EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie

Zpět na úvodní stránku EUR-Lex

Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex

Dokument 62014CJ0040

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 20. listopadu 2014.
Direction générale des douanes et droits indirects a další v. Utopia SARL.
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie).
Řízení o předběžné otázce – Celní unie a společný celní sazebník – Osvobození od dovozního cla – Zvířata speciálně připravená pro laboratorní účely – Veřejné nebo veřejně prospěšné zařízení nebo schválené soukromé zařízení – Dovozce, jehož zákazníky jsou taková zařízení – Obaly – Klece sloužící k přepravě zvířat.
Věc C‑40/14.

Sbírka rozhodnutí – Obecná sbírka

Identifikátor ECLI: ECLI:EU:C:2014:2389

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu)

20. listopadu 2014 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce — Celní unie a společný celní sazebník — Osvobození od dovozního cla — Zvířata speciálně připravená pro laboratorní účely — Veřejné nebo veřejně prospěšné zařízení nebo schválené soukromé zařízení — Dovozce, jehož zákazníky jsou taková zařízení — Obaly — Klece sloužící k přepravě zvířat“

Ve věci C‑40/14,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Cour de cassation (Francie) ze dne 21. ledna 2014, došlým Soudnímu dvoru dne 27. ledna 2014, v řízení

Direction générale des douanes et droits indirects,

Chef de l’Agence de poursuites de la Direction nationale du renseignement et des enquêtes douanières,

Direction régionale des douanes et droits indirects de Lyon

proti

Utopia SARL,

SOUDNÍ DVŮR (osmý senát),

ve složení A. Ó Caoimh, předseda senátu, C. Toader a C. G. Fernlund (zpravodaj), soudci,

generální advokát: M. Wathelet,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

s ohledem na vyjádření předložená:

za Utopia SARL M. Le Berrem, avocat,

za francouzskou vládu D. Colasem a C. Candat, jako zmocněnci,

za Evropskou komisi A. Caeirosem a F. Dintilhacem, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 60 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla (Úř. věst. L 105, s. 1; Zvl. vyd. 02/01, s. 419), ve znění Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. 2003, L 236, s. 33, dále jen „nařízení č. 918/83“), a všeobecného pravidla 5 b) kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003 (Úř. věst. L 281, s. 1; Zvl. vyd. 02/14, s. 3, dále jen „KN“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Direction générale des douanes et droits indirects (generální ředitelství správy cel a nepřímých daní), chef de l’Agence de poursuites de la Direction nationale du renseignement et des enquêtes douanières (kancelář správního řízení při Ústředním ředitelství pro celní informace a vyšetřování) a direction régionale des douanes et droits indirects de Lyon (regionální ředitelství cel a nepřímých daní v Lyonu) na straně jedné a společností Utopia SARL (dále jen „Utopia“) na straně druhé ve věci platebního výměru napadeného touto společností.

Právní rámec

3

Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (Úř. věst. L 324, s. 23) zrušilo a nahradilo nařízení č. 918/83 s účinkem od 1. ledna 2010. S ohledem na datum skutkových okolností sporu v původním řízení se však tento spor řídí posledně uvedeným nařízením.

4

Článek 60 nařízení č. 918/83, jenž je jediným článkem hlavy XIII tohoto nařízení, nadepsané „Laboratorní zvířata a biologické nebo chemické látky určené k výzkumu“, stanoví:

„1.   Od dovozního cla jsou osvobozena:

a)

zvířata speciálně připravená pro laboratorní účely;

[...]

2.   Od dovozního cla jsou osvobozena pouze zvířata [...] uveden[á] v odstavci 1 určen[á] pro:

veřejná nebo veřejně prospěšná zařízení, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo vědecký výzkum, nebo pro organizační složky veřejných nebo veřejně prospěšných zařízení, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo vědecký výzkum,

soukromá zařízení, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo vědecký výzkum, kterým příslušné orgány členských států povolily přijímat tyto předměty s osvobozením od dovozního cla.

