Plán politiky pro azyl

Tento plán politiky poskytuje harmonogram pro dokončení druhé fáze společného evropského azylového systému (CEAS). Opírá se o trojstrannou strategii, která se zaměřuje na harmonizaci norem ochrany, spolupráci v praxi a solidaritu.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 17. června 2008 – Plán politiky pro azyl: Integrovaný přístup k ochraně v celé EU (KOM(2008) 360 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

PŘEHLED

Toto sdělení představuje plán politiky pro dokončení druhé fáze při tvorbě společného evropského azylového systému (CEAS). Plán se opírá o trojstrannou strategii pro dosažení cílů systému CEAS, jimiž je:

• zaručení přístupu k azylu těm, kteří ho potřebují;
• zajištění společného azylového řízení;
• zřízení jednotného statusu pro azyl i podpůrnou ochranu;
• zohlednění otázek rovnosti žen a mužů a situace skupin ohrožených osob;
• zvýšení praktické spolupráce mezi zeměmi Evropské unie (EU);
• stanovení pravidel pro určení povinností zemí EU a mechanismů na podporu solidarity;
• zaručení soudržnosti mezi azylovou politikou a jinými politikami v souvislosti s mezinárodní ochranou.

Vyšší kvalita a posílená harmonizace norem mezinárodní ochrany

Zatímco první fáze rozvoje právních nástrojů CEAS znamenala důležitý úspěch, požadovaných rovných podmínek nebylo dosaženo a v zemích EU přetrvávají při provádění azylových politik velké rozdíly. Komise tak usiluje o změnu stávajících právních předpisů, konkrétně:

• směrnice o podmínkách přijímání tím, že se zabývá velkou mírou vlastního uvážení, jaké se země EU těší. Pozměněná směrnice o podmínkách přijímání by měla stanovit další harmonizaci a zlepšení norem přijímání, včetně procesních záruk při zadržení;
• směrnice o azylovém řízení za účelem odstranění rozdílných procesních ujednání v zemích EU. Sladěním těchto řízení budou garantovány rovnocenné podmínky pro přístup k ochraně v EU;
• kvalifikační směrnice pro vyřešení rozdílných výkladů směrnice zeměmi EU z důvodu znění některých ustanovení. Pozměněná verze kvalifikační směrnice bude rovněž prosazovat zavedení jednotných statusů.

Navíc k pozměňovacím stávajícím právním předpisům Komise zváží též vytvoření nových nástrojů. Sem budou patřit mechanismy pro přenos ochrany. Dále bude přezkoumáno sladění vnitrostátních statusů ochrany, které nejsou zahrnuty do současného rámce EU.

Účinná a podporovaná praktická spolupráce

V důsledku nízké úrovně jednotnosti norem a rozdílných vnitrostátních postupů jsou rozhodnutí o azylu v EU přijímána nekonzistentně a šance na získání ochrany jsou v jednotlivých zemích EU různé. V důsledku toho je nutné posílit praktickou spolupráci mezi zeměmi EU a současně harmonizovat právní předpisy. Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), jak bylo navrženo v Haagském programu a v Zelené knize ze dne 6. června 2007 o budoucím společném evropském azylovém systému, jehož úkolem je podporovat a koordinovat činnosti v rámci praktické spolupráce, se dočkalo dalekosáhlé podpory. Komise tudíž zahájila studii proveditelnosti, na jejímž základě bude představen legislativní návrh pro vytvoření úřadu EASO.

Solidarita a odpovědnost v EU a ve vztazích s třetími zeměmi

V zájmu solidarity je nutné najít společné řešení problémů vyplývajících ze značného počtu žadatelů o azyl, které některé země EU dostávají z důvodu své zeměpisné polohy či jiných příčin. Dříve uvedená opatření navržená v plánu politiky by měla již harmonizovat pravidla žádostí tak, aby byly omezeny sekundární pohyby žadatelů o azyl. V důsledku toho budou žádosti rozloženy spravedlivěji mezi země EU.

Kromě toho má Komise v úmyslu změnit nařízení Dublin a Eurodac o úpravy, které zahrnují povolení přístupu orgány zemí EU a Evropského policejního úřadu (Europol) do systému Eurodac pro účely prosazování práva.

Dále místo přijetí nového zastřešujícího nástroje na podporu solidarity mezi zeměmi EU usiluje Komise o vytvoření řady mechanismů solidarity. Pro dosažení tohoto cíle jsou navržena tato opatření:

• zahájení prací na studii, která vyhodnotí možnosti společného zpracování konkrétních případů v rámci EU;
• definování prostředků pro dočasné pozastavení platnosti Dublinských pravidel pro převod uchazečů o azyl;
• sestavení skupin odborníků v oblasti azylu v rámci EASO, kteří by podporovali země EU při zpracování žádostí;
• zajištění finančních prostředků pro případné přemisťování osob pod mezinárodní ochranou v rámci EU.

V zájmu sdílené odpovědnosti, jelikož třetí země a země prvního azylu dostávají daleko vyšší počet uprchlíků, bude EU těmto zemím poskytovat vyšší finanční podporu s cílem posílit jejich schopnost poskytovat ochranu. Bude pokračovat i integrace budování kapacit pro azyl do rozvojové spolupráce.

Pro skutečné začlenění solidarity do svých vnějších vztahů Komise navrhuje, aby se EU v zájmu zvýšení ochrany uprchlíků zaměřila na následující opatření:

• Regionální programy ochrany, které na základě hodnocení provedeného v roce 2008 budou přeměněny na regionální víceleté akční plány;
• přesídlení, v jehož souvislosti Komise navrhne v roce 2009 program jeho přeměny na účinný nástroj ochrany pro celou EU;
• lepší řízení příjezdu žadatelů o azyl. V této souvislosti bude Komise zkoumat používání postupů chráněného vstupu, aby umožnila odlišení osob, které potřebují ochranu, od jiných typů migrantů dříve, než přijedou na hranici potenciálního hostitelské země. Navíc v roce 2009 Komise spustí i studii ve spolupráci s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) o možnosti zpracování žádostí o azyl společně mimo území EU.

Kontext

Po vstupu Amsterdamské smlouvy v platnost v roce 1999 a na základě závěrů Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 bylo zahájeno vytvoření CEAS. Jeho první fáze (1999–2005) byla zaměřená na harmonizaci právních rámců zemí EU pro azyl na základě společných minimálních norem. Cíle druhé fáze CEAS stanovil Haagský program.

Poslední aktualizace: 17.05.2011