1

Kasačním opravným prostředkem se Rada Evropské unie domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 27. září 2011, Gul Ahmed Textile Mills v. Rada (T‑199/04, dále jen „napadený rozsudek“), kterým Tribunál zrušil nařízení Rady (ES) č. 397/2004 ze dne 2. března 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Pákistánu (Úř. věst. L 66, s. 1; Zvl. vyd. 11/50, s. 26), v rozsahu, ve kterém se týká společnosti Gul Ahmed Textile Mills Ltd (dále jen „Gul Ahmed Textile Mills“).

2

Článek 3 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 1996, L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002 (Úř. věst. L 305, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 132, dále jen „nařízení č. 384/96“), nadepsaný „Zjištění újmy“, zní:

„1.   Není-li stanoveno jinak, rozumí se pro účely tohoto nařízení výrazem „újma“ podstatná újma výrobnímu odvětví Společenství, její hrozba nebo závažné zpoždění při zavádění některého výrobního odvětví Společenství a vykládá se podle tohoto článku.

2.   Zjištění újmy je založeno na skutečných důkazech a zahrnuje objektivní přezkum jak a) objemu dumpingových dovozů a jejich účinku na ceny obdobných výrobků na trhu Společenství, tak b) následného vlivu těchto dovozů na výrobní odvětví Společenství.

3.   V souvislosti s objemem dumpingových dovozů se přezkoumá, zda došlo k významnému zvýšení dumpingových dovozů v absolutních hodnotách nebo v poměru k výrobě nebo spotřebě ve Společenství. Pokud jde o účinek dumpingových dovozů na ceny, přezkoumá se, zda ve srovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství existuje značné cenové podbízení ze strany dumpingových dovozů nebo zda tyto dovozy jinak významnou měrou způsobily pokles cen nebo zabránily významnou měrou jejich růstu, ke kterému by jinak došlo. Žádné z uvedených kritérií nemusí být rozhodující.

[...]

5.   Přezkum účinků dumpingových dovozů na dotčené výrobní odvětví Společenství zahrnuje posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví včetně skutečnosti, že výrobní odvětví dosud nepřekonalo účinky dřívějšího dumpingu nebo subvencování, rozsah skutečného dumpingového rozpětí, skutečného a možného poklesu prodejů, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, návratnosti investic a vytížení kapacit; činitelů, které ovlivňují vývoj cen ve Společenství; skutečných a možných nepříznivých účinků na pohyb peněžních prostředků, stav zásob, zaměstnanost, mzdy, hospodářský růst, schopnost opatřit si kapitál nebo investice. Tento výčet není vyčerpávající a žádné z těchto kritérií není nezbytně rozhodující.

6.   Ze všech relevantních důkazů předložených podle odstavce 2 musí vyplývat, že dumpingové dovozy působí újmu ve smyslu tohoto nařízení. K tomu zejména patří důkaz o tom, že objem a/nebo cena zjištěné podle odstavce 3 mají na výrobní odvětví Společenství nepříznivé účinky ve smyslu odstavce 5 a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny jako závažné.

7.   Jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které ve stejnou dobu působí újmu výrobnímu odvětví Společenství, se rovněž zkoumají, aby bylo zajištěno, že újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána podle odstavce 6 dumpingovým dovozům. V této souvislosti je možno vzít v úvahu následující činitele: objem a ceny dovozů, které nebyly prodávány za dumpingové ceny, snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby, restriktivní obchodní praktiky výrobců ve třetích zemích a ve Společenství a hospodářskou soutěž mezi nimi, rozvoj technologie, vývozní výkonnost a produktivitu výrobního odvětví Společenství.

[...]“

3

Napadený rozsudek obsahuje následující zjištění:

[...]

4

Návrhem došlým dne 28. května 2004 požádala Gul Ahmed Textile Mills Tribunál, aby zrušil nařízení č. 397/2004 v rozsahu, ve kterém se jí týká.

