Stanovuje postupy a podmínky pro udělování krátkodobých víz pro návštěvy schengenského prostoru na dobu 90 dní nebo kratší v jakémkoli období dlouhém 180 dní.
Také stanovuje pravidla pro letištní průjezdní víza.

KLÍČOVÉ BODY

Postupy a podmínky pro udělování víz

Členský stát Evropské unie (EU), jehož území představuje jediný nebo hlavní cíl návštěvy, je zodpovědný za posouzení žádosti o vízum. Pokud hlavní cíl nelze určit, stává se odpovědnou země prvního vstupu do schengenského prostoru.

Žádosti

Žádost o vízum může podat žadatel, akreditovaný obchodní zprostředkovatel nebo profesní, kulturní, sportovní nebo vzdělávací svaz či instituce jménem svých členů.
Obecně musí být žádosti podány v šesti měsících do patnácti dní před předpokládaným pobytem (devět měsíců pro námořníky).

Jednotné vízum (platné pro celý schengenský prostor) může být vydáno pro více vstupů s platností nejvýše 5 let.

Vízum s omezenou územní platností (omezené na konkrétní členské státy) může být výjimečně vydáno v případech, kdy žadatel nesplňuje všechny podmínky pro vstup, na základě humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu, vzhledem k mezinárodním závazkům či v situaci, kdy jiné země Schengenu věc konzultovaly se zemí udělující vízum.

Přípustnost

Po ověření přípustnosti žádosti (tzn. podání podle pravidel) musí příslušný orgán:

vytvořit záznam ve Vízovém informačním systému (VIS) podle nařízení (ES) č. 767/2008,
provést další posouzení žádosti, aby zkontroloval, že žadatel:
- splňuje podmínky pro vstup stanovené v nařízení (EU) 2016/399, kterým se stanoví Schengenský hraniční kodex (viz shrnutí),
- nepředstavuje riziko nelegální imigrace nebo ohrožení bezpečnosti země a
- zamýšlí zemi opustit před vypršením víza.

Podle pozměňovacího nařízení (EU) 2021/1134 budou prověrky žadatelů zpřísněny před rozhodnutím o udělení víza. Jsou stanovena pravidla a postupy pro vyhledávání v citlivých a jiných než citlivých databázích EU obsahujících bezpečnostní informace a informace o migraci. Jakmile vstoupí v platnost, členské státy budou muset sbírat biometrické identifikační prvky žadatele, kam patří snímek obličeje a deset otisků prstů (pro uložení do systému VIS), a při podání první žádosti a následně nejméně jednou za 59 měsíců se žadatel bude muset dostavit osobně.

Pokud je žádost nepřípustná, orgán musí:

vrátit formulář žádosti a podpůrné dokumenty, aniž je dále zkoumal,
zničit veškeré shromážděné biometrické údaje a
vrátit vízový poplatek.

Letištní průjezdní víza

Státní příslušníci zemí mimo EU uvedení v příloze IV potřebují letištní průjezdní vízum pro průjezd přes tranzitní mezinárodní prostory letišť v schengenském prostoru. V naléhavých případech hromadného přílivu nelegálních přistěhovalců mohou členské státy uložit takovou povinnost i státním příslušníkům jiných zemí mimo EU.
Při podání žádosti o udělení letištního průjezdního víza žadatel musí předložit doklad o místu odjezdu a destinaci, ucelenosti cestovního plánu a doklad prokazující pokračování cesty do konečného místa určení.

Víza pro více vstupů

Víza pro více vstupů s dlouhou platností mohou být vydána na jeden, dva či více vstupů. Vízový kodex stanovuje pravidla o vydávání víz pro více vstupů s postupně prodlouženou délkou platnosti:

1 rok, pokud žadatel využil tři víza v předchozích dvou letech,
2 roky, pokud již žadatel využil vízum pro více vstupů s platností na jeden rok v rámci předchozích dvou let,
5 let, pokud již žadatel využil vízum pro více vstupů s platností na 2 roky v rámci předchozích 3 let.

Letištní průjezdní víza a víza omezená na konkrétní země se neberou v potaz při rozhodování o vydání víz pro více vstupů s dlouhou platností.

Víza udělená na vnějších hranicích

Výjimečně může být žádáno o víza na maximální dobu pobytu 15 dní nebo na dobu potřebnou pro průjezd na vnějších hranicích cílové země v schengenském prostoru.
Státním příslušníkům třetích zemí, u nichž nebylo dokončeno ověření shod na základě automatizovaných kontrol v databázích EU, se na vnější hranici vízum v zásadě nevydává. Ve výjimečných případech však může být těmto osobám uděleno vízum s omezenou územní platností pro území vydávajícího členského státu.

Rozhodnutí o žádostech o víza

Orgán posoudí, zda jsou splněny podmínky pro vstup stanovené v Schengenském hraničním kodexu.
Udělení víza se zamítne, pokud žadatel:
- předloží padělaný cestovní doklad;
- podá nedostačující odůvodnění předpokládaného pobytu,
- poskytne nedostatečný doklad o prostředcích na pobyt nebo na návrat domů,
- je předmětem záznamu v Schengenském informačním systému zřízeném podle nařízení (EU) 2018/1860 (viz přehled dokumentu) pro účely odepření vstupu,
- je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo vnitřní vztahy zemí EU,
- předloží nedostatečné cestovní zdravotní pojištění.
Obecná lhůta pro rozhodnutí je nejvýše 15 dnů a může být prodloužena nejvýše na dobu 45 dnů v jednotlivých případech, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení.
Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli s pomocí standardního formuláře uvedeného v příloze VI.
Žadatelé, kterým byla žádost o udělení víza zamítnuta, mají právo na odvolání.

Spolupráce ohledně zpětného přebírání

Evropská komise posoudí spolupráci zemí mimo EU na zpětném přebírání nelegálních migrantů, přičemž vezme v potaz správu hranic, předcházení převaděčství migrantů a kontrolu nad ním i průjezd nelegálních migrantů.
Pokud země mimo EU nespolupracuje, Komise může podat návrh na rozhodnutí Rady o dočasném uplatňování jistých pravidel omezujícím způsobem. Stejně tak pokud země spolupracuje v dostatečné míře, mohou se jistá pravidla uplatňovat velkorysejším způsobem.

Dodržování lidské důstojnosti a základních práv

Pozměňovací nařízení (EU) 2021/1134 též zavádí ustanovení, že pracovníci konzulárních a ústředních orgánů členských států musí při plnění svých povinností plně dodržovat lidskou důstojnost a základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv EU. Nediskriminují osoby na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání, přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Změny a zrušení

Pozměňovací nařízení (EU) 2021/1134 mění nařízení o systému VIS vytvořené podle nařízení (ES) č. 767/2008 (viz přehled dokumentu) a Schengenského hraničního kodexu, jakož i články 9 až 17 úmluvy k provedení Schengenské dohody a Společnou konzulární instrukci.
Toto nařízení bylo následně změněno nařízeními (EU) č. 977/2011, (EU) č. 154/2012, (EU) č. 610/2013, (EU) 2016/399, (EU) 2019/1155 a (EU) 2021/1134.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Nařízení (ES) č. 810/2009 platí ode dne 5. dubna 2010.
Je zapotřebí poznamenat, že se očekává, že změny zavedené nařízením (EU) 2021/1134 budou uplatňovány až od roku 2024.

KONTEXT

Viz také:

Vízová politika (Evropská komise)

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1–58)

Postupné změny nařízení (ES) č. 810/2009 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1134 ze dne 7. července 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV za účelem reformy Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 11–87)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1–13)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14–55)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39–58)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1–71)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953 ze dne 26. října 2016, kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a zrušuje doporučení Rady ze dne 30. listopadu 1994 (Úř. věst. L 311, 17.11.2016, s. 13–19)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1–52)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60–81)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4–23)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 11.11.2021

Top