Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2020/C 115/03)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY

„GAILLAC“

PDO-FR-A0502-AM03

Datum oznámení: 19. 12. 2019

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Odkaz na oficiální zeměpisný kodex

V kapitole 1 části IV bodě 1 písm. a) a b) se za slovo „Tarn“ vkládají slova „na základě oficiálního zeměpisného kodexu z roku 2019“.

Na zeměpisnou oblast se odkazuje ve vztahu k aktuální verzi oficiálního zeměpisného kodexu, který každým rokem vydává statistický úřad INSEE. Rozsah vymezené zeměpisné oblasti zůstává naprosto totožný.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

2.   Redakční změna

V kapitole 1 části IV bodě 1 písm. b) se doplňuje obec „Bellegarde-Marsal“ a zrušují se obce „Bellegarde“ a „Marsal“.

Tato změna odpovídá sloučení obou těchto obcí. Pokud jde o zeměpisnou oblast, ke změně nedošlo.

V důsledku toho se jednotný dokument mění v bodě 6.

3.   Vymezená pozemková oblast

V kapitole 1 části IV bodě 2 se za slova „6. listopadu 2014“ doplňují slova „a 18.–19. června 2019“.

Tato změna má za cíl doplnit data, kdy příslušný vnitrostátní orgán schválil změny vymezené pozemkové oblasti v zeměpisné oblasti výroby. Vymezení zemědělských pozemků spočívá v tom, že se v zeměpisné oblasti výroby určí pozemky vhodné k produkci příslušného chráněného označení původu.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

4.   Oběh mezi oprávněnými skladovateli

V kapitole 1 části IX bodě 5 se zrušuje písmeno b) o datu uvedení vín do oběhu mezi oprávněnými skladovateli.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

5.   Přechodné opatření

Kapitola 1 část XI bod 4 se zrušuje.

Tato změna odpovídá zrušení přechodného opatření, jehož platnost vypršela.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

6.   Odkaz INAO

V kapitole 3 části II se obec „Montreuil sous-bois“ nahrazuje obcí „Montreuil“.

Cílem této změny je vzít v úvahu změnu názvu obce.

Uvedená změna nemá vliv na jednotný dokument.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název produktu

Gaillac

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

5.	Jakostní šumivé víno

6.	Jakostní aromatické šumivé víno

4.   Popis vína

Tichá bílá vína

Minimální přirozený obsah alkoholu v tichých bílých vínech je 10,5 % objemových.

Obsah fermentovatelného cukru (v šaržích vína prodávaného jako sudové nebo balené) je ≤ 4 g/l.

Po obohacení není celkový obsah alkoholu v těchto vínech vyšší než 13 % objemových.

Tato vína se vyznačují ovocnými a květinovými aromaty a mírnou kyselostí. Lze na ně použít označení „primeur“, a v takovém případě jsou vinifikována za účelem rychlé spotřeby do několika měsíců poté, co jsou vyrobena.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Tichá bílá vína, na něž se vztahuje označení „doux“

Minimální přirozený obsah alkoholu v tichých bílých vínech, na něž se vztahuje označení „doux“, je 12,5 % objemových.

Obsah fermentovatelného cukru v těchto vínech je ≥ 45 g/l (šarže vína prodávaného jako sudové nebo balené).

Po obohacení není celkový obsah alkoholu v těchto vínech vyšší než 15 % objemových.

Tato vína se často vyznačují aromatem zralých jablek, hrušek a exotického ovoce a lze je skladovat až po dobu 5 let.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Tichá bílá vína, na něž se vztahuje označení „vendanges tardives“

Minimální přirozený obsah alkoholu v tichých bílých vínech, na něž se vztahuje označení „vendanges tardives“, je 17 % objemových.

Obsah fermentovatelného cukru (v šaržích vína prodávaného jako balené) je ≥ 100 g/l.

Tato vína mají aroma sušeného nebo kandovaného ovoce, případně se vyznačují medovou vůní. Vyvážený poměr mezi kyselostí, obsahem alkoholu a olejnatostí umožňuje těmto vínům vyvinout si v průběhu let ještě větší komplexnost.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Tichá červená vína

Vína mají minimální přirozený obsah alkoholu 11 % objemových.

Vína, na něž se vztahuje označení „primeur“, mají minimální přirozený obsah alkoholu 10,5 %.