5

Gul Ahmed Textile Mills uvedla pět žalobních důvodů, vycházejících:

6

Tribunál považoval za vhodné rozhodnout nejprve o třetí části pátého žalobního důvodu. Touto částí žalobkyně zejména vytýkala Radě, že se dopustila nesprávného právního posouzení, když nezkoumala, zda zrušení předcházejících antidumpingových cel a zavedení všeobecných celních preferencí ve prospěch Pákistánské islámské republiky na začátku roku 2002 přerušilo příčinnou souvislost mezi dovozy z Pákistánu a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

7

Tribunál v bodech 45 až 51 napadeného rozsudku zaprvé uvedl, že sdružení, která zastupují pákistánské vyvážející výrobce ložního prádla, od zahájení správního řízení upozorňovala unijní orgány na skutečnost, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství údajně utrpělo, byla způsobena dvěma činiteli, a sice zrušením předcházejících antidumpingových cel a řádných cel v rámci režimu všeobecných celních preferencí pro dovozy ve prospěch Pákistánské islámské republiky, a nikoliv dumpingem dovozů z Pákistánu. Zvýšení množství dovozů z Pákistánu tak bylo podle pákistánských vyvážejících výrobců usnadněno osvobozením od některých cel a změnou legislativního rámce.

8

V bodech 53 až 59 napadeného rozsudku Tribunál uvedl, že aby se řádně zhostil své povinnosti zkoumat podle čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96 všechny „známé činitele jiné než jsou dumpingové dovozy, které rovněž způsobují újmu výrobnímu odvětví Společenství“, musí unijní orgány správně oddělit a rozlišit škodlivé účinky dovozů od škodlivých účinků jiných známých činitelů.

9

Tribunál měl v bodě 56 napadeného rozsudku za to, že výčet „jiných známých činitelů než dovozů, které byly předmětem dumpingu“, uvedený v čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96, není taxativní, ale naopak demonstrativní, jak ukazuje použití pojmu „mimo jiné“ v úvodu seznamu činitelů, které mohou být považovány za relevantní. Tribunál v bodě 57 tohoto rozsudku zdůraznil, že společným cílem čl. 3 odst. 7 tohoto nařízení a článku 3.5 antidumpingového kodexu z roku 1994 je zajistit, aby dovozům, které jsou předmětem šetření, nebyly přičteny případné negativní účinky jiných možných činitelů, které mají vliv na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství nebo členského státu, a aby tedy uvedeným výrobním odvětvím nebyla poskytnuta ochrana přesahující nezbytné meze.

10

Tribunál v bodě 59 napadeného rozsudku určil, že zrušení předcházejících antidumpingových cel a řádných cel v rámci režimu všeobecných celních preferencí byly známé činitele, které měly unijní orgány zohlednit při posuzování existence příčinné souvislosti mezi újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství a pákistánskými dovozy výrobku, který je předmětem antidumpingového šetření.

11

Tribunál z toho v bodě 84 napadeného rozsudku vyvodil, že z analýzy, kterou provedly unijní orgány, není zjevné, ani ve formě pouhého odhadu, jakou újmu by utrpělo výrobní odvětví Společenství při neexistenci dumpingu, tedy jaká by byla újma, ke které by vedl pouhý vstup režimu všeobecných celních preferencí v platnost a zrušení předcházejících antidumpingových cel, ať by již byla vyjádřena ztrátou podílu na trhu, snížením výnosnosti nebo výkonnosti výše uvedeného výrobní odvětví, vzdáním se spodních segmentů trhu nebo jakýmkoliv jiným relevantním ekonomickým indikátorem.

12

Tribunál v důsledku toho vyhověl třetí části pátého žalobního důvodu, a zrušil nařízení č. 397/2004 v rozsahu, ve kterém se týká společnosti Gul Ahmed Textile Mills, aniž zkoumal další žalobní důvody.

13

V tomto kontextu podala Rada podporovaná Komisí, vedlejší účastnicí v prvním stupni, proti napadenému rozsudku projednávaný kasační opravný prostředek.

14

Rada má za to, že Tribunál porušil čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96 tím, že nesprávně vyložil pojem „jiné činitele“ obsažený v tomto ustanovení. Zdůrazňuje, že Tribunál měl zajisté správně za to, že uvedené ustanovení v zásadě ukládá oddělit a rozlišit škodlivé vlivy jiných známých činitelů újmy způsobené dumpingovými dovozy. Rada však tvrdí, že se Tribunál dopustil pochybení, když došel k závěru, že oba sporné činitele, a sice zrušení předcházejících antidumpingových cel a zavedení režimu všeobecných celních preferencí, představují „jiné činitele“ ve smyslu čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96. V důsledku toho se Tribunál dopustil nesprávného posouzení, když měl za to, že se v projednávaném případě orgány dopustily porušení tohoto ustanovení, jelikož neoddělily a nerozlišily údajné škodlivé účinky obou sporných činitelů.

