Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Evropský veřejný ochránce práv

Evropský veřejný ochránce práv

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU, Euratom) 2021/1163, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Stanoví pravidla a podmínky práce evropského veřejného ochránce práv. Označují se jako statut evropského veřejného ochránce práv.

KLÍČOVÉ BODY

Veřejný ochránce práv:

  • musí být zcela nezávislý a nesmí přijímat žádné pokyny zvenčí,
  • pomáhá odhalit nesprávný úřední postup* orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie (EU),
  • v případě potřeby vydává doporučení a navrhuje řešení problému,
  • nesmí zpochybňovat rozhodnutí nebo pravomoc soudu, včetně Soudního dvora Evropské unie,
  • spolupracuje s vnitrostátními orgány a orgány EU při plnění jejich povinností.

Stížnosti

  • Každý občan EU nebo fyzická či právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v členském státě EU může podat stížnost veřejnému ochránci práv přímo nebo prostřednictvím poslance Evropského parlamentu. Stížnosti od jiných osob nebo orgánů nejsou způsobilé.
  • Osoba, která podává stížnost, tak musí učinit do dvou let od okamžiku, kdy se dozvěděla o důvodech, na nichž je stížnost založena, a musela se již obrátit na příslušnou organizaci ohledně dotčených skutečností.
  • Veřejný ochránce práv zamítá stížnosti, které přesahují jeho kompetence nebo jsou zjevně neopodstatněné, a informuje orgán, pokud stížnost prohlásí za přípustnou.
  • Stížnosti zaměstnanců EU musí před postoupením veřejnému ochránci práv vyčerpat všechny interní správní postupy.
  • Veřejný ochránce práv informuje stěžovatele o přijatých opatřeních a snaží se vyřešit nesprávný úřední postup s dotyčnou institucí. Pokud řešení uspokojí stěžovatele i instituci, je případ uzavřen.

Šetření

  • Veřejný ochránce práv může provádět šetření buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti, přičemž informuje příslušný orgán.
  • Šetření z vlastního podnětu se zaměřují zejména na opakované, systémové nebo zvláště závažné případy nesprávného úředního postupu ve veřejném zájmu a mohou po nich následovat návrhy osvědčených postupů.
  • Oznamovatelé, kteří veřejnému ochránci práv sdělí informace vedoucí k vyšetřování, jsou chráněni před odvetnými opatřeními.

Navazující šetření

  • Veřejný ochránce práv informuje příslušný orgán, pokud zjistí případ nesprávného úředního postupu, a v případě potřeby vydá doporučení.
  • Instituce může veřejnému ochránci práv odpovědět, obvykle do tří měsíců. Pokud se tak nestane, je šetření uzavřeno a veřejný ochránce práv předá svou zprávu všem zúčastněným stranám.
  • Na konci každého ročního zasedání předkládá veřejný ochránce práv Evropskému parlamentu zprávu o výsledcích svých šetření. Ta obsahuje hodnocení dodržování doporučení, návrhy na řešení a zlepšení a podrobnosti o případech obtěžování, whistleblowingu a střetu zájmů.

Informace

  • Orgány, instituce a jiné subjekty EU a příslušné vnitrostátní orgány musí veřejnému ochránci práv neprodleně poskytnout veškeré informace požadované v rámci šetření.
  • Informace, které podléhají služebnímu tajemství, se týkají všech fyzických a elektronických dokumentů, včetně utajovaných materiálů EU – za určitých podmínek.
  • Veřejný ochránce práv se může dotazovat úředníků EU na skutečnosti týkající se probíhajícího vyšetřování.
  • Veřejný ochránce práv vyřizuje žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům, s výjimkou dokumentů získaných během šetření.

Obecné podmínky

  • Evropský parlament volí (a má pravomoc odvolat) veřejného ochránce práv, který může být znovu jmenován na začátku volebního období.
  • Veřejný ochránce práv:
    • musí být občanem EU s plnými občanskými a politickými právy a nesmí být poslancem vnitrostátního nebo evropského parlamentu ani pracovat v Evropské radě nebo Evropské komisi v období dvou let před výzvou k předkládání nominací,
    • během funkčního období nesmí vykonávat žádnou jinou placenou či neplacenou politickou nebo správní funkci nebo činnost,
    • má stejný plat, náhrady a důchod jako soudce Soudního dvora,
    • má odpovídající rozpočet a sekretariát k zajištění své nezávislosti a plnění svých povinností,
    • sídlí ve Štrasburku.

Toto nařízení zrušuje a nahrazuje směrnici 94/262/ESUO, ES, Euratom.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Platí ode dne 5. srpna 2021.

KONTEXT

  • Nařízení, kterým se mění statut evropského veřejného ochránce práv, kodifikuje řadu jeho stávajících pracovních postupů. Posiluje právní základ veřejného ochránce práv a zavádí záruky, které dále zaručují jeho nezávislost.
  • Nařízení představuje zvláštní typ legislativního procesu, v němž má Evropský parlament přímé právo zákonodárné iniciativy, Rada vydává souhlas a Komise stanovisko.
  • Nařízení je přijato na základě článku 228 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článku 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
  • Čl. 20 odst. 2 písm. d) SFEU uznává právo občana EU obrátit se na evropského veřejného ochránce práv a článek 41 Listiny základních práv uznává řádnou správu jako základní právo EU.
  • Úřad veřejného ochránce práv byl zřízen Maastrichtskou smlouvou (viz shrnutí) v roce 1992. Od roku 1995, kdy byl ustanoven první veřejný ochránce práv, se vystřídali tři.
  • Další informace viz:

KLÍČOVÉ POJMY

Nesprávný úřední postup. Nejednání v souladu s právními předpisy nebo zásadami řádné správy nebo porušování lidských práv.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu (EU, Euratom) 2021/1163 ze dne 24. června 2021, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (Úř. věst. L 253, 16.7.2021, s. 1–10).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Konsolidovaný text: nařízení č. 31 (EHS), 11 (ESAE), kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii.

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část šestá – Institucionální a finanční ustanovení – Hlava I – Institucionální ustanovení – Kapitola 1 – Orgány – Oddíl 1 – Evropský parlament – Článek 228 (bývalý článek 195 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 150–151).

Konsolidované znění Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii – Hlava III – Institucionální a finanční ustanovení – Kapitola 1 – Použití některých ustanovení Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie – Článek 106a (Úř. věst. C 203, 7.6.2016, s. 40).

Listina základních práv Evropské unie – Hlava V – Práva občanů – Článek 41 – Právo na řádnou správu (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 401–402).

Poslední aktualizace 27.09.2021

Top