[...]“

5

Článek 128 tohoto nařízení stanoví:

„Pokud je zboží osvobozeno od dovozního cla na základě zvláštního užití příjemcem, mohou toto osvobození poskytnout pouze příslušné orgány členského státu, na jehož území má být dané zboží tímto způsobem užito.“

6

Článek 129 uvedeného nařízení stanoví:

„Příslušné orgány členských států přijmou veškerá opatření vhodná k tomu, aby zboží propuštěné do volného oběhu s osvobozením od dovozního cla na základě zvláštního užití příjemcem nemohlo být užito k jiným účelům, aniž by bylo uhrazeno příslušné dovozní clo, s výjimkou případů, kdy jiné užití splňuje podmínky stanovené tímto nařízením.“

7

Článek 131 téhož nařízení stanoví:

„Stanoví-li toto nařízení, že zboží je osvobozeno od cla, jsou-li dodrženy určité podmínky, musí osoba ke spokojenosti příslušných orgánů prokázat, že podmínky byly splněny.“

8

Kombinovaná nomenklatura je založena na celosvětovém harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací, a zaveden mezinárodní úmluvou uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983 a schválenou jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

9

První část KN obsahuje soubor úvodních ustanovení. V této části obsahuje hlava I, věnovaná „Všeobecným pravidlům“, oddíl A, nadepsaný „Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury“. Mezi tato pravidla patří všeobecné pravidlo 5, které stanoví:

„Kromě předchozích ustanovení se na níže uvedené zboží použijí následující pravidla:

[...]

b)

podle pravidla 5 písm. a) se obaly (1), v nichž je obsaženo předkládané zboží, zařazují s tímto zbožím, jsou-li pro balení tohoto zboží obvykle používány. Toto všeobecné pravidlo však není závazné, jsou-li obaly zjevně vhodné k opakovanému použití.“

10

Poznámka pod čarou týkající se výrazu „obaly“, který je obsažen ve všeobecném pravidle 5 b) KN, uvádí:

„‚Obaly‘ se rozumějí vnitřní nebo vnější nádrže, kazety, balicí materiály nebo opory jiné než k přepravě (např. přepravní obaly), nepromokavé plachty, nakládací zařízení nebo pomocné přepravní zařízení. Výraz ‚obaly‘ nezahrnuje obaly uvedené ve všeobecném pravidle 5 písm. a).“

11

S výjimkou této poznámky pod čarou všeobecné pravidlo 5 b) KN přesně přebírá znění všeobecného pravidla 5 b) HS.

12

Vysvětlivka k všeobecnému pravidlu 5 b) KN, obsažená v oznámení Evropské komise, nadepsaném „Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropských společenství“ (Úř. věst. 2002, C 256, s. 1), uvádí:

„Obaly používané obvykle pro prodej nápojů, džemů, hořčice, koření atd. se zařazují se zbožím, které obsahují, i když jsou jednoznačně vhodné pro opakované použití.“

13

Vysvětlivka k uvedenému všeobecnému pravidlu, jak je obsažena v HS, stanoví, že toto všeobecné pravidlo „upravuje zařazení balicího materiálu a přepravních obalů, jaké jsou obvykle používány k zabalení výrobků, ke kterým patří[, avšak že] [t]oto ustanovení [...] není závazné, jsou-li obaly zjevně vhodné k opakovanému použití, jako např. určité kovové sudy nebo přepravní obaly ze železa nebo oceli určené pro stlačené nebo zkapalněné plyny.“

Spor v původním řízení a předběžné otázky

14

Utopia, společnost vykonávající svou činnost pod obchodním jménem Marshall Bioresources, dováží ze Spojených států do Francie zvířata, jež jsou určena k laboratornímu výzkumu.

15

V roce 2006 provedla francouzská celní správa následnou kontrolu v souvislosti s dovozy živých psů a fretek, které společnost Utopia uskutečnila mezi březnem a prosincem 2004. Tato kontrola ukázala, že tato společnost uskutečnila tyto dovozy v režimu osvobození od cla s poukazem na článek 60 nařízení č. 918/83.

16

Tato celní správa měla za to, že se na společnost Utopia, jejímž předmětem činnosti není vzdělávání nebo vědecký výzkum a která nezískala požadované povolení, nemůže vztahovat režim osvobození od cla stanovený v tomto článku 60. V důsledku toho uvedená správa v protokolu ze dne 7. března 2007 konstatovala, že došlo k různým celním deliktům, které umožnily vyhnout se zaplacení určitých částek cla, a dne 27. března 2007 vydala k získání uvedených částek platební výměr.

17

Dne 26. července 2007 v návaznosti na zamítnutí stížnosti společnosti Utopia celní správou podala tato společnost žalobu znějící na zrušení tohoto protokolu a tohoto platebního výměru. Rozsudkem ze dne 10. ledna 2011 vyhověl tribunal d’instance de Lyon (soud prvního stupně v Lyonu) této žalobě a uvedený výměr zrušil.

18

Celní správa podala proti tomuto rozsudku odvolání ke cour d’appel de Lyon (odvolací soud v Lyonu), který rozsudkem ze dne 20. října 2011 přijal argumentaci společnosti Utopia založenou na použití článku 60 nařízení č. 918/83 a rozhodl, že na dovoz živých zvířat se vztahuje osvobození od cla, jelikož tato zvířata jsou určena pro laboratorní účely. Naproti tomu cour d’appel de Lyon v tomto rozsudku potvrdil napadený celní dluh, pokud jde o klece určené k přepravě uvedených živých zvířat, když učinil závěr, že tyto klece nepředstavují obaly obsahující zboží ve smyslu všeobecného pravidla 5 b) KN. V této souvislosti cour d’appel de Lyon odmítl argumentaci společnosti Utopia vycházející z toho, že klece dotčené v původním řízení jí byly pronajaty americkým dodavatelem, kterému jsou po přepravě zvířat zaslány nazpět, a podle které lze za opakované použití ve smyslu tohoto pravidla 5 b) považovat pouze opakované použití těchto klecí na území Evropské unie.

19

Odvolatelé v původním řízení podali proti uvedenému rozsudku cour d’appel de Lyon kasační opravný prostředek, který se týká otázky použití článku 60 nařízení č. 918/83 v projednávaném případě. Utopia podala ke Cour de cassation vedlejší kasační opravný prostředek týkající se otázky použití všeobecného pravidla 5 b) KN na klece určené k přepravě dotyčných zvířat.

20

Za těchto podmínek se Cour de cassation rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)

Může být dovozci zvířat speciálně připravených pro laboratorní účely přiznáno osvobození od dovozního cla stanovené pro tento druh zboží v článku 60 [nařízení č. 918/83], pokud sám není veřejným nebo veřejně prospěšným zařízením nebo schváleným soukromým zařízením, jehož hlavní činností je vzdělávání nebo vědecký výzkum, ale jehož zákazníky jsou zařízení splňující tyto podmínky?

2)

Musí být všeobecné pravidlo 5 b) [...] vykládáno v tom smyslu, že klece sloužící k přepravě živých zvířat určených k laboratornímu výzkumu spadají do kategorie obalů ve smyslu tohoto pravidla?

V případě kladné odpovědi, musí být slovní spojení ‚zjevně vhodné k opakovanému použití‘ vztahující se k těmto obalům posuzováno obecně nebo pouze s ohledem na jejich opětovné použití na území Unie?“

K první otázce

21

Svou první otázkou se předkládající soud táže, zda může být dovozci zvířat speciálně připravených pro laboratorní účely přiznáno osvobození od dovozního cla stanovené pro tento druh zboží v článku 60 nařízení č. 918/83, pokud sám není veřejným nebo veřejně prospěšným zařízením nebo schváleným soukromým zařízením, jehož hlavní činností je vzdělávání nebo vědecký výzkum, ale jehož zákazníky jsou zařízení splňující tyto podmínky.

22

Je třeba připomenout, že na základě tohoto článku 60 jsou od dovozního cla osvobozena zejména „zvířata speciálně připravená pro laboratorní účely“ za podmínky, že hlavní činností jejich příjemce je vzdělávání nebo vědecký výzkum a že tento příjemce je veřejným nebo veřejně prospěšným zařízením, organizační složkou takového zařízení nebo soukromým zařízením. Pokud je však uvedený příjemce soukromým zařízením, musí mu příslušný orgán dotyčného členského státu udělit povolení přijímat tato zvířata s osvobozením od dovozního cla.

23

Z uvedeného článku 60 tak vyplývá, že jeho použití předpokládá splnění dvou odlišných podmínek. Podle první z těchto podmínek musejí být dovážená zvířata speciálně připravená pro laboratorní účely. Podle druhé z nich musí příjemce těchto zvířat splňovat specifická kritéria týkající se druhu dotyčného zařízení, vykonávané činnosti a případně toho, zda má toto zařízení povolení.

24

Je nesporné, že dovozy dotčené v původním řízení splňují obě tyto podmínky, kterým podléhají dotyčná zvířata a jejich příjemce.

25

První otázka položená předkládajícím soudem se však týká toho, zda dovozce zvířat, na které se vztahuje článek 60 nařízení č. 918/83, musí k tomu, aby mohl využít osvobození od dovozního cla stanoveného pro tento druh zboží, splňovat kritéria, která umožňují, aby byl dovozce kvalifikován jako příjemce těchto zvířat ve smyslu tohoto článku.

26

K tomuto je třeba uvést, že uvedený článek 60 se nevztahuje na dovozce zvířat.

27

Podle ustálené judikatury je však třeba pro výklad ustanovení unijního práva vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (viz zejména rozsudek Brain Products, C‑219/11, EU:C:2012:742, bod 13 a citovaná judikatura).

28

Pokud jde o kontext, do kterého zapadá článek 60 nařízení č. 918/83, je třeba poukázat na to, že toto nařízení stanoví více možností osvobození od cla, jehož využití je výslovně spojeno se splněním určitých podmínek dovozcem. Dovoz s osvobozením od cla upravený v článku 2 uvedeného nařízení tak klade podmínky týkající se dovozce, stejně jako povahy dováženého majetku, podle kterých musí být majetek dovezen fyzickou osobou, která přemisťuje své obvyklé místo pobytu na unijní celní území (rozsudek Treimanis, C‑487/11, EU:C:2012:556, body 15 a 16).

29

Naproti tomu využití jiných osvobození od cla upravených nařízením č. 918/83 závisí více na užití dováženého majetku jeho příjemcem než na totožnosti dovozce. Je tomu tak zejména v případě osvobození od cla, které se vztahuje na předměty vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy určené některým výzkumným nebo vzdělávacím institucím stanoveným v článku 51 tohoto nařízení.

30

Je nutno konstatovat, že osvobození od cla stanovené v článku 60 nařízení č. 918/83 spadá do této druhé kategorie osvobození, jehož využití závisí více na užití dováženého majetku příjemcem než na totožnosti dovozce.

31

Souhlasně s Komisí je třeba rovněž poznamenat, že ze znění článků 128 a 129 nařízení č. 918/83 vyplývá, že unijní zákonodárce předvídal případ, kdy by v takových situacích, jako jsou situace upravené v článku 60 tohoto nařízení, dovozce mohl být jinou osobou než příjemcem dováženého majetku.

32

V této souvislosti je třeba učinit závěr, že ze znění článků 128 a 129 nařízení č. 918/83 ve spojení s článkem 131 tohoto nařízení vyplývá, že dovozce může využít osvobození od cla upraveného v článku 60 uvedeného nařízení pouze tehdy, pokud může ke spokojenosti příslušných orgánů prokázat, že dovážené zboží je skutečně určeno zařízením stanoveným v uvedeném článku a pro účely užití, které podmiňuje toto osvobození od cla, a dále že uvedené osvobození od cla mohou přiznat výlučně příslušné orgány členského státu, na jehož území musí být toto zboží tímto způsobem užito. Naproti tomu z ustanovení uvedených článků nikterak nevyplývá, že by dovozce měl být sám s to zajistit užití, které podmiňuje přiznání dotčeného osvobození od cla.

33

Pokud jde o cíl sledovaný článkem 60 nařízení č. 918/83, je třeba konstatovat, že dosažení tohoto cíle, který spočívá v usnadnění výzkumných činností tím, že se určitým zařízením se sídlem v Unii umožní s minimálními náklady dovážet zvířata speciálně připravená pro laboratorní účely, nebrání možnost, aby si tato zařízení zvolila řešení dovozu, které je pro ně nejvhodnější a nejvýhodnější.

34

V důsledku toho s ohledem na kontext, do kterého zapadá článek 60 nařízení č. 918/83, a na cíl sledovaný tímto ustanovením není od dovozce zvířat, na která se vztahuje tento článek, vyžadováno, aby k tomu, aby mohl využít osvobození od dovozního cla stanoveného pro tento druh zboží, splňoval kritéria, která umožňují, aby byl dovozce kvalifikován jako příjemce těchto zvířat ve smyslu uvedeného článku.