15

Rada má za to, že „jiný činitel“ ve smyslu čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96 je z definice činitelem, který nesouvisí s dumpingovými dovozy. Oba sporné činitele jsou podle jejího názoru s dumpingovými dovozy z Pákistánu úzce spojeny. Podle Rady „činitel, který se omezuje na usnadnění zvýšení dumpingových dovozů, není sám o sobě odděleným činitelem způsobujícím újmu, jelikož jakákoliv újma, která vyplývá ze zvýšení dumpingových dovozů, je způsobena dumpingovými dovozy, a nikoliv činiteli, které usnadňují zvýšení takových dovozů“. Tento výklad je podle Rady potvrzen závěry zprávy skupiny odborníků WTO ze dne 28. října 2011 nadepsané „Evropská unie – Antidumpingová cla na některou obuv z Číny“ (WT/DS405/R).

16

Rada uvádí, že i když seznam uvedený v čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96 není jako takový taxativní, nezahrnuje oba sporné činitele mezi „jiné činitele“ ve smyslu tohoto ustanovení. Změny legislativního a regulačního rámce jsou totiž podle jejího názoru významné, pouze pokud mohly mít účinek na trh a pokud ony dva sporné činitele mohly mít účinek pouze na dumpingové dovozy. Podle Rady však tyto dva činitele nemají žádný vliv na výkon výrobního odvětví EU.

17

Rada má dále za to, že nesprávné právní posouzení, kterého se Tribunál dopustil, vede k nesprávnému výkladu čl. 3 odst. 6 a 7 nařízení č. 384/96, což vyplývá z tvrzení uvedených v bodě 84 napadeného rozsudku.

18

Komise v podstatě podporuje úvahy Rady.

19

Gul Ahmed Textile Mills má za to, že důvody uplatněné na podporu kasačního opravného prostředku neopodstatněně omezují pojem „jiné činitele“ ve smyslu čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96. Výklad pojmu „jiné činitele“ učiněný Radou je podle ní s tímto ustanovením v rozporu. Jelikož je navíc cílem uvedeného ustanovení dbát na to, aby nebyla dumpingovým dovozům přičtena žádná újma, pokud vyplývá z jiného činitele, není namístě provádět svévolné omezení činitelů, jejichž škodlivé účinky je třeba zohlednit.

20

Co se týče pojmu „jiné činitele“, podle Gul Ahmed Textile Mills neplatí, že sporné činitele byly „úzce spojeny“ s dumpingovými dovozy. Zrušení předcházejících antidumpingových cel bylo odrazem toho, že unie napravila neopodstatněné uložení opatření v roce 1997, a nesouviselo v průběhu období šetření ani před ním s dumpingovými dovozy. Poskytnutí zvláštní celní preference dovozům z Pákistánu Unií ode dne 1. ledna 2002 se netýkalo specificky dovozů ložního prádla, a tím méně dovozů dumpingového ložního prádla. Změny legislativního rámce trhu byly pouze důsledkem postupu Unie a nebyly „úzce spojeny“ s činnostmi výrobců ze třetích zemí.

21

Gul Ahmed Textile Mills uvádí, že sporné činitele přímo snížily daňové zatížení všech dovozů ložního prádla z Pákistánu, a tak přímo ovlivnily cenovou úroveň těchto dovozů na unijní trh. Označení těchto celních změn za změny „pouze usnadňující zvýšení objemu dumpingových dovozů“ je podle ní zjevně nesprávné.