Obsah fermentovatelného cukru u vín s přirozeným obsahem alkoholu ≤ 14 % (v šaržích vína prodávaného jako sudové nebo balené) je ≤ 2,5 g/l.

Obsah fermentovatelného cukru u vín s přirozeným obsahem alkoholu > 14 % (v šaržích vína prodávaného jako sudové nebo balené) je ≤ 4 g/l.

Obsah fermentovatelného cukru u vín, na něž se vztahuje označení „primeur“, (šarže baleného vína) je ≤ 2 g/l.

Obsah kyseliny jablečné u šarží vín připravených k prodeji jako sudová nebo balená je ≤ 0,4 g/l.

Obsah těkavých kyselin u šarží vín prodávaných jako sudová, na něž se vztahuje označení „primeur“, je ≤ 10,2 meq/l.

Po obohacení není celkový obsah alkoholu v těchto vínech vyšší než 13,5 % objemových.

Po obohacení není celkový obsah alkoholu ve vínech, na něž se vztahuje označení „primeur“, vyšší než 13 % objemových.

Tato vína se často na patře vyznačují aromaty červeného ovoce a kořenitými tóny. Vína obsahují třísloviny, které jim při stárnutí dodávají strukturu a plnost. Příjemně se pijí jako mladá vína a dobře se hodí rovněž k archivaci.

Vína, na něž se vztahuje označení „primeur“, jsou vyvážená vína charakterizovaná ovocnými aromaty, která v sobě snoubí aromatickou lehkost a jemnost; vyrábějí se výhradně z odrůdy Gamay N.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Tichá růžová vína

Minimální přirozený obsah alkoholu v tichých růžových vínech je 11 % objemových.

Obsah fermentovatelného cukru (v šaržích vína prodávaného jako sudové nebo balené) je ≤ 4 g/l.

Po obohacení netvoří celkový obsah alkoholu v těchto vínech více než 13,5 % objemových.

Růžová vína mají více či méně sytou třešňově červenou barvu. Vyznačují se ovocnými aromaty a příjemnou svěžestí.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Šumivá vína

Minimální přirozený obsah alkoholu v šumivých vínech je 9 % objemových.

Šumivá vína vyrobená druhotným kvašením v lahvi mají (po proběhnutí druhotného kvašení, případně po přidání expedičního likéru) obsah fermentovatelného cukru < 50 g/l.

V případě obohacení moštu nepřekročí celkový obsah alkoholu v těchto vínech 13 % objemových.

Šumivá vína vyrobená druhotným kvašením v lahvi mají strukturu s kyselou dominantou, které vděčí za veškerou svou svěžest a jemnost. Tato kyselost je doplněna ovocnými tóny.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Šumivá vína, na něž se vztahuje označení „méthode ancestrale“

Šumivá vína, na něž se vztahuje označení „méthode ancestrale“, jsou jakostní aromatická šumivá vína.

Šumivá vína, na něž se vztahuje označení „méthode ancestrale“, obsahují jemné bublinky a bohatou pěnu. Jsou bohatá na aromata, jež mohou připomínat jablka, která jsou charakteristická pro odrůdu Mauzac B.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	8
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

Šumivá vína, na něž se vztahuje označení „doux“

Minimální přirozený obsah alkoholu v šumivých vínech označených výrazem „doux“ je 11 % objemových.

Po druhotném kvašení mají obsah fermentovatelného cukru ≥ 50 g/l a obsah volného oxidu siřičitého menší nebo rovný 25 mg/l.

V případě obohacení moštu nepřekročí celkový obsah alkoholu v těchto vínech 14 % objemových.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	7
Minimální celková kyselost
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	25

Analytické vlastnosti, které zde nejsou uvedeny, se řídí právními předpisy Společenství.

5.   Enologické postupy

a.   Základní enologické postupy

Hustota a spon

Pěstební postupy

Vinice mají minimální hustotu 4 000 rostlin na hektar a spon mezi řadami nejvýše 2,5 metru.

Spon výsadby mezi kmínky v téže řadě je větší nebo roven 0,8 metru.

U vinic vedených způsobem Gobelet je spon mezi řadami nejvýše 2,2 metru.

U vinic vysazených na terasovitých pozemcích je plocha na jeden kmínek menší nebo rovna 2,5 m2.