35

Z výše uvedených úvah vyplývá, že na první otázku je třeba odpovědět, že článek 60 nařízení č. 918/83 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jsou zvířata speciálně připravená pro laboratorní účely, která dovozce doveze na území Unie, určena veřejným nebo veřejně prospěšným zařízením nebo schváleným soukromým zařízením, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo vědecký výzkum, může tento dovozce využít osvobození od dovozního cla stanoveného v tomto článku pro tento druh zboží, přestože sám takovým zařízením není.

K druhé otázce

36

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda všeobecné pravidlo 5 b) KN musí být vykládáno v tom smyslu, že klece sloužící k přepravě živých zvířat určených k laboratornímu výzkumu spadají do kategorie obalů, které se zařazují se zbožím, které obsahují.

37

Je třeba připomenout, že podle tohoto všeobecného pravidla se obaly, v nichž je zabaleno zboží, zařazují s tímto zbožím pouze tehdy, jsou-li pro balení tohoto druhu zboží obvykle používány.

38

Za účelem odpovědi na druhou otázku je tudíž třeba ověřit, zda klece sloužící k přepravě živých zvířat určených k laboratornímu výzkumu lze považovat za kategorii obalů, která je pro tento druh zvířat obvykle používána.

39

V této souvislosti je třeba připomenout příklady uvedené ve vysvětlivkách ke KN a k HS, pokud jde o obaly, které musejí být považovány za obvykle používané pro druh zboží, které obsahují. Podle těchto vysvětlivek představují takové obaly určité kovové sudy nebo přepravní obaly ze železa nebo oceli určené pro stlačené nebo zkapalněné plyny nebo obaly používané obvykle pro prodej nápojů, džemů, hořčice, koření a podobně.

40

Jak uvedla francouzská vláda ve svém vyjádření, vyplývá z toho, že obaly obvykle používané pro zboží, které obsahují, jsou buď obaly, jež jsou nutně nezbytné pro užití dotčeného zboží, nebo obaly, které jsou obvykle používány pro prodej a užití zboží, které obsahují. Bylo by totiž nemožné užívat stlačené nebo zkapalněné plyny bez přepravních obalů z oceli, které je obsahují. Stejně tak by bylo obtížně představitelné prodávat nebo užívat džem či hořčici jinak než v nádobách, jež jsou obvyklými nádobami určenými pro tento druh výrobků.

41

S ohledem na vysvětlivky ke KN a k HS je třeba učinit závěr, že nelze mít za to, že klece sloužící k přepravě živých zvířat určených k laboratornímu výzkumu spadají do druhu obalů obvykle používaných pro tento druh zvířat ve smyslu všeobecného pravidla 5 b). I kdyby totiž bylo připuštěno, že tyto klece jsou obvykle používány pro leteckou přepravu těchto zvířat, nejsou ani nutně nezbytné, ani obvykle používané pro prodej a užití uvedených zvířat.

42

K tomuto je třeba podotknout, že z písemností ve spisu, který má Soudní dvůr k dispozici, vyplývá, že přepravní klece a zvířata dotčená v původním řízení nejsou běžně užívány jejich příjemci společně. V projednávaném případě je nesporné, že se tyto klece po doručení zvířat vracejí dovozci.

43

Z výše uvedených úvah vyplývá, že na druhou otázku je třeba odpovědět, že všeobecné pravidlo 5 b) KN musí být vykládáno v tom smyslu, že klece sloužící k přepravě živých zvířat určených k laboratornímu výzkumu nespadají do kategorie obalů, které se zařazují se zbožím, které obsahují.

K nákladům řízení

44

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

 

1)

Článek 60 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jsou zvířata speciálně připravená pro laboratorní účely, která dovozce doveze na území Evropské unie, určena veřejným nebo veřejně prospěšným zařízením nebo schváleným soukromým zařízením, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo vědecký výzkum, může tento dovozce využít osvobození od dovozního cla stanoveného v tomto článku pro tento druh zboží, přestože sám takovým zařízením není.

 

2)

Všeobecné pravidlo 5 b) kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003, musí být vykládáno v tom smyslu, že klece sloužící k přepravě živých zvířat určených k laboratornímu výzkumu nespadají do kategorie obalů, které se zařazují se zbožím, které obsahují.

 

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: francouzština.

Nahoru