22

Podle Gul Ahmed Textile Mills je klíčovou otázkou to, zda sporné činitele přímo ovlivnily úroveň jednoho z hospodářských činitelů, které unijní orgány zohledňují při určování toho, zda výrobní odvětví Unie utrpělo materiální újmu, a případný její důvod. Článek 3 odst. 5 nařízení č. 384/96 vyžaduje posouzení „všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví“ a v demonstrativním seznamu stanoveném tímto ustanovením jsou uvedeny „činitele, které ovlivňují vývoj cen ve Společenství“. Odpůrkyně v řízení o kasačním opravném prostředku zdůrazňuje, že přímým účinkem sporných činitelů bylo, že unijní výrobci byli náhle konfrontováni s dovozy, které vstupovaly na unijní trh na cenové úrovni značně nižší, než na které byly dosud, a to bez jakékoliv změny ceny FOB výrobků pákistánských výrobců. Legislativní změny měly tedy podle jejího názoru přímý účinek na hospodářské okolnosti zohledňované při určování újmy a příčinné souvislosti mezi újmou a dumpingem.

23

Z bodů 108 až 115 nařízení č. 397/2004 vyplývá, že unijní orgány zkoumaly činitele, které považovaly za jiné činitele než dumpingové dovozy.

24

Byly zkoumány zejména dovozy pocházející z Indie, Turecka, Rumunska, Bangladéše a Egypta, jakož i činitele spojené se snížením poptávky, dovozy a vývozy výrobního odvětví Společenství a produktivitou tohoto výrobního odvětví.

25

Jestliže posuzujeme příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a újmou způsobenou unijnímu výrobnímu odvětví, je nepochybné, že unijní orgány nezkoumaly žádné z obou dotčených sporných opatření, a sice zrušení řádných cel v rámci použití režimu všeobecných celní preferencí a zrušení předcházejících antidumpingových cel.

26

Je třeba konstatovat, že tato opatření se týkala výrobků pocházejících z Pákistánu a že se nařízení č. 397/2004 použije na všechny pákistánské výrobce. Podle tohoto nařízení tak všechny vývozy výrobků, které jsou v něm uvedeny, představují dumpingové dovozy ve smyslu článku 3 nařízení č. 384/96.

27

Je jisté, že účinkem zrušení dovozních cel ve výši 12 % a 6,7 % mohlo být usnadnění a zvýhodnění dovozů dotčených výrobků. K tomuto účinku však docházelo u dumpingových dovozů.

28

Ze znění čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96, zejména slov „známé činitele [...] působí újmu výrobnímu odvětví Společenství“, vyplývá, že toto nařízení vyžaduje přezkum činitelů, které přímo způsobují újmu, což předpokládá přímou příčinnou souvislost.

29

V projednávané věci však změny podmínek regulace dumpingových dovozů nemohou být jako takové považovány za způsobující takovou újmu. Újma je způsobena samotnými dovozy.

30

Dumpingové dovozy a podmínky regulace, za kterých k nim dochází, jsou totiž neoddělitelné.

31

Sporná opatření, která usnadňují a zvýhodňují dovozy, jsou tak pouze nepřímými důvody a nemohou být považována za „jiné činitele“ ve smyslu čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96.

32

Tento výklad je koherentní se zprávou skupiny odborníků WTO ze dne 28. října 2011, nadepsanou „Evropská unie – Antidumpingová cla na některou obuv z Číny“, která zkoumala otázku příčinné souvislosti mezi zrušením dovozních kvót a újmou s ohledem na článek 3.5 antidumpingového kodexu z roku 1994. V bodě 7.527 této zprávy bylo konstatováno, že zrušení dovozních kvót, které umožní zvýšení objemu dumpingových dovozů, není činitelem, který sám o sobě způsobuje újmu.

33

Dovozní kvóty jsou součástí podmínek regulace, za kterých dochází k dovozům, stejně jako dovozní cla.

34

Za těchto podmínek se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že oba sporné činitele jsou „jinými činiteli“ ve smyslu čl. 3 odst. 7 nařízení č. 384/96.

35

Tento závěr nicméně nepředjímá odpověď na otázku, zda musí být sporné činitele zohledněny při zkoumání existence újmy podle čl. 3 odst. 2, 3 a 5 nařízení č. 384/96.

36

Napadený rozsudek tedy musí být zrušen.

37

Podle čl. 61 prvního pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, jestliže Soudní dvůr zruší rozhodnutí Tribunálu, může vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje, nebo věc vrátit zpět Tribunálu k rozhodnutí.

38

V projednávané věci nejsou splněny podmínky k tomu, aby Soudní dvůr mohl sám vydat konečné rozhodnutí ve věci.

39

V důsledku toho je třeba věc vrátit zpět Tribunálu a konstatovat, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto: