14.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 76/43

1.1

Úspěch výzkumu a inovací rozhoduje o konkurenceschopnosti Evropy v globálním prostředí, což je základem pro pracovní místa, sociální dávky a blahobyt. Program Horizont 2020 obsahuje opatření, jež byla za tímto účelem vytvořena a jsou ze strany EU naléhavě nutná. Mezinárodní spolupráce s partnery ze zemí mimo EU je jedním z aspektů programu Horizont 2020.

1.2

Tato spolupráce v mnoha pozitivních směrech ovlivňuje příslušný pokrok partnerů, kteří se jí účastní, a porozumění mezi národy.

1.3

Užitek této spolupráce však rozhodujícím způsobem závisí na atraktivitě Evropského výzkumného prostoru a na prestiži a výkonnosti jednotlivých evropských vysokých škol a výzkumných zařízení a inovační síle podniků včetně malých a středních podniků. K zásadním cílům strategie Evropa 2020 patří naplnění předpokladů, jež jsou ze strany Evropy za tímto účelem nutné.

1.4

Je proto o to důležitější prosadit vzhledem k současné finanční a hospodářské krizi anticyklickou evropskou podpůrnou politiku a posílit Evropský výzkumný prostor a jeho základy včetně jeho mezinárodního rozměru za pomoci veškerých finančních a strukturálních opatření a učinit ho atraktivním a u této položky nešetřit. Rozpočet pro Horizont 2020 nesmí být zneužit v rámci nesouvisejících střetů zájmů.

1.5

Hlavním cílem rámcových dohod s partnerskými zeměmi by měly být rovné podmínky se vzájemnými právy a povinnostmi. Partneři spolupráce by však neměli být evropskými předpisy omezování více, nežli je to pro evropské zájmy bezpodmínečně nutné. Kreativita potřebuje volnost!

1.6

Podle zásady subsidiarity by dohody o spolupráci vztahující se k projektu měly být uzavírány zainteresovanými stranami, které jsou do příslušného projektu spolupráce zapojeny nebo za něj jako organizace ručí.

1.7

Velké výzkumné infrastruktury a demonstrační projekty mohou překročit výkonnost a potenciál využití jednotlivého členského státu – a dokonce i celé EU – a proto vyžadují přímé zapojení Komise.

1.8

Předpokladem úspěchu mezinárodní spolupráce je spolehlivost, kontinuita a rezervy v průběhu celého období trvání. K tomu jsou zapotřebí specifické předpisy. Dále je nutné zaručit a podporovat dostatečnou mobilitu zapojených odborníků.

1.9

Mezinárodní spolupráce není cílem sama o sobě, nýbrž váže pracovní síly a musí být opodstatněna očekávanou přidanou hodnotou. Neměla by se stát politickým nástrojem vnější politiky Komise.

1.10

Hlavní motivací musí být vlastní prospěch EU a posílení Evropského výzkumného prostoru a evropské inovační síly. Proto by spolupráce s partnery z rozvojových zemí financovaná z evropských prostředků měla být financována především z rozpočtu určeného pro rozvojovou pomoc.

1.11

Pro evropské partnery spolupráce přináší skutečnost, že doposud nebyl pro zajištění duševního vlastnictví vytvořen patent EU, zásadní hospodářské znevýhodnění. Výbor vyzývá Parlament, Komisi a Radu, aby plně podpořily plánovaný posun k evropskému patentu s jednotným účinkem a konečně prolomily blokádu. Společně s tím by měla být zavedena rovněž ochranná lhůta pro zveřejňování novinek.

1.12

Informace o realizaci strategického přístupu by měly být získávány bez použití nových nástrojů, a sice např. využitím údajů evropského semestru.

2.1

Sdělení se zabývá důvody, strategickými cíli a několika postupy mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Tím se rozumí spolupráce s partnery mimo EU.

2.2

Uvedené cíle jsou:

2.3

Nový strategický přístup k mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací se bude vyznačovat:

3.1

Úspěch výzkumu a inovací rozhoduje o konkurenceschopnosti Evropy v globálním prostředí, což je základem pro pracovní místa, sociální služby a blahobyt. Program Horizont 2020 obsahuje opatření ze strany Evropské komise, jež byla za tímto účelem vytvořena a jsou naléhavě nutná. Mezinárodní spolupráce je jedním z aspektů programu Horizont 2020.

3.2

Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací v mnoha pozitivních směrech ovlivňuje příslušný pokrok partnerů, kteří se jí účastní, i porozumění mezi národy. To neplatí pouze v rámci evropského výzkumného prostoru, nýbrž rovněž na globální úrovni, a tedy pro téma, jež je předmětem stanoviska. Výbor znovu potvrzuje svá dřívější doporučení na toto téma (1).

3.3

V této souvislosti Výbor vítá nové sdělení Komise a podporuje obecně jeho cíle a důvody.