Pravidla řezu révy vinné

Pěstební postupy

Řez révy se provádí:

—	buď krátkým řezem (typu Gobelet nebo kordonovým řezem Royat), nebo jednoduchým Guyotovým řezem s nejvýše 12 očky na keř,

—	nebo dvojitým Guyotovým řezem (tzv. „tirette“) s nejvýše 10 očky na keř.

Bez ohledu na způsob řezu musí být počet plodonosných snítek v daném roce na keř po skončení květu (fenologická fáze 23 podle Lorenzovy klasifikace) menší nebo roven 10.

Zavlažování

Pěstební postupy

Může být povoleno zavlažování.

Zvláštní předpisy pro sklizeň

Pěstební postupy

Červená vína, na něž lze použít označení „primeur“, a šumivá vína, na něž lze použít označení „méthode ancestrale“, se vyrábějí z ručně sklizených hroznů.

Vína, na něž lze použít označení „vendanges tardives“, pocházejí z hroznů sklízených ručně postupným tříděním.

Zvláštní předpisy pro přepravu sklizených hroznů

Pěstební postupy

Nádoby obsahující sklizené hrozny určené k produkci červených vín, na něž lze použít označení „primeur“, a šumivých vín, na něž lze použít označení „méthode ancestrale“, jsou při přepravě těchto hroznů z vinice do vinifikačního zařízení naplněny hrozny do výšky nejvýše 0,60 metru.

Používání vinařského aktivního uhlí

Omezení týkající se výroby

Při výrobě růžových vín je zakázáno používání enologického dřevěného uhlí, a to jak samostatně, tak ve směsi v přípravcích.

Obohacování

Zvláštní enologický postup

U červených vín jsou povoleny omezené metody obohacování zahušťováním, přičemž maximální hodnota částečné koncentrace oproti použitému objemu činí 10 %.

Po obohacení není celkový obsah alkoholu v těchto vínech vyšší než:

—	13 % u tichých bílých vín,

—	13 % u šumivých vín (v případě obohacení moštu),

—	13 % u červených vín, na něž lze použít označení „primeur“,

—	13,5 % u červených a růžových vín,

—	14 % u šumivých vín, na něž lze použít označení „doux“ (v případě obohacení moštu),

—	15 % u tichých bílých vín, na něž lze použít označení „doux“.

b.   Maximální výnosy

Tichá bílá vína a šumivá vína

72 hektolitrů na hektar

Tichá bílá vína, na něž se vztahuje označení „doux“, a šumivá vína, na něž se vztahuje označení „doux“

54 hektolitrů na hektar

Tichá bílá vína, na něž se vztahuje označení „vendanges tardives“

25 hektolitrů na hektar

Tichá červená a růžová vína

66 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Sklizeň hroznů, vinifikace a výroba tichých bílých vín, sklizeň hroznů, vinifikace, výroba, zrání a balení šumivých vín a tichých bílých vín, na něž lze použít označení „vendanges tardives“, probíhají na území těchto obcí departementu Tarn: Alos, Amarens, Andillac, Aussac, Bernac, Bournazel, Brens, Broze, Busque, Les Cabannes, Cadalen, Cahuzac-sur-Vère, Campagnac, Carlus, Castanet, Castelnau-de-Lévis, Castelnau-de-Montmiral, Cestayrols, Combefa, Cordes-sur-Ciel, Coufouleux, Donnazac, Fayssac, Fénols, Florentin, Frausseilles, Gaillac, Giroussens, Itzac, Labastide-de-Lévis, Labessière-Candeil, Lagrave, Larroque, Lasgraisses, Lisle-sur-Tarn, Livers-Cazelles, Loubers, Loupiac, Milhavet, Montans, Montels, Mouzieys-Panens, Noailles, Parisot, Peyrole, Puycelci, Rabastens, Rivières, Rouffiac, Saint-Beauzile, Saint-Marcel-Campes, Saint-Sulpice, Sainte-Cécile-du-Cayrou, Sainte-Croix, Salvagnac, Senouillac, Souel, Técou, Tonnac, Le Verdier, Vieux, Villeneuve-sur-Vère, Vindrac-Alayrac, Virac.

Sklizeň hroznů, vinifikace a výroba růžových vín a sklizeň hroznů, vinifikace, výroba a zrání červených vín probíhají na území těchto obcí departementu Tarn: Alos, Amarens, Andillac, Arthès, Aussac, Bellegarde-Marsal, Bernac, Bournazel, Brens, Broze, Busque, Les Cabannes, Cadalen, Cahuzac-sur-Vère, Cambon, Campagnac, Carlus, Castanet, Castelnau-de-Lévis, Castelnau-de-Montmiral, Cestayrols, Combefa, Cordes-sur-Ciel, Coufouleux, Cunac, Donnazac, Fayssac, Fénols, Florentin, Frausseilles, Fréjairolles, Gaillac, Giroussens, Itzac, Labastide-de-Lévis, Labessière-Candeil, Lagrave, Larroque, Lasgraisses, Lisle-sur-Tarn, Livers-Cazelles, Loubers, Loupiac, Milhavet, Montans, Montels, Mouzieys-Panens, Mouzieys-Teulet, Noailles, Parisot, Peyrole, Puycelci, Rabastens, Rivières, Rouffiac, Saint-Beauzile, Saint-Grégoire, Saint-Juéry, Saint-Marcel-Campes, Saint-Sulpice, Sainte-Cécile-du-Cayrou, Sainte-Croix, Salvagnac, Senouillac, Souel, Técou, Tonnac, Le Verdier, Vieux, Villeneuve-sur-Vère, Vindrac-Alayrac, Virac.

7.   Hlavní moštové odrůdy

Fer N - Fer Servadou, Braucol, Mansois, Pinenc

Len de l’El B - Loin de l’Oeil

Ondenc B

Prunelard N

Syrah N - Shiraz

Muscadelle B

Mauzac B

Duras N

8.   Popis souvislostí

Tichá vína

Oceánské podnebí skýtá příznivé podmínky pro růst vinné révy na jaře a vyznačuje se mírnými zimami, které omezují rizika silných mrazů. Středomořský vliv, který se projevuje suchými a teplými léty a podzimy, podporuje rovnoměrné optimální zrání hroznů s mírnou letní závlahou. Významnou roli v průběhu celého vegetativního cyklu révy hraje horký a suchý vítr autan, který zpravidla vane s vysokou intenzitou a urychluje zejména pučení, rozkvět a zrání. Obzvláště silně může vanout počátkem podzimu, a jeho horký a vysoušející vliv pak podporuje zrání hroznů a omezuje rozvoj chorob. Od poloviny září se střídají chladné a často vlhké noci s teplými dny, což podporuje rozvoj Botrytis cinerea a „ušlechtilé plísně“ na dosud nesklizených vinicích. Počátkem podzimu může vát silný vítr autan. V bobulích, které ještě nebyly sklizeny, dochází k rychlé koncentraci cukrů a kyselin. Tyto hrozny, které se nechají přezrát a koncentrace u nich probíhá na keři přirozeným vysušením díky větru autan nebo působením „ušlechtilé plísně“, se sklízejí postupným ručním tříděním, a oproti sladkým bílým vínům probíhá jejich sklizeň později. Vyrábějí se z nich vína, na něž se vztahuje označení „vendanges tardives“.

Pozdní příchod prvních mrazíků umožňuje kvalitní proces lignifikace dřeva.

Víno se pěstuje na základě zvyklostí a znalosti prostředí ve vymezené pozemkové oblasti přizpůsobené jednotlivým zeměpisným jednotkám; tato oblast se vyznačuje dobře odvodněnými půdami, které se snadno zahřívají, absencí chladného a mrazivého počasí a nejúrodnějšími půdami.

Odrůdy révy Mauzac B a Mauzac rose Rs, které pocházejí z oblasti Gaillac, mají v těchto polohách potenciál produkovat suchá tichá bílá vína. Vyrábějí se z nich jemná vína s nízkou kyselostí a příjemnými jablečnými aromaty. Přezrálé hrozny vypěstované na zdejších dobře osluněných svazích mohou vykazovat vysoký obsah cukru.

Z oblasti Gaillac pochází také odrůda Len de l’El B; není doloženo, že by se pěstovala na jakýchkoli jiných vinicích. Tato odrůda dodává bílým vínům jemnost a buket a představuje většinovou odrůdu pro produkci pozdních sklizní. Její hrozny totiž mohou dosahovat vysokých koncentrací díky přirozenému vysychání vlivem větru autan nebo působením ušlechtilé plísně, a to ve všech přírodních oblastech tvořících vymezenou zeměpisnou oblast označení. Odrůdovou skladbu révy určené k produkci bílých vín doplňuje odrůda Ondenc B, která byla kdysi velmi rozšířená na jihozápadě Francie, avšak dnes se zachovala pouze na vinici „Gaillac“, pro svou příjemnou chuť a dobrou schopnost koncentrace na keři.

Odrůdová skladba révy určené k produkci červených a růžových vín rovněž upřednostňuje původní a místní nebo regionální odrůdy révy, jako je například odrůda Duras N, která pravděpodobně pochází z oblasti Gaillac a nachází se téměř výlučně jen na této vinici, odrůda Fer N pocházející z jihozápadu Francie nebo odrůda Prunelard N původem z oblasti Gaillac, o níž se zmiňuje doktor Guyot v roce 1868 a jejíž pěstování bylo ve 20. století ukončeno, ale na konci 90. let 20. století se k němu vinaři opět vrátili.

Bohatství vinice „Gaillac“ je dáno její polohou klimatické křižovatky a rozmanitostí jejích pedologických poloh. V této zeměpisné oblasti, která byla velmi frekventovaným územím, se soustředila celá řada původních a v podstatě domorodých odrůd révy, které byly vybírány a uchovávány po celé generace a které vytvářejí v tomto přírodním prostředí unikátní ekologickou niku. Producentům se podařilo pěstování této révy zachovat tak, že dokonale ovládli pěstování této odrůdové skladby a přizpůsobili jí i své know-how, zejména metody prořezávání a vyvazování na kůly, které umožňují optimální rozmístění hroznů.

Jejich know-how se projevuje rovněž ovládnutím technik umožňujících optimální využití hroznů na základě přizpůsobení nebo zachování vinifikačních technik. Bylo zavedeno období zrání červených vín po fermentaci s cílem získat vína s komplexnějšími aromaty, ale především pro zaoblení a zjemnění tříslovin; využívána je především původní avšak odolná odrůdová skladba. Pro dosažení těchto cílů je ve specifikacích definováno minimální období zrání do 1. února roku následujícího po roku sklizně.

Vína, na něž se vztahuje označení „vendanges tardives“, se nechávají dozrávat nejméně do 15. května druhého roku následujícího po roce sklizně, z toho nejméně 2 měsíce v lahvi. Toto dlouhé období zrání podporuje vyváženost vín a rozvíjí komplexnost jejich aromatu. Balení těchto vín se provádí v dané zeměpisné oblasti s cílem zachovat tyto vlastnosti a specifičnost produktu, a tím i jeho pověst. Vína, na něž lze použít označení „vendanges tardives“, jsou předmětem systematických kontrol všech šarží na konci období zrání v dané zeměpisné oblasti.

Šumivá vína

Producenti v průběhu mnoha generací vyvinuli know-how pro výrobu šumivých vín pomocí různých technik vinifikace. Technika nazvaná „méthode ancestrale“ je založena na zvládnutí jevu fermentace lahvových vín ve sklepích. Tato vína se vyrábějí výlučně z odrůd Mauzac B a Mauzac rose Rs, které jsou proslulé schopností silného druhotného kvašení a vznikem jemných bublin. Přezrávání těchto odrůd na dobře osluněných svazích umožňuje výrobu sladkých šumivých bílých vín.

Po ovládnutí této první techniky vyvinuli výrobci metodu druhé fermentace v lahvi, díky které produkují sušší vína, přičemž ve složení svých kupáží dodržují originalitu daného území. A konečně ke kvalitnímu druhotnému kvašení a k rozvoji komplexních ovocných aromat přispívá rovněž dlouhé zrání „na roštech“.

Vína z této vinice, staré více než 2 000 let, se vyvážela přes Tarn a Garonne; svědčí o tom zbytky amfor z obce Montans, které se nacházejí od jižního Španělska až po severní Skotsko. Když benediktinští mniši založili opatství Saint-Michel, vybrali si lokality nejvýhodnější pro produkci vína, s pozoruhodnou obratností zorganizovali obchodní síť v oblasti Tarn a rovněž vyhloubili významnou síť vinných sklepů. Víno bylo dopravováno po proudu řeky Tarn a poté Garonny do přístavu Bordeaux, odkud bylo rozváženo do Francie a severní Evropy. V roce 1253 si nechal anglický král Richard III. dovézt 20 sudů vína „Gaillac“. Proslulost vín z oblasti Gaillac neustále vzrůstala. Zachovaly se účty z let 1306 a 1307, podle kterých pocházelo z oblasti Gaillac 40 % vín převážených v rámci povodí řeky Garonne do Bordeaux, odkud byla následně vyvážena do zahraničí.

Od 80. let 20. století sice celková rozloha vinic v departementu Tarn klesá, avšak podíl vyprodukovaného objemu vína s chráněným označením původu „Gaillac“ se zvyšuje. Většina produkce se uvádí na trh v lahvích. Vinařům z oblasti Gaillac se daří udržovat proslulost a pověst vín této vinařské oblasti díky svému dynamickému přístupu a svému know-how.

9.   Další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

Označování

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Označování vín s chráněným označením původu může uvádět větší zeměpisnou jednotku „Sud-Ouest“. Tato větší zeměpisná jednotka se současně může uvádět ve všech prospektech a na všech nádobách.

Rozměry písma použitého pro větší zeměpisnou jednotku nesmějí být na výšku ani na šířku větší, než je velikost písmen tvořících název kontrolovaného označení původu.

Doplňující údaje

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek:

Název kontrolovaného označení původu může být doplněn označením „méthode ancestrale“ u vín, která splňují podmínky stanovené pro toto označení ve specifikaci výrobku.

Název kontrolovaného označení původu může být doplněn označením „primeur“ u vín, která splňují podmínky stanovené pro toto označení ve specifikaci výrobku.

Název kontrolovaného označení původu je doplněn označením „doux“ u vín, která splňují podmínky stanovené pro toto označení ve specifikaci výrobku.

Název kontrolovaného označení původu může být doplněn označením „vendanges tardives“ u vín, která splňují podmínky stanovené pro toto označení ve specifikaci výrobku.

Vína, na něž se vztahuje označení „primeur“, a vína, na něž se vztahuje označení „vendanges tardives“, musí mít povinně uvedeno označení ročníku.

Šumivá vína a šumivá vína, na něž se vztahuje označení „méthode ancestrale“

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Všechny fáze produkce od sklizně hroznů po odstřelení (degoržáž) nebo odstraňování sedliny se provádějí v dané zeměpisné oblasti.

Šumivá vína se vyrábějí druhotným kvašením v lahvi a doba skladování v lahvích na kalech nesmí být kratší než 9 měsíců.

Šumivá vína, na něž se vztahuje označení „méthode ancestrale“, se vyrábějí jediným kvašením. Toto kvašení začíná v kádi. Druhotné kvašení probíhá pouze v lahvi z částečně zkvašeného moštu.

Doba skladování v lahvích na kalech nesmí být kratší než 2 měsíce.

Balení vín probíhá v dané v zeměpisné oblasti, přičemž se zohledňuje výrobní proces s druhotným kvašením v lahvích.

Vína vyrobená druhotným kvašením v lahvi jsou uváděna na spotřebitelský trh na konci období trvajícího nejméně 9 měsíců, po které jsou po naplnění uchovávána v lahvích na kalech, nejdříve však 1. září roku následujícího po roce sklizně.

Vína, na něž se vztahuje označení „méthode ancestrale“, jsou uváděna na spotřebitelský trh na konci období 2 měsíců uchovávání v lahvích na kalech.

Tichá bílá vína, na něž se vztahuje označení „vendanges tardives“

Právní rámec:

Vnitrostátní právní předpisy

Typ dalších podmínek:

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Popis podmínek:

Vína, na něž se vztahuje označení „vendanges tardives“, se nechávají dozrávat nejméně do 15. května druhého roku následujícího po roce sklizně, z toho nejméně 2 měsíce v lahvi. Toto dlouhé období zrání podporuje vyváženost vín a rozvíjí komplexnost jejich aromatu.

Jsou balena ve vymezené zeměpisné oblasti a na konci období zrání jsou u nich prováděny systematické kontroly všech šarží. Výrobci si stanovili jako cíl na jedné straně lépe zachovat základní vlastnosti produktů, které jsou podrobeny dlouhému zrání a které vyžadují propracované know-how, a na straně druhé zaručit a zachovat kvalitu a specifičnost produktů a v důsledku toho i dobrou pověst kontrolovaného označení původu pomocí kontrol prováděných v oblasti produkce, které vyžadují obzvláštní organoleptické odborné znalosti.

Odkaz na specifikaci produktu

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-1d5b3ef7-29eb-4f86-a2bf-d9d8dd9d6274

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.