodnutí Komise 2009/609/ES ze dne 4. června 2008 o státní podpoře C 41/05 poskytované Maďarskou republikou v rámci dlouhodobých dohod o prodeji elektřiny (Úř. věst. 2009, L 225, s. 53, dále jen „sporné rozhodnutí“) nebo podpůrně článků 2 a 5 tohoto rozhodnutí.

2

Podle článku 2 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. 2003, L 236, s. 33, dále jen „akt o přistoupení z roku 2003“):

„Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství a Evropskou centrální bankou přede dnem přistoupení stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.“

3

Příloha IV aktu o přistoupení z roku 2003 ve svém bodě 3 stanoví pravidla pro státní podpory, které nabyly účinku mj. v Maďarsku přede dnem přistoupení k Evropské unii. Bod 3 odst. 1 až 3 zní následovně:

4

Skutečnosti předcházející sporu a sporné rozhodnutí, jak vyplývají z bodů 1 až 29 napadeného rozsudku, lze shrnout následovně.

5

Společnost Dunamenti Erőmű je výrobce elektřiny působící na maďarském trhu s elektřinou, který provozuje elektrárnu přibližně 30 km jižně od Budapešti (Maďarsko). Jedná se o bývalý veřejný podnik, který byl zprivatizován v polovině 90. let. V době, kdy Tribunál ve věci, v níž byl vydán napadený rozsudek, posuzoval skutkový stav, byla přibližně ze 75 % vlastněna společností Electrabel, která je součástí skupiny, jejíž mateřskou společností je GDF Suez SA, a z přibližně 25 % společností Magyar Villamos Művek Zrt. (dále jen „MVM“), veřejným podnikem, který působí v odvětví výroby elektřiny, jakož i v odvětví velkoobchodu, přenosu a dalšího prodeje na relevantním trhu.

6

Dne 10. října 1995, tedy těsně před svou privatizací, uzavřela společnost Dunamenti Erőmű dohodu o nákupu elektřiny se společností MVM, která se týkala „bloků F“ a „bloku G2“ její elektrárny. Tato dohoda, která nabyla účinnosti v roce 1996, měla pro „bloky F“ fungujících na plyn platit do roku 2010 a pro „blok G2“ vybavený plynovou turbínou s kombinovaným cyklem do roku 2015.

7

Stejně jako Dunamenti Erőmű uzavřeli i další výrobci elektřiny působící na maďarském trhu s MVM dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (dále jen „DNE“).

8

DNE se vyznačují především dvěma prvky. Zaprvé vyhrazují pro MVM celou výrobní kapacitu elektráren, jichž se dohoda týká, nebo její hlavní část.

9

Zadruhé je na jejich základě MVM povinna od každé elektrárny provozované v tomto rámci odkupovat určené minimální množství elektřiny. Stanovují tudíž pro každou elektrárnu minimální odběr elektřiny, kterou je MVM povinna každoročně odkoupit.

10

Ceny byly v DNE stanoveny následujícím způsobem. Byla zavedena první a druhá fáze cenové regulace, začínající 1. ledna 1997 a 1. ledna 2001. Regulace počítala s tím, že k 1. lednu 2004 měl být zaveden jednak poplatek za rezervovanou kapacitu pokrývající poskytnutí dané kapacity, který měl krýt fixní a kapitálové náklady a být hrazen společností MVM, a jednak poplatek za elektřinu odpovídající minimálnímu stanovenému odběru a pokrývající variabilní náklady. Pokud by však MVM minimální stanovené množství neodkoupila, byla povinna hradit náklady na paliva.

11

DNE uzavřené v období let 1995–1996, které představují sedm z deseti Komisí přezkoumávaných DNE a mezi něž patří i dotčená DNE, byly nedílnou součástí postupu privatizace elektráren. Po privatizaci byly stranami dohod částečně změněny.

12

Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (Úř. věst. 2003, L 236, s. 17, dále jen „smlouva o přistoupení“) byla Maďarskem podepsána dne 16. dubna 2003 a vstoupila v platnost dne 1. května 2004.

13

Dopisem ze dne 31. března 2004 obdržela Komise oznámení maďarských orgánů týkající se vládního nařízení č. 183/2002 (VIII.23.), zavádějícího pravidla stanovení a spravování převodních nákladů, v souladu s postupem uvedeným v příloze IV bodě 3 odst. 1 písm. c) aktu o přistoupení z roku 2003. Oznámené vládní nařízení upravuje systém kompenzace nákladů hrazených MVM jakožto velkoobchodníka s elektřinou.

14

Dopisem ze dne 13. dubna 2005 maďarské orgány toto oznámení vzaly zpět. Dne 4. května 2005 Komise v souladu s nařízením č. 659/1999 zaregistrovala z moci úřední spis o státní podpoře týkající se DNE.

15

Po výměně několika dopisů mezi Komisí a Maďarskem přijala Komise dne 4. června 2008 sporné rozhodnutí.

16

V bodech 468 až 470 tohoto rozhodnutí Komise konstatovala, že DNE maďarským výrobcům elektřiny poskytuje protiprávní státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES a že tato podpora není slučitelná se společným trhem. Komise doplnila, že státní podpora plynoucí z DNE spočívá v povinnosti společnosti MVM nakoupit určitou kapacitu a určité zaručené minimální množství elektřiny za cenu pokrývající fixní, variabilní a kapitálové náklady, a to po značnou část doby životnosti výrobních jednotek, což výrobcům zaručuje návratnost investic. Nařídila proto zrušení uvedené podpory.

17

Výrok napadeného rozhodnutí zní takto:

„Článek 1

1.   Kupní povinnosti stanovené v dlouhodobých [DNE] mezi společnostmi [MVM] a [Dunamenti Erőmű, jakož i šesti dalšími maďarskými výrobci elektřiny] představují státní podporu pro výrobce elektřiny ve smyslu čl. 87 odst. 1 [ES].

2.   Státní podpora uvedená v [odstavci 1] není slučitelná se společným trhem.

3.   Maďarsko přestane poskytovat státní podporu uvedenou v odstavci 1 do šesti měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

Článek 2

1.   Maďarsko zajistí navrácení podpory uvedené v článku 1 příjemci [jejími příjemci].

[…]

Článek 3

1.   Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí poskytne Maďarsko Komisi informace o již přijatých a plánovaných opatřeních k dosažení souladu s tímto rozhodnutím, a zejména informace o krocích podniknutých k provedení vhodné simulace velkoobchodního trhu s cílem stanovit částky, jež mají být navráceny, podrobnou metodiku, která má být použita, a podrobný popis souboru údajů, jež mají být za tímto účelem použity.

[…]

Článek 4

1.   Maďarsko vypočítá přesnou částku podpory, která má být navrácena, na základě vhodné simulace velkoobchodního trhu s elektřinou, jaký by existoval v případě, že by ode dne 1. května 2004 neplatila žádná z dlouhodobých [DNE] uvedených v čl. 1 odst. 1.

2.   Do šesti měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí Maďarsko vypočítá částky, jež mají být navráceny, podle metody popsané v odstavci 1 a předloží Komisi veškeré příslušné informace o simulaci, zejména jejích výsledcích [její výsledky], podrobný popis použité metodiky a soubor údajů použitých k provedení simulace.

Článek 5

Maďarsko zajistí, aby k navrácení podpory uvedené v článku 1 došlo ve lhůtě deseti měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno Maďarské republice.“

18

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 28. dubna 2009 podala Dunamenti Erőmű žalobu směřující ke zrušení sporného rozhodnutí nebo podpůrně článků 2 a 5 tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž jí nařizují navrácení podpor, které jdou nad rámec podpory, která měla být Komisí shledána jako neslučitelná se společným trhem.

19

Na podporu této žaloby Dunamenti Erőmű uplatňovala čtyři žalobní důvody, založené na tom, že zaprvé Komise chybně konstatovala existenci státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, zadruhé Komise měla i za předpokladu, že dohody uzavřené v roce 1995 jí poskytovaly státní podporu, tuto dohodu od 1. května 2004 považovat nikoliv za novou podporu, ale za existující podporu ve smyslu čl. 88 odst. 1 ES, zatřetí Komise se dopustila několika pochybení ohledně slučitelnosti sporné státní podpory se společným trhem a začtvrté legalita příkazu k navrácení této podpory je sporná.

20

Napadeným rozsudkem Tribunál všechny tyto žalobní důvody zamítl.

21

Svým kasačním opravným prostředkem navrhovatelky navrhují, aby Soudní dvůr:

22

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

23

Navrhovatelky na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňují tři důvody.

24

Komise zpochybňuje jednak přípustnost kasačního opravného prostředku v rozsahu, v němž byl podán společností Electrabel, a jednak specificky přípustnost třetího a čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku, jakož i opodstatněnost všech pěti důvodů uplatňovaných navrhovatelkami.

25

Nejprve je třeba posoudit otázku přípustnosti kasačního opravného prostředku v rozsahu, v němž byl podán společností Electrabel, a zabývat se argumenty Komise vycházejícími z nepřípustnosti třetího a čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku v rámci individuálního posouzení každého z těchto důvodů.

26

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr prohlásil kasační opravný prostředek za nepřípustný v rozsahu, v němž byl podán společností Electrabel, jelikož tato nebyla účastníkem řízení v prvním stupni.

27

Navrhovatelky mají za to, že kasační opravný prostředek je v rozsahu, v němž byl podán společností Electrabel, přípustný. Uvádějí, že v okamžiku podání žaloby proti spornému rozhodnutí k Tribunálu byly Electrabel a Dunamenti Erőmű součástí téže skupiny podniků, a že tak jejich společný hospodářský a právní zájem mohl být hájen i jen jednou z nich.

28

V červnu 2014 přitom Electrabel prodala podíl držený ve společnosti Dunamenti Erőmű, a společný zájem těchto dvou subjektů by proto měl být hájen současně společností Electrabel i společností Dunamenti Erőmű. Výklad procesních pravidel Soudního dvora v tom smyslu, že by zakazovaly společnosti Electrabel podat projednávaný kasační opravný prostředek, by byl v rozporu se zásadou řádné správy a připravil by tuto společnost o účinný přístup ke spravedlnosti.

29

Je třeba připomenout, že podle čl. 56 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie může kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru podat „kterýkoli účastník řízení, jehož návrhovému žádání nebylo zcela nebo zčásti vyhověno“. V projednávaném případě není sporu o tom, že Electrabel návrhová žádání v prvním stupni nepředložila. Mimoto i za předpokladu, že by v okamžiku podání žaloby k Tribunálu byla Electrabel součástí téže skupiny podniků jako Dunamenti Erőmű, která byla účastnicí řízení v prvním stupni, nemůže taková okolnost dostačovat k tomu, aby bylo společnosti Electrabel přiznáno postavení „účastnice řízení“ ve smyslu uvedeného ustanovení.

30

Kromě toho na rozdíl od tvrzení navrhovatelek není výklad statutu Soudního dvora, který brání společnosti Electrabel podat projednávaný kasační opravný prostředek, v rozporu s jejím právem na přístup ke spravedlnosti nebo se zásadou řádné správy. Naopak, takové vymezení kategorie osob, které mohou v dané věci podat kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru, jaké je stanoveno v článku 56 uvedeného statutu, má za cíl právě zaručit řádný výkon spravedlnosti, zejména zajištěním určité předvídatelnosti kasačních opravných prostředků, které mohou být podány proti rozhodnutím Tribunálu, a zabráněním obcházení lhůt a podmínek přípustnosti, které se vztahují k dalším opravným prostředkům stanoveným unijním právem.

31

S ohledem na předchozí úvahy je třeba mít za to, že projednávaný kasační opravný prostředek je v rozsahu, v němž byl podán společností Electrabel, nepřípustný.

32

Dunamenti Erőmű tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že v bodě 60 napadeného rozsudku došel k závěru, že dotčená DNE představuje novou podporu ve smyslu přílohy IV aktu o přistoupení z roku 2003, třebaže předtím neověřil, zda tato dohoda představuje státní podporu.

33

Přístup Tribunálu je chybný ze dvou důvodů. Zaprvé, tím, že vycházel z implicitní hypotézy, tedy existence státní podpory, Tribunál dostatečně neodůvodnil své konstatování existence nové podpory. V tomto ohledu ze samotného znění přílohy IV aktu o přistoupení z roku 2003 plyne, že tato kvalifikace je použitelná pouze na opatření představující podporu. Zadruhé Tribunál v bodech 55 až 73 a 77 až 98 napadeného rozsudku použil argumentaci v kruhu, podle níž nakonec k závěru o skutečné existenci dotčené podpory vedla hypotéza o existenci státní podpory.

34

Na jednání před Soudním dvorem Dunamenti Erőmű tvrdila, že v bodech 78 a 79 rozsudku OTP Bank (C‑672/13, EU:C:2015:185) Soudní dvůr rozhodl, že před zkoumáním toho, zda státní podpora má být považována za novou, nebo za existující podporu, je nutné ověřit, zda státní opatření obsahuje podporu.

35

Komise tvrdí, že tento důvod kasačního opravného prostředku není opodstatněný.

36

Nejprve je třeba uvést, že jak již Soudní dvůr rozhodl, Tribunál může strukturovat a rozvíjet svou argumentaci způsobem, o kterém má za to, že tak musí učinit proto, aby odpověděl na žalobní důvody, jež byly před ním uplatněny. Struktura a rozvinutí odpovědi zvolené Tribunálem tedy nemohou být v rámci kasačního opravného prostředku zpochybněny tvrzeními, jejichž účelem je prokázat, že Tribunál měl argumentovat tak, aby naplnil očekávání žalobce (rozsudek British Telecommunications v. Komise, C‑620/13 P, EU:C:2014:2309, bod 29).

37

A dále, pokud jde o body 78 a 79 rozsudku OTP Bank (C‑672/13, EU:C:2015:185), Soudní dvůr na rozdíl od tvrzení Dunamenti Erőmű v žádném případě nekonstatoval, že by existence státní podpory musela být před tím, než dojde ke kvalifikování sporného opatření jako nové nebo existující podpory, Tribunálem vždy ověřována. V těchto bodech se totiž Soudní dvůr v podstatě omezil na to, že zejména uvedl, že sporné opatření musí být považováno za novou podporu tehdy, jestliže předkládající soud došel k závěru, že toto opatření představuje státní podporu. Toto konstatování svědčí právě o tom, že kvalifikace opatření jako nové podpory může být provedena na základě hypotézy o existenci státní podpory.

38

Z toho plyne, že ve věci, v níž byl vydán napadený rozsudek, bylo jen na Tribunálu, zda ověří, jestli dotčená DNE představuje státní podporu, až po posouzení otázky, zda v případě, že by tomu tak bylo, by podpora plynoucí z této dohody měla být považována za existující podporu.

39

Kromě toho není zpochybňováno, že Tribunál v napadeném rozsudku přezkoumal veškeré argumenty, které mu byly předloženy v rámci prvního žalobního důvodu, podle něhož Komise nesprávně konstatovala existenci státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, i v rámci druhého žalobního důvodu, podle něhož měla Komise podporu plynoucí z dotčené DNE kvalifikovat nikoliv jako novou podporu, ale jako existující podporu ve smyslu čl. 88 odst. 1 ES.

40

A konečně, svými argumenty k tomuto důvodu kasačního opravného prostředku Dunamenti Erőmű neprokázala ani to, že by Tribunálem zvolená struktura odpovědi vedla tento soud k pochybení.

41

Dunamenti Erőmű zejména nemůže Tribunálu vytýkat nedostatek odůvodnění, co se týče kvalifikace dotčené DNE jako nové podpory, pouze z důvodu, že při této analýze vycházel z hypotézy o existenci státní podpory, jelikož následně v bodě 67 a následujících napadeného rozsudku provedl vyčerpávající přezkum argumentů týkajících se existence státní podpory. Mimo to, jak tvrdí Komise, závěr, k němuž došel v tomto ohledu Tribunál, a sice že je možné potvrdit existenci státní podpory, nikterak nevychází z konstatování učiněného v bodě 60 napadeného rozsudku, podle něhož podpora plynoucí z dotčené DNE musí být považována za novou podporu.

42

Z toho plyne, že Dunamenti Erőmű nemůže Tribunálu vytýkat ani argumentaci v kruhu při odpovědích na první dva žalobní důvody. Samotný fakt, že Tribunál provedl nezávislý přezkum existence státní podpory, totiž svědčí o tom, že z hypotézy o existenci podpory vycházel pouze při posuzování toho, zda podpora plynoucí z dotčené DNE má být považována za novou, nebo existující podporu. Z této hypotézy stejně tak nevycházela analýza uskutečněná Tribunálem v bodech 61 až 66 napadeného rozsudku ohledně odlišné otázky určení okamžiku rozhodného pro posouzení existence státní podpory.

43

V důsledku toho musí být první důvod kasačního opravného prostředku zamítnut jako neopodstatněný.

44

Dunamenti Erőmű zdůrazňuje, že nezpochybňuje pravidla v oblasti státních podpor, která se okamžikem přistoupení tohoto členského státu k Unii stala pro Maďarsko závaznými. Naopak tvrdí, že se Tribunál i Komise dopustily nesprávného právního posouzení tím, že přílohu IV aktu o přistoupení z roku 2003 vyložily v tom smyslu, že tento okamžik má být rozhodný pro posouzení, zda dotčená DNE obsahuje státní podporu.

45

V rámci první části svého druhého důvodu kasačního opravného prostředku Dunamenti Erőmű tvrdí, že úvahy Tribunálu při určování okamžiku rozhodného pro posouzení existence státní podpory nemají právní základ.

46

Na rozdíl od toho, jak Tribunál rozhodl v bodě 55 napadeného rozsudku, příloha IV bod 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003 zmiňuje pouze případy, kdy podpora, která již byla jako taková kvalifikována, může představovat novou nebo existující podporu, a tato příloha neobsahuje jakoukoliv zmínku o okamžiku, k němuž by státní opatření mělo být posuzováno z pohledu pravidel pro státní podpory.