3.4

Evropské vyjednávací pozice při začínajících partnerstvích jakož i přínos mezinárodní spolupráce pro EU rozhodujícím způsobem závisí na atraktivitě Evropského výzkumného prostoru a na prestiži a výkonnosti jednotlivých evropských vysokých škol a výzkumných zařízení a inovační síle podniků včetně malých a středních podniků.

3.5

K zásadním cílům strategie Evropa 2020 patří naplnění předpokladů, jež jsou ze strany Evropy za tímto účelem nutné. Je proto o to naléhavější prosadit vzhledem k současné finanční a hospodářské krizi anticyklickou evropskou podpůrnou politiku a u této položky nešetřit, nýbrž posílit Evropský výzkumný prostor, jeho základy a jeho mezinárodní rozměr za pomoci veškerých finančních a strukturálních opatření a učinit ho atraktivním. Právě proto však musí rozpočet pro Horizont 2020 disponovat prostředky minimálně ve výši navrhované Komisí. Výbor proto znovu opakuje svoji dřívější výzvu Evropskému parlamentu a Radě, aby v tomto směru nepřipustily žádná omezení a nepovolily zneužití tohoto rozpočtu v rámci střetů zájmů.

3.6

Výzkumu a inovacím se nedaří ve všech členských státech stejnou měrou. Výbor znovu opakuje svoji dřívější výzvu, aby v členských státech Evropského výzkumného prostoru, jež v současné době nedisponují dostatečným počtem výzkumných a inovačních zařízení, byl tento nedostatek co nejrychleji odstraněn za pomoci strukturálních fondů a fondů soudržnosti, a aby byla prostřednictvím úspěšné hospodářské politiky a politiky podpory vzdělána řada špičkových výzkumných pracovníků a aby vznikly inovační podniky. Pouze takto lze uskutečnit užitečný projekt s názvem teaming of excellence  (2). EHSV proto apeluje rovněž na všechny členské státy (a popřípadě i na soukromý sektor), aby konečně splnily cíle Lisabonské strategie, jež byly nyní převzaty také do strategie Evropa 2020, a začaly investovat 3 % HNP do výzkumu a vývoje!

3.7

Deklarovaným cílem Komise je „plná otevřenost programu Horizont 2020 účastníkům z třetích zemí; to umožní evropským výzkumníkům spolupracovat s celosvětovou špičkou“. Tato možnost existuje (3) již mnoho desetiletí a je také intenzivně využívána. Komise by proto měla výchozí situaci vyjasnit. Měla by vysvětlit, jakých dalších svobod chce dosáhnout a jaké nové prostředky k tomu hodlá využít, a rovněž co má být nově vytvořeno a nově podporováno.

3.8

Komise jakožto důležité opatření podpory pro úspěšnou mezinárodní spolupráci navrhuje uzavřít rámcové dohody s potenciálními partnerskými státy. Výbor se domnívá, že by se zde v první řadě mělo jednat o úspěšné a výkonné průmyslové státy, jež jsou obzvláště nakloněny inovacím. Rámcové dohody by – stejně jako dohody o volném obchodu – měly zajistit zejména rovné podmínky se vzájemnými právy a povinnostmi. Potenciální partneři by však neměli být evropskými předpisy omezování více, nežli je to pro evropské zájmy bezpodmínečně nutné.

3.9

Rámcové dohody nesmí obsahovat nesouvisející názory a vlivy a musí poskytovat dostatek flexibility a volnosti k uzavírání smluv, jež jsou co možná nejlépe přizpůsobeny jednotlivým případům a jejich situaci. Kreativita vyžaduje volnost!

3.10

Obzvláště důležité je zajistit dostatečnou spolehlivost, kontinuitu a rezervy v průběhu celého období trvání projektů spolupráce. Je to náročný úkol vyžadující zvláštní opatření.

3.11

Podle zásady subsidiarity by dohody o spolupráci měly být uzavírány zainteresovanými stranami, které jsou do příslušného projektu spolupráce zapojeny nebo za něj jako organizace ručí.

3.12

Komise by měla být – podobně jako u velkých vědeckotechnických projektů – přímo zapojena pouze v případech, kdy je potenciál jednotlivého členského státu, podniku či výzkumné organizace nedostatečný, a měla by pak za to také nést zodpovědnost. Výbor připomíná (4), že jsou to zejména velké výzkumné infrastruktury a demonstrační projekty, které mohou překročit výkonnost a potenciál využití jednotlivého členského státu – a dokonce i celé EU – a proto vyžadují větší zapojení Komise.

3.13

Většina forem mezinárodní spolupráce se vyvíjí prostřednictvím osobních kontaktů výzkumných pracovníků, skupin výzkumných pracovníků, podniků včetně malých a středních podniků nebo výzkumných organizací, které běžně vznikají na mezinárodních odborných konferencích a jsou tam také utužovány. Tyto procesy samostatné organizace je třeba vnímat, uznat, využívat a výrazněji podporovat. Výbor lituje, že jeho opakovaným doporučením v tomto směru se v Komisi zatím nedostalo žádné viditelné odezvy.

3.14

Dostatečná mobilita odborníků účastnících se projektů spolupráce je předpokladem úspěchu. Tento aspekt by měla Komise podrobněji vypracovat, pokud možno podobně jako předpisy a podpůrné modely pro vnitroevropskou mobilitu.

3.15

Výbor se obává (oddíl 5 sdělení Komise), že by se mezinárodní spolupráce pod vlivem Komise mohla stát politicky samoúčelnou nebo nástrojem vnější politiky Komise. Spolupráce však není cílem sama o sobě, nýbrž vyžaduje dodatečné úsilí, které je odůvodnitelné pouze navyšováním a doplňováním vědomostí a schopností a výsledky dosaženými inovacemi. Projekty spolupráce by proto neměly zahrnovat více účastníků, než kolik může přispět k jejich přidané hodnotě.

3.16

Nejedná se přitom o priority u rozdělování prostředků, nýbrž také o administrativní zátěž. Ačkoli snad bude možné snížit tuto zátěž v rámci Horizontu 2020 ze strany Evropy prostřednictvím ohlášených opatření ke zjednodušení (5), vyžaduje to i nadále značnou část pracovní síly vědců a výzkumných pracovníků. Pokud by to bylo doplněno spoluprací na globální úrovni podléhající příliš formálním procedurám, hrozilo by nebezpečí dalšího nárůstu byrokracie.

3.17

Dalším důvodem k pochybnostem je ještě stále příliš nízký objem finančních prostředků Horizontu 2020. Pokud jdou tyto prostředky do třetích zemí mimo EU, stávají se automaticky nevyužitelnými v rámci Evropského výzkumného prostoru. Zde je nutné ve všech případech pečlivě zvážit priority, a to i vzhledem k značné potřebě zlepšení ze strany členských států EU. Proto by tento druh spolupráce, který má primárně charakter rozvojové pomoci, měl být financován především z rozpočtu určeného pro tuto pomoc.

3.18

Komise zmínila ve sdělení rovněž otázku duševního vlastnictví a uvedla ji jako důvod pro „evropský“ postup. Pokud sem spadá také základní výzkum, jedná se zejména o uznání časové priority nového objevu či poznatku. Avšak již v oblasti přechodu k využívání vyvstane samozřejmě otázka patentovatelnosti možného vynálezu.

3.19

To je již po desetiletí evropským problémem, neboť doposud neexistuje patent EU. Pro všechny podniky a zejména malé a střední podniky v EU to znamená mnohonásobně vyšší náklady než pro jejich mimoevropské partnery spolupráce (např. v USA) nebo dokonce ke ztrátě patentu, tedy ke ztrátě patentové ochrany. Výbor vyzývá Parlament, Komisi a Radu (6), aby plně podpořili do blízké budoucnosti plánovaný posun ohledně evropského patentu s jednotným účinkem a konečně ukončily blokádu. Výbor vítá související rozhodnutí Evropského parlamentu (7). Společně s tím by měla být zavedena rovněž ochranná lhůta pro zveřejňování novinek (8).

3.19.1

Kromě toho by bylo vhodné znovu prodiskutovat a přezkoumat předpisy týkající se duševního vlastnictví u mezinárodně komplikovaných společných technologických iniciativ (Joint Technology Initiatives).

4.1

Podle návrhu Komise bude seznam států způsobilých pro automatické financování omezen. Současné kritérium vychází výhradně z HND na obyvatele. To bude doplněno dalším kritériem založeným na celkovém HDP. Země nad stanovený limit budou vyloučeny.

4.1.1

Výbor se domnívá, že by se k této otázce mělo přistupovat individuálněji. Hlavním kritériem pro spolupráci podporovanou ze strany EU s vybranými příslušníky ze států mimo EU by měl být výlučně specifický zájem či potřeba evropských organizací, podniků a malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků získat tím další vědomosti. Prvořadá musí být podpora Evropského výzkumného prostoru. I v případě, že bude pro určitý projekt zapotřebí vynikajícího odborníka ze země s vyšším HDP, měl by mít možnost získat podporu, pokud neexistuje jiná možnost, jak využít jeho schopností a vědomostí. Rozhodujícím prvkem musí být vlastní zájem EU.

4.2

Podle názoru Komise vyžaduje praktická realizace strategického přístupu objektivní informace. Výbor vítá ústní komentář zástupce Komise, že se shromažďováním statistických údajů navrhovaným ve sdělení nebude spojena žádná další zátěž, nýbrž že pro něj Komise využije stávající zdroje. Výbor doporučuje využít např. údaje z evropského semestru (9), a zabránit tak další zátěži podnikatelů a výzkumných pracovníků.