Věc C-300/02

Řecká republika

v.

Komise Evropských společenství

„EZOZF – Plodiny na orné půdě – Nařízení (EHS) č. 729/70 – Článek 5 odst. 2 písm. c) – Nesrovnalosti mezi ročními výkazy výdajů a uznatelnými výdaji – Lhůta 24 měsíců – Srážka částky podpory zemědělcům“

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 24. února 2005          

Shrnutí rozsudku

1.     Zemědělství – EZOZF – Schválení účetní závěrky – Odepření financování výdajů vyplývajících z nesrovnalostí při použití právní úpravy Společenství – Zpochybnění dotyčným členským státem – Důkazní břemeno – Rozdělení mezi Komisi a členský stát

(Nařízení Rady č. 729/70)

2.     Zemědělství – EZOZF – Schválení účetní závěrky – Nařízení č. 729/70 – Omezení odepření financování – Lhůta 24 měsíců – Počátek lhůty – Sdělení Komise o výsledcích ověřování – Podmínky

(Nařízení Rady č. 729/70, čl. 5 odst. 2 písm. c); Nařízení Komise č. 1663/95, čl. 8 odst. 1 pododstavec 1)

3.     Zemědělství – EZOZF – Schválení účetní závěrky – Vypracování rozhodnutí – Vyhodnocení výdajů, které mají být vyloučeny z financování Společenství – Pojem vyhodnocení

(Nařízení Komise č 1663/95, čl. 8 odst. 1)

4.     Zemědělství – Společná zemědělská politika – Podpora pro producenty některých plodin na orné půdě – Platby směřující ke kompenzaci ztrát příjmu vyplývající z reformy společné zemědělské politiky – Povinnost vyplatit celé dotčené částky příjemcům – Srážky prováděné sdruženími zemědělských družstev k pokrytí svých provozních nákladů – Zákaz

(Nařízení Rady č. 1765/92, čl. 15 odst. 3)

1.     Ve věci financování společné zemědělské politiky EZOZF Komisi přísluší, pokud odepře financovat výdaje vykázané členským státem, aby prokázala existenci porušení pravidel společné organizace zemědělských trhů. Komise má tudíž povinnost odůvodnit své rozhodnutí konstatující absenci nebo nedostatky kontrol provedených dotyčným členským státem. Nicméně je zavázána nikoliv k tomu, aby vyčerpávajícím způsobem prokázala nedostatečnost kontrol provedených vnitrostátními orgány nebo nesrovnalosti čísel předaných vnitrostátními orgány, ale aby předložila důkazní prostředky prokazující závažné a odůvodněné pochybnosti, které má vůči těmto kontrolám nebo těmto číslům. Dotyčný členský stát naproti tomu nemůže vyvrátit zjištění Komise, aniž by podložil svá vlastní tvrzení skutečnostmi, které dokládají existenci spolehlivého a operativního kontrolního systému. Nepodaří-li se mu tedy prokázat, že zjištění Komise jsou nepřesná, pak tato zjištění představují skutečnosti způsobilé vzbudit závažné pochybnosti ohledně zavedení systému odpovídajících a účinných opatření dozoru a kontroly. Toto ulehčení důkazního břemena Komise lze vysvětlit skutečností, že členský stát je nejlépe schopen shromáždit a ověřit údaje nezbytné pro schválení účetní závěrky EZOZF, a tudíž mu přísluší, aby předložil nejpodrobnější a nejúplnější důkaz o existenci kontrol nebo o číslech a popřípadě o nepřesnosti tvrzení Komise

(viz body 33–36)

2.     Článek 5 odst. 2 písm. c) pátý pododstavec nařízení č. 729/70 o financování společné zemědělské politiky, ve znění nařízení č. 1287/95, časově omezuje výdaje, na které se může vztahovat odepření financování z EZOZF. Uvedený článek stanoví, že odepření financování se nemůže vztahovat na výdaje uskutečněné alespoň 24 měsíců před písemným sdělením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích ověřování Komise. Obsah tohoto písemného sdělení je upřesněn v čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci nařízení č. 1663/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 729/70 týkající se postupu schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF. Komise je zavázána dodržovat ve vztazích s členskými státy podmínky, které si sama uložila v prováděcích nařízeních. Nedodržování těchto podmínek totiž může, podle své důležitosti, zbavit podstaty procesní záruku poskytnutou členským státům v čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70.

(viz body 67–68, 70)

3.     Pojem „vyhodnocení“ výdajů, který je použit v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 729/70 týkající se postupu schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF, jakož i jeho ekvivalenty v různých jazykových verzích, musí být vykládán v tom smyslu, že není potřeba vyčíslení částky dotčených výdajů a že stačí, aby byly uvedeny skutečnosti umožňující alespoň přibližně vypočítat tuto částku.

(viz bod 74)

4.     Článek 15 odst. 3 nařízení č. 1765/92, o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě, který stanoví, že platby stanovené v tomto nařízení musejí být celé vyplaceny příjemcům, zakazuje, aby vnitrostátní orgány prováděly odpočet z uskutečněných plateb nebo aby vyžadovaly platbu administrativních nákladů spojených se žádostmi, pokud by to způsobilo snížení částky podpor. Totéž platí pro sdružení zemědělských družstev zprostředkující platby dotčených podpor.

Povinnost vyplývající z výše uvedeného ustanovení je povinností dosáhnout výsledku, takže není důležité, že stížnosti byly zaznamenány nebo že byly uzavřeny smlouvy mezi příjemci a družstvy ohledně srážky části podpory.

(viz body 111–112)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)

24. února 2005 (*)

„EZOZF – Plodiny na orné půdě – Nařízení (EHS) č. 729/70 – Čl. 5 odst. 2 písm. c) – Nesrovnalosti mezi ročními výkazy výdajů a uznatelnými výdaji – Lhůta 24 měsíců – Srážka částky podpory zemědělcům“

Ve věci C‑300/02,

jejímž předmětem je žaloba na neplatnost na základě článku 230 ES, podaná dne 21. srpna 2002,

Řecká republika, zastoupená I. Chalkiasem a G. Kanellopoulosem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

žalobkyně,

proti

Komisi Evropských společenství, zastoupené M. Condou-Durande, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s N. Korogiannakisem, dikigoros, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

žalované,

SOUDNÍ DVŮR (první senát),

ve složení P. Jann, předseda senátu, K. Lenaerts, N. Colneric (zpravodaj), E. Juhász a M. Ilešič, soudci,

generální advokát: P. Léger,

vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 16. září 2004,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

vydává tento

Rozsudek

1       Svou žalobou se Řecká republika domáhá zrušení rozhodnutí Komise 2002/524/ES ze dne 26. června 2002 o vyloučení některých výdajů uskutečněných členskými státy ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) z financování z prostředků Společenství [sděleného pod č. K (2002) 2281] (Úř. věst. L 170, s. 77, dále jen „napadené rozhodnutí“).

2       Tímto rozhodnutím Komise přistoupila v odvětví plodin na orné půdě k „paušálním opravám z důvodu nedostatečnosti klíčových kontrol“ a vyloučila z financování z prostředků Společenství částku 103 513 610 eur pro rozpočtové roky 1996 až 1999.

3       Specifické důvody těchto finančních oprav byly shrnuty v souhrnné zprávě [Pozn. překl.: její francouzské znění nese název AGRI 60720/2002‑FR‑Final] ze dne 23. května 2002, týkající se výsledků kontrol schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF na základě čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení (EHS) č. 729/70 a čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 1258/1999, co se týče ovoce a zeleniny, mléčných produktů, prémií na zvířata, plodin na orné půdě, rozvoje venkova a platebních lhůt (dále jen „souhrnná zpráva“).

4       Tato žaloba se týká tří druhů oprav:

–       opravy ve výši 49 385 195 eur z důvodu nesrovnalostí mezi vykázanými výdaji a plochami uznatelnými pro oznámené podpory, uplatněné pro hospodářské roky 1994, 1995, 1996 a 1998;

–       paušální opravy ve výši 5 % z důvodu selhání týkajících se zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému, uplatněné pro hospodářské roky 1998 a 1999, tedy 44 591 189 eur;

–       paušální opravy ve výši 2 % z důvodu srážek prováděných sdruženími zemědělských družstev, uplatněné pro hospodářské roky 1998 a 1999, tedy 18 200 485 eur.

 Právní rámec

 Obecná právní úprava

5       Článek 3 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 729/70 ze dne 21. dubna 1970 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 94, s. 13), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1287/95 ze dne 22. května 1995 (Úř. věst. L 125, s. 1, dále jen „nařízení č. 729/70“ ) stanoví:

„Podle čl. 1 odst. 2 písm. b) jsou financovány intervence zaměřené na stabilizaci zemědělských trhů prováděné na základě předpisů Společenství v rámci společné organizace zemědělských trhů.“ (neoficiální překlad)

6       Článek 5 nařízení č. 729/70 upravuje schvalování ročních účetních závěrek předávaných vnitrostátními agenturami pověřenými uskutečněním výdajů za tímto účelem.

7       Tento čl. 5 odstavce 1 a 2 stanoví:

„1.      Členské státy pravidelně předávají Komisi následující údaje, které se týkají schválených platebních agentur a koordinačních subjektů uvedených v článku 4 a které se týkají operací financovaných záruční sekcí EZOZF:

a)      výkazy výdajů a odhady finančních potřeb;

b)      roční účetní závěrky s přiloženými informacemi nezbytnými k jejich schválení a osvědčením o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předaných účetních podkladů.

2.      Komise po konzultaci s výborem fondu:

[...]

b)      do 30. dubna roku následujícího po daném rozpočtovém roce schválí na základě údajů uvedených v odst. 1 písm. b) účetní závěrky platebních agentur.

Rozhodnutí o schválení účetní závěrky se týká úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předaných účtů.

Tímto rozhodnutím není dotčeno přijetí dalších rozhodnutí podle bodu c);

c)      rozhoduje, které výdaje mají být vyloučeny z financování z prostředků Společenství podle článků 2 a 3, pokud shledá, že tyto výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství.

Před vydáním rozhodnutí o odepření financování sdělí Komise písemně výsledky ověřování a dotyčné členské státy písemně sdělí své odpovědi; poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být učiněna.

Není-li dosaženo dohody, může členský stát ve lhůtě čtyř měsíců požádat o zahájení řízení směřujícího ke smíření jejich postojů, jehož výsledky jsou předmětem zprávy zaslané Komisi, která ji před vydáním rozhodnutí o odepření financování posoudí.

Komise zváží částky, které mají být vyloučeny z financování, zejména s ohledem na význam zjištěného nesouladu. Za tímto účelem Komise vezme v úvahu povahu a závažnost porušení předpisů a finanční ztrátu, kterou Společenství utrpělo.

Odepření financování se nemůže vztahovat na výdaje uskutečněné alespoň 24 měsíců před písemným sdělením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích ověřování. Toto ustanovení se nicméně nepoužije na finanční důsledky:

–       nesrovnalostí podle čl. 8 odst. 2,

–       týkající se vnitrostátních podpor nebo porušení předpisů, v jejichž důsledku byla zahájena řízení podle článků 93 a 169 Smlouvy.“ (neoficiální překlad)

8       Článek 8 odst. 1 první pododstavec nařízení č. 729/70 stanoví:

„Členské státy přijmou v souladu se svými právními a správními předpisy opatření nezbytná k:

–       zajištění toho, že operace financované fondem jsou prováděny skutečně a řádně,

–       předcházení nesrovnalostem a jejich stíhání,

–       zpětnému získání částek ztracených v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti.“ (neoficiální překlad)

9       Článek 8 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví:

„Nepodaří-li se ztracené částky získat zpět v plné výši, nese finanční důsledky nesrovnalostí nebo nedbalosti Společenství, s výjimkou důsledků nesrovnalostí nebo nedbalosti, které lze přičíst správním orgánům nebo jiným subjektům členských států.

Zpět získané částky budou převedeny na schválené platební agentury, které je odečtou z výdajů financovaných fondem. Úroky ze zpětně získaných nebo pozdě zaplacených částek připadají fondu.“ (neoficiální překlad)

10     Podle čl. 9 odst. 1 téhož nařízení:

„Členské státy poskytnou Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování fondu a učiní veškerá vhodná opatření, která mohou usnadnit kontroly, které bude Komise považovat za nezbytné v rámci řízení financování Společenství, včetně kontrol na místě.

Členské státy sdělí Komisi právní a správní předpisy, které přijaly k provedení právních aktů Společenství týkajících se společné zemědělské politiky, pokud tyto akty mají finanční důsledky pro fond.“ (neoficiální překlad)

11     Smírčí řízení uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70 je upraveno rozhodnutím Komise 94/442/ES ze dne 1. července 1994 o zavedení smírčího řízení v rámci schválení účetní závěrky záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 182, s. 45; Zvl. vyd. 03/16, s. 268). Podle čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí se zřizuje smírčí orgán. Podle odst. 2 písm. a) tohoto článku „postoj smírčího orgánu nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o schválení účetní závěrky“.

12     Článek 8 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1663/95 ze dne 7. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 729/70 týkající se postupu schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF (Úř. věst. L 158, s. 6; Zvl. vyd. 03/18, s. 31), stanoví:

„Dojde-li Komise na základě šetření k závěru, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s předpisy Společenství, sdělí toto zjištění dotyčnému členskému státu a uvede nápravná opatření, která je třeba učinit pro zajištění souladu s těmito předpisy v budoucnosti, a dále vyhodnotí výdaje, které navrhuje vyloučit na základě čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení (EHS) č. 729/70. Sdělení obsahuje odkaz na toto nařízení. Členský stát odpoví ve lhůtě dvou měsíců a Komise může následně upravit svůj postoj. V odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu prodloužit.

Po uplynutí lhůty stanovené pro odpověď svolá Komise dvoustranná jednání a obě strany se pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata. Komise poté formálně sdělí své závěry členskému státu, přičemž odkáže na rozhodnutí Komise 94/442/ES.“

13     Na základě čl. 8 odst. 2 nařízení č. 1663/95 musí být rozhodnutí uvedená v čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení (EHS) č. 729/70 přijata po prověření případné zprávy vypracované smírčím orgánem podle ustanovení stanovených v rozhodnutí 94/442.

14     Pokyny pro provádění paušálních oprav byly definovány v dokumentu Komise č. VI/5330/97 ze dne 23. prosince 1997 nazvaném „Pokyny týkající se výpočtu finančních důsledků při přípravě rozhodnutí o schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF“ (dále jen „dokument č. VI/5330/97“). Pokud na základě informací získaných při šetření nelze ohodnotit ztráty utrpěné Společenstvím odvozením těchto ztrát statistickými prostředky nebo odkazem na jiné ověřitelné údaje, může být navržena paušální oprava. Použité sazby oprav závisejí na závažnosti nedostatků zjištěných při provádění kontrol.

15     V příloze 2 tohoto dokumentu nazvané „Finanční důsledky nepřítomnosti kontrol prováděných členskými státy pro schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF“ Komise rozlišuje mezi dvěma kategoriemi kontrol:

„–      Klíčovými kontrolami jsou fyzická a správní ověření požadovaná pro kontrolu základu skutečností, zejména existence předmětu žádosti, množství a kvalitativních podmínek, včetně dodržování lhůt, požadavků na sklizeň, retenčních lhůt atd. Jsou prováděny na místě a prověřením za pomoci nezávislých informací, jako například katastrů nemovitostí.

–      Sekundárními kontrolami jsou správní úkony nezbytné pro řádné nakládání se žádostmi, jako například ověření dodržování lhůt k podání, identifikace dvojích žádostí pro jeden předmět, analýza rizik, použití sankcí a přiměřený dohled nad postupy.“ (neoficiální překlad)

16     Podle přílohy 2 dokumentu č. VI/5330/97 Komise použije následující sazby paušálních oprav:

„Pokud nejsou provedeny jedna nebo více klíčových kontrol nebo jsou provedeny tak špatně nebo tak zřídka, že jsou neúčinné pro určení uznatelnosti žádosti nebo pro zabránění nesrovnalostem, je tedy třeba provést opravu ve výši 10 %, neboť je možno si důvodně myslet, že existovalo zvýšené riziko značných ztrát pro EZOZF.

Pokud jsou provedeny všechny klíčové kontroly, ale bez dodržení počtu, četnosti nebo přísnosti vyžadované nařízeními, je tedy třeba provést opravu ve výši 5 %, neboť lze důvodně dojít k závěru, že tyto kontroly nenabízejí očekávanou úroveň záruky správnosti žádostí a že riziko ztráty pro EZOZF bylo významné.

Pokud členský stát správně provede klíčové kontroly, ale zcela opomene provést jednu nebo více doplňujících kontrol, je tedy třeba provést opravu ve výši 2 %, s ohledem na nižší riziko ztráty pro EZOZF a menší závažnost porušení povinnosti.“ (neoficiální překlad)

 Právní úprava v oblasti plodin na orné půdě

17     Nařízením Rady č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému [dále jen „IAKS“] pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 355, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 223) byl vytvořen nový integrovaný systém použitelný zejména na režim finanční podpory v odvětví plodin na orné půdě.

18     Podle čl. 2 tohoto nařízení:

„Integrovaný systém zahrnuje následující prvky:

a)      počítačovou databázi;

b)      alfanumerický systém identifikace zemědělských pozemků;

c)      alfanumerický systém identifikace a registrace zvířat;

d)      žádosti o podporu;

e)      integrovaný kontrolní systém.“

19     Článek 7 tohoto nařízení stanoví, že integrovaný kontrolní systém se vztahuje na všechny podané žádosti o podporu, zejména pokud jde o administrativní kontroly, kontroly na místě a případná ověření leteckými nebo družicovými snímky.

20     Podle článku 8 uvedeného nařízení:

„1.      Členské státy provedou administrativní kontrolu žádostí o podporu.

2.      Administrativní kontroly doplní kontroly na místě zaměřené na vybrané zemědělské podniky. Členské státy stanoví pro všechny tyto kontroly plán odběru vzorků.

3.      Každý členský stát určí orgán zodpovědný za koordinaci kontrol uvedených v tomto nařízení.

4.      Vnitrostátní orgány mohou za podmínek, které budou stanoveny, využívat ke zjištění ploch zemědělských pozemků, identifikaci plodin a prověření jejich stavu dálkový průzkum.

5.      Pokud příslušné orgány členského státu svěří některé dílčí práce, jež mají být provedeny podle tohoto nařízení, specializovaným agenturám nebo podnikům, zůstane jim zachován dohled a odpovědnost za jejich řádné provedení.“

21     Článek 13 odst. 1 nařízení č. 3508/92, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2466/96 ze dne 17. prosince 1996 (Úř. věst. L 335, s. 1; Zvl. vyd. 03/20, s. 148), stanoví:

„1.      Integrovaný systém se použije:

a)      ode dne 1. února 1993 na žádosti o podporu, alfanumerický systém identifikace a registrace hovězího dobytka a integrovaný kontrolní systém uvedený v článku 7;

b)       na ostatní prvky uvedené v článku 2 nejpozději na ostatní prvky uvedené v článku 2 nejpozději

–       od 1. ledna 1998, pokud jde o Rakousko, Finsko a Švédsko,

–       od 1. ledna 1997, pokud jde o ostatní členské státy.“

22     Nařízení Rady (EHS) č. 1765/92 ze dne 30. října 1992 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 181, s. 12) stanoví v čl. 15 odst. 3:

„Platby stanovené v tomto nařízení musejí být celé vyplaceny příjemcům.“ (neoficiální překlad)

23     Podle čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 391, s. 36), ve znění nařízení Komise (EHS) č. 1648/95 ze dne 6. července 1995 (Úř. věst. L 156, s. 27), pokud se jedná o nepravdivé prohlášení učiněné úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, dotyčný zemědělec je pro příslušný kalendářní rok vyloučen z dotčeného režimu podpor. (neoficiální překlad)

 K věci samé

 K opravě uplatněné pro hospodářské roky 1994, 1995, 1996 a 1998 z důvodu rozdílů mezi ročními výkazy plateb a uznatelnými plochami

 K údajné správnosti výdajů

24     Z bodu B.7.3.1.1 souhrnné zprávy vyplývá, že, co se týče hospodářských roků 1994, 1995, 1996 a 1998, útvary Komise zjistily obrovské rozdíly (celkem 49 385 195 eur výdajů navíc) následkem porovnání výdajů vykázaných Řeckou republikou v rámci ročních výkazů s plochami uznatelnými pro podpory podle konečného sdělení o základní ploše předloženého řeckými orgány.

–       Argumenty účastníků řízení

25     Podle řecké vlády Komise usoudila z důvodu nesprávného výkladu a použití čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70 ve spojení s přílohou 2 dokumentu č. VI/5330/97, že nesrovnalosti existující mezi ročními výkazy výdajů a uznatelnými výdaji představují skutečné nesrovnalosti a ztráty pro EZOZF. Komise odečetla z financování Společenství odpovídající částku, kterou připsala jako finanční opravu Řecké republice. Komise takto postupovala z důvodu, že tyto nesrovnalosti jsou čistě účetními důsledky vyplývajícími pouze z absence společné počítačové sítě a že nepředstavují částky odpovídající přesným výdajům uskutečněným členským státem v rozporu s některými pravidly Společenství, ke škodě prostředků Společenství. Nejedná se přitom o skutečné nesrovnalosti, ale o fiktivní nesrovnalosti, které jsou odrazem slabin administrativního systému vyplývajících z absence jednotného společného počítačového systému.

26     Řecká vláda v tomto ohledu uplatňuje, že:

–       buď údaje nejsou spolehlivé, a tudíž jsou rozdíly mezi nimi fiktivní,

–       anebo jsou spolehlivé, a rozdíly mezi nimi jsou skutečné.

27     Podle této vlády nemohou tyto dvě domněnky platit současně, protože údaje, které by nebyly spolehlivé, by nemohly být příčinou rozdílů, které by byly skutečné, jak to tvrdí Komise.

28     Krom toho existence rozdílů v údajích podle řecké vlády nezbytně neznamená, že platby, které přesahují běžné řádné platby, jsou skutečné. To platí tím spíše, když tyto údaje nejsou spolehlivé z důvodu absence společného kompatibilního počítačového systému. Z toho vyplývá, že účastník řízení, který tvrdí, že rozdíly jsou skutečné, musí rovněž předložit důkaz pro svá tvrzení. Postoj Komise, který spočívá v tom, že se omezuje na dovolávání se těchto rozdílů, nesplňuje tento požadavek.

29     Skutečnost, že namítané nesrovnalosti nejsou skutečné, byla podle řecké vlády krom toho rovněž zjištěna šetřeními týkajícími se sklizně v roce 1997 vedenými řeckými orgány po dvoustranné konzultaci s útvary Komise dne 27. března 2001, jejichž závěry považovaly útvary Komise za přesné, takže z financování Společenství pro finanční rok 1997 nebyla vyloučena částka 24 160 441 768 GRD.

30     Komise uplatňuje, že řecká vláda uznává existenci rozdílů mezi výdaji zaplacenými v souladu s ročními výkazy a plochami uznatelnými pro platby v souladu s konečným sdělením o základní ploše předloženým řeckými orgány a že nezpochybňuje jejich výši. Zdůrazňuje, že řecká vláda nepředkládá jiné skutečnosti dokazující výši výdajů a velikost ploch, které podle ní jsou přesné a spolehlivé.

31     Komise v tomto ohledu uvádí, že argument řecké vlády vycházející z „fiktivních rozdílů“ znamená buď to, že částka, která byla podle jejího vlastního prohlášení vyplacena producentům, není přesná, anebo že plochy, které prohlásila za uznatelné, nejsou přesné, anebo jsou obě skutečnosti nepravdivé. Ať je takto předložený argument jakýkoliv, Řecké republice přísluší, aby předložila útvarům Komise „přesná“ čísla.

–       Závěry Soudního dvora

32     Úvodem je třeba připomenout, že EZOZF financuje pouze intervence prováděné v souladu s předpisy Společenství v rámci společné organizace zemědělských trhů (viz zejména rozsudky ze dne 6. března 2001, Nizozemsko v. Komise, C‑278/98, Recueil, s. I‑1501, bod 38, a ze dne 8. května 2003, Španělsko v. Komise, C‑349/97, Recueil, s. I‑3851, bod 45).

33     Je rovněž namístě připomenout, že Komisi přísluší, aby prokázala existenci porušení pravidel společné organizace zemědělských trhů (viz zejména rozsudek ze dne 19. února 1991, Itálie v. Komise, C‑281/89, Recueil, s. I‑347, bod 19). Komise má tudíž povinnost odůvodnit své rozhodnutí konstatující absenci nebo nedostatky kontrol provedených dotyčným členským státem (viz výše uvedený rozsudek Španělsko v. Komise, bod 46).

34     Komise je nicméně zavázána nikoliv k tomu, aby vyčerpávajícím způsobem prokázala nedostatečnost kontrol provedených vnitrostátními orgány nebo nesrovnalosti čísel předaných vnitrostátními orgány, ale aby předložila důkazní prostředky prokazující závažné a odůvodněné pochybnosti, které má vůči těmto kontrolám nebo těmto číslům (viz rozsudek ze dne 21. ledna 1999, Německo v. Komise, C‑54/95, Recueil, s. I‑35, bod 35).

35     Dotyčný členský stát naproti tomu nemůže vyvrátit zjištění Komise, aniž by podložil svá vlastní tvrzení skutečnostmi, které dokládají existenci spolehlivého a operativního kontrolního systému. Nepodaří‑li se mu tedy prokázat, že zjištění Komise jsou nepřesná, pak tato zjištění představují skutečnosti způsobilé vzbudit závažné pochybnosti ohledně zavedení systému odpovídajících a účinných opatření dozoru a kontroly (viz rozsudek ze dne 28. října 1999, Itálie v. Komise, C‑253/97, Recueil, s. I‑7529, bod 7).

36     Toto ulehčení důkazního břemena Komise lze vysvětlit skutečností, že členský stát je nejlépe schopen shromáždit a ověřit údaje nezbytné pro schválení účetní závěrky EZOZF, a tudíž mu přísluší, aby předložil nejpodrobnější a nejúplnější důkaz o existenci kontrol nebo o číslech a popřípadě o nepřesnosti tvrzení Komise (výše uvedené rozsudky Německo v. Komise, bod 35, Nizozemsko v. Komise, bod 41).

37     Ve světle těchto úvah je třeba prozkoumat důkazy předložené řeckou vládou proti zjištěním, na nichž Komise založila napadené rozhodnutí.

38     Není sporu o tom, že existuje rozdíl mezi výdaji zaplacenými podle ročních výkazů a plochami uznatelnými pro platby podle konečných sdělení o ploše sloužícími jako základ pro platby, který Komisi předložily řecké orgány.

39     Zpochybněním správnosti uskutečněných plateb podpor, na podkladě protichůdných čísel předložených řeckou vládou, Komise předložila důkaz o existenci závažných a odůvodněných pochybností.

40     V důsledku toho příslušelo řeckým orgánům, aby předložily nejpodrobnější a nejúplnější důkaz, že tyto platby nebyly uskutečněny v rozporu s právem Společenství.

41     V rozporu s postojem řecké vlády tedy nelze tvrdit, že Komisi přísluší, aby předložila důkaz, že zjištěné rozdíly jsou skutečné v tom smyslu, že spolehlivé údaje týkající se uznatelné plochy mají být předloženy Komisí. 

42     Řecká vláda neprokázala, že platby nepřesáhly ty platby, které odpovídají plochám uznatelným pro dotčené podpory. Omezila se na tvrzení, že existence protichůdných údajů nezbytně neznamená, že uskutečněné platby skutečně přesáhly běžné řádné platby.

43     Z předcházejícího vyplývá, že řecká vláda nedokázala vyvrátit zjištění Komise ohledně rozdílů mezi ročními výkazy plateb a uznatelnými plochami.

 K údajnému uplatnění druhé finanční opravy ze stejných důvodů

–       Argumenty účastníků řízení

44     Řecká vláda uplatňuje, že paušální opravy již byly uplatněny ze stejných důvodů pro sklizně v letech 1994, 1995 a 1996. Upřesňuje, že paušální finanční opravy již byly na Řeckou republiku uplatněny z důvodu nedostatků IAKS v průběhu období odpovídajícího sklizním v letech 1994, 1995, 1996 a 1998, v odvětví plodin na orné půdě, rozhodnutím Komise 2000/449/ES ze dne 5. července 2000 o vyloučení některých výdajů uskutečněných členskými státy ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) z financování z prostředků Společenství (Úř. věst. L 180, s. 49). Tyto paušální finanční opravy připsané k tíži tohoto členského státu činily jednak 2 % pro sklizeň v roce 1994 a jednak, pokud jde o sklizně v letech 1995, 1996 a 1997, 5 % z výdajů vykázaných u žádostí, které byly předmětem kontroly na místě, a 2 % u žádostí, které byly předmětem kontroly dálkovým průzkumem. Tyto opravy byly uplatněny z důvodu nedostatků a zpoždění při zavádění IAKS. Mezi těmito nedostatky IAKS byla absence společného počítačového systému. V důsledku toho je třeba připustit, že paušální finanční opravy uskutečněné pro výše uvedené sklizně pokrývají rovněž absenci společného počítačového systému, což neumožňuje uplatnění druhé finanční opravy z totožného důvodu.

45     Řecká vláda krom toho tvrdí, že nesrovnalosti zjištěné ohledně sklizně v roce 1997 byly vyloučeny z této finanční opravy, aniž by bylo jasně stanoveno, z jakého důvodu nebyly rozdíly zjištěné pro hospodářský rok 1997 ve výši 77 milionů eur vyloučeny z financování Společenství. Komise se dala jasně slyšet, že nesrovnalosti zjištěné pro ostatní roky sklizně, s výjimkou roku 1997, spočívaly v jiných příčinách než v absenci společné počítačové sítě. Podle této vlády by k přijetí názoru Komise bylo třeba skutečně připustit nejméně přesvědčivý scénář, podle kterého jsou rozdíly zjištěné pro hospodářské roky 1994, 1995 a 1996 skutečné a platby byly opravdu uskutečněny nad rámec plateb Společenství, zatímco naopak, co se týče hospodářského roku 1997, tyto stejné rozdíly spočívají v absenci společného kompatibilního počítačového systému. V důsledku toho nejsou tyto rozdíly skutečné, a odpovídající částky nejsou v důsledku toho vyloučeny z financování Společenství. Přitom následně v hospodářském roce 1998 jsou zjištěné rozdíly opět skutečné a byly uskutečněny platby nad rámec správných plateb Společenství.

46     Řecká vláda z toho dovozuje, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno v souladu s článkem 253 ES z důvodu chybějícího odůvodnění, anebo přinejmenším z důvodu nedostatečného odůvodnění, z důvodu nesprávného skutkového zjištění, nesprávného posouzení faktických skutečností a nezohlednění určujících skutečností a podpůrně, že uvedené rozhodnutí musí být změněno tak, aby částky odpovídající výše uvedeným nesrovnalostem nebyly vyloučeny z financování Společenství.

47     Komise nesdílí názor řecké vlády, podle něhož existuje dvojitá finanční oprava pro totožné sklizně a z totožných důvodů. Předcházející opravy se zakládaly na rizicích ztráty pro EZOZF, které v Řecku vyplývaly z veškerých uvedených nedostatků v platebním a kontrolním systému, na základě dokumentu č. VI/5330/97. Následně útvary Komise obdržely od Řecké republiky podle nařízení Komise (ES) č. 658/96 ze dne 9. dubna 1996 ohledně podmínek přiznání vyrovnávacích plateb v rámci režimu podpory producentů některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 91, s. 46) a podle přílohy VIII tohoto nařízení informace o sklizních v letech 1994 a 1996, které jim umožnily přistoupit k porovnáním mezi uznatelnými plochami a uskutečněnými platbami a konstatovat, že existují značné rozdíly a skutečné ztráty pro EZOZF. Nová uplatněná oprava se tudíž opírá o zjištění některých rozdílů, které vedly k nesprávným výdajům.

48     Co se týče sklizně v roce 1997, Komise zdůrazňuje, že řecká vláda předložila údaje a vysvětlení, které jí umožnily posoudit finanční dopady a konkrétně zjištěné problémy odděleně. Takové skutečnosti měly být rovněž předloženy pro následující roky. Žádné vysvětlení nebo informace však nebyly v tomto ohledu předloženy. Skutečnost, že v roce 1997 nebyl zjištěn žádný rozdíl, sama o sobě nepředstavuje argument dostatečný k tomu, aby bylo možno bez dalších informací dospět k závěru o absenci rozdílů, pokud jde o roky 1994, 1995, 1996 a 1998.

Závěry Soudního dvora

49     Úvodem je třeba konstatovat, že výtka vycházející z nedostatku odůvodnění napadeného rozhodnutí, co se týče údajné dvojité finanční opravy, není řeckou vládou vznášena jako nezávislý žalobní důvod, ale spíše se zdá, že souvisí s celkovým posouzením Komise. Tuto výtku tedy nelze zkoumat odděleně.

50     Jak vyplývá z bodu 32 tohoto rozsudku, EZOZF financuje pouze intervence prováděné v souladu s předpisy Společenství v rámci společné organizace zemědělských trhů. Komise nemá povinnost prokázat existenci újmy, ale může se spokojit s předložením závažných indicií v tomto směru (výše uvedený rozsudek Španělsko v. Komise, bod 146).

51     V projednávaném případě je nepochybné, pokud jde o platby, které nebyly založeny na uznatelných plochách, že Komise poskytla takovéto indicie a že řecká vláda nebyla schopna prokázat správnost těchto plateb.

52     Pokud jde o sklizeň v roce 1997, Komise správně tvrdí, že skutečnost, že pro tento rok nebyl zjištěn žádný rozdíl, sama o sobě nepředstavuje argument dostatečný k tomu, aby bylo možno bez dalších informací dospět k závěru o absenci rozdílů pro ostatní roky.

53     Pokud jde o opravy již uplatněné pro sklizně v letech 1994, 1995 a 1996, byly uskutečněny z důvodu nedostatečnosti IAKS a měly paušální charakter, zatímco dotčené opravy byly uplatněny nikoliv paušálně na základě přesného ohodnocení ztrát.

54     Jistě nelze bez dalšího vyloučit, že rizika zjištěná v průběhu roku 1994 a následujících let, která vedla Komisi k uložení paušální opravy, již zahrnovala riziko spojené s rozdíly mezi uznatelnými plochami a uskutečněnými platbami podpor.

55     Nicméně Komise podrobně prokázala, že opravy uplatněné pro předcházející roky nebyly odůvodněny tímto rizikem, ale jinými zvláštními důvody.

56     Pokud jde o rok 1994, z bodu B.7.3.1.5 souhrnné zprávy vyplývá, že oprava uplatněná pro tento rok se týkala pouze vedlejších aspektů kontrolního systému a nepokrývala absenci společného kompatibilního počítačového systému, který odůvodňuje tuto finanční opravu.

57     Co se týče oprav uplatněných pro hospodářské roky 1995 a 1996, byly spojeny se selháními týkajícími se kontrol na místě a nebyly odůvodněny absencí společného kompatibilního počítačového systému. Jak Komise tvrdí ve svém vyjádření, aniž by to řecká vláda popírala, finanční opravy uplatněné pro hospodářské roky 1995 a 1996 se totiž týkaly zejména nedostatků spojených se zpožděními při výkonu kontrol dálkovým průzkumem a kontrol na místě, jakož i absence katastru a křížových kontrol.

58     Řecká vláda tato zjištění nevyvrací, když konkrétněji tvrdí, že mezi vytýkanými nedostatky byla rovněž absence společného počítačového systému.

59     Podle rozhodnutí 2000/449 bylo důvodem opravy uplatněné pro finanční roky 1996‑1998 riziko ztrát pro EZOZF vyplývající ze „[s]elhání IAKS“.

60     Ačkoliv podle článku 2 nařízení č. 3508/92 je společný počítačový systém součástí IAKS, ten je tvořen i několika dalšími prvky. IAKS totiž zahrnuje rovněž administrativní kontroly, kontroly na místě a případná ověření leteckými nebo družicovými snímky.

61     V důsledku toho se opravy uložené rozhodnutím 2000/449 zakládaly na nedostatcích jako celku. Rozdíl zjištěný mezi uskutečněnými platbami a uznatelnými plochami nebyl jako takový zohledněn při předchozích opravách.

62     Výtka vycházející z dvojité finanční opravy pro totožná období a z totožných důvodů musí být tudíž zamítnuta.

 Údajná nepříslušnost Komise ratione temporis

–       Argumenty účastníků řízení

63     Řecká vláda podpůrně tvrdí, že čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70 stanoví, že odepření financování se nemůže vztahovat na výdaje uskutečněné alespoň 24 měsíců před písemným sdělením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích ověřování.

64     Podle řecké vlády na základě četby čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95 právo Komise přistoupit k finančním opravám v době, která začíná 24 měsíců před písemným sdělením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích kontroly, předpokládá, že  toto písemné sdělení o ověřováních provedených v průběhu kontroly obsahuje rovněž vyhodnocení výdajů, které mohou být vyloučeny na základě čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70. V důsledku toho sdělení o výsledcích kontroly, které neobsahuje rovněž toto vyhodnocení výdajů, které mohou být vyloučeny, nesplňuje požadované právní podmínky.

65     Tato vláda tudíž uplatňuje, že se tato finanční oprava nemůže vztahovat na sklizně v letech 1994 až 1996 a 1998, neboť v souladu s tímto čl. 5 odst. 2 písm. c) se nemůže týkat výdajů, které byly uskutečněny 24 měsíců před úředním oznámením závěrů Komise týkajících se výsledků kontrol uskutečněných útvary Komise v rámci šetření zapsaných pod čísly 214/99, 219/99 a 1/2000.

66     Komise odpovídá, že Řecká republika nemůže těžit z vlastního opomenutí předložit Komisi včas přesné údaje týkající se uvedených let. Zdůrazňuje, že útvary Komise udržovaly stálý dialog s řeckými orgány, co se týče dotčených rozdílů. Komise v tomto ohledu zmiňuje zejména svůj dopis ze dne 23. června 1998 (č. VI/25149, řecké znění: EL 32539, ze dne 24. srpna 1998), v němž řeckým orgánům oznámila svůj záměr vyloučit některé výdaje z financování Společenství. Ve svém dopise ze dne 5. února 2001 (č. VI/003644) Komise oznámila, že zamýšlí navrhnout vyloučení výdajů, které neodpovídaly obdělávaným plochám v letech 1994 až 1998.

–       Závěry Soudního dvora

67     Článek 5 odst. 2 písm. c) pátý pododstavec nařízení č. 729/70 stanoví, že „[o]depření financování se nemůže vztahovat na výdaje uskutečněné alespoň 24 měsíců před písemným sdělením Komise dotyčnému členskému státu o výsledcích ověřování [Komise]“.

68     Nařízení č. 1663/95, které je prováděcím nařízením k nařízení č. 729/70, upřesňuje ve svém čl. 8 odst. 1 prvním pododstavci obsah písemného sdělení, kterým Komise sděluje výsledek svých ověření členským státům (viz rozsudek ze dne 24. ledna 2002, Finsko v. Komise, C‑170/00, Recueil, s. I‑1007, bod 26).

69     Podle tohoto článku uvedené sdělení uvede nápravná opatření, které je třeba učinit pro zajištění souladu s těmito předpisy v budoucnosti, obsahuje vyhodnocení výdajů, které Komise navrhuje vyloučit, a odkazuje na nařízení č. 1663/95.

70     V souladu s judikaturou Soudního dvora je Komise zavázána dodržovat ve vztazích s členskými státy podmínky, které si sama uložila v prováděcích nařízeních (viz výše uvedený rozsudek Finsko v. Komise, bod 34). Nedodržování těchto podmínek totiž může, podle své důležitosti, zbavit podstaty procesní záruku poskytnutou členským státům v čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení č. 729/70, který časově omezuje výdaje, na které se může vztahovat odepření financování z EZOZF (viz zejména rozsudek ze dne 13. června 2002, Lucembursko v. Komise, C‑158/00, Recueil, s. I‑5373, bod 24).

71     Je tudíž třeba ověřit, nakolik dopis ze dne 23. června 1998 odpovídá podmínkám stanoveným v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95.

72     Komise v  tomto dopise řeckým orgánům s poukazem na článek 8 nařízení č. 1663/95 sdělila svůj záměr vyloučit z financování Společenství část výdajů vykázaných za období maximálně 24 měsíců před datem oficiálního přijetí tohoto dopisu podle čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 296/96 ze dne 16. února 1996 o údajích předávaných členskými státy, o měsíčním účtování výdajů financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o zrušení nařízení (EHS) č. 2776/88 (Úř. věst. L 39, s. 5; Zvl. vyd. 03/18, s. 453).

73     Co se týče vyhodnocení výdajů, Komise řeckým orgánům sdělila, že tato část výdajů bude určena na základě předpisů použitelných v této věci.

74     Z judikatury vyplývá, že pojem „vyhodnocení“ výdajů, který je použit v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95, jakož i jeho ekvivalenty v různých jazykových verzích, musí být vykládán v tom smyslu, že není potřeba vyčíslení částky dotčených výdajů a že stačí, aby byly uvedeny skutečnosti umožňující alespoň přibližně vypočítat tuto částku (viz zejména rozsudek ze dne 13. září 2001, Španělsko v. Komise, C‑375/99, Recueil, s. I‑5983, bod 16).

75     Tento doslovný výklad je potvrzen skutečností, že, jak již bylo připomenuto v bodě 36, členský stát je nejlépe schopen shromáždit a ověřit údaje nezbytné pro schválení účetní závěrky EZOZF.

76     V projednávaném případě kontrolní zpráva připojená k uvedenému dopisu ze dne 23. června 1998 a nazvaná „Kontrolní zpráva ohledně schválení účetní závěrky záruční části  EZOZF – plodiny na orné půdě – sklizně 1996 a 1997“ v bodech 1.3.2, 3.7 a 3.8 výslovně odkazuje na skutečnost, že na základě přijatých údajů nebylo možné uvést do souladu součty vycházející z počítačových údajů a vykázané výdaje z EZOZF v průběhu téhož období a že chyběly zásadní údaje. Byly zjištěny značné rozdíly.

77     Tyto informace však nestačí k tomu, aby představovaly „vyhodnocení“ ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95. Zpráva uvádí řadu kritických bodů týkajících se zjištěných nedostatků při zavádění IAKS a dysfunkcí zjištěných pro sklizně 1996 a 1997. Dopis nesděluje, že Komise navrhuje jinou než paušální opravu. Co se týče těchto dvou sklizní, řecké orgány tudíž nemohly ani přibližně vypočítat částku případných oprav. Krom toho sklizně 1994 a 1995 nebyly zmíněny ani v uvedeném dopise, ani v připojené zprávě.

78     Dopis ze dne 23. června 1998 tudíž nepředstavuje sdělení ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95.

79     Dopis ze dne 13. června 2000 ani nezmiňuje druh navrhovaného nápravného opatření.

80     Prvním sdělením Komise, které v projednávaném případě splňuje požadavky tohoto ustanovení, je dopis ze dne 20. srpna 2001.

81     Komise se nemůže bránit proti účinkům lhůty stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. c) pátém pododstavci nařízení č. 729/70 dovoláváním se skutečnosti, že řecké orgány nedostatečně spolupracovaly na vyjasnění zjištěných rozdílů. Nic totiž nebrání tomu, aby Komise přistoupila ve sdělení upraveném uvedeným ustanovením k vyhodnocení ztrát prostřednictvím zevšeobecnění vycházejícího z těchto rozdílů.

82     Z toho vyplývá, že je třeba zrušit napadené rozhodnutí v části, v níž vylučuje z financování Společenství výdaje uskutečněné Řeckou republikou v odvětví plodin na orné půdě přede dnem 20. srpna 1999 v rozsahu, v němž se na uvedené výdaje vztahuje oprava z důvodu nesrovnalostí mezi vykázanými výdaji a plochami uznatelnými pro podpory Společenství.

 K paušální opravě ve výši 5 % uplatněné pro hospodářské roky 1998 a 1999 z důvodu selhání při zavádění IAKS

83     Komise v bodě B.7.3.1.1 souhrnné zprávy podrobně rozvádí, že Řecká republika ještě nezavedla IAKS.

 Argumenty účastníků řízení

84     Řecká republika předně tvrdí, že míra kontrol uskutečněných na místě byla na vnitrostátní úrovni více než dvakrát vyšší oproti 5 % stanoveným nařízením č. 3887/92. V roce 1998 dosáhla výše 13,55 % žádostí o podporu. Tento skutkový stav ve vztahu k rozdrobenosti pozemků a velkému počtu žádostí o podporu zapříčinil, že zvýšení míry kontrol na místě požadované Komisí by bylo jednak nadbytečné a jednak nadměrné, vzhledem k velkým administrativním a finančním nákladům, které s sebou takovéto zvýšení nese. Co se týče zpoždění při provádění těchto kontrol, zejména po sklizni, tato zpoždění nezabránila účinné identifikaci plodin, ač po sklizni, díky zbytkům plodin ještě zachovaných v dobrém stavu z důvodu vysokých teplot a sucha. V důsledku toho byla míra i kvalita kontrol dostačující.

85     Co se týče rozdílů zjištěných mezi kontrolami sdělenými útvarům Komise a kontrolami provedenými metodami dálkového průzkumu, podle řecké vlády nebyly skutečné a nastaly kvůli chybám při počítačovém zpracování údajů.

86     Krom toho, co se týče kvality kontrol dálkovým průzkumem, podle řecké vlády je třeba poznamenat, že v letech 1998 a 1999 byla používána dovolená odchylka +/‑ 6,2 m v souladu se zadávací dokumentací Společného výzkumného střediska (ISPRA) a že tento přístup v Řecku nefungoval uspokojivým způsobem z důvodu rozdrobenosti pozemků. Pilotní projekt s cílem definovat optimální dovolenou odchylku později ukázal, že optimální dovolená odchylka pro Řecko činí +/‑ 3 m a tato dovolená odchylka byla používána od roku 2000. Je třeba připustit, že případné uvedené nedostatky nebyly natolik závažné, aby pro EZOZF představovaly rizika finančních ztrát.

87     Pokud jde o nedostatek dokončení katastru a potíže spojené s identifikací zemědělských pozemků, podle řecké vlády je třeba poznamenat, že v rámci vytváření kartografické podpory pro IAKS řecké orgány ve spolupráci s příslušnými útvary Evropské unie a se Společným výzkumným střediskem (ISPRA) začaly v tomto směru pracovat od roku 1994, aby prohlášení z IAKS pokrývaly přibližně 90 %. Tyto práce zahrnovaly provedení ortofotografií a diapozitivů jednotek a byly dokončeny v roce 1997, takže v roce 1998 byly vyzkoušeny v některých okresech země. Byly plně uplatněny v roce 1999 a pokrývají přibližně 75 % zemědělských pozemků z IAKS.

88     Ve světle předcházejícího a s ohledem zejména na míru dokončení prací při zavádění registru vinic a registru pěstitelů oliv, a sice 75 %, a s výhledem na jejich bezprostřední dokončení, řecké orgány uplatňují, že skutečnost, že toto zavádění není úplně dokončeno, nepředstavuje závažný nedostatek, z něhož by vyplývalo skutečné riziko ztrát pro prostředky Společenství.

89     Konečně pokud jde o absenci sankcí a neexistenci přiměřeného systému kontroly, řecké orgány tvrdí, že jednak sankce stanovené v článku 9 nařízení č. 3887/92 nebyly použity v případě ploch, které byly vykázány jako zavlažované, přičemž producenti o tom nedoložili důkazy s odůvodněním, že plodiny existovaly, že se nejednalo o úmyslné nepravdivé prohlášení a že se v každém případě tyto sankce použijí pouze od roku 2000, když byla vytvořena velká oddělená plocha za účelem pěstování kukuřice.

90     Z těchto důvodů řecká vláda tvrdí, že struktury a režim vnitrostátních kontrol se zlepšil ve vztahu k tomu, který existoval dříve, a že paušální finanční oprava ve výši 5 %, která byla uplatněna, je nepřiměřená. Připomíná, že stejná sazba opravy byla použita pro předcházející sklizně.

91     Komise uplatňuje, že v roce 1998 byla ve velkém počtu krajů zjištěna zvýšená míra závažných nesrovnalostí. Nicméně v průběhu uvedeného roku řecké orgány neuskutečnily doplňující kontroly a procento žádostí zkontrolovaných v roce 1999 se nezvýšilo, jak to předpokládal článek 9 nařízení č. 3887/92. Pro roky 1999 a 2000 řecké orgány nebyly schopny dodat statistické údaje týkající se kontrol, jelikož počítačový program obsahující centralizované statistické údaje ještě nebyl v provozu.

92     Krom toho Komise uvádí selhání týkající se míry a kvality kontrol prostřednictvím dálkového průzkumu, kvality klasických kontrol provedených na místě, systému rozpoznání zemědělských pozemků, kontrol zavlažovaných ploch a celkového dohledu nad postupy.

93     Komise uplatňuje, že řecká vláda uznává a připouští celkové závěry ohledně kontrol, jakož i zjištěných rozdílů a nedostatků systému a kontrol. Tato vláda zejména uznává, že počet kontrol se v roce 1999 nezvýšil, že počet kontrol prostřednictvím dálkového průzkumu, který byl vykázán, je nepřesný a že kontroly na místě byly provedeny se zpožděním, tedy po sklizni, že dovolená odchylka 6,2 m připuštěná pro letecké fotografie nebyla přizpůsobena situaci drobných pěstitelů v Řecku, že práce na katastru byla v průběhu dotčeného období daleko od dokončení a že sankce stanovené v článku 9 nařízení č. 3887/92 nebyly uvaleny z důvodu svévolných výkladů tohoto ustanovení.

94     S ohledem na závažnost mezer ovlivňujících systém kontroly v průběhu sporného období a z toho vyplývající zvýšené riziko ztráty pro EZOZF musí být oprava ve výši 5 % podle Komise považována za odůvodněnou.

 Závěry Soudního dvora

95     Podle judikatury uvedené v bodech 33 až 35 tohoto rozsudku příslušelo řecké vládě, aby prokázala, že v hospodářských letech 1998 a 1999 Řecká republika zavedla spolehlivý a účinný systém kontrol a že výtky předložené Komisí po věcných ověřeních uskutečněných jejími útvary nebyly odůvodněné.

96     Řecká vláda přitom, co se týče zavedení IAKS, nepopírá, že počítačová databáze stanovená v článcích 2 a 3 nařízení č. 3508/92 nebyla vytvořena v určené lhůtě a nefungovala v průběhu dotčených hospodářských let. Pouze uplatňuje, že se struktury a režim vnitrostátní kontroly zlepšily ve vztahu k tomu, jaké byly v minulosti, a že skutečnosti dovolávané Komisi nepředstavují závažný nedostatek, z něhož by vyplývalo skutečné riziko ztráty pro prostředky Společenství.

97     V tomto ohledu je namístě bez dalšího připomenout důležitost, kterou má zavedení IAKS, aniž by bylo třeba podrobně zkoumat otázku kvality kontrol prostřednictvím dálkového průzkumu nebo míry kontrol uskutečněných na místě. Sama identifikace zemědělských pozemků, která nebyla ještě v Řecku zcela dokončena, totiž představuje klíčový prvek správné aplikace režimu týkajícího se ploch. Absence spolehlivého režimu identifikace pozemků v sobě nese zvýšené riziko újmy pro rozpočet Společenství.

98     Ohledně sankcí stanovených v nařízení č. 3887/92 stačí konstatovat, že producenti vykázali své pozemky jako zavlažované, aniž by o tom mohli předložit důkaz. Sankce stanovená v čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení spočívá ve vyloučení dotyčných pozemků z financování Společenství. V rozporu s tím, co tvrdí řecká vláda, tato sankce již byla použitelná v dotčených rozpočtových rocích.

99     Ačkoliv lze konstatovat zlepšení, uvedená vláda nemůže tvrdit, že z důvodu tohoto konstatování a s přihlédnutím ke skutečnosti, že již dříve byla použita sazba opravy ve výši 5 %, musí být sazba oprav snížena. Navzdory těmto zlepšením, jakkoliv jsou záslužná, riziko újmy pro EZOZF bylo totiž velmi zvýšené, a to od uplynutí lhůty určené pro zavedení IAKS, tedy ode dne 1. ledna 1997, takže oprava ve výši 5 % uložená pro předcházející roky by mohla být posuzována jako shovívavá.

100   V důsledku toho se paušální opravy ve výši 5 % použité pro roky 1998 a 1999 jeví jako slučitelné s pokyny stanovenými Komisí v dokumentu č. VI/5330/97.

 K paušální opravě ve výši 2 % uplatněné pro hospodářské roky 1998 a 1999 z důvodu srážek prováděných sdruženími zemědělských družstev

101   Z bodu B.7.3.1.5 souhrnné zprávy vyplývá, že v letech 1998 a 1999 sdružení zemědělských družstev automaticky srážela přibližně 2 % z částky podpory vyplácené zemědělcům k pokrytí svých provozních nákladů.

 Argumenty účastníků řízení

102   Řecká vláda uplatňuje, že vnitrostátní právní rámec již neumožňuje srážky od doby sporných sklizní. Podle této vlády rozsudek ze dne 11. ledna 2001, Řecko v. Komise (C‑247/98, Recueil, s. I‑1), z něhož vyplývá, že takovéto srážky jsou zakázány, výslovně odkazuje na srážky předcházející datu nabytí platnosti zákona č. 2538/97, tedy 1. prosinci 1997. Článek 37 uvedeného zákona doplnil druhý pododstavec k článku 2 zákona č. 1409/83, který stanoví, že „[s]rážka z částky uvedené v předcházejícím pododstavci se netýká částek, které jsou poskytnuty z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), pokud předpisy Společenství nestanoví jinak.“ Vnitrostátní právní rámec tudíž přímo brání srážkám, ať jsou jakékoliv, z podpor z EZOZF.

103   Řecká vláda uznává, že se povinnost členského státu zajistit vyplacení celých podpor neomezuje na zavedení souvisejícího vnitrostátního právního rámce, ale také zahrnuje jeho striktní dodržování a jeho používání, aby případně zjištěné srážky z podpor mohly být navráceny z důvodu, že byly uskutečněny neoprávněně nebo protiprávně. Tento poslední bod však předpokládá stížnost ze strany příjemce podpory a obecněji absenci jakékoliv protichůdné dohody mezi zemědělskými sdruženími a příjemci. V projednávaném případě nedošlo k porušení předpisu Společenství nebo vnitrostátního předpisu, neboť příjemce vyplacené podpory výslovně souhlasil se srážkou části této podpory.

104   Při jednání v této věci řecká vláda dodala, že po odhlasování zákona č. 2538/97 správa různými oběžníky upozornila všechny útvary příslušné v této záležitosti, aby byl tento zákon striktně dodržován a aby byly osoby porušující tento zákon žalovány před soudy.

105   S přihlédnutím k opatřením, která byla přijata, a k uvedeným zlepšením v této oblasti by podle řecké vlády bylo neopodstatněné, či přinejmenším velmi nespravedlivé a nepřiměřené, vyloučit z financování Společenství část podpor vyplacených příjemcům rovnající se 2 % těchto podpor.

106   Komise uplatňuje, že řecká vláda uznává, že srážka ve výši 2 % uplatňovaná sdruženími zemědělských družstev je v rozporu s právem Společenství a že nezpochybňuje výsledek kontrol Komise prokazujících, že si tato sdružení srážela částku rovnající se 2 % částek vyplacených příjemcům.

107   Ačkoliv řecké orgány zrušily zákon, který dovoloval sdružením zemědělských družstev nahrazovat náklady spojené s vyplácením podpor tím, že si srážela částku rovnající se 2 % těchto podpor, nepřijaly přiměřená opatření, aby zabránily pokračování provádění těchto srážek uvedenými družstvy. Komise připomíná, že členské státy musejí zabránit tomu, aby netransparentní praxí byla přímo, či nepřímo obcházena povinnost vyplácet producentům celou podporu.

108   Komise dodává, že dostala řadu stížností od producentů ohledně této srážky.

 Závěry Soudního dvora

109   Článek 15 odst. 3 nařízení č. 1765/92 stanoví, že platby stanovené v tomto nařízení musejí být celé vyplaceny příjemcům.

110   Navzdory přijetí zákona č. 2538/97, který se staví proti srážkám takto zakázaným, je nepochybné, že v průběhu let 1998 a 1999 si sdružení zemědělských družstev automaticky srážela částku představující přibližně 2 % z podpory vyplácené zemědělcům k pokrytí svých provozních nákladů.

111   Přitom režim podpor pro producenty některých plodin na orné půdě nestanoví žádnou výjimku povolující tuto srážku. Soudní dvůr tak rozhodl, že čl. 15 odst. 3 nařízení č. 1765/92 zakazuje, aby vnitrostátní orgány prováděly odpočet z uskutečněných plateb nebo aby vyžadovaly platbu administrativních nákladů spojených se žádostmi, pokud by to způsobilo snížení částky podpor (rozsudek ze dne 22. října 1998, Kellinghusen, C‑36/97 a C‑37/97, Recueil, s. I‑6337, bod 21). Totéž platí pro sdružení zemědělských družstev zprostředkující platby dotčených podpor.

112   Povinnost vyplývající z čl. 15 odst. 3 nařízení č. 1765/92 je povinností dosáhnout výsledku, takže není důležité, že stížnosti byly zaznamenány nebo že byly uzavřeny smlouvy mezi příjemci a družstvy ohledně srážky části podpory.

113   Oprava ve výši 2 % uložená Komisí se rovná procentům sraženým sdruženími zemědělských družstev. Žalobní důvod vycházející z nepřiměřenosti této opravy tudíž nelze přijmout.

114   V důsledku toho Komise oprávněně mohla uplatnit spornou opravu.

115   S přihlédnutím k předcházejícím úvahám je namístě žalobu ve zbývající části zamítnout.

 K nákladům řízení

116   Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu bude účastníku řízení, který byl ve sporu neúspěšný, uložena náhrada nákladů řízení, pokud účastník, který byl ve sporu úspěšný, náhradu nákladů ve svém návrhu požadoval. Podle čl. 69 odst. 3 jednacího řádu může však Soudní dvůr rozdělit náklady řízení mezi účastníky nebo rozhodnout, že každý z účastníků řízení ponese své náklady, pokud jsou účastníci řízení současně neúspěšní v jednom nebo více bodech. Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě byl každý z účastníků řízení částečně neúspěšný ve svých žalobních důvodech, je namístě rozhodnout, že každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

1)      Rozhodnutí Komise 2002/524/ES ze dne 26. června 2002 o vyloučení některých výdajů uskutečněných členskými státy ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) z financování z prostředků Společenství se zrušuje v části, v níž vylučuje z financování Společenství výdaje uskutečněné Řeckou republikou v odvětví plodin na orné půdě přede dnem 20. srpna 1999 v rozsahu, v němž se na uvedené výdaje vztahuje oprava z důvodu nesrovnalostí mezi vykázanými výdaji a plochami uznatelnými pro podpory Společenství.

2)      Žaloba se ve zbývající části zamítá.

3)      Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Podpisy.

---

* Jednací jazyk: řečtina.