1.

Je slučitelné s článkem 17 nařízení č. 1305/2013 (1), že vnitrostátní právní úprava, jakou je článek 26 Naredba č. 9/2015, která stanoví podmínku způsobilosti pro žadatele, kteří v rámci částečného opatření 4.1 „Investice do zemědělských podniků“ opatření „Investice do hmotného majetku“ programu na rozvoj venkova na období 2014–2020 požadují podporu, nařizuje, že jako důkaz výkonu chovatelské činnosti musí být před žádostí o podporu v podniku organizovaném žadatelem předloženo osvědčení o registraci chovu zvířat na jméno žadatele ve smyslu článku 4 nařízení č. 1307/2013 (2), nebo je pro cíle nařízení dostačující, pokud majitel zemědělského podniku prokáže, že je schopen získat požadovanou registraci farmy s chovem hospodářských zvířat na své jméno?

2.

Je možné podmínku uvedenou ve vnitrostátním ustanovení, jakým je čl. 8 odst. 1 bod 2 Naredba č. 9 ze dne 21. března 2015, kterým se provádí částečné opatření 4.1 „Investice do zemědělských podniků“ opatření „Investice do hmotného majetku“ programu na rozvoj venkova na období 2014–2020, podle kterého žadatelé musí prokázat minimální standardní produkci pro příslušný zemědělský podnik v okamžiku podání žádosti o podporu, která nesmí být nižší než ekvivalent 8 000 eur v leva (BGN), považovat za slučitelnou s cílem podpory v rámci opatření „Investice do hmotného majetku“ podle článku 17 č. 1305/201[3], s prioritami Unie pro rozvoj venkova podle článku 5 nařízení č. 1305/2013 a s pojmem standardní produkce ve smyslu zrušeného nařízení č. 1242/2008 (3)?

3.

V případě kladné odpovědi na druhou otázku, je třeba vycházet z toho, že nově registrované vlastníky zemědělských podniků je třeba v okamžiku podání žádosti o podporu v rámci opatření „Investice do hmotného majetku“ vyloučit z finanční podpory podle nařízení č. 1306/2013 (4)?