47

Ze znění aktu o přistoupení z roku 2003, a zejména z výrazu „po dni přistoupení“ totiž jasně plyne, že se uvedená příloha použije na opatření, která jsou po tomto dni stále použitelná, ale neupravuje otázku určení okamžiku rozhodného pro posouzení existence podpory. Mimo to v bodě 55 napadeného rozsudku měl sice Tribunál za to, že uvedená příloha určuje okamžik, který je v tomto ohledu relevantní, v bodě 65 uvedeného rozsudku však uvedl, že toto pravidlo lze z uvedené přílohy pouze dovodit.

48

Dunamenti Erőmű dodává, že skutečnost, že sporné opatření před přistoupením Maďarska k Unii nesplňovalo čtyři kritéria uvedená v čl. 87 odst. 1 ES, se nezměnila tím, že se pravidla pro státní podpory stala okamžikem přistoupení závaznými.

49

Ve druhé části svého druhého důvodu kasačního opravného prostředku Dunamenti Erőmű tvrdí, že úvaha Tribunálu je v rozporu s praxí Komise a judikaturou unijních soudů.

50

Podle této judikatury, zejména rozsudků Francie v. Komise (C‑482/99, EU:C:2002:294, body 71 a 76 až 83), Komise v. EDF (C‑124/10 P, EU:C:2012:318, body 104 a 105), Cityflyer Express v. Komise (T‑16/96, EU:T:1998:78, bod 76), Westdeutsche Landesbank Girozentrale a Land Nordrhein‑Westfalen v. Komise (T‑228/99 a T‑233/99, EU:T:2003:57, bod 246), jakož i Nizozemsko v. Komise (T‑29/10 a T‑33/10, EU:T:2012:98, bod 78), musí být přezkum existence podpory, a zejména analýza týkající se soukromého investora založeny na okolnostech panujících v okamžiku přijetí dotyčného opatření.

51

Podle společnosti Dunamenti Erőmű, která se dovolává zejména bodů 169 až 180 rozhodnutí Komise 2010/690/EU ze dne 4. srpna 2010 o státní podpoře C 40/08 (ex N 163/08), kterou Polsko poskytlo společnosti PZL Hydral S. A. (Úř. věst. L 298, s. 51), jsou úvahy Tribunálu v této věci rovněž v rozporu s pokyny Komise a rozhodovací praxí tohoto orgánu, podle níž jsou zohledňovány i okolnosti související s obdobím před přistoupením dotyčného členského státu k Unii.

52

Dunamenti Erőmű dodává, že uplatnění pojmů „výhoda“ a „soukromý investor“ k okamžiku, kdy nedošlo k žádné investici, je nelogické a právně pochybené.

53

Podle Dunamenti Erőmű žádný rozsudek unijních soudů, s výjimkou těch, které se týkají sporného rozhodnutí, nekonstatuje existenci státní podpory na základě přílohy IV aktu o přistoupení z roku 2003. Konkrétně rozsudek Kremikovtzi (C‑262/11, EU:C:2012:760) se týká pouze vrácení dotčené podpory. V uvedeném rozsudku Soudní dvůr zmínil znění přílohy V aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. 2005, L 157, s. 203, dále jen „akt o přistoupení z roku 2005“). Plyne z toho pouze to, že závěr týkající se posouzení existence podpory musí být nadále platný k okamžiku přistoupení dotyčného členského státu k Unii. Stejně tak v rozsudku Rousse Industry v. Komise (T‑489/11, EU:T:2013:144, body 61 až 64) Tribunál pouze rozhodl, že Komise se stala příslušnou okamžikem přistoupení dotyčného členského státu k Unii, a neměl v něm nikde za to, že tento okamžik představuje den rozhodný pro posouzení existence podpory.

54

Komise má za to, že druhý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut jako neopodstatněný.

55

V bodech 50 až 52 rozsudku Kremikovtzi (C‑262/11, EU:C:2012:760), týkajícím se přílohy V aktu o přistoupení z roku 2005, již Soudní dvůr vyvrátil argument obdobný tomu, jaký uplatňuje Dunamenti Erőmű v rámci druhého důvodu projednávaného kasačního opravného prostředku. V rozsudku Rousse Industry v. Komise (T‑489/11, EU:T:2013:144, body 61 až 64) Tribunál rovněž takový argument odmítl. Mimo to, žádný z rozsudků, o něž se Dunamenti Erőmű opírá, se netýká opatření přijatých členským státem před svým přistoupením k Unii, která byla po tomto přistoupení stále použitelná.

56

Kromě toho Komise s odkazem na rozsudek Komise v. Irsko a další (C‑89/08 P, EU:C:2009:742, body 72 a 73) připomíná, že pojem „státní podpora“ je objektivním pojmem. Dunamenti Erőmű tak nemůže Tribunálu vytýkat, že své rozhodnutí neodůvodnil s ohledem na stanovisko Komise v jejích pokynech.

57

V rámci obou částí svého druhého důvodu kasačního opravného prostředku, které je třeba zkoumat společně, Dunamenti Erőmű v podstatě tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že vyložil přílohu IV aktu o přistoupení z roku 2003 v tom smyslu, že okamžik přistoupení musí být považován za rozhodný pro posouzení, zda dotčená DNE obsahuje státní podporu.

58

Bez dalšího je třeba podotknout, že jak Tribunál uvedl v bodě 53 napadeného rozsudku a jak plyne z článku 2 aktu o přistoupení z roku 2003, unijní pravidla pro státní podpory se v Maďarsku stala závaznými dne 1. května 2004, tedy v okamžiku přistoupení tohoto členského státu k Unii.

59

Kromě toho, jak uvedl Tribunál v bodě 54 napadeného rozsudku, příloha IV bod 3 aktu o přistoupení z roku 2003 stanovila zvláštní pravidla pro podpory existující v Maďarsku v okamžiku přistoupení tohoto členského státu k Unii. Tento stát zejména souhlasil s tím, aby byla do tohoto aktu vložena ustanovení, podle nichž opatření podpory, která budou platná i po tomto přistoupení, měla být posouzena z pohledu unijních pravidel pro státní podpory, pokud by tato opatření nemohla být podle uvedeného aktu považována za existující podpory.

60

Z toho plyne, že Tribunál měl v uvedeném bodě 54 právem za to, že otázka určení okamžiku rozhodného pro posouzení státního opatření přijatého Maďarskem před svým přistoupením k Unii, které je použitelné i po tomto okamžiku, z pohledu čl. 87 odst. 1 ES musí být zkoumána z pohledu aktu o přistoupení z roku 2003.

61

V tomto ohledu je třeba uvést, že jak Tribunál konstatoval v bodě 62 napadeného rozsudku, z přílohy IV bodě 3 aktu o přistoupení z roku 2003 plyne, že státy, které byly členy Unie před 1. květnem 2004, chtěly chránit vnitřní trh před opatřeními obsahujícími státní podporu, zavedenými v kandidátských zemích před jejich přistoupením k Unii, jež mohly potenciálně narušit hospodářskou soutěž, tím, že se na ně měl od 1. května 2004 v případě, že by nespadaly mezi konkrétní výjimky vyjmenované v uvedené příloze, vztahovat režim nových podpor.

62

Kromě toho, jak Tribunál právem uvedl v bodech 64 a 66 napadeného rozsudku, ze znění čl. 1 písm. b) bodu v) nařízení č. 659/1999 a zejména z první věty tohoto ustanovení, podle níž existující podporu představuje „podpora, která se považuje za existující podporu, protože v době, kdy začala být uskutečňována, nevytvářela podporu a poté se stala podporou následkem vývoje společného trhu, aniž byla členským státem pozměněna“, vyplývá, že opatření státní podpory, které nepředstavovalo v okamžiku svého zavedení státní podporu, se jí může stát následně.

63

Je třeba rovněž připomenout, že Soudní dvůr měl již v bodě 52 rozsudku Kremikovtzi (C‑262/11, EU:C:2012:760), týkajícího se aktu o přistoupení z roku 2005, který v podstatě převzal ustanovení aktu o přistoupení z roku 2003 citovaná v bodech 2 a 3 tohoto rozsudku, příležitost rozhodnout, že opatření prováděná před přistoupením Bulharské republiky k Unii, která však jsou stále použitelná i po přistoupení a k okamžiku přistoupení splňují kumulativní kritéria čl. 87 odst. 1 ES, podléhají zvláštním pravidlům stanoveným v příloze V aktu o přistoupení z roku 2005.

64

V bodě 54 rozsudku Kremikovtzi (C‑262/11, EU:C:2012:760) Soudní dvůr upřesnil, že jak lze vyvodit zejména z čl. 1 písm. b) bodu i) a čl. 1 písm. c) nařízení č. 659/1999 ve spojení s článkem 2 aktu o přistoupení z roku 2005, mohou být kritéria obsažená v čl. 87 odst. 1 ES jako taková přímo použitelná v Bulharsku teprve od zmíněného přistoupení, a to pouze na situace, které nastanou počínaje tímto okamžikem.

65

Z toho plyne, že konstatování učiněné Tribunálem v bodě 65 napadeného rozsudku, podle něhož opatření podpory použitelné i po přistoupení Maďarska k Unii musí být z pohledu čtyř podmínek uvedených v čl. 87 odst. 1 ES vyhodnoceno k okamžiku přistoupení, není stiženo jakýmkoliv nesprávným právním posouzením. Jak Tribunál právem rozhodl v témže bodě, důsledkem jakéhokoliv jiného závěru by bylo to, že cíl sledovaný autory smlouvy o přistoupení, tak jak byl připomenut v bodě 61 tohoto rozsudku, by ztratil svůj smysl. Účinkem přístupu prosazovaného společností Dunamenti Erőmű v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku by totiž bylo to, že v případě takového členského státu, jakým je Maďarsko, které přistoupilo k Unii dne 1. května 2004, by veškerá opatření přijatá před tímto okamžikem, která při svém přijetí nepředstavovala státní podporu, ale která se jí následně stala a jsou jí i po uvedeném přistoupení, byla vyňata z přezkumu Komise.

66

Tribunál měl tedy rovněž právem v bodech 61 a 62 napadeného rozsudku za to, že to, zda dotčená DNE obsahovala podporu slučitelnou se společným trhem v okamžiku svého uzavření, nebo od jakéhokoliv jiného okamžiku předcházejícího přistoupení Maďarska k Unii, není pro účely kvalifikace této dohody jako státní podpory k okamžiku tohoto přistoupení relevantní.

67

Úvahy obsažené v bodech 65 a 66 tohoto rozsudku nemohou být zpochybněny argumentem společnosti Dunamenti Erőmű, podle něhož judikatura unijních soudů zakotvila zásadu, podle níž musí být státní opatření z pohledu čl. 87 odst. 1 ES posuzováno ke dni svého přijetí. Jak zdůrazňuje Komise, rozsudky, z nichž v tomto ohledu Dunamenti Erőmű vychází, se netýkají opatření podpory, která byla členským státem přijata před svým přistoupením k Unii a která byla nadále platná i po tomto přistoupení, jako tomu je u dotčené DNE, která se navíc týká zvláštního právního rámce popsaného v bodech 59 a 61 tohoto rozsudku.

68

A konečně praxe sledovaná Komisí v jejích rozhodnutích nebo pokynech nemůže i za předpokladu, že by podporovala přístup prosazovaný společností Dunamenti Erőmű v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, v žádném případě zavazovat Soudní dvůr při jeho výkladu unijních pravidel pro státní podpory. Veškeré argumenty založené na této praxi musí být proto odmítnuty.

69

S ohledem na předchozí úvahy je třeba druhý důvod kasačního opravného prostředku zamítnout jako neopodstatněný.

70

Svým třetím důvodem kasačního opravného prostředku Dunamenti Erőmű tvrdí, že se Tribunál v bodech 68 a 69 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení tím, že odmítl argumenty týkající se její privatizace a došel k závěru, že dotčená DNE poskytuje navrhovatelkám výhodu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES. Tribunál zejména tím, že měl za to, že okamžikem relevantním pro posouzení existence státní podpory je den přistoupení Maďarska k Unii, nesprávně nepřihlédl k okolnostem privatizace společnosti Dunamenti Erőmű, kde dotčená DNE byla nedílnou součástí této privatizace.

71

Tento třetí důvod kasačního opravného prostředku se dělí na tři části.

72

V rámci první části svého třetího důvodu kasačního opravného prostředku Dunamenti Erőmű tvrdí, že dotčená DNE neposkytla navrhovatelkám výhodu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, jelikož MVM jednala při uzavírání této dohody, která představovala přípravné opatření k usnadnění privatizace společnosti Dunamenti Erőmű, jako soukromý investor.

73

V tomto ohledu Dunamenti Erőmű uvádí, že v polovině 90. let bylo cílem Maďarska v oblasti dodávek energií zajistit bezpečné zásobování za co možná nejnižší náklady, modernizovat infrastrukturu a dodržovat nové normy v oblasti životního prostředí, jakož i provést nutnou restrukturalizaci energetického odvětví. Podle Dunamenti Erőmű mělo být těchto cílů dosaženo mj. prostřednictvím privatizačního programu.

74

V této souvislosti byla dne 10. října 1995 uzavřena mezi společnostmi Dunamenti Erőmű a MVM dotčená DNE, která měla umožnit nastávající privatizaci prvně uvedené společnosti. V prosinci 1995 tak byla koupena společností Electrabel.

75

Dunamenti Erőmű zdůrazňuje, že v souvislosti s privatizací musí Komise ověřit, zda se dotyčný členský stát snažil maximalizovat zisk nebo minimalizovat ztrátu dosažené prodejem. S odkazem zejména na rozsudek Španělsko v. Komise (C‑278/92 až C‑280/92, EU:C:1994:325, bod 28) Dunamenti Erőmű dodává, že členský stát jedná jako soukromý investor tehdy, když prodává veřejná aktiva v rámci otevřeného, nepodmíněného a hospodářské soutěži neuzavřeného nabídkového řízení subjektům, které předloží nejvyšší nabídku.

76

V projednávané věci by správné uplatnění kritéria soukromého investora jasně ukázalo, že dotčená DNE neposkytuje navrhovatelkám jakoukoliv výhodu, jelikož podmínky připomenuté v předchozím bodě byly splněny. Zejména bylo vyhlášeno otevřené a hospodářské soutěži neuzavřené nabídkové řízení a byla vybrána nejvyšší nabídka, předložená společností Electrabel. Kromě toho si maďarský stát najal nezávislého finančního odborníka, který doporučil privatizaci založenou na uzavření takové dohody. Dotčený stát se snažil maximalizovat svůj zisk a dotčenou DNE řádně zohlednil v ceně, za kterou privatizace proběhla. To, že uvedený stát dosáhl při prodeji zisku, bylo uznáno úřadem pověřeným kontrolou hospodaření tohoto státu.

77

V rámci druhé části svého třetího důvodu kasačního opravného prostředku Dunamenti Erőmű tvrdí, že i kdyby dotčená DNE obsahovala nějakou výhodu, byla by každopádně vrácena prodejem této společnosti. A s odkazem na rozsudky Banks (C‑390/98, EU:C:2001:456, bod 78) a Falck a Acciaierie di Bolzano v. Komise (C‑74/00 P a C‑75/00 P, EU:C:2002:524, bod 180) dodává, že pokud je společnost přijímající podporu prodána za tržní cenu, odráží prodejní cena dopady předchozí podpory a prospěch z této podpory si ponechává prodávající.

78

V projednávaném případě byla výhoda plynoucí z dotčené DNE promítnuta do ceny zaplacené společností Electrabel za akvizici společnosti Dunamenti Erőmű, a v důsledku toho Electrabel již dříve tuto výhodu maďarskému státu vrátila. Podle společnosti Dunamenti Erőmű si tedy po privatizaci v roce 1995 tuto výhodu uchovával tento stát, jelikož Dunamenti Erőmű byla společností Electrabel získána v rámci otevřeného a hospodářské soutěži neuzavřeného nabídkového řízení. Z toho plyne, že bez ohledu na období zohledněné při posouzení existence podpory jedno ze čtyř kritérií vyžadovaných pro kvalifikování dotčené DNE jako státní podpory není splněno.

79

Dunamenti Erőmű Tribunálu vytýká, že při odpovědi na její argument vycházející z vrácení veškeré případné podpory plynoucí z dotčené DNE v rámci privatizace nezkoumal otázku její právní subjektivity a právní subjektivity společnosti Electrabel. V bodech 68 a 69 napadeného rozsudku Tribunál odmítl tento argument s pouhým odkazem na přílohu IV aktu o přistoupení z roku 2003 a závěrem, že jelikož k této privatizaci došlo před přistoupením Maďarska k Unii, není uvedený argument relevantní.

80

Dunamenti Erőmű tvrdí, že v rozsudku AceaElectrabel v. Komise (T‑303/05, EU:T:2009:312) Tribunál konstatoval, že kontrola společnosti a totožné nebo souběžné ekonomické činnosti jsou zásadními prvky pro určení existence hospodářské jednoty. Jelikož ke dni vyhlášení napadeného rozsudku situace společností Dunamenti Erőmű a Electrabel vykazovala všechny tyto prvky, je třeba mít za to, že tvořily jedinou hospodářkou jednotku.

81

Podle společnosti Dunamenti Erőmű se argumenty uplatněné podpůrně Komisí za účelem prokázání, že druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku je neopodstatněná, v napadeném rozsudku neobjevují, a musí být proto odmítnuty. Kromě toho body 66 až 68 rozsudku Elliniki Nafpigokataskevastiki a další v. Komise (T‑384/08, EU:T:2011:650), na něž se Komise odvolává, nejsou relevantní, jelikož se týkají selektivního kritéria a přičitatelnosti státní záruky.

82

V rámci třetí části svého třetího důvodu kasačního opravného prostředku Dunamenti Erőmű tvrdí, že přistoupení Maďarska k Unii nemělo žádný dopad na to, že dotčená DNE představovala důležitý prvek privatizace předcházející tomuto přistoupení, který neposkytoval navrhovatelkám výhodu. Uvedené přistoupení zejména nemohlo nijak změnit to, že uzavřením dotčené DNE nedošlo k poskytnutí jakékoliv výhody navrhovatelkám a že maďarský stát jednal při prodeji společnosti Dunamenti Erőmű jako soukromý investor. Změna maďarských právních předpisů následující po přistoupení tohoto členského státu k Unii nemohla dát vzniknout výhodě, která předtím neexistovala.

83

Dunamenti Erőmű má za to, že Tribunál zjevně zaměnil okamžik, k němuž měl posoudit kritéria týkající se existence státní podpory, s okamžikem, k němuž se stala v Maďarsku závazná pravidla pro státní podpory.

84

Komise tvrdí, že třetí důvod kasačního opravného prostředku musí být v případě, že okamžikem relevantním pro posouzení existence podpory je přistoupení Maďarska k Unii, zamítnut. To, jaké prvky je možno přiřadit období začínajícímu 1. května 2004, je skutkovou otázkou, kterou nelze vznášet ve fázi kasačního opravného prostředku, jelikož Dunamenti Erőmű neuplatnila žádné zkreslení důkazů.

85

Podpůrně Komise tvrdí, že žádná ze tří částí uplatňovaných společností Dunamenti Erőmű v rámci jejího třetího důvodu kasačního opravného prostředku není právně opodstatněná.

86

Pokud jde o první z těchto částí, Komise s odkazem na rozsudek Elliniki Nafpigokataskevastiki a další v. Komise (T‑384/08, EU:T:2011:650, body 66 až 68) tvrdí, že neexistence výhody pro kupujícího nevylučuje existenci výhody ve prospěch činnosti, kterou akvizice představuje. Navíc v rozsudku Komise v. Scott (C‑290/07 P, EU:C:2010:480, body 5 až 11, 25 a 26) nebylo konstatování existence podpory ve prospěch podniku dotčeno odkoupením podílu v tomto podniku jiným podnikem ani odkoupením aktiv vzniklých díky podpoře třetím podnikem. Z toho plyne, že to, že kupující zaplatí tržní cenu, a v důsledku toho není sám příjemcem žádné podpory, není relevantní pro posouzení, zda byla podpora poskytnuta subjektu, který je předmětem akvizice.

87

Co se týče druhé části třetího důvodu kasačního opravného prostředku, Komise tvrdí, že Dunamenti Erőmű zaměňuje podporu poskytnutou subjektu, který je předmětem akvizice, a podporu poskytnutou kupci tohoto subjektu. To, že kupec uhradí tržní cenu, a v důsledku toho není sám příjemcem žádné podpory, není relevantní pro posouzení, zda podpora byla poskytnuta subjektu, který je předmětem akvizice.

88

Bod 78 rozsudku Banks (C‑390/98, EU:C:2001:456) byl zahrnut pro informaci a týká se vrácení podpory, a nikoliv její existence. V bodech 80 a 81 rozsudku Německo v. Komise (C‑277/00, EU:C:2004:238) Soudní dvůr totiž jasně prokázal odlišnost věci, v níž byl vydán první z těchto rozsudků. Komise zdůrazňuje, že v projednávané věci Dunamenti Erőmű na dotčeném trhu i nadále působila, přičemž si zachovávala výhodu, která jí byla poskytnuta.

89

A konečně, co se týče třetí části třetího důvodu kasačního opravného prostředku, vzhledem k tomu, že okolnosti, že MVM jednala při uzavírání dotčené DNE jako soukromý investor a že Electrabel zaplatil za akvizici společnosti Dunamenti Erőmű tržní cenu, nepředstavují poznatky relevantní pro určení, zda byla posledně uvedené společnosti v důsledku uplatňování této dohody poskytnuta okamžikem přistoupení Maďarska k Unii výhoda, přičemž účinky tohoto přistoupení na tyto okolnosti nejsou v tomto ohledu rovněž relevantní.

90

Úvodem je třeba odmítnout argument Komise vycházející z nepřípustnosti třetího důvodu kasačního opravného prostředku, jelikož spočívá na nesprávném výkladu tohoto důvodu. Tento důvod kasačního opravného prostředku se totiž týká nikoliv toho, které prvky je možno přiřadit období začínajícímu 1. května 2004, ale toho, zda Tribunál mohl právem vyloučit některé prvky z posouzení, zda dotčená DNE poskytuje navrhovatelkám výhodu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES. Tuto otázku, která je otázkou právní, lze ve fázi kasačního opravného prostředku uplatnit.

91

V rámci první části svého třetího důvodu kasačního opravného prostředku Dunamenti Erőmű v podstatě tvrdí, že se Tribunál v bodě 69 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení tím, že měl za to, že dotčená DNE poskytuje navrhovatelkám výhodu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, přestože MVM jednala jako soukromý investor při uzavírání uvedené dohody a maďarský stát jednal jako soukromý investor při privatizaci společnosti Dunamenti Erőmű.

92

Je třeba zaprvé uvést, že na rozdíl od tvrzení Dunamenti Erőmű Tribunál v bodě 69 napadeného rozsudku nekonstatoval, že dotčená DNE poskytuje navrhovatelkám výhodu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, ale omezil se na konstatování, že vyhodnotit, zda této společnosti byla počínaje 1. květnem 2004 poskytnuta výhoda plynoucí z DNE, přísluší Komisi. Z napadeného rozsudku, zejména jeho bodů 28 a 29, totiž jasně plyne, že státní podpora, jejíž existence byla Komisí ve sporném rozhodnutí konstatována, a která v důsledku toho byla předmětem analýzy Tribunálu v napadeném rozsudku, představovala podporu poskytovanou uvedenou dohodou samotné společnosti Dunamenti Erőmű, a nikoliv jejím akcionářům.

93

Proto vzhledem k tomu, že je prostřednictvím první části třetího důvodu kasačního opravného prostředku Tribunálu vytýkáno, že konstatoval, že dotčená DNE poskytuje společnosti Electrabel výhodu, spočívá tato část na chybném výkladu napadeného rozsudku, a musí být proto zamítnuta jako neopodstatněná.

94

Zadruhé, co se týče argumentů uvedených v bodech 72 až 74 tohoto rozsudku, které vycházejí z toho, že MVM jednala při uzavírání dotčené DNE jako soukromý investor v tržním hospodářství, je nutno konstatovat, že tyto argumenty nemohou prokázat, že tato dohoda, tak jak byla uplatňována po 1. květnu 2004, neposkytovala společnosti Dunamenti Erőmű výhodu. Jak totiž plyne z bodu 66 tohoto rozsudku, otázka, zda uvedená dohoda obsahovala v okamžiku svého uzavření nebo kdykoliv jindy před přistoupením Maďarska k Unii státní podporu slučitelnou se společným trhem, není relevantní pro určení, zda tatáž dohoda obsahovala státní podporu v okamžiku tohoto přistoupení.

95

Stejně tak nelze souhlasit s argumenty týkajícími se prodeje Dunamenti Erőmű společnosti Electrabel, uvedenými v bodech 75 a 76 tohoto rozsudku, jelikož jak plyne z bodu 92 tohoto rozsudku, dotyčná státní podpora neplyne ze samotného prodeje, ale z dotčené DNE, tak jak je uplatňována po 1. květnu 2004. Těmito argumenty mimoto Dunamenti Erőmű nevysvětluje ani to, jakým způsobem Tribunál pochybil při uplatnění kritéria soukromého investora k okamžiku přistoupení Maďarska k Unii.

96

Vzhledem k úvahám uvedeným v bodech 94 a 95 tohoto rozsudku musí být první část třetího důvodu kasačního opravného prostředku zamítnuta rovněž v rozsahu, v němž se týká existence výhody poskytnuté společnosti Dunamenti Erőmű na základě uplatňování dotčené DNE.

97

Tato první část tedy musí být zamítnuta v plném rozsahu.

98

V rámci druhé části svého třetího důvodu kasačního opravného prostředku Dunamenti Erőmű v podstatě tvrdí, že Tribunál se v bodech 68 a 69 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení tím, že měl za to, že není třeba přihlédnout k argumentům, které uplatnila v prvním stupni a které vycházely z údajného vrácení sporné podpory společností Electrabel, z důvodu, že ke změně vlastnické struktury došlo před přistoupením Maďarska k Unii. Dunamenti Erőmű tvrdí, že pokud by Tribunál k těmto argumentům přihlédl, došel by k závěru, že zaplacením kupní ceny za akvizici této společnosti vrátil Electrabel předem maďarskému státu celou výhodu, a že tedy neexistuje žádná výhoda plynoucí z dotčené DNE ve prospěch společnosti Dunamenti Erőmű bez ohledu na období zohledněné pro posouzení existence státní podpory.

99

Je třeba připomenout, že jak bylo konstatováno v bodě 65 tohoto rozsudku, Tribunál zohlednil při posouzení existence státní podpory plynoucí z dotčené DNE jako rozhodný okamžik den přistoupení Maďarska k Unii, aniž se tím dopustil nesprávného právního posouzení.

100

V bodech 69 a 70 napadeného rozsudku Tribunál zamítl jako irelevantní argumentaci rozvinutou společností Dunamenti Erőmű v prvním stupni, která vycházela z údajného vrácení podpory prostřednictvím privatizace této společnosti z důvodu, že ke změně vlastnické struktury v důsledku této privatizace došlo před rozhodným okamžikem uvedeným v předchozím bodě tohoto rozsudku.

101

V tomto ohledu je třeba uvést, že Soudní dvůr nesčetněkrát zdůraznil význam celkového posouzení, které je třeba provést při přezkumu existence výhody ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES.

102

Pokud jde o použití kritéria soukromého investora v tržním hospodářství, Soudní dvůr zejména rozhodl, že pokud Komise zkoumá, zda stát jednal jako akcionář, a tedy se v daném případě mohlo uplatnit kritérium soukromého investora, přísluší jí, aby učinila celkové posouzení a zohlednila kromě poznatků poskytnutých tímto členským státem i ostatní relevantní okolnosti daného případu, které jí umožňují určit, zda uvedený členský stát vydal dotčené opatření v postavení akcionáře, či v postavení nositele veřejné moci. V tomto ohledu může být relevantní zejména povaha a cíl tohoto opatření, kontext, v němž bylo vydáno, jakož i jeho cíl a pravidla, kterými se uvedené opatření řídí (v tom smyslu viz rozsudek Komise v. EDF, C‑124/10 P, EU:C:2012:318, bod 86).

103

Pokud kromě toho Komise ověřuje, zda jsou podmínky uplatnitelnosti a uplatnění kritéria soukromého investora naplněny, může odmítnout zkoumat relevantní informace poskytnuté dotyčným členským státem pouze tehdy, když předložené důkazy časově spadají do období po přijetí rozhodnutí o uskutečnění předmětné investice. Pro účely uplatnění kritéria soukromého investora jsou totiž relevantní pouze poznatky, které byly dostupné k okamžiku, kdy bylo rozhodnutí o investici přijato, a vývoj, který bylo k tomuto okamžiku možné očekávat. To platí zejména tehdy, když Komise zkoumá existenci státní podpory u investice, která jí nebyla oznámena a kterou k okamžiku, kdy provádí přezkum, již dotyčný členský stát uskutečnil (v tom smyslu viz rozsudek Komise v. EDF, C‑124/10 P, EU:C:2012:318, body 104 a 105).

104

Z toho plyne, že při posuzování existence výhody podle čl. 87 odst. 1 ES, a zejména při uplatnění kritéria soukromého investora musí Komise provést celkové posouzení sporného opatření podpory s ohledem na poznatky, které byly dostupné k okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o poskytnutí této podpory, a vývoj, který bylo k tomuto okamžiku možné očekávat, při zohlednění zejména okolností, za nichž byla uvedená podpora poskytnuta.

105

V důsledku toho se informace týkající se událostí předcházejících okamžiku přijetí státního opatření, které byly v tomto okamžiku k dispozici, mohou ukázat relevantními, pokud mohou osvětlit, zda dané opatření představuje podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES.

106

Z úvah uvedených v bodech 99 až 105 tohoto rozsudku plyne, že v projednávaném případě byla při svém posuzování existence státní podpory plynoucí z dotčené DNE Komise povinna tuto dohodu zkoumat v souvislostech, které panovaly v okamžiku přistoupení Maďarska k Unii, při zohlednění všech poznatků, které byly v tento okamžik k dispozici a jeví se být relevantními, včetně případných poznatků týkajících se událostí předcházejících uvedenému okamžiku.

107

Je tedy nutno konstatovat, že Tribunál se v bodech 69 a 70 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení tím, že rozhodl, že argumenty předložené společností Dunamenti Erőmű v prvním stupni, které vycházely z údajného vrácení podpory plynoucí z dotčené DNE prostřednictvím prodeje této společnosti společnosti Electrabel, jsou irelevantní pouze z důvodu, že k tomuto prodeji došlo před přistoupením Maďarska k Unii.

108

Je však třeba připomenout, že pokud odůvodnění rozhodnutí Tribunálu vykazuje porušení unijního práva, ale jeho výrok se jeví jako opodstatněný z jiných právních důvodů, nemůže takové porušení vést ke zrušení tohoto rozhodnutí, přičemž je třeba odůvodnění nahradit (v tom smyslu viz rozsudky Lestelle v. Komise, C‑30/91 P, EU:C:1992:252, bod 28, jakož i FIAMM a další v. Rada a Komise, C‑120/06 P a C‑121/06 P, EU:C:2008:476, bod 187 a citovaná judikatura).

109

Tak je tomu i v projednávaném případě.

110

Podle ustálené judikatury vrácení protiprávní podpory směřuje k obnovení předchozí situace a tohoto cíle je dosaženo, jakmile jsou dotčené podpory zvýšené případně o úroky z prodlení vráceny příjemcem nebo, jinými slovy, podniky, které z nich měly skutečný prospěch. Tímto vrácením totiž příjemce ztrácí výhodu, kterou měl na trhu oproti svým konkurentům, a dochází k obnovení situace před poskytnutím podpory (v tom smyslu viz rozsudek Německo v. Komise, C‑277/00, EU:C:2004:238, body 74 a 75).

111

V důsledku toho je hlavním cílem navrácení protiprávně poskytnuté státní podpory odstranění narušení hospodářské soutěže způsobené soutěžní výhodou získanou prostřednictvím protiprávní podpory (rozsudek Německo v. Komise, C‑277/00, EU:C:2004:238, bod 76).

112

Rovněž podle ustálené judikatury v případě, že podnik, který obdržel protiprávní státní podporu, je získán za tržní cenu, tj. za nejvyšší cenu, kterou by byl ochoten zaplatit soukromý investor za normálních podmínek hospodářské soutěže za tuto společnost ve stavu, v němž se – zejména po obdržení státní podpory – nachází, byl prvek podpory ohodnocen tržní cenou a zahrnut do kupní ceny. Za těchto podmínek nelze mít za to, že nabyvatel byl zvýhodněn oproti ostatním hospodářským subjektům na trhu (viz rozsudek Německo v. Komise, C‑277/00, EU:C:2004:238, bod 80 a citovaná judikatura).

113

Pokud si podnik, kterému byly protiprávní státní podpory poskytnuty, zachoval svou právní subjektivitu a i nadále na svůj účet vykonává činnosti dotované státními podporami, uchovává si za běžných okolností soutěžní výhodu související s těmito podporami tento podnik, a je to tedy on, kdo musí být povinen vrátit částku odpovídající daným podporám. Vrácení takových podpor tedy nelze žádat po jeho nabyvateli (viz rozsudek Německo v. Komise, C‑277/00, EU:C:2004:238, bod 81).

114

Pokud jde o projednávanou věc, z bodů 1, 68 a 69 napadeného rozsudku vyplývá, a v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku není zpochybňováno, že privatizace společnosti Dunamenti Erőmű v polovině 90. let proběhla formou změny vlastnické struktury prostřednictvím převodu vlastnických podílů v ní a v okamžiku, k němuž Tribunál posuzoval skutkové okolnosti, byla tato společnost z přibližně 75 % držena společností Electrabel. Kromě toho z bodů 1 a 2 uvedeného rozsudku, které nejsou před Soudním dvorem zpochybňovány, plyne, že Dunamenti Erőmű je výrobcem elektřiny působícím na maďarském trhu s elektřinou, který i nadále po privatizaci provozoval elektrárnu, jíž se dotčená DNE týká.

115

Za těchto podmínek nelze judikaturu citovanou Tribunálem v bodě 70 napadeného rozsudku a uplatňovanou společností Dunamenti Erőmű v rámci kasačního opravného prostředku na podporu její argumentace založené na údajném vrácení podpory plynoucí z dotčené DNE vykládat v tom smyslu, že by účinkem privatizace této společnosti v 90. letech bylo skutečné vrácení podpory, která jí byla poskytnuta na základě uplatňování dotčené DNE. Zejména i za předpokladu, že by uvedená společnost byla maďarským státem společnosti Electrabel prodána za tržní cenu a tato cena plně odrážela hodnotu výhody plynoucí z dotčené DNE, z konstatování Tribunálu, jak byla uvedena v předchozím bodě tohoto rozsudku, vyplývá, že Dunamenti Erőmű si po privatizaci zachovala svou právní subjektivitu a dále vykonávala činnosti dotčené spornou státní podporou, takže si tato společnost ve skutečnosti uchovala výhodu plynoucí z této dohody, tak jak byla uplatňována od 1. května 2004, díky níž byla na trhu oproti svým konkurentům zvýhodněna.

116

Z toho plyne, jak tvrdí Komise, že i za předpokladu, že by maďarský stát mohl mít z privatizace společnosti Dunamenti Erőmű zisk, tato okolnost nebránila uvedené společnosti i po změně své vlastnické struktury v rámci privatizace v roce 1995 fakticky těžit z výhody plynoucí z dotčené DNE, která, jak je uvedeno v bodě 6 tohoto rozsudku, měla platit pro jednotlivé dotčené bloky do roku 2010 nebo 2015. Jakýkoliv zisk, který mohl mít maďarský stát z této privatizace, tak nemohl odstranit narušení hospodářské soutěže způsobené soutěžní výhodou poskytnutou společnosti Dunamenti Erőmű touto dohodou.

117

Tento závěr nelze zpochybnit argumentací společnosti Dunamenti Erőmű, podle níž tato společnost v době posuzování skutkových okolností Tribunálem tvořila se společností Electrabel jedinou hospodářskou entitu ve smyslu judikatury Soudního dvora, jelikož obecná tvrzení uplatňovaná společností Dunamenti Erőmű na podporu této argumentace nemohou konstatování Tribunálu uvedená v bodě 114 tohoto rozsudku, která – jak ostatně bylo v daném bodě uvedeno – nebyla společností Dunamenti Erőmű zpochybněna v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku, vyvrátit.

118

Proto i když měl Tribunál nesprávně za to, že skutečnost, že k privatizaci společnosti Dunamenti Erőmű došlo před okamžikem, k němuž měla být posuzována existence státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, postačuje sama o sobě k odůvodnění toho, že argumentace uplatňovaná touto společností, založená na údajném vrácení podpory prostřednictvím této privatizace, byla vyloučena z jeho posouzení otázky, zda dotčená DNE obsahuje státní podporu ve smyslu uvedeného ustanovení, je třeba konstatovat, že za okolností projednávané věci, jak vyplývají z napadeného rozsudku, mohl Tribunál při potvrzování existence takové podpory tuto argumentaci odmítnout z důvodů jiných, než které jsou uvedeny v bodech 69 a 70 rozsudku v projednávané věci. Za těchto podmínek nemá nesprávné právní posouzení zjištěné v bodě 107 tohoto rozsudku vliv na závěr, k němuž Tribunál v tomto ohledu došel, a tudíž nemá vliv ani na výrok napadeného rozsudku.

119

Z toho plyne, že druhá část třetího důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta.

120

Je třeba uvést, že svými argumenty uplatněnými v rámci této třetí části, jak jsou uvedeny v bodě 82 tohoto rozsudku, se Dunamenti Erőmű omezuje na tvrzení podepřené obecnými úvahami, že přistoupení Maďarska k Unii nemá žádný dopad na to, že navrhovatelkám nebyla uzavřením dotčené DNE nebo akvizicí společnosti Dunamenti Erőmű společností Electrabel poskytnuta žádná výhoda, ale nevysvětlila, proč se Tribunál tím, že potvrdil existenci výhody ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES plynoucí z této dohody v okamžiku přistoupení, dopustil nesprávného právního posouzení.

121

Je tak nutno konstatovat, že argumenty uplatňované společností Dunamenti Erőmű v tomto ohledu jsou založeny na předpokladu, podle něhož to, zda dotčená DNE obsahovala v okamžiku, kdy byla tato dohoda uzavřena, nebo v okamžiku, kdy byla společnost Dunamenti Erőmű zprivatizována, státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, je relevantní, či dokonce rozhodující pro posouzení, zda uvedená dohoda obsahovala státní podporu v okamžiku přistoupení Maďarska k Unii. Vzhledem k úvahám uvedeným v bodech 65 a 66 tohoto rozsudku v rámci přezkumu druhého důvodu kasačního opravného prostředku musí být tyto argumenty odmítnuty jako neopodstatněné.

122

Ve zbývající části je třeba uvést, že argumenty uplatňované společností Dunamenti Erőmű v rámci této třetí části třetího důvodu kasačního opravného prostředku týkající se určení okamžiku rozhodného pro posouzení existence státní podpory, tak jak byly uvedeny v bodě 83 tohoto rozsudku, jsou pouze zopakováním argumentů již odmítnutých v rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku.

123

Vzhledem k tomu, že je tak třeba třetí část třetího důvodu kasačního opravného prostředku zamítnout, je třeba zamítnout třetí žalobní důvod v plném rozsahu.

124

Dunamenti Erőmű tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení a porušil svoji povinnost soudního přezkumu, když měl za to, že povinnost minimálního odběru společnosti MVM znamená existenci výhody, aniž prokázal existenci strukturálního rizika.

125

Tribunál v bodě 112 napadeného rozsudku uznal, že Dunamenti Erőmű předložila poznatky, které mohly prokázat, že MVM nebyla nikdy nucena odebrat každý rok od prvně uvedené větší množství elektřiny, než které by MVM nakoupila, pokud by dotčená DNE neexistovala. Navzdory tomuto tvrzení se Tribunál obdobně jako Komise omezil na závěr, že skutečnost, že v některých letech nakoupila MVM množství elektřiny značně převyšující povinný minimální odběr, neznamená, že nenesla riziko plynoucí z této povinnosti.

126

Podle společnosti Dunamenti Erőmű Tribunál tím, že vycházel z pouhé eventuality strukturálního rizika a neprokázal, že by takové riziko skutečně existovalo, porušil svoji povinnost soudního přezkumu. Pokud by Tribunál toto riziko řádně vyhodnotil, došel by k závěru o neexistenci výhody, jelikož by měl za to, že MVM nebyla nikdy nucena nakupovat od společnosti Dunamenti Erőmű každý rok větší množství elektřiny, než jaké by nakoupila, kdyby dotčená DNE neexistovala, a že se tedy mohla MVM svobodně rozhodovat o množství elektřiny, které nakupovala. Dunamenti Erőmű dodává, že pokud by placená cena nebyla cenou tržní, zvolila by si MVM náhradního dodavatele, přinejmenším pro množství, které přesahovalo minimální odběr, jelikož byly k dispozici náhradní výrobní kapacity, jakož i možnost vyšších dovozů, jak Komise uznala ve sporném rozhodnutí.

127

Komise má za to, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je nepřípustný, jelikož Dunamenti Erőmű neoznačila část napadeného rozsudku, která by měla být nesprávným právním posouzením stižena. Tato společnost se příležitostně dovolávala bodu 112 uvedeného rozsudku, ale neuvedla důvod, proč by měl být tento bod vyvrácen (v tom smyslu viz rozsudky Bergaderm a Goupil v. Komise, C‑352/98 P, EU:C:2000:361, bod 34, jakož i Francie v. Monsanto a Komise, C‑248/99 P, EU:C:2002:1, body 68 a 69).

128

Měl-li by Soudní dvůr za to, že se tento důvod kasačního opravného prostředku týká bodu 112 napadeného rozsudku, Komise podpůrně tvrdí, že uvedený důvod je irelevantní.

129

Ještě podpůrněji Komise tvrdí, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je každopádně neopodstatněný.

130

Úvodem je třeba odmítnout Komisí uplatňovaný argument, založený na nepřípustnosti tohoto čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku z důvodu, že dostatečně přesně neoznačuje část napadeného rozsudku, která má být stižena nesprávným právním posouzením. Argumenty předloženými na podporu tohoto důvodu kasačního opravného prostředku totiž Dunamenti Erőmű výslovně směřuje k bodu 112 napadeného rozsudku.

131

Dále vzhledem k tomu, že jsou argumenty společnosti Dunamenti Erőmű založeny na nesprávném právní posouzení, kterého se Tribunál dopustil tím, že při posuzování existence výhody ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES neprokázal existenci strukturálního rizika, nemůže jí být vytýkáno, že neurčila konkrétní části napadeného rozsudku (v tom smyslu viz rozsudek Limburgse Vinyl Maatschappij a další v. Komise, C‑238/99 P, C‑244/99 P, C‑245/99 P, C‑247/99 P, C‑250/99 P až C‑252/99 P a C‑254/99 P, EU:C:2002:582, bod 423).

132

Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku je však třeba zamítnout jako irelevantní. I za předpokladu, že by povinnost minimálního odběru společnosti MVM nepředstavovala existenci výhody, totiž Dunamenti Erőmű nezpochybňuje zejména konstatování učiněné v bodě 117 napadeného rozsudku, podle něhož nebylo před Tribunálem zpochybňováno, že ustanovení o zárukách, které měly pokrývat kapitálové náklady, představuje výhodu oproti praxi existující na trzích podléhajících hospodářské soutěži .

133

Z toho plyne, že skutečnost, byla-li by prokázána, že povinnost minimálního odběru společnosti MVM nepředstavovala existenci výhody, nemůže v žádném případě sama o sobě stačit k prokázání neexistence výhody plynoucí z dotčené DNE.

134

Za těchto podmínek nelze Tribunálu vytýkat, že tím, že při posuzování existence výhody ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES neprokázal existenci strukturálního rizika, porušil svoji povinnost soudního přezkumu.

135

Z toho vyplývá, že čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut.

136

Dunamenti Erőmű tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že potvrdil metodologii Komise pro určení výše podpory, která má být vrácena, a nedodržel úroveň soudního přezkumu vyžadovanou v tomto ohledu.

137

Komise požádala Maďarsko, aby odhadlo výši podpory, která má být vrácena, porovnáním příjmů skutečně dosažených v rámci systému, v němž platila DNE (dále jen „skutečný scénář“), a příjmy, kterých by bylo dosaženo, pokud by žádná podobná dohoda nebyla uzavřena (dále jen „alternativní scénář“). Měly být přitom zohledněny i náklady, jelikož zkoumání pouze příjmů neumožňuje přesně vyhodnotit výhodu údajně plynoucí z DNE. V rámci přístupu prosazeného Komisí jsou dodatečné příjmy získané společností Dunamenti Erőmű v rámci skutečného scénáře k pokrytí vícenákladů na palivo považovány za výhodu.

138

Dunamenti Erőmű tvrdí, že je nutné zohlednit náklady na palivo, jelikož ty představují téměř 100 % variabilních výrobních nákladů. Je tedy třeba zkoumat ne všechny náklady, ale pouze náklady související s nákupem plynu. V projednávané věci samotnou existenci podpory zpochybňuje zohlednění nákladů na palivo. Ekonomičtí odborníci najatí Maďarskem došli na základě zisků k záporné částce přibližně 100 milionů eur a pouze na základě příjmů ke kladné částce přibližně 482 milionů eur.

139

Není správné ani to, že metoda založená na ziscích spočívá na spekulativních hypotézách souvisejících s jednáním společnosti Dunamenti Erőmű, jelikož dodatečná spotřeba plynu byla důsledkem nikoliv jednání zvoleného touto společností, ale nadprodukce elektřiny.

140

Dunamenti Erőmű uvádí, že Tribunál v bodě 185 napadeného rozsudku uznal, že by byla metoda založená na rozdílu zisků vhodnější. Z bodů 184 a 189 napadeného rozsudku nicméně plyne, že Tribunál měl za to, že Komise se přístupem založeným na příjmech nedopustila pochybení, jelikož přístup založený na ziscích by zřejmě vyžadoval složitější postup. To, že uplatnění metodologie v rámci alternativního scénáře by bylo příliš složité, přitom není pro odhad výše podpory, která má být vrácena, relevantní. V bodě 186 napadeného rozsudku se Tribunál pro potvrzení tohoto přístupu dovolával rozsudku Budapesti Erőmű v. Komise (T‑80/06 a T‑182/09, EU:T:2012:65). Ve věci v níž byl vydán uvedený rozsudek, však objemy použité v rámci alternativního a skutečného scénáře byly velmi podobné.

141

Podle společnosti Dunamenti Erőmű nemohla Komise vycházet z úvah uvedených v bodě 188 napadeného rozsudku, podle nichž musí být výhoda „posuzována z pohledu veřejného podniku poskytujícího výhodu […], a nikoliv z pohledu jednání příjemce této výhody“, jelikož toto tvrzení, které nemá žádný právní základ, je v rozporu s judikaturou Soudního dvora. V bodě 2 výroku rozsudku Ferring (C‑53/00, EU:C:2001:627) totiž Soudní dvůr jasně zakotvil zásadu, podle níž v případě, že tvrzené opatření státní podpory přináší současně dodatečný zisk i vícenáklady, může rozdíl mezi těmito dvěma částkami představovat výhodu tvořící státní podporu.

142

A konečně tím, že v bodech 184 a 189 napadeného rozsudku odmítl zejména z důvodu její složitosti metodu založenou na ziscích, neprovedl Tribunál úplný přezkum rozhodnutí Komise, přestože je povinen tak při složitých ekonomických posuzováních v rámci žalob na neplatnost učinit, jak rozhodl Soudní dvůr v rozsudku CB v. Komise (C‑67/13 P, EU:C:2014:2204).

143

Komise má za to, že Tribunál se potvrzením metody použité ve sporném rozhodnutí pro určení výše podpory, která má být vrácena, nedopustil nesprávného právního posouzení. Stejně tak tvrzení, podle něhož Tribunál neprovedl v tomto ohledu úplný přezkum sporného rozhodnutí, je neopodstatněné.

144

Nejprve je třeba odmítnout argument, podle něhož se Tribunál v bodě 188 napadeného rozsudku tím, že měl za to, že existence hospodářské výhody musí být v souladu se zásadou soukromého subjektu v tržním hospodářství posuzována z pohledu jednání veřejného podniku poskytujícího spornou výhodu, a nikoliv z pohledu jednání příjemce této výhody, dopustil nesprávného právního posouzení. Podle ustálené judikatury je totiž při použití kritéria soukromého investora třeba ověřit, zda tatáž výhoda, jaká byla podniku poskytnuta ze státních prostředků, by byla poskytnuta soukromým investorem za běžných tržních podmínek (v tom smyslu viz rozsudek Komise v. EDF, C‑124/10 P, EU:C:2012:318, body 78 a 79).

145

Pokud jde o konkrétně o volbu metody pro určení výše podpory, která má být vrácena, na rozdíl od tvrzení společnosti Dunamenti Erőmű Soudní dvůr v rozsudku Ferring (C‑53/00, EU:C:2001:627) nezakotvil obecnou zásadu hovořící ve prospěch metody výpočtu založené na ziscích. Soudní dvůr v uvedeném rozsudku sice konstatoval, že sporné opatření představuje státní podporu, jelikož poskytnutá výhoda přesahovala vícenáklady, které musel příjemce nést, měl však za to, že při posouzení existence výhody ve smyslu čl. 92 odst. 1 Smlouvy o ES (nyní čl. 87 odst. 1 ES) mají být zohledněny pouze vícenáklady plynoucí z plnění povinností veřejné služby, které byly vnitrostátní právní úpravou příjemcům uloženy. Dunamenti Erőmű přitom netvrdí, že měla plnit takové povinnosti.

146

A dále v bodě 185 napadeného rozsudku sice Tribunál uznal, že zohlednění ceny paliva by mohlo vést k tomu, že „výše podpory, která má být vrácena, bude značně nižší než výše plynoucí z uplatnění [metody použité ve sporném rozhodnutí]“, nijak však v tomto bodě, na rozdíl od tvrzení společnosti Dunamenti Erőmű, neuznal, že by metoda založená na ziscích byla vhodnější než metoda založená na příjmech.

147

Naopak z výkladu celého znění bodů 184 až 192 napadeného rozsudku plyne, že Tribunál měl v souladu s judikaturou uvedenou v bodě 110 tohoto rozsudku a připomenutou Tribunálem v bodě 187 napadeného rozsudku za to, že metoda použitá Komisí ve sporném rozhodnutí byla vhodnější k eliminaci výhody příjemce, kterou měl tento na trhu oproti svým konkurentům nežli metoda založená na ziscích.

148

Zejména v bodě 184 napadeného rozsudku Tribunál konstatoval, že Komise správně vycházela z předpokladu, podle něhož výhody plynoucí z DNE jasně převyšovaly případný kladný rozdíl mezi cenami stanovenými v DNE a cenami, jichž by bylo možné na trhu dosáhnout bez DNE, přičemž toto konstatování není v rámci projednávaného kasačního opravného prostředku zpochybňováno. Tribunál dále rovněž v bodě 184 uvedl, že se Komise rozhodla omezit příkaz k navrácení podpory na případný rozdíl mezi příjmy elektráren působících v rámci režimu DNE a příjmy, jichž by tyto elektrárny mohly v období od 1. května 2004 dosáhnout bez DNE, jelikož nebylo možné přesně stanovit celkovou hodnotu podmínek souvisejících s povinnostmi dlouhodobého odkupu zavazujícími společnost MVM v tomto období.

149

Za těchto podmínek nemůže Dunamenti Erőmű Tribunálu vytýkat, že se dopustil nesprávného právního posouzení z pouhého důvodu, že výše podpory plynoucí z metody potvrzené tímto soudem je vyšší nežli výše plynoucí z metody, jejíž použití prosazuje uvedená společnost.

150

Mimo to, jak plyne z bodů 146 až 148 tohoto rozsudku, Tribunál metodu založenou na ziscích odmítl nikoliv z důvodu její složitosti, ale proto, že metoda založená na příjmech je vhodnější k odebrání výhody plynoucí z dotčené DNE společnosti Dunamenti Erőmű. Jelikož je argument uplatněný v tomto ohledu uvedenou společností založen na chybném výkladu napadeného rozsudku, je třeba ho odmítnout jako neopodstatněný.

151

Z toho plyne, že argument založený na nedodržení úrovně soudního přezkumu vykonávaného Tribunálem v důsledku neposouzení přístupu navrhovaného společností Dunamenti Erőmű z důvodu jeho složitosti nemůže být rovněž přijat.

152

A konečně vzhledem k tomu, že Tribunál mohl odmítnout metodu určení výše podpory, která má být v projednávaném případě vrácena, založenou na ziscích, aniž se tím dopustil nesprávného právního posouzení, argumenty směřující k prokázání pochybení, kterého se měl Tribunál dopustit při svém posouzení druhu analýzy, který by byl nezbytný pro uplatnění této metody, jsou irelevantní.

153

Pátý důvod kasačního opravného prostředku proto musí být zamítnut.

154

Ze všech předchozích úvah vyplývá, že kasační opravný prostředek musí být zamítnut.

155

Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný.

156

Podle čl. 138 odst. 1 téhož jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě svého čl. 184 odst. 1, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení pouze od společnosti Dunamenti Erőmű a tato neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady vynaložené Komisí.

157

Jelikož kasační opravný prostředek je v rozsahu, v němž byl podán společností Electrabel, nepřípustný, ponese tato vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto: