—

za Kamino International Logistics BV H. de Biem a E. Zietsem, advocaten,

—

za nizozemskou vládu C. M. Wissels a D. J. M. de Gravem, jako zmocněnci,

—

za Komisi Evropských společenství G. Wilmsem, jako zmocněncem, ve spolupráci s F. Tuytschaeverem, advocaat,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu kombinované nomenklatury, která tvoří přílohu I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1789/2003 ze dne 11. září 2003 (Úř. věst. L 281, s. 1; Zvl. vyd. 02/14, s. 3, dále jen „KN“ nebo „kombinovaná nomenklatura“), a platnosti nařízení Komise (ES) č. 754/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 118, s. 32; Zvl. vyd. 02/16, s. 93).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Staatssecretaris van Financiën (státní tajemník pro finance) a Kamino International Logistics BV (dále jen „Kamino“) ve věci sazebního zařazení určitých monitorů na bázi tekutých krystalů (LCD) v srpnu 2004.

3

Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, uzavřená v Bruselu dne 14. června 1983, a protokol o její změně ze dne 24. června 1986 (dále jen „úmluva o HS“) byly schváleny jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

4

Na základě čl. 3 odst. 1 písm. a) úmluvy o HS se každá smluvní strana zavazuje, že její celní a statistické nomenklatury budou v souladu s harmonizovaným systémem zakotveným touto úmluvou (dále jen „HS“), že bude používat bez dodatků a změn všechna čísla a položky tohoto systému, jakož i jejich číselné znaky a že bude dodržovat číselné uspořádání uvedeného systému. Totéž ustanovení rovněž smluvním stranám ukládá povinnost používat k výkladu HS všeobecná pravidla, jakož i všechny poznámky k jeho třídám, kapitolám a položkám a neměnit jejich rozsah.

5

Kombinovaná nomenklatura zavedená nařízením č. 2658/87 se zakládá na HS, jehož šestimístné čísla a položky přejímá a pouze sedmé a osmé číslo tvoří její další členění.

6

Podle čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení, ve znění nařízení Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357), přijme Komise Evropských společenství každoročně nařízením úplnou verzi KN a celních sazeb vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna následujícího roku.

7

Podle svého článku 2 vstoupilo nařízení č. 1789/2003, které zavedlo novou verzi kombinované nomenklatury, v platnost dne 1. ledna 2004.

8

Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou uvedena v její první části hlavě I bodu A, stanoví:

„Zařazení zboží v [KN] se řídí těmito zásadami:

9

Druhá část KN zahrnuje třídu XVI, týkající se strojů a mechanických zařízení, elektrických zařízení a jejich částí a součástí, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku, přístrojů pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a částí, součástí a příslušenství těchto přístrojů.

10

Tato třída XVI zahrnuje kapitoly 84 a 85. První se týká jaderných reaktorů, kotlů, strojů a mechanických zařízení, jakož i jejich částí a součástí. Druhá je věnována elektrickým strojům, přístrojům a zařízením a jejich částem a součástem, přístrojům pro záznam a reprodukci zvuku, přístrojům pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku, jakož i částem, součástem a příslušenství těchto přístrojů.

11

Podle poznámky 5 uvedené kapitoly 84:

„[…]

12

Číslo 8471 zní následovně:

[…]

[…]“

13

Číslo 8528 KN (dále jen „číslo 8528“) zní následovně:

[…]

[…]

[…]“

14

Podle čl. 9 odst. 1 písm. a) druhé odrážky nařízení č. 2658/87 vypracovává Komise vysvětlivky ke KN, které pravidelně zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie. Vysvětlivky zveřejněné dne 23. října 2002 (Úř. věst. C 256, s. 1) ohledně podpoložky 84716090 upřesňují:

„Do této podpoložky patří zejména zobrazovací jednotky, které mohou být použity pouze jako výstupní jednotky pro zařízení pro automatizované zpracování dat.

Tyto jednotky nesmí reprodukovat obraz z kódovaného (kompozitní video) signálu.“

15

Vysvětlivka ke KN týkající se podpoložky 85282190 odkazuje na vysvětlivky k číslu 8528 HS druhému pododstavci bodu 6.

16

Celní sazba použitelná na dovoz přístrojů z podpoložky 85282190 dosahovala v době rozhodné z hlediska skutečností v původním řízení 14 %, zatímco přístroje spadající do podpoložky 84716090 byly od cla osvobozeny.

17

K zajištění jednotného používání KN přijala Komise nařízení č. 754/2004, které vstoupilo v platnost, na základě svého článku 3, dne 13. května 2004. Příloha uvedeného nařízení vypadá následovně:

18

Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (SCO), založená úmluvou, kterou se zřizuje uvedená Rada, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950, schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 úmluvy o HS vysvětlivky a stanoviska k zařazení přijatá Výborem pro HS, orgánem podle článku 6 této úmluvy. Podle čl. 7 odst. 1 úmluvy o HS je úkolem tohoto výboru zejména předkládat návrhy na její změny a vypracovávat vysvětlivky, stanoviska k zařazení, jakož i ostatní pokyny pro výklad HS.

19

Vysvětlivky k číslu 8471 HS mají následující znění:

„I.– Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky

[…]

D.– Samostatné jednotky

[…]

Mezi uvedenými součástmi je třeba uvést zobrazovací jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat, které graficky prezentují zpracovávaná data. Tyto jednotky se v několika ohledech odlišují od videomonitorů a televizních přijímačů čísla č. 8528, zejména pak v těchto:

[…]“

20

Vysvětlivky k číslu 8528 HS znějí následovně:

„[…]

Tato položka zahrnuje televizní přijímací přístroje (včetně videomonitorů a videoprojektorů), též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu.

Mezi přístroji z této položky lze uvést:

[…]

21

V srpnu 2004 proclila Kamino pro účely uvedení do volného oběhu zásilku barevných LCD monitorů LCD typu BenQ FP231W, reprodukujících obraz pomocí tekutých krystalů odrážejících světlo. Tyto monitory byly zařazeny do podpoložky 85282190.

22

Jejich obrazovka má rozměry 53,48 (š) x 46,55 (v) x 24,84 (h) cm a úhlopříčku 58,42 cm (23 palců). Maximální rozlišení činí 1920 x 1200 pixelů, poměr stran obrazovky 16:10, obnovovací frekvence obrazovky (horizontální a vertikální) 30 až 81 kHz a 50 až 76 Hz, jas 250 cd/m2, schopnost zobrazení 16,7 milionů barev a kontrast 500:1.

23

Uvedené monitory jsou vybaveny konektory D-SUB, DVI-D, USB, S-video a kompozitní video, díky nimž mohou reprodukovat jak obraz pocházející ze zařízení pro automatizované zpracování dat, tak i z jiných zařízení. Kromě toho jsou vybaveny audio výstupem s maximálním výkonem 4 W, ke kterému mohou být připojeny reproduktory.

24

Kamino se domnívala, že tyto monitory měly být zařazeny do podpoložky 84716090, a proto podala stížnost proti platebnímu výměru. Tato stížnost byla zamítnuta rozhodnutím celního inspektora s odůvodněním, že uvedené monitory slouží k reprodukci obrazu a že je lze připojit k DVD přehrávačům, domácím kinoprojektorům, herním konzolám, videokamerám, kamerám a zařízením pro automatizované zpracování dat.

25

V rámci žaloby, která k němu byla podána proti tomuto rozhodnutí, měl Gerechtshof te Amsterdam (odvolací soud v Amsterdamu) za to, že charakteristiky a vlastnosti monitorů dotčených ve věci v původním řízení, zejména jejich rozlišení a jas, je předurčují k používání v koncepční, grafické a obdobné oblasti a že jsou především konstruovány tak, aby byly sledovány zblízka, stojící na psacím nebo pracovním stole.

26

Tento soud konstatoval, že dané přístroje byly výrobcem uvedeny na trh výhradně v tomto kontextu a že jsou navíc příliš nákladné na to, aby byly používány výhradně nebo hlavně k zábavným účelům. Proto se domníval, že i když nejsou monitory dotčené ve věci v původním řízení určeny výhradně k použití uvedenými odbornými uživateli, jelikož nabízejí i jiné možnosti, jsou jim z pohledu smysluplného a užitečného používání určeny natolik převládajícím způsobem, že celkově splňují kritéria uvedená v poznámce 5 B) ke kapitole 84 KN. Podle uvedeného soudu tomu nebrání ani nařízení č. 754/2004, jelikož to se vztahuje na jiná zařízení s podstatně odlišnými technickými charakteristikami.

27

Staatssecretaris van Financiën podal proti tomuto rozsudku kasační opravný prostředek k Hoge Raad der Nederlanden (nejvyšší nizozemský soud), ve kterém tvrdí, že Gerechtshof te Amsterdam při posuzování, zda monitory dotčené ve věci v původním řízení splňují kritéria definovaná v poznámce 5 B) ke kapitole 84 KN, nesprávně nezohlednil jiné možnosti používání, které tyto monitory nabízí, než jako prvků systému automatizovaného zpracování dat.

28

Hoge Raad der Nederlanden se jednak zabývá tím, zda v případě, kdy neexistuje jednoznačné pravidlo umožňující na základě pouhých technických charakteristik určit hlavní použití monitoru schopného reprodukovat videoobraz pocházející jak ze zařízení pro automatizované zpracování dat, tak z jiných zdrojů, má rovněž případně i rozhodující význam cílová uživatelská veřejnost, tak jak může být definována s ohledem na způsob, jakým je dotčený přístroj uváděn na trh, a na jeho prodejní cenu. Dále se zabývá otázkou, zda se působnost nařízení č. 754/2004 vztahuje na monitory dotčené ve věci v původním řízení.

29

Za těchto okolností se Hoge Raad der Nederlanden rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

30

Podstatou této otázky předkládajícího soudu je, zda mohou být takové monitory, jaké jsou dotčeny v původním řízení, které mohou reprodukovat jak signály ze zařízení pro automatizované zpracování dat, tak i signály z jiných zdrojů, považovány za jednotky, „jejichž […] hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat“ ve smyslu poznámky 5 B) ke kapitole 84 KN a zařazeny do podpoložky 84716090.

31

Je třeba připomenout ustálenou judikaturu, podle které je třeba za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla kombinované nomenklatury a poznámek ke třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudek ze dne 18. července 2007, Olicom, C-142/06, Sb. rozh. s. I-6675, bod 16 a uvedená judikatura).

32

Poznámky, které se vztahují ke kapitolám kombinované nomenklatury, stejně tak jako vysvětlivky k nomenklatuře Rady pro celní spolupráci, představují důležité prostředky pro zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují poznatky využitelné pro jeho výklad (viz rozsudky ze dne 19. května 1994, Siemens Nixdorf, C-11/93, Recueil, s. I-1945, bod 12; ze dne 18. prosince 1997, Techex, C-382/95, Recueil, s. I-7363, bod 12; ze dne 19. října 2000, Peacock, C-339/98, Recueil, s. I-8947, bod 10, a výše uvedený rozsudek Olicom, bod 17).

33

V projednávaném případě se znění čísla 8471, do něhož podle Kamino spadají monitory dotčené ve věci v původním řízení, týká zejména zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotek, zatímco znění čísla 8528, do něhož je třeba uvedené monitory zařadit podle nizozemské vlády a Komise, se týká zejména televizních přijímačů a videomonitorů. Do podpoložky 84716090 spadají zejména jiné vstupní a výstupní jednotky než tiskárny a klávesnice, které mohou pod společným krytem obsahovat paměťové jednotky, zatímco podpoložka 85282190 se týká barevných videomonitorů.

34

Komise se domnívá, že jelikož mohou reprodukovat jiný obraz než pocházející ze zařízení pro automatizované zpracování dat, je specifická funkce monitorů dotčených ve věci v původním řízení jiná než zpracování dat ve smyslu poznámky 5 E) ke kapitole 84 KN. V důsledku toho se poznámka 5 B) téže kapitoly nepoužije, pokud jde o tyto monitory, a ty tak musejí být zařazeny do čísla odpovídajícího jejich funkci, a to čísla 8528, které se, mimo jiné, týká videomonitorů.

35

S tímto tvrzením však nelze souhlasit.

36

Podle poznámky 5 E) ke kapitole 84 KN „[se] [s]troje vykonávající specifickou funkci, jinou, než je zpracování dat, a obsahující nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat, zařazují do čísel odpovídajících jejich specifické funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje, do zbytkových čísel“.

37

Ze znění této poznámky vyplývá, že „specifická funkce“ vykonávaná zařízením, které pracuje ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat, musí být funkcí „jinou, než je zpracování dat“ (viz výše uvedený rozsudek Olicom, bod 30).

38

Z obecné systematiky a účelu poznámky 5 E) ke kapitole 84 KN kromě toho plyne, že cílem formulace „zařazují [se] do čísel odpovídajících jejich specifické funkci“, která je v ní uvedena, není prosazování jedné funkce na úkor ostatních, které zařízení, jež je třeba zařadit, rovněž vykonává a které jsou zaměřeny na zpracování dat, nýbrž zabránit tomu, aby zařízení, jejichž funkce se zpracování dat netýká, byla zařazena do čísla 8471 pouze z důvodu, že obsahují zařízení pro automatizované zpracování dat nebo pracující ve spojení s takovým zařízením (rozsudek ze dne 11. prosince 2008, Kip Europe a další, C-362/07 a C-363/07, Sb. rozh. s. I-9489, bod 33).

39

V tomto ohledu je třeba připomenout, že jak vyplývá z bodu 36 výše uvedeného rozsudku Kip Europe a další, „speciální funkce, jiné než zpracovávající data“, ve smyslu poznámky 5 E) ke kapitole 84 KN, vykonávají pouze zařízení spojená nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat, jejichž funkce nespadá pod zpracování dat.

40

Přitom podle údajů, které nejsou zpochybňovány a které jsou součástí spisu předloženého Soudnímu dvoru v rámci řízení v projednávané věci, zajišťují monitory dotčené ve věci v původním řízení mimo funkce reprodukce obrazu pocházejícího z takových přístrojů, jakými jsou herní konzole, videopřehrávače nebo DVD přehrávače, která nespadá pod zpracování dat, rovněž reprodukci signálů pocházejících ze zařízení pro automatizované zpracování dat.

41

V důsledku toho je třeba posoudit, zda, jak tvrdí Kamino, takové monitory spadají do čísla 8471, jakožto jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat na základě skutečnosti, že splňují všechny tři podmínky zavedené v poznámce 5 B) písm. a) až c) ke kapitole 84 KN, a to, že jejich výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat, že je možné je připojit k centrální zpracovatelské jednotce a že jsou schopné přijímat nebo předávat data v takové formě, jakou může používat celý systém.

42

V tomto ohledu je nesporné, že uvedené monitory je možné připojit k centrální zpracovatelské jednotce, že přijímají data v takové formě, kterou může používat celý systém, a že vzhledem k tomu, že jsou schopné reprodukovat signály pocházející i z jiných zdrojů, jejich výhradní použití není v systému automatizovaného zpracování dat. Proto je třeba posoudit, zda by bylo nicméně možné mít za to, že jejich „hlavní“ použití je v takovém systému, ve smyslu poznámky 5 B) písm. a) ke kapitole 84 KN.

43

Jak nizozemská vláda, tak Komise tvrdí, že poznámka 5 B) písm. a) ke kapitole 84 KN musí být vykládána v tom smyslu, že pouhá schopnost monitorů dotčených ve věci v původním řízení reprodukovat obraz pocházející z jiných zdrojů než ze zařízení pro automatizované zpracování dat vylučuje jejich zařazení do čísla 8471.

44

Tento výklad poznámky 5 B) písm. a) ke kapitole 84 KN, jejíž znění výslovně zohledňuje dvě kategorie jednotek zařízení pro automatizované zpracování dat, a sice kategorii jednotek, jejichž „výhradní“ použití je v systému automatizovaného zpracování dat, a kategorii jednotek, jejichž „hlavní“ použití je v takovém systému, nelze nicméně přijmout.

45

Jak totiž uvedl generální advokát v bodě 33 svého stanoviska, takový výklad by znamenal odstranit ze znění uvedené poznámky výraz „hlavní“.

46

Na podporu svých argumentů se nizozemská vláda a Komise opírají zejména o vysvětlivky ke KN týkající se podpoložky 84716090, jakož i o vysvětlivky vztahující se k číslu 8471 HS, zejména bod 1) první větu část D kapitoly I, uvedený v části věnované zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat.

47

V tomto ohledu přispívají podle ustálené judikatury vysvětlivky vypracované Komisí, pokud jde o kombinovanou nomenklaturu, a vysvětlivky přijaté SCO, pokud jde o HS, významným způsobem k výkladu dosahu jednotlivých sazebníkových položek, aniž by však měly závaznou právní sílu (viz zejména rozsudek ze dne 12. ledna 2006, Algemene Scheeps Agentuur Dordrecht, C-311/04, Sb. rozh. s. I-609, bod 27 a uvedená judikatura).

48

Obsah vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře, které nenahrazují vysvětlivky k HS, nýbrž musejí být považovány za jejich doplněk (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 6. prosince 2007, Van Landeghem, C-486/06, Sb. rozh. s. I-10661, bod 36) a konzultovány společně s nimi, musí být tudíž v souladu s ustanoveními této nomenklatury a nemůže měnit jejich dosah (viz zejména výše uvedený rozsudek Algemene Scheeps Agentuur Dordrecht, bod 28 a uvedená judikatura).

49

Přitom, pokud by musely být vysvětlivky uvedené v bodě 46 rozsudku v projednávané věci vykládány, jak navrhuje nizozemská vláda a Komise, v tom smyslu, že vylučují zařazení všech monitorů schopných reprodukovat signál pocházející jak ze zařízení pro automatizované zpracování dat, tak z jiných zdrojů, do podpoložky 84716090, účinkem uvedených vysvětlivek by byla změna a zejména omezení dosahu poznámky 5 B) písm. a) ke kapitole 84 KN.

50

Z toho plyne, že za předpokladu, že by bylo třeba vysvětlivky ke KN týkající se podpoložky 84716090 a vysvětlivky vztahující se k číslu 8471 HS, zejména bod 1) první větu část D kapitoly I, uvedený v části věnované zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat, vykládat v tomto smyslu, nebylo by možné je v tomto bodě použít, jelikož tento výklad není v souladu s poznámkou 5 B) písm. a) ke kapitole 84 KN.

51

S ohledem na výše uvedené je třeba na první otázku odpovědět, že takové monitory, jaké jsou dotčeny v původním řízení, nejsou vyloučeny ze zařazení do podpoložky 84716090, jako jednotky, jejichž „hlavní“ použití je v systému automatizovaného zpracování dat ve smyslu poznámky 5 B) písm. a) ke kapitole 84 KN, pouze na základě skutečnosti, že mohou reprodukovat jak signály ze zařízení pro automatizované zpracování dat, tak i signály z jiných zdrojů.

52

Touto otázkou žádá předkládající soud Soudní dvůr o upřesnění, jaká kritéria umožňují určit, zda jsou takové monitory, jaké jsou dotčeny v původním řízení, jednotkami, jejichž hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat.

53

Komise tvrdí, že možnostmi připojení, kterými disponují monitory dotčené ve věci v původním řízení, a sice DVI-D, S-video a kompozitní video, jsou vybavovány monitory konstruované pro televizory. Z tohoto důvodu monitory dotčené ve věci v původním řízení zajišťují dvojí funkci, a to reprodukci signálu ze zařízení pro automatizované zpracování dat a reprodukci videoobrazu.

54

Nizozemská vláda tvrdí, že jsou-li monitory vybavené rozhraním VGA s nebo bez audio rozhraní, musejí být považovány za monitory, jejichž výhradní použití je v systému automatizovaného zpracování dat. Mimo tento případ mohou být monitory považovány za jednotky, jejichž hlavní použití je v takovém systému, pouze tehdy, je-li možnost použití těchto monitorů vybavených rovněž jinými rozhraními mimo takový systém čistě teoretická.

55

Tyto argumenty nicméně neobstojí.

56

Je-li totiž pravda, jak uvedla Komise ve svém vyjádření, že se kritérium „[výhradního] nebo hlavní[ho] použití […] v systému automatizovaného zpracování dat“, uvedené v poznámce 5 B) písm. a) ke kapitole 84 KN, týká nikoliv používání monitoru jako takového, ale funkcí, jež může tento monitor zajišťovat, nemění to nic na skutečnosti, že, jak vyplývá z bodu 44 rozsudku v projednávané věci, uvedená poznámka výslovně zohledňuje obě kategorie jednotek, kterých se týká, a že toto rozlišování musí být v praxi uplatňováno.

57

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že na rozdíl od tvrzení jak nizozemské vlády, tak Komise, nemohou počet a druh konektorů, jimiž jsou vybaveny takové monitory, jaké jsou dotčeny v původním řízení, samy o sobě představovat rozhodující kritéria pro sazební zařazení takových monitorů a že pro jeho účely je třeba posuzovat, rovněž s ohledem na další kritéria a se zohledněním objektivních charakteristik a vlastností těchto monitorů, jak stupeň, na jakém jsou schopny vykonávat více funkcí, tak úroveň výkonnosti, jaké dosáhnou při plnění těchto funkcí.

58

Jelikož tak takové monitory nelze vyjmout z pojmu „jednotka zařízení pro automatizované zpracování dat“ ve smyslu poznámek 5 B) písm. a) a 5 C) písm. a) ke kapitole 84 KN, je třeba určit kritéria umožňující rozhodnout, zda tyto monitory patří k typu, jehož hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat, nebo zda je jejich technické charakteristiky a vlastnosti řadí mezi televizní obrazovky nebo videomonitory.

59

V projednávaném případě je pro účely sazebního zařazení takových monitorů, jaké jsou dotčeny v původním řízení, třeba vycházet z vysvětlivek k číslu 8471 HS, zejména z bodů 1 až 5 části D kapitoly I, uvedených v části věnované zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat.

60

V tomto ohledu z uvedených bodů vyplývá, že monitory, jejichž hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat, lze poznat vedle toho, že jsou vybaveny příslušnými konektory pro připojení k systémům zpracování dat, díky dalším technickým charakteristikám, zejména díky skutečnosti, že jsou konstruovány pro práci v jejich blízkosti, že nejsou uzpůsobeny k reprodukci televizního signálu, že se vyznačují slabým magnetickým zářením, že rozteč pixelů jejich obrazovek začíná na 0,41 u středního rozlišení a při zvyšování rozlišení se snižuje, že jejich šířka pásma dosahuje 15 nebo více MHz, jakož i toho, že rozměr obrazových bodů je menší než ve videomonitorech čísla 8528, zatímco konvergence prvně uvedených je vyšší než druhých.

61

V důsledku toho je třeba na druhou otázku odpovědět, že pro účely určení, zda jsou takové monitory, jaké jsou dotčeny v původním řízení, jednotkami, jejichž hlavní použití je v systémech automatického zpracování dat, musejí vnitrostátní orgány, včetně soudů, vycházet z údajů uvedených ve vysvětlivkách k číslu 8471 HS, zejména v bodech 1 až 5 části D kapitoly I, uvedených v části věnované zobrazovacím jednotkám zařízení pro automatizované zpracování dat.

62

Touto otázkou se předkládající soud táže, zda se působnost nařízení č. 754/2004, jehož příloha zařazuje do podpoložky 85282190 dva typy plazmových obrazovek, jejichž technické charakteristiky jim umožňují zobrazovat signály z přístroje pro automatizované zpracování dat nebo jiného zdroje, například DVD přehrávače nebo videoherního přístroje, pomocí tuneru, vztahuje i na takové monitory, jaké jsou dotčeny v původním řízení. Je-li tomu tak, přeje si rovněž, aby se Soudní dvůr vyslovil k platnosti uvedeného nařízení.

63

Z judikatury plyne jednak to, že takové nařízení o zařazení, jako je nařízení č. 754/2004, je přijato Komisí, pokud zařazení jednotlivého výrobku do kombinované nomenklatury může činit těžkosti nebo je předmětem sporu, a jednak to, že takové nařízení má obecnou působnost, jelikož se nepoužije jen na určitý hospodářský subjekt, ale všeobecně na všechny výrobky totožné s tím, jenž byl předmětem tohoto zařazení (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 17. května 2001, Hewlett Packard, C-119/99, Recueil, s. I-3981, body 18 a 19, jakož i výše uvedený rozsudek Kip Europe a další, bod 59).

64

Je třeba nicméně konstatovat, že zboží, které bylo zařazeno nařízením č. 754/2004, není z pohledu použité technologie totožné s monitory dotčenými ve věci v původním řízení. Oba typy přístrojů popsané v příloze k tomuto nařízení jsou totiž plazmovými obrazovkami, zatímco monitory dotčené ve věci v původním řízení mají obrazovky typu LCD.

65

Liší se rovněž svými rozměry, jelikož úhlopříčka obrazovky přístrojů, které jsou předmětem nařízení č. 754/2004, činí 106 cm (41,73 palců), zatímco úhlopříčka monitorů dotčených ve věci v původním řízení činí 58,42 cm (23 palců).

66

Mimoto rozlišení obou typů přístrojů zařazených nařízením č. 754/2004 činí 852 x 480 pixelů a 1024 x 1024 pixelů. Naproti tomu rozlišení monitorů dotčených ve věci v původním řízení je 1920 x 1200 pixelů.

67

Je třeba dodat, že i když obdobným použitím nařízení o sazebním zařazení na výrobky podobné výrobkům, jež jsou uvedeny v tomto nařízení, je podpořen soudržný výklad kombinované nomenklatury, jakož i rovné zacházení mezi subjekty (viz rozsudky ze dne 4. března 2004, Krings, C-130/02, Recueil, s. I-2121, bod 35, a ze dne 13. července 2006, Anagram International, C-14/05, Sb. rozh. s. I-6763, bod 32), je v takovém případě ještě třeba, aby výrobky, jež mají být zařazeny, a výrobky, jichž se týká nařízení o sazebním zařazení, byly dostatečně podobné.

68

Přitom pouhá skutečnost, že jak monitory dotčené ve věci v původním řízení, tak výrobky uvedené v nařízení č. 754/2004, jsou vybaveny konektorem DVI, a že z tohoto důvodu jsou všechny schopny reprodukovat jak signály ze zařízení pro automatizované zpracování dat, tak i signály z jiných zdrojů, nemůže bez posouzení jejich objektivních vlastností, jakož i jejich výkonnostní schopnosti plnit jednotlivé jimi zajišťované funkce stačit – vzhledem k odlišnostem popsaným v bodech 64 až 66 rozsudku v projednávané věci – pro to, aby se uvedené nařízení použilo obdobně na tyto monitory.

69

Z toho plyne, že jelikož monitory dotčené ve věci v původním řízení nejsou totožné s výrobky, jejichž zařazení provádí nařízení č. 754/2004, ani jim nejsou dostatečně podobné, toto nařízení se na tyto monitory nepoužije. V důsledku toho není namístě posuzovat jeho platnost.

70

S ohledem na výše uvedené úvahy je na třetí otázku třeba odpovědět tak, že se nařízení č. 754/2004 pro účely sazebního zařazení monitorů dotčených ve věci v původním řízení nepoužije.

71

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto: