Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2022/C 481/06)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

„JEDNOTNÝ DOKUMENT“

„Αφρίνα / Αfrina“

ΕU č.: PGI-GR-02822 - 6.12.2021

CHOP ( ) CHZO (X)

1.   Název (názvy) [(CHOP či CHZO)]

„Αφρίνα / Αfrina“

2.   Členský stát nebo třetí země

Řecko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.    Druh produktu

Třída 2.6 Sůl

3.2.    Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Αφρίνα / Afrina“ je solný květ (fleur de sel), který je produkován výhradně v „bílých“ slaniscích v okolí města Mesolongi. Jedná se o nezpracovanou mořskou sůl, která neobsahuje žádné přísady a po sběru neprochází žádnou úpravou.

„Αφρίνα / Afrina“ obsahuje jemné bílé krystaly chloridu sodného, které se za příznivých klimatických podmínek (vítr, teplota a sluneční svit) tvoří na povrchu solného roztoku v krystalizačních nádržích. Díky vysokému obsahu hořčíku je méně slaná než běžná sůl a má mírně nahořklou chuť. Proto je vhodnou přísadou do syrových nebo pečených pokrmů, či dokonce i do dezertů. Je bohatá na stopové prvky – kovy obsažené v mořské vodě, a to zejména na hořčík (Mg).

Sůl „Aφρίνα / Afrina“ se sbírá pouze ručně a má organoleptické, fyzikální a chemické vlastnosti uvedené v tabulkách 1 a 2.

Tabulka 1.

Organoleptické a fyzikální vlastnosti

Vzhled	bílé krystaly
Chuť	slaná
Vůně	bez vůně
Granulometrie	> 3 mm 0 % 1–3 mm 45–55 % < 1 mm 45–55 %

Tabulka 2.

Chemické složení

Chemický parametr	Obsah (%)
Vlhkost	1,0 –5,0
Nerozpustné ve vodě	0,020 –0,120
Vápník (v sušině)	0,010 –0,300
Hořčík (v sušině)	0,060 –0,300
Sírany (v sušině)	0,200 –1,100
NaCl (v sušině)	97,0 –99,5

3.3.    Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—

3.4.    Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Činnosti, které se musí odehrávat v zeměpisné oblasti, jsou:

—	extrakce z mořské vody;

—	cirkulace extrahované vody v odpařovacích jezírkách;

—	přívod do krystalizačních nádrží;

—

sběr,

—	přirozené odvodnění soli „Αφρίνα / Afrina“.

3.5.    Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

3.6.    Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

—

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast, v níž se produkuje „Αφρίνα / Afrina“, se podle historických, zeměpisných a antropologických kritérií nachází v obci Iera Polis Mesolongiou v regionální jednotce Aitoloakarnania v regionu Západní Řecko a je vymezena zeměpisnými hranicemi „bílého“ slaniska:

—	severně od slanisek Foinikia;

—	východně až severovýchodně od staré státní silnice Mesolongi-Aitolikos;

—	západně od laguny Mesolongi;

—	jižně až jihovýchodně od obecní jednotky Iera Polis Mesolongiou.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Sůl „Αφρίνα / Afrina“ se produkuje v laguně Mesolongi a získala si vynikající pověst a značný věhlas v Řecku i v zahraničí. Pověst produktu a jeho vlastnosti dané jeho zeměpisným původem proto tvoří základ jeho vazby na zeměpisnou oblast.

Tato pověst se zakládá především na konzistenci a chuti, které jsou dány specifickým mikroklimatem solných pánví a laguny Mesolongi, a tradičním ručním sběrem, který se v průběhu let prakticky nezměnil.

Solné pánve Mesolongi jsou ideálním produkčním prostředím, které je chráněno Ramsarskou úmluvou a sítí Natura 2000. K pověsti produktu přispívá jedinečnost ekosystému solné pánve Mesolongi a věhlas laguny Mesolongi, o níž psal již Homér jako o „překrásném jezeře“. Profesor Christos Siasos (Agrinioculture, 2014) popisuje Mesolongi jako „krajinu bílého pokladu“.

Aktivní povrchy solných pánví (odpařovací jezírka a krystalizační nádrže) jsou jílovité, neboť jíl nepropouští vodu. Mořská voda kondenzuje v odpařovacích jezírkách a sůl krystalizuje v nádržích. Krystalizační nádrže mají po celé své délce i šířce rovný povrch. To znamená, že i malé vlny mohou přinést sůl „Αφρίνα / Afrina“ na okraje nádrží, kde se pak sbírá.

Produkce soli „Αφρίνα / Afrina“ vyžaduje, aby docházelo k nepřetržitému procesu odpařování/koncentrace dostatečného množství mořské vody, a to až do okamžiku, kdy začne obsah soli krystalizovat. Ke koncentraci dochází přirozeně díky sluneční energii a převládajícímu mikroklimatu, tj. určité rychlosti větru, teplotě a relativní vlhkosti. Aby slaná voda zkoncentrovala, potřebuje k tomu kromě slunečního svitu také silný vítr, zejména v letním období, zatímco aby vykrystalizovala sůl, nesmí se během produkčního období vyskytovat vydatné srážky.

Na povrchu krystalizačních nádrží, které jsou velké, se tvoří tenká vrstva krystalů soli. Povrchovou vrstvu těchto krystalů pak západní větry odnášejí na východní stranu nádrží, kde se nakonec krystaly soli „Αφρίνα / Afrina“ sbírají.

Důležitý je rovněž lidský faktor, neboť tradiční sběr, jehož způsob se po léta prakticky nezměnil, rovněž přispěl k vytvoření a udržení dobré pověsti produktu. Kvalifikovaní pracovníci sbírají krystaly soli „Αφρίνα / Afrina“ ručně pomocí dřevěných nástrojů a díky jejich odborné přípravě a praktickým zkušenostem je zajištěna jednotnost hotového produktu. Identifikace a oddělení produktu vyžaduje zkušenosti a dovednosti. Tato tradiční technika se předává z generace na generaci.

Ruční sběr krystalů povrchové soli zajišťuje vysokou čistotu produktu, který je zcela bez kalu (neboť krystaly nepřicházejí do styku se dnem krystalizační nádrže) a má přirozeně bílou barvu. Proto se produkt nemusí promývat, díky čemuž má vyšší obsah anorganických solí, zejména rozpustných hořečnatých solí. Obsah hořčíku v soli „Αφρίνα / Afrina“ tedy převyšuje obsah hořčíku nacházející se v ostatních běžných a zpracovaných komerčních solích, což jí dodává specifickou chuť (mírně nahořklá, méně slaná), a tato sůl se pak ideálně hodí pro dochucení syrových nebo pečených pokrmů, a dokonce i dezertů.

„Αφρίνα / Afrina“ je tradiční název pro solný květ (fleur de sel), který se produkuje v oblasti Mesolongi. Samotné slovo „Αφρίνα / Afrina“, které pochází ze slova „pěna“ (afrós), označuje způsob vzniku produktu. Spisovatel K. A. Stasinopoulos ve své knize Mesolongi (1925) napsal: „V laguně se vytváří také prvotřídní přirozeně odpařovaná sůl Afrina. Mírné vlny, které se tříští o břehy laguny, vytvářejí pěnu. Vlivem slunečního tepla pěna kondenzuje a vzniká Afrina“.

Pověst produktu potvrzuje mnoho historických a bibliografických odkazů.

První historické zmínky o „Αφρίνα / Afrina“ pocházejí z počátku minulého století. K. A. Stasinopoulos ve své knize To alas (Sůl) (1906) napsal, že „nejlepší ze všech přirozeně odpařovaných solí a obecně ze všech řeckých solí je Afrina z Mesolongi“. „Αφρίνα / Afrina“ byla uznávána jako produkt vynikající kvality a chuti, který byl velmi vyhledáván jako luxusní dárek (Mesolongi, K. A. Stasinopoulos, 1925).

Její chuť a konzistence si získala velké uznání odborníků – například v knize To alas (Sůl) (1906) spisovatel K. A. Stasinopoulos napsal: „pěna je bílá jako sníh a jemná jako éter“. Profesor Christos Siasos (Agrinioculture, 2014) navíc uvádí ještě další charakteristiky: „Vítr vytváří okolo krystalizačních nádrží vločky, které vznikají ještě předtím, než se z nich vytěží sůl. Z těchto vloček se pak v oblasti vyrábí solný květ (fleur de sel) zvaný Afrina. Afrina se sbírá ručně. Je považována za nejlepší a nejchutnější sůl. Má výraznou konzistenci, rozplývá se v ústech a rozpoutává doslova explozi chutí“.

Spisovatelka Akakia Kordosi z Mesolongi ve své cenami ověnčené knize Mluvit mesolongským dialektem (1979), která obsahuje okolo 2000 místních slov a výrazů, poznamenala: „Afrina: solná pěna“.

Theodora Petanidou, profesorka na Egejské univerzitě, ve své knize „SŮL – sůl v evropské historii a kultuře“ (1997) píše, že „Afrina je v oblasti Mesolongi tradičním názvem pro malé množství krystalů soli, které se tvoří na povrchu solného roztoku“.

Současné zmínky v tisku a na internetu, v rozhlase, televizi a dále ve specializovaných pořadech o vaření tuto zvláště dobrou pověst a renomé produktu udržují a posilují.

Sůl „Αφρίνα / Afrina“ používá mnoho známých šéfkuchařů. Jedním z příkladů je pokrm, za který mladý šéfkuchař Nikos Billis získal ocenění na festivalu San Pellegrino, kde zastupoval středomořské země (Gastronomos, 2016). I Stelios Parliaros, George Calombaris, Sotiris Kontizas, Argyros Barbarigos a další používají ve svých pokrmech sůl „Αφρίνα / Afrina“.

Za zmínku stojí informace, že v roce 2019 bylo v oblasti Tourlida v Mesolongi založeno první řecké muzeum soli, což potvrzuje pověst tohoto regionu a jeho úzkou vazbu na sůl.

Vynikající kvalita soli „Αφρίνα / Afrina“ je v posledních letech všeobecně uznávána. Ne náhodou na mezinárodních soutěžích v oblasti jídel a chutí získala dvě ocenění – v roce 2016 stříbrnou medaili na soutěži Olymp Awards Food and Beverage Competition konané v Aténách a v roce 2020 pak vyznamenání na soutěži Great Taste awards v Londýně. Za zmínku stojí i skutečnost, že sůl „Αφρίνα / Afrina“ byla vybrána jako upomínkový dárek pro vedoucí představitele účastnící se summitu jižních zemí EU, který se konal v roce 2016 v Aténách.

Odkaz na zveřejnění specifikace

http://www.minagric.gr/images/stories/docs/agrotis/POP-PGE/2021/prodiagrafes_afrina280622.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.